Paréza brachiálního plexu - prosím, podělme se o zkušenosti

Ahoj holky,
promin že jsem nenapsala dřív byli jsme na dovče.
To je docela divny, že Vás ten doktor takhle dá se říct odbyl. Vojtíška při kontrole vždycky tahá jak králíka. To teda říkám já ona říká, že zkouší polohový reakce. To je taková ta tabulka kde jsou obrázky co má dítě v jakém věku v určité poloze dělat. Nejhorší je když ho chytne za jednu nohu a ruku a zhoupne ho. Nevim co na tom vidí, ale aspoň to vypadá, že něco zkoumá. My jdem na kontrolu za 3 týdny tak jsem taky zvědavá jak dopadnem. I když už teď vlastně vím jak to dopadne - viditelné zlepšení pokračovat v rehabilitaci. To máme totiž vždycky napsaný na konec zprávy. A zlepšení je určitě vidět. Někdy už ani nepoznám jaká ruka je jaká. Myslím, že už dokáže všechno jako levou, ale má tu pravou trochu slabší. Teď začal i pást jenom na dlaních s nataženýma rukama. Občas na to pravou stranu spadne, když už nemůže a ručička se mu podlomí, ale jinak rozdíly už jsou nepatrný. Jo rozdíl vlastně je nedokáže si na pravačce cucat palec. Na levačce mě s tím totiž dohání k šílenství. Dudlík nechce zato palec to je věc. Dávám mu na noc na ruku ponožku, protož jinak by si ho snad jel celou noc.
Ten doktor Lindu vidí jenom chvíli a zrovna ani nemusí mít náladu něco dělat. Tak je to těžký to pořádně posoudit. Musíš to brát tak, že hlavní je, že vidíš pokroky ty a vaše rehábka. Na plazení je zatím brzo ne. Myslím že zdraví děti se začínaj plazit tak v 7-mi měsících, tak přeci nemůžeme chtít, aby se Linda nebo Vojtíšek taky plazili už tak brzo.
Vojtíškovi bude příští týden půl roku. Tak nás čekají velký změny. Přesedneme do sporťáku a začneme papat mrkvičku. Jsem zvědavá jak nám to půjde, sporťák už jsem jednou vyzkoušela, když jsem měla rozbitý kočárek, ale mrkvička bude asi oříšek, protože dát Vojtovi i kapičku vitamínů je ohromný boj.
Docela jsem si za toho půl roku zvykla i na to pravidelný cvičení. Je to už normální součást našeho života. Teď teda máme zrovna cvičící krizy, ale to zase přejde. Už to znám pár dní se Vojta vzteká, vykrucuje a nic se nedaří. Ale pak jako by nic začne vše zase fungovat. Zrovna máme rehábku na dovče a až přijede tak nás bude učit nový cvik. Ten jak Vám dělal problémy s nožičkama pod sebou. Jakoby v takovém klubíčku, tak jsem zvědavá jak to zvládnem.
Zatím se mějte a držte se a nenechte se otravit zpravou od doktora
Ahoj Dáša a Vojtík

Ahoj Dáši, já sem teď chodím taky jen tak sporadicky :ooo: . Už moc nepíšu, většinou stihnu jen něco málo přečíst, co je u ledňáčků 2009 nového ...
Z toho neurologa si nic neděláme, asi neměl čas nebo chuť, kdo ví, vždyť je to fuk.
Linda už asi týden používá ručku i při pasení :\x: , šahá po hračkách, dá jí do všech poloh na bříšku i na zádech. Jen na bříšku jí pohybování za předmětem jde hůř, je to pro ni hodně namáhavé, v některých situacích si pomáhá celým tělem a taky zápěstím. Na bříšku nožky dává pod sebe, zvedá prdelku, ale na rukách se moc nestaví, i když už se neopírá o lokty ani na pravé ruce. Ručku si dokáže vytáhnou z pod těla když se blbě přetočí, nebo když jí ji dám podél těla, tak si ji vysune pěkně do pasení dopředu, jak tu levou. Na zádech je pořád vidět která ručka je dobrá a která ne, hodně pohybů má stále poznamenaných. Kamarádi nebo rodina tvrdí, že nic nepoznají a jak už to má dobrý, vždycky ji chválí, ale je to teda ještě hodně poznat - ta blbá vnitřní rotace ://: .
Cvičení nám teď taky moc nejde, je to tím, že cvičíme už hodně dlouho to samé, a Linda kolikrát nedělá v pozici vůbec nic jen leží, lážo plážo, nic se neděje, níc dělat nebudu. Na rehábku půjdeme po třech týdnech, příští týden v úterý. Bude to zase za účasti i ředitelky :? , počítám s tím, že to zase budeme mít celé změněné a určitě už budeme cvičit ten cvik na břísku s nohou pod sebou, jak budete cvičit i vy a nám před časem nešel. Jsem zvědavá, co na ni řeknou. Naše rehábka ji vlastně uvidí po třech týdnech, tak jaký udělala pokroky, hlavně na tom bříšku, jsem zvědavá. Doufám, že jí to Linda pěkně ukáže, protože ona jak uvidí, že je na cvičení, tak buď spustí pláč, když ji položím na stůl, nebo jen kouká a nedělá nic, nechce hračku ani se otáčet. Když píšu o tom otáčení, tak je to hrozný ale Lidna poslední dobou nedělá nic jinýho :n: . Nechce ležet na zádíčkách ani pod hrazdičkou, pořád a všude se přetáčí, nejsem schopná ji ani v klidu přebalit, oblíkat už jsem se naučila když je obráceně ... no sranda, chce objevovat, a na zádech toho moc nebjeví, na bříšku ukořistí většinou všecno, co si zamane. Musím dávat pozor, protože je hrozně rychlá a šikovná, už kolikrát šahala i po kafíčku na stole, když ji někdo choval, zkoumá ubrus, záclony, mobil, ráda ,,čte různou literaturu jako barevné letáčky, ubrousky, nákupní účtenku z obchoďáku :s: . Když se vnoci probudí na kojení, první co je, tak se v polospánku přetáčí na bříško, vždycky mě probudí takové eh eh eh, jak jí to přes tu peřinu nejde dotočit, nebo se sekne o šprušle u postýlky. Když si s ní sednu k počítači, tak je ve svém živlu, mlátí do klávesnice hlava nehlava, nebo kliká myší a při tom se vždycky podívá na obrazovku, co vyplodila. :s: Je úžasná, asi to má obkoukané, je to strašná legrace. Člověk jenom žasne, jak je půlroční mimčo chytré, pozná na co jsou různé předměty a tak je i používá, nemluvě o potřebách k jílu a pití - skleničku nebo velkou petflašku chytne oběma rukama, otvírá pusinku a chce pít jak my dospělí .atd ...
Tak se mějte krásně, Vojtíškovi gratulujeme k půlročninám, přejem, aby mu chutnaly příkrmy, líbilo se ve sporťáčku a hlavně aby šlo cvičení. Nejlépe nebyly žádné cvičící ani jiné krize. Máme z vás radost, jaké máte pokroky a že už to není skoro vůbec poznat. :\x: My jsme sice za vámi pozadu, ale časem jsme ty dovednosti vždycky dohnali, tak snad se k tomuto taky brzy dopracujeme. :C/):
Až budete mít zase chvilku, tak napište, jak jde nový cvik a jakým způsobem ho cvičíte, abysme to mohli porovnat.
Pa,pa zdraví Petra a Lindička
http://picasaweb.google.cz/petraalindicka

Ahoj Baru, díky za povzbuzení. :h: :k: :a:

Moc moc gratulujem. To je super máme radost za Vás obě. Uvidíte půjde to, je to sice běh na dlouhou trať, ale jednou do cíle doběhnete.

Stejně jsou ty děti šikulky jak si dokážou pomoc druhou ručičkou. Děláme to podobně. A ten vztek, když ta líná ručička né a né se trefit do pusinky. Taky nedokážem rotovat předloktí, takže si Vojta strká do pusinky zápěstí a hořejšek dlaně a prsty né né tam zajet.

