Spí vaše děti s vámi nebo jste zásadně proti?

Tak malej spal od miminka s námi v posteli, přišlo mi to praktické kvůli kojení a nevadilo nám to. V roce jsme odstranili postýlku s mřížkama a koupili velkou postel bez zábran, přiraženou k naší posteli a druhá strana zeď - malej se tam během 2 dnů naučil spát, víc se vyspí a když chce, tak si přeleze k nám do postele, pomazlí se a jde si lehnout zas k sobě. Druhé dítě bude asi také s námi postelové :-)

Od 5m spím s dcerou celou noc v manželské posteli. V postýlce spala celou noc asi jenom v šestinedělí. Potom jsem si ji po půlnoci nechávala po kojení u sebe v posteli.

zásadně s námi v posteli. malýmu jsou dva roky a nedávno jsme už dokonce vyhodili postýlku :-)

Tak Jířa spal ze začátku v postýlce, ale ta mu k srdci nikdy nepřirostla, pak spal s námi v posteli a v 17. měsících dostal svoji velkou postel do svého pokojíčku. No stane se, že k němu 3x za noc vstávám, protože se vzbudí a volá, jak je tma tak se bojí vylést z postele, ale když je už světlo, a já teda nejsem vytuhlá u něj v posteli, tak kolikrát už jaksi nemůžu spát a jen čekám, kdy přijde za námi a zamuchlá se k nám. Taky mi prostě chybí to malé, do mne kopající, tělíčko :-)

Ahoj, my jsme to měli tak půl napůl. Do půl roka spal malej zásadně v postýlce vedle naší postele - měl monitor dechu, byli jsme s manžou vyplašení...Pak kolem toho půlroka se mi kolikrát stalo, že vleže při kojení jsme usnuli, takže nějak tak se přesunul nenápadně k nám. Je pravda, že jsme se hodně při spaní navzájem rušili a budili. Ale teď na 2,5 letech jsme ho naučili do svého pokojíčku, který má rád a vidí na nás z postele, když usíná, poslouchá si před usnutím pohádku, usne si, my pak máme s manžou čas a prostor na diskuze a volné večery :s: Samozřejmě, když se v noci vzbudí, tak jde k nám a zachumlá se k nám do pelíšku. Není nad to, když tě synek ráno probudí tím, že ti dá pusu a řekne tak něžně "mamiii"... To je prostě bomba. Kamarádka třeba měla malého jen v postýlce do 2 let a nějak se ani nechtěl pak mazlit. Vojta, jak jsem ho přestala kojit na 2 a 1/4 roce, tak týden po odstavení musel mít svou ruku pod mým pyžamem na prsou, prostě potřeboval asi cítit to teplo, dotek. Myslím, že je v pořádku, když spí s vámi. Říkám si, v 15ti už za se námi pomazlinkat nepřijde. Takže teď se muchlujeme co to jde. I manža říkal jednou tak po romantickém večeru, když spal malej vedle, tak že je mu po něm nějak smutno. Takže když přijde, přijde, problém v tom fakt nevidíme.

Já jsem zásadně proti a přesto spí s námi. Nevím, kde se stala chyba :-)

ahoj,
tak u nás to bylo tak, že s prvním prckem jsme hrozně bojovali :D - ten se k nám do postele prostě prořval :D - naučila jsem oba kluky usínat ve své postýlce a protože jsme dlouhokojky, tak po prvním nočním koju putovali ke mně... když jsem staršímu synovi zrušila noční kojení, byla nutnost spát s ním ještě větší... konečně ale spal celou noc, takže pohoda... pak se narodil druhý syn a odstěhovat jsem ho nemohla... nešlo to... takže druhý byl do půl roka chudáček ve své postýlce sám, protože u maminky se hřál starší :D - když bylo Krýšovi 3 a Robimu 6 měsíců, odstěhovala jsem je oba do jejich pokojíčku... a od té doby Robís chodí po prvním nočním kojení k mamince :D