Jinak jsem koukala na Vaše fotečky a opravdu Vám to všem moc sluší. Lindička je taková roztomilá slečinka.
Článek o vojtovce je moc zajímavý. Akorát čekám, kdy už u toho začnem jásat radostí (nějak tak to tam píšou). No nevim, ale myslím, že to se nám asi nikdy nestane, i když už to není tak strašný jako na začátku. Ale řveme pořád a určitě to není radostí. Boulička už nám zmizela, ale radši ten bod už nepoužíváme. Vlastně to už ani není potřeba nožičku začal přitahovat sám. Za 3 týdny jdeme na kontrolu k neuroložce, tak jsem zvědavá co se dozvíme. A co Váš nový neurolog, je lepší ??

To že cvičení pomáhá o tom se nedá vůbec pochybovat. Je prý dobré po cvičení nechat dětem volný pohyb i je třeba nechat pást nebo jim pomáhat v otáčení (teda když to sami ještě neuměj), protože ty svalíky jsou správně nastimulovaný a líp se jim to dělá a hlavně to dělaj správně.

Zatím ahoj a ještě jednou gratujem a chválíme šikovnou Lindičku i maminku

Ahoj Dáši, konečně se dostávám k internetu ...
To je super že boulička zmizela :\x: , jak popisuješ to Vojtíškovo trefování línější ručkou do pusiny, tak to jako bych četla o naší Lindě. Dělá úplně to samé. Zdá se mi, že ručku používá čím dál víc a dokáže s ní víc a víc pohybů a dělá je kvalitnějí. Cca 3x ji už zvedla do 90 stupňu, tak očekávám, že za chvíli to vychytá a bude zvedat i tak vysoko. Takový skok co udělala za týden, to je zázrak :qu:
Nový neurolog byl super, bylo vidět, že o poporodní praréze brach. plexu hodně ví a má zkušenosti. Vyzpovídal mě od problémů v těhotenství, po rodinnou anamnézu až po porod. Přišlo mu paradoxní, že Linda měla na levé straně zlomenou klíční kost a na druhé parézu, že to většínou bývá vše na jedné ruce a pozastavil se nad způsobem provedení porodu. Já si stejně myslím, že na porod koncem pánevním jsem byla moc úzká (jinak měřím 154 cm a vážím 48 kg oblíkám si S někdy XS) a doktoři ho možná taky neprovedli nejlíp, nevím, ale to už mě je úplně jedno. Jinak naznal, že psychomotorický vývoj je adekvátní věku (kromě teda té ručky), že nemůže říct, jak to dopadne, že do roka se to může spravit nebo taky ne. Čím dříve ale začnou pokroky, tím je větší šance na úplné vyléčení. Ještě mluvil o nějakém vyšetření EMG, to prý má ale cenu dělat až tak v roce. Když jsme u něho byli, tak Linda ještě ručku nepoužívala, jdeme tam koncem června znova, tak jsem zvědavá co na pokrok řekne :///: .

Jinak cvičení máme zase obmněněné, ale už jsme to potřebovali, přijde mi, že když Linda dělá něco pořád dokola, tak se to ztrácí v účinku. Děláme cvičení na zádech, bříšku i boku. Záda a bok Linda moc nemusí, ale bříško už jí nějak nevadí jen si u toho dělá brrrrrr, brrrrr. Vůbec na bříšku se jí hodně líbí a zkouší se na něho i přetáčet, ale to jí moc nejde, obvykle zkončí jen na boku. Na bříšku se zase někdy přetáčí na záda a zvedá na rukách - obouch. Během a po cvičení jí nechávám hodně pást, ona se v této poloze vždycky uklidní. Už tak nestrká ručku pod sebe do vnitřní rotace. Po cvičení je fakt vidět jak jí to s ručkou jde všechno líp :one: .

Tak se mějte krásně, ať jde cvičení a zase napište, třeba jak jste pochodili na kontrole u neurologa.

Cvičení zdar

Petra a Linda (posíláme pusu Vojtíškovi) :h: :k:

Tak to je paráda, jak Vám to jde. Teď už to bude jenom lepší, my taky děláme velký pokroky. Asi se začínaj Lindě i Vojtíkovi ty nervíky už spojovat. Krásně už hýbem v lokýtku, dokonce při cvičení začínáme hýbat i s vytočením, jakoby dává ručičku do svícnu. Nevím jak to popsat. No prostě tak normálně jak to mají zdraví miminka. Taky jsme trochu obměnili cvičení na zádech a už budem chodit jenom 3x týdně na rehábku. Prý se dost zlepšil a je zbytečný tam chodit každý den. Taky už to zvládám mnohem líp než na začátku, i když s přibývajícími kily je to větší a větší boj. Už má sílu, takže ho udržet na břichu je pěkná fuška. Bříško Vojtovi taky je příjemnější, ale nevadí mu ani bok. Zato záda to je řev jenom ho na ně položím.

S tím neurologem jste udělali určitě dobře. Je supr, že Vás vyšetřil kompletně a že jste kromě ručičky v pořádku. O EMG nám taky doktorka říkala, ale je to v podstatě pouze vyšetření, které určí jak hodně jsou nervy porušené. Sama jsem na tom byla (nehýbu prsty u nohy) a je o dost ošklivý. Píchali mi do nervů jehlu a pak do ní pouštěli elektrický výboje a měřili jak se prsty pohly. My na to asi Vojtíka nebudeme posílat, protože to nic nevyřeší. Jo a s tím porodem. První co neuroložka řekla, bylo jak mě mohli vůbec nechat rodit, když jsem taková hubená a prvorodička. Myslím, že jim se to říká, oni vidí jenom ty děti kde se stal problém, ale je určitě i dost dětí které se narodily KP a jsou v pořádku. Já rodit přirozeně chtěla a stalo se stalo. Doktory za to určitě neviním.

Jinak jsem vložila pár foteček Vojtíka tak se můžete mrknout.

Zatím ahoj a mějte se moc pěkně.

Ahoj Dáši, taky myslím, že se jim ty nervíky asi nejak spojily a obnovily :\x: . Cvičení je sice náročnější na to udržet je, ale Linda cvičí krásně, pohyby svalů jsou při tom krásně vidět. Už to není takové cvičení na slepo, kdy jsem nevěděla jestli cvičím dobře nebo ne. Linda každý den dělá pokroky, zvedá ručku víš, už celkem běžně na 90 stupňů a vytáčí ji celkem hezky do vnější rotace, ale ten svícen, jak popisuješ, tak to ještě nedokáže. Ale myslím, že to nebude dlouho trvat a bude umět i svícen. Vojtíšek je veliká šikulka, zachvilku už vůbec nepoznáš rozdíl mezi ručičkama :qu: .
Jak píšeš o tom EMG, to jsem nevěděla, že je to tak nepříjemné vyšetření. To si teda taky rozmyslím, jestli na to s Lindíkem půjdeme. :spid: A ti neurologové a fyzioterapeuté, když kolem sebe vidí ty děti a co se všechno může stát, tak nato mají opravdu zkreslený náhled. Já jsem se teda dost bála rodit KP, ale věřila jsem doktorům, že to bude OK. Bohužel nebylo a taky jim nic nezazlívám, protože porod i péče byla v pohodě. Jen potom to bylo špatné co se týče mě, doteď se nemůžeme s manželem :|-|: Od kamarádky Romanky jsem dostala homeopatika, tak snad pomůžou a konečně po téměř pěti měsících budu moct manželovi dopřát :s:
S přáním krásného slunečného týdne

Petra a Linda :k:

Tak máme za sebou kontrolu na neurologii a dopadla úplně skvěle. Paní doktorka nás pochválila, jaké děláme pokroky, hned jak Vojtíka viděla. Pak s ním dělala ty různý testy (vytahovala ho za ruce, kolíbala s ním, vytáhla ho za jednu ruku a nohu a možná ještě něco) a říkala že má reflexy na obou rukou již skoro stejné, akorát v tahu je pravá ručička slabší. Jako závěr napsala: nález frustní. Což znamená, že jde o průběh s málo výraznými příznaky. Cvičit teda musíme dál, ale vypadá to, že se ručička úplně uzdraví. Prý se musí cvičit minimálně do roka. Teď nám to zrovna jde skvěle. Přesně jak píšeš ty, taky už poznám, kdy pořádně cvičí a kdy to fláká a musím něco trochu změnit. Začali jsme doma cvičit i na boku, protože od léta budem chodit na rehábku jenom 2x týdně.

Jinak se Vojtík začíná sám otáčet, ale vždy se zasekne na nemocný ručce. Nemá v ní ještě sílu, aby se odrazil a vyšvih nahoru. Pak se pěkně vzteká, ale stačí do něj trochu šťouchnout a povede se. Myslím, že brzo to zvládne sám.

Zatím se mějte a napište jak vám to jde.

Ahoj
Dáša a Vojtíšek

Ahoj Dáši, pořád mi tyto stránky nejak zlobí, tak jsem nebyla schopná napsat dříve :spid:
To jsou tak úžasné zprávy, co píšeš. Jsem tak ráda že vám řekli, že se Vojtíšek úplně uzdraví :\x: :\x: :\x: . To je nádherná odměna za to všechno úsilí. Jste oba úžasní, jak jste všechno krásně zvládli a jak rychle jste to dokázali. Určitě nebudete muset cvičit dlouho, věřím, že cizí lidi už teď nepoznaji mezi ručičkama Vojtíška zádný rozdíl. A uvidíš, že i tvoje vytrénované oko brzo také nepozná rozdíl. Moc vám držíme palečky ... jen tak dále :qu: :qu: :qu:
Já jsem zvědavá, co řeknou na kontrole nám. Jdeme až konce měsíce, když jsme tam byly minule, tak Lindička s ručkou ani nehla a teď? Se někdy nestačím divit, co dokáže :s: . Krásně si hraje a uchopuje nemocnou ručkou, je tam teda vidět ještě dost rozdíl od té zdravé, ale Linda se strašně snaží, každý den se zdokonaluje. Na bříšku vytahuje levou ručku za hračkami a pravou by taky chtěla, ale nejde jí to, tak se na ní jakoby staví. Na bříško se ještě nepřetáčí, ale je pořád na boku a snaží se, chybí jí zručnost pravé ruky, ať už se přetáčí na jakoukoli stranu. Když jsem se na přetáčení ptala, jestli to mám nějak s Lindou trénovat, naše fyzioterapeutka řekla, že ji v tom nijak nemusíme pomáhat, že není kam spěchat. Kdyby se to uspěchalo, tak by to pak dělala nekvalitně. Takže jí nechávám se plácat na boku a jen občas jí popoždouchnu na bříško. Jinak už začala papkat mrkvičku :hu: a moc jí šmakuje, při jídle je úžasná, hrne to do sebe pod tlakem :s: Bude v tom nejspíš po manželovi, já jsem prý vůbec jíst nechtěla a jídlo prskala kolem. Tak doufám, že jsem to nezakřikla, něco podobného ji snad nikdy nenapadne a bude i na dále spořádaný jedlík :a\|: .

Tak se mějte a zase někdy písněte, jak se máte. :k:
Petra a Lindička :a:

Ahoj Petro, určitě napište až příjdete z kontroly. Je super, že Lindička začala používat pravou ručičku. My s tím naštěstí problém neměli od začátku. Manžel říkal, že musí taky trénovat, tak mu kolem 2. měsíce furt mával hračkou kolem nemocný ručičky. A vždycky říkal teď po ní šáh a teď zase. Myslela jsem si, že si vymýšlí, ale ve 3. měsících bych řekla, že šahal po hračkách lepší pravou než levou. Ta levá furt nevěděla jestli radši do pusinky nebo na hračku, u pravý to bylo jasný ta do pusy nešla (neohýbal ještě lokýtek) tak zbyla na hračky. Když jsem to říkala na rehábce, tak mi řekli, že je to moc dobře, že šahá po hračkách. Protože jsou děti s parézou, které ji rozhejbou, ale nějak ji vyhodí z mozku a i když ji můžou používat podvědomě to nedělaj. Záleží prý na tom jak si to zafixujou v dětsví.
Jinak už se Vojtíšek otočil sám, poprví jsem to neviděla. Přišla jsem k postýlce a on krásně pás, i když jsem ho položila na záda. Nepovede se mu to teda vždycky, ale už ví, že to jde a nedělá nic jinýho. Naštěstí v noci musí musí nosit široké balení a v tom mu to nejde, tak může klidně spát jinak mu to nedá a pořát rotuje. Teda spíš polorotuje a pak se vzteká, takže já přiběhnu a někam ho otočím. Občas si říkám že ho nechám, ale má zapíchlou hlavu v gauči nebo v tý jeho dece, ručičku pod sebou a s tím už nic neudělá ani sem ani tam.
S jídlem jste profíci, i na fotkách Linda vypadá, že ji šmakuje. Vojlta má teprve 6 kg (jsou mu 4,5 měsíce) a nějak moc nepřibírá. Tak jsem ho začala budit v noci alespoň na jedno kojení, dokáže totiž spát i 12 hodin, ale nemá to moc úspěch dvakrát cucne a zase spí. Podle doktorky je zatím v normě, takže nemáme nic jinýho dávat. Uvidíme za měsíc.

Napište jak jste dopadly u neurologa, ale jak čtu určitě Vás pochválí.
Ahojky Dáša a Vojta

Ahoj Dáši, s tou váhou si nedělej starosti. Pokud ti tak nádherně spinká, tak má určitě jídla dost. Linda je taky menší, teď v 5,5 měsících váží 6200g. Porodní váha 2550g a 48 cm, v 6 týdnech 4350g, 54cm, ve třech měsících 5050g a 57 cm, ve čtyřech 5600g a 60 cm. Měli jsme podlední dobou problémy s usínáním, měla jsem ji neustále na prsách a táhlo se to někdy od sedmi večer až do půlnoci. Pak když usla tak spala tři až pět hodin, tak jsem nevědela jestli zlobí zuby, nebo má hlad, nebo bolí bříško, ale spíš mi přišlo, že vždycky na večer mám nějak málo mlíčka. Nejdřív jsem chtěla na noc dát kaši, co to udělá, ale přečetla jsem si, že není dobré začínat kaší a už vůbec se prý nemá dávat přes flašku ( to jsem měla v plánu), no a že je lepší, když už, začít s příkrmy o něco dříve. Tak jsem to zkusila a nestačila jsem se divit, začínala jsem mrkvičkou, teď dáváme mrkvičku s brambůrkou (dávám kupované příkrmy od Hami a až bude vyrostlá zeleninka na zahrádce budu jí vařit z toho). Poslední tři dny už usíná líp, z toho mi jednou usla i v osm. Večer mám krásně nalitá prsa, takže mlíčka je dost.
Je to cca měsíc, co Linda začala ručku používat. Fyzioterapeutka nám ze začátku i zakázala, abysme si s její zdravou ručičkou nějak hráli, měli jsme ji pořád zlobit a pokoušet tu pravou. Taky říkala že děti s parézou často ručku vytěsňují z mozku, jako by nebyla a všechno dělají tou zdravou. To byl případ i Lindy. Naštěstí se to zlomilo a teď i když dáme hračku do zdravé, hned se přidá i ,,nemocná,, a většinou si hraje obouruč. Nebo předává z jedné do druhé. Ze začátku ale ruku použila jen na předělání hračky do zdravé a pak už ji nepoužívala, ale teď už to taky naštěstí nedělá.
Přetočit se jí samotné ještě nepovedlo, čekám kdy to přijde. Fyzioterapeutka říkala, že je při tom přetáčení dost zakloněná a že svalíky v zádech ještě nejsou dost silné, ale že už chybí jen ždibíček.
Včera jsme byli na cvičení, všechno OK, příště si přizve naše fyzio na konzultaci paní ředitelku Corpusu, tak jsem zvědavá co na Lindu řekne. Máme pořád problémy se svaly pectoralis a triceps, to jsou parézou nezasažené svaly, které má Linda hyperaktivní a brání ostatním hlavně bicepslu aby se rozvíjel a naše fyzio neví jaký vymylslet cvik, aby byl biceps zapojován a necpal se tam pectorális nebo triceps. S paní ředitelkou doufá, že něco vymslí, tak jsem moc zvědavá.
Tak se mějte krásně, my po té kontrole napíšeme.
Petra a Lidnička
Kuknite do našeho albíčka máme tam nové fotky, jak baštíme mrkvičku.