My spíme s dětma (teď k vůli rekonstrukci spíme všichni 5ks v jednom pokoji) . První dcera byla mazel, takže ji to opustilo až kolem pěti - šesti let, když už se nám špatně spalo, tak jsme ji prostě po usnutí přenesli. Druhá dcera byla to samé a nejmladší syn, ten se s náma pomazlí a pak sám fičí do postýlky :-). Nám to absolutně nevadí a jsme pořád partneři, ale především jsme rodiče a jak píšou některé mamky dole...je dětství tak krátké období a soukromí si užijeme jak my, tak děti v životě až až :-). Za měsíc budou mít už děti své pokoje, ale dveře k nám do ložnice budou mít stejně otevřené.

U nás je to tak, že starší holka semnou spí v posteli a kluk spí vedle v postýlce. Všem nám to takhle vyhovuje. Než se kluk narodil tak jsme holce zařídili pokojíček, spala tam asi dva měsíce, ale snad stokrát jsem k ní musela chodit, protože tam plakala. Pak se narodil kluk a chudinka se ptala proč maminka spí s bráškou v ložnici a ona musí sama v pokojíčku. Takže spíme všichni pohromadě. Manžel teda pracuje jenom noční takže ten pak spí přes den. A já jsem teda ráda protože strašně ale fakt strašně chrápe. A abych se přiznala neumim si vůbec představit že jednou budou oba spát v jinym pokoji. To se mi bude asi blbě spát, aspon teda zezačátku

naší Elince byli 2 roky a spinká pouze s námi :) ani jednomu z nás to nevadí..nevidim na tom nic špatného

Ahojky, malá (1,5 roku) spala dosud v postýlce. Ale začala se hrozně vrtět, motaly se jí nohy mezi šprušle, co chvíli v noci stoupla, opřela se a řvala a řvala. Tak jsem si ke své posteli přirazila ještě druhou, tak aby vzniklo letiště, spíme každá na své půlce a huráááá - obě konečně spíme! Chlap spí v jiné místnosti, strašně chrápe, takže jeho řešit nemusím. Máme celé letiště pro sebe a konečně je problém vyřešen.

Dobře taky se přidám...dcera má 16 měsíců a je to velký nespavec..v noci se doposud budí tak 2-5krát.Má svůj krásný pokojíček,kde jsme ji před nedávnem začali zkoušet dávat přes den,to spala v pohodě a pak v noci..a než jsme šli s manžou spát,stála v pokojíčku za dveřmi a hrozně plakala...a mě málem ruplo srdce :) tak říkám,že na to prdíme...kdyby dcera spala celou noc,je to n ěco jiného,ale i já jsem teda pěkně vzdechlá na to abych ji chodila 5 krát za noc utěšovat.Tak jsme k naší manželské posteli přirazili ještě jednu postel a máme obrovské letiště,kde spíme všichni a je nám fajn...spousta z vás to možná odsuzuje,ale nám je fajn...ovšem až se nám narodí druhý prcek,bude to zajímavé...

ahoj já jsem zastáncem spaní ve své posteli. Máme aktuálně 2 děti a neumím si to představit teda ani s jedním. Já se potřebuju 100% vyspat jinak druhej den nefunguju a jsem protivná a spaní s dítětem? to bylo ve výjimčených případech, jinak nee, navíc chceme ještě třetí dítko a to už bysme museli spát na zemi :D

První synek spal od narození v postýlce, občas sem u nočního kojení usnula a tak byl s námi. Když byl pak starší a manžel byl na noční, tak sem si ho brala k sobě. Bude mu 3,5 roku a už to bude brzo rok a spí sám v pohodě v pokojíčku. Druhý synek už od narození věděl, že do postýlky ne ne ne :n: :s: a tak spal s námi. Je to tak měsíc, co už začal být akční a dost leze i v noci a už je to o strach, kdyby byl sám, aby z postele nespadnul. A tak šel do postýlky. Bez pláče, dlouhého uspávání. Budí seobčas v noci většinou ráno mezi 4-6 na kojení a to si ho pak v posteli nechávám, aby ještě usnul a chrupeme spokojeně dál. Občas se k nám ráno připojí i starší synak a sme tam namačkáni jak sardinky, ale spokojené sardinky. Manželovi to nevadí. Jen ze začátku měl strach, aby malé miminko nezalehl..ted už je ale miminkovi skoro 9 měsíců a velice dobře si umí udělat vlastní prostor, tak že mi chrupčíme na krajíčku a on se hezky roztahuje.