Koukala jsem a Lindičce opravdu šmakuje. Podlo fotek bych řekla, že je větší, ale jak píšeš tak je ještě větší drobek než Vojta. Ten měl teď ve 4 měsících 6200g a 63,5 cm. Když se narodil tak měl 2930g a neměřili ho. To protože měl ty nožičky furt nahoru, tak říkali že je to zbytečný a radši ho nenatahovali a napsali 49 cm.
S tím cvičením, Vojta taky nejdřív hodně zapojoval prsní sval. Vytahoval nahoru pořád celou narovnanou ručičku a to dělal prsním svalem. Potom jsme obměnili trochu cvik na zádech. Stimulujeme mu bod na ramínku a funguje to super. Taky občas přidáme bod na bradičce. Držím mu předkloněnou hlavu pořád ve stejným úhlu tak těch 30° a palcem mačkám to ramínko dál od sebe. To ramínko funguje skvěle jenom se ho dotkunu a ohne ruku v lokti a vzdá se (tak tomu doma říkáme), při tom asi nejvíc zapojuje biceps. Je super, že se o Vás takhle starají. My teda máme taky skvělou rehábku, ale jak čtu není to všude samozdřejmostí. Určitě Vám brzo něco vymyslí a zase poskočíte dál.
Zatím ahoj

Ahoj Dáši, podle toho co si mi už napsala, tak máte fakt naprosto úžasnou paní rehábku. Chtěla jsem tě poprosit, jestli by bylo možné mi ten cvik jak popisuješ nějak vyfotit nebo natočit. Bod na ramínku vím kde je, ale na bradičce - ten jsme ještě nikdy nepoužili, ten neznám. Zkoušela jsem to podle toho co popisuješ s Lindíkem, ale nějak jsem se v tom ztratila. Knížku o vojtovce má pořád půjčenou naše rehábka, tak tam nemůžu nakouknout, že bych tam našla nějakou radu.
Nám teď momentálně nejde vůbec cvíčo na bříšku s pokrčenou nožičkou pod tělem, nejde mi tam ta noha vůbec dát natoš udržet, ach jo. Takže cvičíme staré cviky. Při cvičení na boku se chce pořád přetáček a zvedá krásně hlavu a dává ji jakoby dopředu. Na zádech je to takové všelijaké, někdy se daří někdy ne, podle toho jakou má asi Linda náladu. Na rehabku jedeme v pátek, tak doufám, že to nějak obměníme a bude to zase fungovat. Hlavně jsem zvědavá na tu paní ředitelku.
TAk se mějte, Lindička posíla pusinku Vojtíškovi
Pa

Ahoj Peti, vložila jsem dvě fotky toho cviku. Snad to z nich bude poznat. Mluvila jsem dneska s rehábkou (na fotce je ona) a říkala, že ten bod na bradičce moc lidí nepoužívá, přitom je prý docela účinný.
Z toho, že ti něco nejde si nic nedělej, taky máme občas období, kdy nám něco nejde. Mě zase pořát nejde to na tom boku. Nevím jak táhnout ruku po lopatce. Rehábka ten bod bere plošně hřbetem ruky směrem dolů, ale mě to pořád klouže. Občas se chytne a pěkně se zvedne o ruku, ale jen opravdu občas. Na břichu pořád cvičíme klasiku, takže to už mám docela vychytaný. Naštěstí na Vojtu pořád platí a rukou při tom pěkně zabírá. Nohy máme rovně tu dál přitahuje do plazení a u té blíž držím patičku.

Musí to být záhul pořád měnit ty cviky. Mě teda docela trvá než se nové cviky naučím. Už musíš být uplnej profík.

Chtěla jsem se ještě zeptat jestli ta knížka Dítě ve vojtově metodě je dobrá. Jednou jsem si půjčila v knihovně knížku o vojtovce, ale byla moc odborná. Takže jsem si z toho moc nevzala.
Mějte se a ať Vám něco pěknýho a hlavně účinnýho vymyslí.
Ahoj Dáša

Ahoj Dáši, moc děkuji za fotky, jsou perfektně nafocené. Zkusila jsem to jednou s Lindou zacvičit a celkem dobré, nepoužívala tam žádný špatný svaly, ale ručka se moc nahoru nehnula, jen tam byl vidět náznak vnější rotace, ale i to je hezký. Děla jsem to poprvé a ještě nejspíš ne úplně správně (nevím jestli jsem držela správně ten bradičkový bod), takže kdyby to viděla rehábka, určitě by to zacvičila líp a fungovalo to dobře. Jsem na ty fotky čučela, jak nádherně Vojtíšek cvičí, dát takto ručku Linda vůbec nezvládne. Chtěla jsem to ukázat dneska rehábce, ale nebyl vůbec čas.
Dneska to byl teda MASAKR. Naše rehábka si přizvala paní ředitelku, té se Lindin stav moc nelíbil - to bylo: ,, vnitřní rotace... tento sval zkrácený...tak to nemá být. Jak jsem psala tak cvičení mě teď moc nešlo - ten blbý cvik s nohou po tělem, jak mi tam šla špatně napasovat. To jsem tam předvedla taky katastrofálně, pak ještě boky ty taky nic moc. Byla jsem úplně mimo, Linda taky ... Ona na to že všechno špatný, sjela trošku i naši rehábku, že cvik s nohou pod tělem je špatný, je na něho brzy a není dobře zvolený. To už jsem se neudržela a začala jsem řvat. Takovou ledovou sprchu jsem teda nečela. Pak se nás ptala na čem cvičíme, jak dlouho a často. Z toho vyplynulo, že nemáme dobrou podložku (že je dost tvrdá, tedy je to pro Lindu nepříjemné a chce se pak víc bránit) a není ve správné výšce k mé postavě. Že já musím do cvičení dávat víc síly, aby Linda pořád neutílaka a nezapojovala špatné svaly. Pak jsme přišli ještě na jedu blbost co jsem dělala až poslední dovbou a tím jsem defakto natahovala cvičení. Když jsem odcvičila jednu sérii cviků, tak jsem vzala hračku a škadlila ručku, aby ji zvedala a dávala do boku, aby ty právě procvičené svaly a modely jako použila - jenže jsem tím prodlužovala cvičení, Linda si prý mylela, že jsme jako zkončili a pak když jsem po minutce s ní chtěla zase cvičit tak to vedlo k většímu vzdorování a bla bla ... prostě se nesmí terapie nikterak narušovat, taková základní věc, mně blbcovi to nedošlo. Takže máme cvičit deset minut, žádné prodlužování, kecání, mazlení, rozptylování, blbinky. Pak vymýšlela cvičení, cvik s nohou pod tělem nešel ani jí, po staru bez nohy to šlo, ale to cvičit nemáme. Naučili nás boky, ale s držením kolene, je to dost síla, ji udržet, taky v tom utíká a zaklaní hlavu, je to dost těžké na koordinaci pohybů. Na víc každá strana se cvičí trošku jinak a jedna strana má dvě varianty, takže vlastně jakoby tři nové cviky. Linda po tom všem už nemohla, ale ředitelka chtěla cvičeníní ještě jednou se mnou zkusit, abych si je líp zažila a zkusit si ještě nějaké sama, tak jsme se domluvili, že malou necháme hodinku prospat a vrátíme se do Corpusu už jen přímo za ní, prtotože naše rehábka neměla volno. Když to shrnu tak jsme prý necvičili úplně špantně, ale LInda je už dost veliká, má půl roku a bude čím dál těžší ji ucvičit. Cvičení musí být tedy precizně provedené, nesmíme jí dovolit unikat a zapojovat špatné svaly - cvičení nesmíme provádět v kvantitě, ale ve výborné kvalitě, aby se zase v dovednostech posunovala dál a dál.
Ach jo, ještě teď jsem z toho zdrchlá a mám slzy v očích, připadám si jak blb a mám už teď strach z úterka, to jedeme znovu a paní ředitelka bude dohlížet jak jsme se cviky doma naučili, pokud to bude dobré, tak se přidá ještě to plazení, co už jsme před tím měli, z toho strach nemám.
Hned jak jsme přijeli, tak jsme cvičící podložku změkčili dvěma vrstvama molitanu a budu si nastavovat mobil, abych cca dodržovala těch deset minut cvičení a získala odhad, jak nám která strana trvá zacvičit.
Ještě jak si se ptala na tu knížku, tak nemůžu říct, jestli je dobrá, má ji pořád naše rehábka. Já jsem do ní jen letmo nakoukla, když jsem si ji koupila a pak jsem ji hned půjčila. Ale zdála se mi dobrá, ne nějak moc odborná. Je tam i psané, že je určená pro rodiče, jsou tam i dobré kresby se všemi modely (záda, břicho, bok) a ukázané reflexní body. Je tam i o těch únikových mechanizmech.
Jo profík, to ani omylem ... mně to taky vždycky trvá, než se něco nového naučím, něco jde líp něco hůž. Ten blbý cvik s nohou pod tělem jsem neuměla ani po čtrnácti dnech a mám strach, abych se naučila za ty tři dny ty nové boky, aby mě ředitelka nesetřela.
Tak já končím, jsem se rozepsala :!k: , ale cítím se líp, že jsem to ze sebe dostala. Manža se nějak bavit nechce, asi to musí napřed nějak strávit, nebo mu to možná ani tak nepřijde a už to hodil za hlavu, nevím.
Tak se mějte krásně a cvičení ať se daří pořád tak krásně, jako doposud.
Posíláme pusinu Vojtíkovi
Pa :a:

Ahoj Petro, to co jsi napsala přesně vystihuje to co mi o Corpusu říkala moje rehábka. Jednání s lidmi je tam prý katastrofální, ale cvičení dobrý. Nic si z toho nedělej, žádnej učenej z nebe nespad. Taky jsem nevěděla, že se nesmí přestávat. Dělala jsem to stejně jako ty. Odcvičili jsme břicho pak chvíli pásli, aby se Vojta aspoň trochu vydechnul a pak jsme pokračovali bok a nakonec záda. Bdudu to dělat vcelku, ale příjde mi to dost drastický 10 min. v kuse dřít a ještě u toho řvát no nevím. Koukala jsem jak cvičíme dlouho jeden cvik je to něco mezi 2-3 min. takže dvě strany 5 -6 min. a už při tom je dost schvácenej. Je fakt, že na rehábce to vydrží, tak to taky budu dělat vcelku. Podložku jsem řešila docela dost, protože mě bolely záda a nemohla jsem ho dobře držet, když cvičil na břichu. Většinou mu držím hlavu tělem a na to jsem měla nízkej stůl. Tak mi ho manžel podložil cihlama. Máme to sice v obýváku jak na stavbě, ale je to lepší. Jinak na stůl mám nalepenej koberec přehozenou deku (larisu 2x přehlou), povlečení na polštář (kvůli praní máme všechno v okolí 2 m počůraný) a tu jednorázou podložku 60x90. Nějak to neřeším tvrdý to není a úplně měký taky ne.
Taky mi přijde divný,že ti říkají jak důležitá je kvalita a přitom ti pořád dávají nový a nový cviky. To se přeci nedá zvládnout. Já když se učím něco nového, tak mi rehábka říká, hlavně se soustředit na horní část těla nohy máte dobrý a když si to trochu osvojím zaobíráme se cvikem jako celkem. Trvá to třeba tři dny, ale vím že ty tři dny cvičím aspoň tu ruku dobře. Je jasný, že ten cvik musí být provedený celý dobře, ale to přeci nejde hned. Nebo mi pomáhá manžel. Než najdu ten grif v držení tolika míst, tak mi třeba s nějakými body pomáhá, jo a taky chytá plínou čůrání. Protože se nám Vojta naučil čůrat po kouskách a při cvičení čůrá třeba 10x a to hlavně na zádech. Myslím že by to manžel už taky zvládnul, ale pořát se mu do toho samotnýmu nechce.
Jinak je Vojta nemocnej, tak měl o víkendu pauzu a dneska budem cvičit jenom lehce (tak těch 7,5 min :-) ). To je sranda, ale určitě to nebudem nějak přehánět. Teplotu sice nemá, ale má hrozně dávivý kašel a ucpaný nosánek. Na tu rýmu mu ranní cvíčo docela pomohlo, protože se hodně vysoplil a trochu se mu nosánek uvolnil.
Knížku už jsem si taky objednala, tak jsem zvědavá co ještě děláme blbě.

Tak zatím ahoj a zetra jim to tam pořádně předvěďte, i když p. ředitelka nebude spokojená asi nikdy, ale musíte to brát trochu s nadhledem.

:-)

Petruš já vím, že jsi mi to někde psala, ale jak se jmenuje ta kniha kdo to vydává. Si ji koupím.
K tomu místu kde cvičíš, no jo Corpus - kreténi. Takže si pořiť masážní stůl, protože to je přesně to na čem máš cvičit. Nechápu tu jejich logiku. Je sice pravda, že to nesmí být moc měkké nebo trdé, ale taky cvičíš v provizorních prostorách a ne na rehabce.
No a k tomu jak jsi cvičila, myslím že jsem ti to už psala, určitě jsem to psala Lucce, že se musí odcvičit vše a pak teprve dítě uklidnit. Je to přesně tak jak říkala ta baba, že to dítě si pak myslí, že už je odcvičeno a je to pro něj ještě horší. Ale co, už jsi poučená a budeš to dělat jinak.
A vůbec si nelam hlavu s tím, že něco děláš blbě, vem si, že já jsem profesionál a taky nejsem učený z nebe.
Posílám pusinku Lindičce.
Jo a omlouvám se že vám lezu do diskuse.
http://www.mojetehotenstvi.cz/pro-petralindu

Ahoj Romanečko, ty si moje sluníčko. Vždycky reaguješ, když potřebuju slyšet nějakou odpověď nebo povzbuzení. Moc děkuju :h: Naty je v tom šátečku úžasná :\r/ , ve skutečnosti vypadá ještě líp než na fotce, že. Mrkni do naší galerie, máme tam nové fotky a Lindík je tam taky s šátečkem. Musela jsem ho trošku zapošít na té gumě, aby jí nepadal, ale není to vidět a až hlavička poporoste, tak to párnu. Vypadá to, že jsem se celkem trefila a bude nám (oběma princeznám) dělat parádu ještě i min. příští rok.
Linda je tak vyřízená, že už před hodinou měla jest, ale spí jak dřevo. Zkoušela jsem ji budit, ale bez úspěchu, jen otočila hlavičku na druhou stranu a vzdychla. Asi spí už na noc, tak tvrdě nebo fakt nevím. Je teda pravda, že jsme vztávali o půl šesté a ten masakr v Olmíku k tomu.
Jak se jinak mátek kočky? Musím mrknout na nové diskuze, nějak to poslední dobou nestíhám ani číst natoš reagovat.
Posíláme véééélikou pusinečku Natynce. :cc):

No máš pravdu, ve skutečnosti je fakt hezčí. Taky jsem přemýšlela že ho zapošiju. Pořád ji to chuděře padalo do očí. Na fotečky se podívám.
No Natalka je tento týden děsná, pořád se jen vsteká, hlavně večer když má jít spát. Včera a dnes to bylo s ní hrozné. Měla jsem co dělat abych ji nenaplácala na prdel. Ve středu jedu do Svitav k jedněm doktorům, tak jim řeknu jaká je a snad na to budou nějaké homeopatika. Nebo mi poradí něco jiného.
Přes den skoro nespí, od pěti si dře očička jak se ji chce spát ale bude se vztekat. Utěší ji až prso, ale není to hladem, prostě jen dundá.