Ahojky můj malej spí semnou v postely v ložnici.V únoru mu budou dva.Už když jsem byla těhotná se přítel odstěhoval do pokoje pro hosty aby mě nebudil když vstává do práce a malej se narodil předčasně a já rodila císařem tak jsem hned nebyla redy a tak jsem si ho vzala do postele a tak to zůstalo i teď mi nebudíme přítele a on zase nás.V lednu chystáme dělat pokojíček tak pak půjde tam.No a občas si malího bere i přítel a spí spolu a to pak spinkají i do půl desáté.

moje děti mají každý svojí postel :///: ,když v noci přišly,dobrý,to s náma pak spali do rána,ale žádný uspávání v posteli se nikdy nekonalo,nedej bože vyhodit chlapa z ložnice :€\€:

U nás spí malá (dvouletá) i malý (měsíc) sami v postýlce. Já bych se s nimi v posteli nevyspala. Malá k nám občas přijde do postele ráno, když se probudí nebo někdy chce usínat na velké posteli a pak ji přeneseme do její. Jeden čas jsme malou uspávali na velké (začalo čtení pohádky před spaním), pak šla do své postele.

Tak Elinka se mnou spala v posteli první tři měsíce, protože mi pořád nebylo moc dobře, tak abych k ní nemusela stávat na kojení. Pak jsem ale bohužel dala na rady odborníků a přestěhovala ji do jejího pokojíčku a její postýlky. No, bylo to pořád s uspáváním a stejně jsem spala s ní v pokoji. Pár měsíců před jejími druhými narozeninami jsem ji přestěhovala do velké postele a já se vrátila k sobě do pokoje. Jenže - dlouhé uspávání, neustále poslouchat chůvičku, jestli s malou něco není, několikrát za noc se budila, já tam chodila a nakonec v jednu hodinu v noci skončila stejně u mne v posteli. Po pár měsících jsem ji tedy natrvalo přestěhovala k sobě. Usíná sama, já si dělám při tom něco na počítači, spí celou noc, protože když se probudí, cítí maminku. Takhle se dobře a bez stresů vyspíme obě. A ať si tu spí jak dlouho bude chtít. Svůj pokojík má a může se tam "přestěhovat" kdykoli bude chtít. Nechám to na ní. Kdybych to tak udělala hned, nemusela jsem řešit, jestli použít estvilovu metodu, nebo jak zajistit, abychom se obě dobře vyspali.
Když je u nás někdy tatínek, tak se vyspíme taky, i když to není ideální, protože ta naše postel má jen 140 cm. Ale není to moc často. :(

tak naše malé byla vždycky tak hodné miminko. Spala zásadně ve své postýlce zhruba do dvou let. Pak se najednou vše změnilo a začala chodit k nám. Na svědomí to má taky příchod na svět malého brášky, který je s námi v ložnici, takže když přijde za námi, těžko ji budu vyhazovat. Spíš mi vadí, že ji asi někdy rušíme kojením a přebalováním. No a taky se různě fackujeme, jak se převalujeme...:o)

ano,malej spí v naší posteli,už ho teda brzy budeme stěhovat do své,protože se pomalu nevejdeme :) kašlu na to,co tvrdí "odborníci",nám je to příjemné a manželovi to nevadím,tudíž jsem neměla co řešit.A hrozně by mě zajímalo,jestli ten odborník někdy kojil v noci po dvou hodinách,aby věděl,jaké to je pokaždé vstát,nakojit a zase uložit :) Takhle to bylo pro nás ppohodlnější,navíc malej spal daleko klidněji s námi než bez nás :) takže asi tak :)