Ahoj Petruško, to je tak dobře že se Lindička zlepšuje. Já jak čtu ty tvoje diskuse, tak mi příjde, že už o svalech a o tom, jak to má působit a probíhat už víš to co já. Já mám takovou radost, že to nedokážu ani popsat. A to že se Linda zlepšuje udělá dobře i tobě, věř mi. Uvidíme co ta homeopatika, ale myslím, že ti fakt pomůžou. Kéž by, přála bych ti to.
Pusu Lindičce, posílá i Natalinka

Ahoj Romi, jj, o svalech ruky a zad vím už dost :s: . Ještě k tomu jsem si koupila knížku Dítě ve Vojtově terapii od Heidi Orth, která je vydaná teď v 2009, je suprová :one: . Ještě jsem se do ní nestihla moc začíst, protože jsem ji půjčila naší fyzioterapeutce a uvidíme se s ní až ve čtvrtek. A v ten čtvrtek je v Corpusu zase kurz, tak Linďulík bude dělat figurantku, celkem se na to těším a jsem zvedavá jak budou Lindu hodnotit ,zkoumat a vymýšlet cvičení.
Homeopatika beru až od včera, bylo mně totiž dva dny tak blbě, že jsem zvracela a sra.., vůbec nevím s čeho to mohlo být, jedla jsem všechno jak ostatní a Lindičce naštěstí taky nic nebylo ... sem to ze sebe řádně vyhodila spodem i vrchem :s: tak se to asi nestačilo dostat do mlíčka. :\x: Tak pa a krásný večer, pusu Natynce :h: :k:

když si vemu že jsem mohla mit Lindičku za figurantku!
nějaká viroza ne? no uvidíš, mě pomohli za týden, ale neměla takové poškození jako ty.
http://picasaweb.google.com/Romanca79/5Mesic#

TAk my jsme se dnes probudili s teplotkou, Lindička má 38,2 v zadečku, včra jsme byli na druhé Hexa, takže reakce. Je v pohodě, trošku unavenější, ale směje se, vykládá a hraje si. Uvařím jí čajík, aby měla dost tekutin a pokud teplotka neklesne dám k večeru Panadol čípek. Zkusím i obkládek na hlavičku. Teď usla, tak se jdu naobědvat.
Natyna je moc krásná v těch šatičkách :qu: . A už si papá nožičky, to je šikulka, to Linda nedělá, ani nemá nějak zájem a to má nožky pořád nahoře. Taky budu muset doplnit picas novýma fotečkama.

No bude rakce, no já dnes dávala taky dost vodičku a i hodně vypila, fakt byl pařák.
Ona si bude papat nožiku, Naty to poprvé udělala až včera. Teď zase mostuje a šoupe se jinam, zase mi všechno počůrá, je totiž zase donahata.

Peťko, poslala jsem ti ty homeopatika, normálně, snad se to nikde nestratí.

Ahoj Romi :a: Moc moc děkuju, jak to dorzí, tak ti hned písnu :\x: . Už jsem ti vybrala něco, co ti za to pošlu, objednám to samé i Lindičce, tak doufám, že vám to udělá radost. Mě se to líbí moc a vím, že na takové věci seš, ale toto zaručeně ještě nemáš :s: :s: :s: ... ha, ha :n: a neprozradím co, bude to překvápko :cat:

i ty jedna. :\x:

Ahoj holky, vy máte novou ikonku :one: moc vám to tam sluší :w: :qu:
Děkuju ti za nádherná slovíčka chvály. Vy jste taky šikulenky šikovné, vůbec nevadí, že Ninuška nedožene tabulky. Mají to ti naši drobečci těžší než ostatní děti, ale oni se s tím perou neuvěřitelně a taky se jim to daří. Teď už to půjde určitě ráz na ráz a brzy nepoznáš, že byl někde nějaký problém. Když teď vím, že se vše může změnit ze dne na den k lepšímu, tak se nebojím, že by to naši mimísci nezvládli a těším se na každý nový den i cvičení, které nám při tom moc pomáhá :C/): .
Tak se mějte krásně kočky, posíláme Vám hubana a zase sem někdy koukněte :ooo: :k: :a:

Ahoj MaxMarko, jsem ráda že ses zase ozvala a moc děkuju za pochvalu webového albíčka :\x: Ten článek je fakt super, poslala mi ho kamarádka a tak mě napadlo se o něho dále podělit. Ach jo, jenom žasnu, co se všechno může stát a jaké ty naše zlatíčka můžou mít trápení kefalhematom, paréza .... :spid: .... hnus. Ale naše miminka se jen tak nedají a my mamky taky ne. Věřím moc ve Vojtovku, ta dělá zázraky. Lindička má taky opožděný motorický vývoj, jsem zvědavá jak to bude s přetáčením a taky lezením ... ale ona to časem zvládne, možná později než ostatní děti, ale vždyď je to fuk. Hlavně aby byly ti naši mimísci zdraví a neměli žádné následky, to bych si moc přála pro nás pro všechny. Myslím na vás holky, posílám pusinku Ninušce a držím pěstičky, aby to ta tvá kočička rychle dohnala.
JO a MaxMarko, vztupovat do našich diskuzí ti rozhodně přísluší, klidně kdykoli napiš, když tě nějaké naše diskuze osloví. :a:

Ahojky :h: . Moc ti děkuju za podporu. :h: Je strašné čím sis s Kubíčkem musela projít, když si to představím :n: tak mi běhá mráz po zádech a svírá se mi srdce :jawdrop: . Na druhou stranu je naprosto úžasnééééééé co jste dokázali. :w: :qu: Snad už jste si to všechno špatné vybrali a teď už bude všechno v pořádku :w: . Mimochodem kdyby Lindička byla kluk, jmenovala by se taky Kubíček :!k: , měli jsme toto jméno napsané jako tu klučičí možnost a moc se mi líbí.
Moc vám přeju aby se Kubíček motoricky i psychicky vyvíjel tak jak má, byl zdravý a dělal celé rodině jen a jen samou radost.
Moc děkuji za příspěvek :k: :k: :k: :a:

Romi, ty žádné blbosti neřešíš. Je mi moc líto, co se teď mezi vámi s B. děje. Moc na tebe myslím a držím ti pěsti, abyste to zvládli. Já osobně bych mu dala šanci a snažila se za tím vším udělat tlustou čáru. Bude to chtít čas než se všechno zahojí a znovu získá tvoji důvěru. Láska ale hory přenáší a když máš ještě k tomu Natynku, stojí to za to se snažit. Tak se drž beruško. Posílám pusu :h:

Petruško děkuju. Jsem moc ráda, že vás všechny mám. Potřebovala bych vás mít blíž a vybrečet se na rameni. Nemůžu pochopit jak mi to mohl udělat.
Držím palečky Lindičce a´t je rychle zdravá.

Romi, kdybych mohla, tak tě obejmu, přimáčknu a dám ti pusu. Je mi to tak strašně líto a taky to nemůžu pochopit. Jediné co ti na to můžu říct, že se to zahojí, ale bude to chtít čas. Když jsem na tom bledě, pustím si na youtube nějákou hudbu. Zkuste si s Natali něco pustit, třeba jí nějaké písničky s pohádek, nebo rovnou nějaké legrační pohádky např. Ovečku Shaun, nebo nějaká zajímavá videa. Zkus se rozptýlit a zabavit, jinak by ses v tom pořád topila a pořád si to dokola omýlala. Co se stalo už nezměníme, musíme to překousnout a zase začít věřit v lepší zítřky. Mám tě moc ráda a posílám pusu oběma :h:

Ahoj Jani,
mám slzy v očích když čtu váš příběh. Jak to ti doktoři mohli udělat :n: , to je hnusné. Když si ale vzomenu na nás, jak první vizitu četl doktor naši anamnézu ( zlomená klíční kost v levo a paréza brach. plexu v pravo) před primářem a ten na to mávl rukou a řekl: ,,na porod koncem pánevním to je banalita,, otočil se a šel ven :n: . Vůbec v porodnici kolem mě chodili po špičkách a nikdo mě nic neřekl :spid: . Jsem tak srašně moc moc moc ráda, že jezdíme do Corpusu (cvičí nás paní Hanušová). Každá ta hodina tam mi dává strašně moc a za ten měsíc, co tam jezdíme jsem se toho tolik naučila, porozuměla, zjistila ... Lindička je teď na tom o moc lépe. Posledních čtrnáct dní krásně zvedá ručku cca 60 stupňů a teď posledních pár dní se mi zdá, že ji i z lehka ohýbá v lokti. Jen nás i paní fyzioterapeutku trápí dva svaly, které Linda s oblibou používá a kterými se při cvičení brání. Je to triceps, kterým ruku pořád propíná a pectoralis kterým ručku trochu zvedá, ale stáčí jí při tom do vnitřní rotace. Vůbec ta vnější rotace tam pořád moc není. Měli jste to taky tak? Měli jste při cvičení nějaké problémy? Co vás nejvíce trápilo, které dovednosti ručky byly pro Zuzanku nejtěší a v kolika měsících se jí je podařilo ovládnout?
Jsem moc ráda, že jste se mi ozvala. Nejhorší je když člověk nevidí pokroky, když tak strašně dře a nemá za to odměnu. Vy jste skvělá maminka, je to vaše zásluha (i manželova), že je Zuzanka na tom tak perfektně a ještě není všem dnům konec .... :C/): . Věřím, že to s Lindičkou zvládneme i když ručku mít asi taky na 100% pohyblivou mít nebude. Musím říct, že jste mi vryla optimismus do žil, děkuju vám :w: :h: . Kdybyste chtěla napsat neveřejně, píšu svoji adresu petr.kovarda@seznam.cz. A ještě jednou moc děkuju za váš příspěvek. :h: :k: :a:

Máš pravdu, je blbost se zabývat tím, kdy co kdo uměl. Každé miminko je individuální, zvlášť když má takový ,,handicap,,. Na všechno prdím a nebudu pochybovat. Moc si mě pomohla a povzbudila :one: :one: :one: :c: . Na to horší co se může stát jsem se už psychicky připravila, teď už to může být jenom lepší. V Lindičku moc věřím, když se na to krásné stvoření podívám, je hned všechno růžověší a pozitivnější. Ve čtvrtek frčíme zase do Olmíku, jezdím tam moc ráda. Spojíme to vždycky s nějakou nakupovačkou nebo obídkem/večeří. Benzín nám proplácí pojišťovna, takže nemáme ani výdaje na víc.
Dnes jsem se rozhodla, že si udělám sobě a hlavně Lindě radost. Objednala jsem jí otočnou zahrádku od Lamaze. http://www.mimibazar.cz/foto.php?id=7331424 Ještě to konzultuju v Corpusu, ale myslým, že je to super hračka, krerá by jí mohla v rozvoji pomoci pro Lindu příjemnou cestou. Je moc ráda na bříšku, tak se jí snad bude líbit.

Jj, stačí jen aby ti napsala Zuzčina doktorka cesťák (Vyúčtování náhrady cestovních nákladů soukromým vozidlem - nám o tom Lindina doktorka řekla sama a napsala), v Corpusu ti tam budou dávat razítka a pak si s tím zajdeš na pojišťovnu ( s kartičkou pojišťovny a doklady od vozidla) a tam to hned na místě proplatí. Je to super věc a rozhodně se to vyplatí - jde v řádu o tisícovky. Jo a my jsme u všeobecné poj., nevím jak je to u těch jiných pojišťoven. Ale určitě si cesťák zařid, my už jsme dostali cca 5000 Kč, za tu dobu co jezdíme po rehabkách.

To tedy koukám čeho jsou v těch porodnicích schopní. Buďto ti nic neřeknou nebo ti to naservírujou jako kdyby se nic nedělo. My jsme teda taky ten první případ. Přišla na to taky až naše obvodní lékařka, i když to určitě museli vidět i v porodnici. Ale to co řekli vám to je fakt síla, i když můj gynekolog mi v podstatě řek po 6-ti nedělí to stejný, to už jsem ale věděla na čem jsme. Berou to jako běžnou věc, ale všichni ostatní doktoři (neuroložka,peditrička a rehabilitačka) se diví že se to může ještě stát při KP, že by se měli řešit u prvorodiček sekcí. Ale, když už se stane mohli by být alespoň trochu ohleduplný a nedělat jako by nic.

Jinak se musím pochlubit s našemi pokroky. Minulý týden jsme měli jeden den volno museli jsme mít takoví přístroj na srdíčko takže jsem nemohli cvičit. A další den to přišlo jako kdyby byl Vojta vyměněnej, přestal vytáčet ruku a žačal ohýbat loket. Takovej skok jsme nečekala. Na rehábce mi řekli, že je to možná jak si odpočinul. Taky jsem začali dávat ty vitamíny B jak bere Linda, akorát mi přijde že je má vždycky všude kolem pusi a nevim jestli se do něj něco dostane. Ale taky neni všechno super, Vojta nám nevytáčel pravou nožičku tak jsme zařadili novej cvik s mačkáním u pánevní kosti a přitom jsme mu udělaly šílenou modřinu, která se vtekla nějak do bříška, takže tam má teď takovou bouli. Uvidíme za týden jestli se vstřebá nebo ne pak to prej budem muset nějak řešit.

Zatím ahoj a hodně trpělivosti jednou to přijde a třeba to bude takovej nečekanej skok jako u nás.

Ahoj Dáši, tak to je mazec s tím loktíkem :one: . :\x: :\x: :qu: Třeba je to fakt tím, jak měl jeden den pauzu. Jste šikulky :w: :qu: :qu: :qu: Jen tak dále :one:
S tím modráčkem na pánevní kosti - to má z cvičení na boku? My teď máme tento cvik nově cvičit (cvičíme ho týden) a mám upouštět od cvičení na zádech, protože se mi při tom Linda hodně brání a dělá co nemá. Takže teď cvičíme na bříšku a na boku. Linda tam měla taky malý modráček, hned druhý den po tom, co jsme to začali cvičit. Naštěstí rychle zmizel a nemusela jsem to přestat cvičit. Budu na vás myslet, aby se to rychle vstřebalo a nemuseli jste lítat po doktorech.
Pridávám odkazy na nějaké fotečky:
http://www.mojetehotenstvi.cz/ku-zase-me-vyfotila-0
http://www.mojetehotenstvi.cz/takhle-si-hraju-na-bri-ku-3
http://www.mojetehotenstvi.cz/spolu-pred-spanim-0
http://www.mojetehotenstvi.cz/s-oblibenym-ply-ackem
Jo a ještě jsem ti chtěla poradit, jak dávat prášečky (pokud to teda ještě neznáš :) . Stříkačkou (20ml) s hadičkou. Obojí koupíš v lékárně za pár korunek. Miminku strčíš svuj prst do pusinky spolu s hadičkou, kterou napojíš na stříkačku a nachystáš tak, aby tam nebyl vzduch. Mimi začne sát a ty do pusinky ten obsah stříkačky pomalu vstříkneš, aniž by kapka přišla na zmar. Snad jsem to popsala nějak srozumitelně :!k:

Děkuji za radu jak dávat prášky. Já to zkoušela ze lžičky a to fakt moc nešlo.

Lindička je opravdu nádherná holčička. Má krásný vlásky a modroučký očička. A jak supr pase koníky, jako úplně zdraví miminko. To nám to pasení takhle nejde, musím Vojtíškovi dost u toho pomáhat (padá na stranu). Jak píše Jana užívej si chvíle s Lindičkou a těš se z každýho jejího úsměvu a všechno půjde líp.