Ahojky tak náš Kristiánek spinká s náma, usíná sám v pokojíčku a pak si ho přeneseme k sobě :-)

malej spal do pěti měsíců v košíku,pak už byl košík malej a v postýlce se mu nelíbilo,taky kvůli kojení a vůbec,pro mne bylo lepší mít ho v posteli,byla jsem celkově klidnější a i malej spokojenější. je to už skoro rok a půl co s náma spí a nikdo si nestěžuje. Usíná v postýlce kde má pryč jenu stranu a je přiražená k posteli a pak se v noci přestěhuje k nám,chytne se mne kolem krku,nebo já jeho obejmu.
jasně,že bych se občas chtěla rozvalit,ale toho si užiju dost,až z toho jednou vyroste,zatím jsem ráda za jeho blízkost a užívám si to. Rozhodně to neodsuzuju.
Spíš úplně šílím,když čtu jak maminka už malé miminko dá do jiné místnosti,ale tak každej to máme jinak :a:

Ahojky všem.Tak u nás to bylo takto.
Od narození do třech měsícu,spinkal syn převážně s námi v posteli.Ale to hlavně pro to že to pro mě bylo pohodlnější ohledně kojení. :$}:
Od tří měsíců jsem začala syna přenášet pokojení do své postýlky (v ložnici) :°O°: .A asi od roka a půl už spinkal ve svém pokojíčku.
Musim říct že dokud spal syn semnou, neměla sem pocit že nás omezuje.
Ale když poprvé spinkal celou noc ve své postýlce,strašně se mi ulevilo.Žádný strach že malého zalehnu nebo že ho zbudím když se pohnu.
Tak že já jsem určitě pro, když má každý svoje pohodlí.
Také znám případ kde má dítě svůj krásný pokojíček ale spí v něm maminka nebo tatínek.Protože dítěti je už 13 let a všichni se prostě na jednom nevyspí.

Jsem pro spaní s rodiči s tím, že se nesmí propásnout okamžik, kdy dítě přestěhovat do své postýlky. Na začátku jsme byli klidnější oba, že jsme spolu. Když začal být aktivnější někdy kolem 8m, tak jsme ho naučili na postýlku. Teď je mu 10m a můj úspěch posledních 14ti dní je, že jsem zrušila noční kojení a brouček spí celou noc. Jsem na něj i na sebe moc pyšná. Celé široké příbuzenstvo nám prorokovalo, že ho do postýlky nikdy nedostaneme a půjde pak zrovna do své velké postele. A my jsme jim takhle vypálili rybník :-P
Našla jsem můj příspěvek, jak jsem ho dostala do postýlky http://www.mojetehotenstvi.cz/jak-jsme-se-presunuli-do-postylky-dal-i-n…

malá 3 roky, spí od malička ve své postýlce, do roka v ložnici, pak ve svém pokojíčku. Myslím si, že se tak nejlépe vyspíme všichni. Kdyby spala s námi, tak se nevyspíme nikdo. Máme to vyzkoušené. Teď čekáme další mimi a chci to tak praktikovat i u něj. Samozřejmě jsou výjimky, když není malé dobře nebo se jí něco ošklivého zdá, tak si k nám může na chvíli lehnout, třeba k ránu.

mě už v porodnici přišlo nprosto přirozené si dát dítko, které bylo doteď jen u mě k sobě spát...když byl v postýlce tak jsme se nevyspali ani jeden, spíme spolu už skoro 3roky..Vyhovuje nám to všem 3 a čekáme mimi tak nás v poslteli ještě přibude...mě to přijde přirozené. Užívám si to dokud o to malej stojí, spát sama pak budu do konce života a beru to jako nejkrásnější období co je.

Jsme zastáncem spaní v postýlce a ve svém pokojíku. Vyjímky jsou nemoci a když se někdy opravdu bojí, tak si lehnu u ní v pokojíčku na postel, kterou tam máme. S ní se ani spát neda, protože při usínání ani chvilinku neleží v klidu.
Když cestujeme a spíme v hotelu nebo u známých či rodiny, tak někdy s náma spává.
Článek jsem nečetla, ale už jsem slyšela takové argumenty jako, že děti spávaly v postelích rodičů odjakživa, tak proč ne dnes. Dnes máme více místa.... kdysi rodiny často žili jen v jednom pokoji a tak to bylo určitě i proto. Podobné argumenty pro mě nejsou přesvědčující, protože kdysi se děti krmily jinak než dnes, vozily se v autech bez sedaček a mohla bych pokračovat dál. Já myslím, že pokud to někomu tak vyhovuje, tak proč ne.

ahoj, odmala spěj sami a taky od 5. měsíce oba celou noc /postýlka je v ložnici/

přikláním k názoru, aby škvrňata spala ve své postýlce. Máme teď druhé miminko a s námi spí jenom v krajních situacích. Myslím si, že je důležitý řád a pravidla. A v rámci nich je i to, že každý spí ve své postýlce, tj. má své místo. Tak jako je stejný čas apod. Bez pravidel a řádu nelze existovat.

U nás to funguje si tak, že prcek usíná ve své, ale ráno se budí v naší :s: Kolikrát ani nevím, že si to v noci, nebo k ránu nakráčel do naší postele. Nevadí mi to, nějak to mě a ani manžela neomezuje a společně se vyspíme v pohodě. Vím, že v jeho 15 letech kdy by pro nás tři už postel byla přeci jen trochu malá, se nám na společné spaní syn vyprdne :s:

my mame tatku na montazich skoro vic jak mesic:((takze syn usina ve sve a kolem jedne druhe v noci chce jit ke mne nevidim an tom nic divneho.))zalezi jak si to zaridi ti dva aze by me nas syn boural sexualni zivot teda fakt nemyslim:))
ted cekame druhe a taky pocitam ze budou okupovat postel oba dva.))

myslím, že kdyby mohli hlasovat děti, tak by všechny chtěly spát s rodiči :-D
Na tohle téma existuje strašně moc protichůdných názorů a argumentů. Nakonec jsem se rozhodla řídít tím, co cítím já a články hodit za hlavu :a:

já jsem spíš proti, protože mi společné spaní se synkem fakt nevyhovuje (jsem ochotná slevit, když je marod nebo mu rostou zoubky, ale když je zdravý, myslím, že by se v roce a půl už fakt mohl spokojit s vlastním pelíškem), bohužel synek můj názor nesdílí

Naše malá s náma nespala nikdy :n: :n: Ted když už je trochu starší a tatínek je na noční,tak když se ráno vzbudí na čůrání tak si zaleze ke mě a ještě chrníme,ale to je jen jednou za týden.Jinak jsem zastánce toho že každej má mít svojí postel :a: :a:

Ahojky, článek jsem nečetla a raději číst nebudu...já jsem jednoznačný odpůrce dětí v posteli rodičů...podle mě to narušuje manželskou intimitu. Něco jiného je dětská postýlka v ložnici...

Když vám to vyhovuje, tak je to fajn, nám ne a tyhle články mě fakt o opaku nepřesvědčí :)

:D

ja sem odpurcem spani deti s rodici V posteli,V loznici postylka ano,malej tam spal do 20m
a po precteni clanku sem se celkem i zasmala tem"podminkam"za kterych by dite NEmelo spat s rodici v posteli :) vlastne to nedoporucuji 90% rodicu :)

My spíme spolu, starší syn spí od dvou let (tekže asi rok a čtvrt) v posteli vedle naší, mladší (10m) zatim s náma.
Shledávám to velmi vyhovujícím ;)

Taky jsem to četla a potěšilo mě to. Já jsem původně říkala, že dítě má mít svou postýlku, že bych se vůbec nevyspala (potřebuju svůj prostor). No a už asi dva roky spí malá s námi v posteli a já jsem zjistila, že se vyspím dobře.