Tu modřinu jsme mu udělali při cviku na bříšku. Když jsme cvicčili nemocnou ručku nepřitahoval vůbec nožku. Tak jsem ještě mačkala bod pod pánevní kostí, aby ji správně přitahoval. Jde to i dost blbě chytit, musí se jakoby zaháknout za tu kost a je to dost citlivý místo. Byla to uplně taková krvavá modřina. Naštěstí rehábka našla jinej bod (na patě a mezi prsty u nohy), při kterých nožku taky přitahuje. Takže naštěstí to místo už nemusíme mačkat. Ale na preventivní prohlídce se to dětský nezdálo, takže to místo musíme hlídat a doufat, že se ten monokl vstřebá. Je to taková boule v podkoží na povrchu už to moc fialové není.

Zatím ahoj

Ajo, my mačkáme pánevní kost při cviku na boku. Ale těch variant je fakt fůra, my už jsme jich také vyzkoušeli nespočet v různých polohách. Stejně je to věda to cvičení, právě tady ty nekonečné možnosti se mě moc líbí. Že když něco přestane fungovat nebo to dobře nejde, vymyslí se to prostě jinak a chytne se jiná zona. Vojtovka je skvělá, já to říkám furt. :one:

Tady ten způsob krmení se mi osvědčil i ze začátku, když jsem měla problémy s kojením. Dávala jsem umělé tímto způsobem ne z flašky, aby si Lindík nezvykla a myslím, že i díky tomu kojím do dneška v pohodě.

Dáši, myslím na vás, aby se ta potvora škaredá :spid: co nejdřív ztratila. Posíláme s Lindičkou uzdravující pusinku Vojtíškovi. Zase napište jak to s tou bouličkou vypadá a mějte se krásně a usměvavě :a:

Ahojky, moc děkujeme za slůvka podpory. Mimichodem obdivuju tvoje povolání, je to velice těžká a záslužná práce, soudím podle toho co jsem za poslední čtyři měsíce zažila a viděla.
JJ paréza nebo plegie brachiálního plexu se běžně stává při nehodách a různých úrazech. Bohužel se to stává i při porodech a nejen těch koncem pánevním, ale i klasických když je miminko hodně veliké nebo dojde k zaklínění ramíek. Pravděpodobnost je 3% na 1000 narozených dětí, ale myslím, že u porodu KP je pravděpodobnost vyšší.
Tak přejeme, aby byla malá zdravá, nic zlého vás nikdy nepotkalo a dařilo se ti překonávat ,,nemoc z povolání,,. Krásné maminkování a Emči posíláme pusu.

Milá Dášo, ani nevíš jak jsem šťasná, že ses mi ozvala:\x:
Podle toho co píšeš, jste na tom oproti nám o hodně lépe a to jste ještě cca o měsíc mladší než my. Lindě budou příští týden čtyři měsíce. My jsme bohužel neměli takové štěstí na rehabku a když jsme se před měsícem objednali do Olomouce, tak byl pro nás obrovský šok zjištění, že Linda nemá takové pokroky, jak by měla mít (ještě že jsme si tam tehdy zajeli, jsou tam fakt super). Měla problémy s hlavičkou, přitažené raminka ke krku k hlavičce a kroutila se do céčka - jak to dělal tvůj Vojtíšek. Bylo to tím, že jsme sice cvičili na ruku, ale hlavičku jsme nedrželi tak jak bylo potřeba a pak celé tělo taky nepracovalo tak jak mělo. Cvičení nám tedy upravili a už po týdnu to bylo o hodně lepší, teď už je to co se hlavičky týče parádní, ale pořád má Linda tendence zvedat obrněné ramínko ke krku k hlavě. V porodnici ani na rehabce mi pořádně nevysvětlili, jak to s parézou je, každý jen mávl rukou, že když budeme cvičit, tak se to do roka upraví. Takže jsem jim z počátku věřila a v šestinedělí jsem ani moc neměla sílu pídit se po tom jak to vlastně doopravdy je.
Také měla veliké problémy s otáčením hlavičky na pravou stranu a spaním na této straně. Začalo se to zlepšovat tak od druhého měsíe, teď už si při spánku mění pohohy hlavičky dokonce sama jak chce a když je vzhůru tak ve šech polohách (břicho, záda, při chování)krásně otáčí na obě strany. I když jak píšeš, tak je ta levá strana pořád trošku oblíbenější než ta pravá. Lokýtek stále neohýbá, někdy při hře se mi zdá, že jo, ale jde to strašně těžko poznat, protože ona ruku hodně propíná a když ji povolí, tak se ruka atomaticky v lokti ohne, ale myslím že bez svalového přičinění. Na zádech stále zvedá obrněné ramínko nad podložku, má je pěkně na podložce jen když otočí hlavičku na pravou stranu. Při pasení koníčků, ale nemá problém, má ramínka ve stejné rovině, ani s propadáním jednoho z nich nikdy problém neměla. Jen pravou ručku stáčí více pod sebe. Ruku zvedne jen cca do 60stupňů nad podložku a při tom má tendence ji točit do vnitřní rotace, ale přijde mi, že to den ode dne dělé lépe. Vůbec když jsme u rotace, tak se jí do té vnější rotace moc nechce, při cvičení vidět je, ale mimo to moc ne.
CCa v necelých třech měsících jsme byli u neurologa, nic jsme se tam nedověděli, spíš se ptal on nás a ze zprávy se nedá nic vyčítst, protože ten pan doktor neumí psát na stroji a jediné slovo tam není napsáno bez překlepů. Máme ale výbornou dětskou doktorku, ta nám řekla o Corpusu v Olomouci a prvních šest týdnů nám dokonce jezdila k nám domů píchat 2x týdně Lindě injekce s vitamínem B12 na regeneraci nervíků, byl zrovna leden a ten největší sníh a mráz - je strašně ochotná a hodná. Jo jinak stále bereme 1x denně půl tabletky pyridoxinu a thiaminu. Zrovna ve čtvrtek se tam chystáme s Lindičkou na očkování, chci se jí zeptat na toho neurologa co si o tom myslí. Rozleželo se mi to nějak v hlavě a chtěla bych aby ji viděl i někdo jiní, nejraději bych zajela do dětské nem. do Brna, tam by to bylo určitě na jiné úrovni. Zaujalo mě, jak si psala o akupunktuře, to bych i ráda zkusila, třeba by to pomohlo.
Jak si psala o tom, jak to budou mít při psaní. V Corpusu nám řekli, že bude Linda určitě levák a že pravděpodobně vzpaží ruku úplně nad hlavu. To si ale myslím, že Vojtíšek ruku nad hlavu určitě dá, když už teď ji tak krásně zvedá, a jakou bude psát? Tou šikovnější bude asi určitě levá, ale co můžeme vědět, třeba se mu to zpraví naprosto k nepoznání. Pokud vaše rehabka říká, že vidí při cvičení i loket, je jen otázka času, kdy ho začne taky ohýbat. Já bych na tvém místě byla určitě optimistická, máte určitě skvěle nakročeno k úplnému uzdravení. Velké plus vidím i v tom, že na rehabilitace jezdíte denně, to je suprové a určitě se to vyplatí (já to mám bohužel moc daleko z vesnice do města, a kor teď do Olomouce, tak to nejde) Také si moc přeju, aby Linda mohla žít bez nějákého omezení, aby to na ní kluci nepoznali :!k:
Budu moc ráda, když si sem tam písnem a porovnáme pokroky a probereme co nás trápí. Ještě jsem se chtěla zetat, kam jezdíš na ty rehabky?
Přeju hodně úpsěchů v rehabilitaci, spolupracující a dobře cvičící miminko a spoustu psychické pohody a radosti z úspěchů.
Ještě sem hodím odkaz na diplomovou práci na téma Paréza brach. plexu v rehabilitaci, je celkem pěkně čtivá, jen se dost zaměřuje na dospělé pacienty, kdy se toto přihodí třeba při bouračkách, ale o té ,,naší,, poporodní tam taky něco je: https://stagweb.upol.cz/index.php?download_this_unauthorized=31829
Petra a Linda

Ahoj, taky jsem moc ráda, že si můžu s někým popovídat o tom jak s tou ošklivou parézou bojuje.
Všude je to asi jiný. Jsem z Teplic a rehabilitaci mám tak 10 min pěšky z domova což je velká výhoda.
Nám nikdo neřek, že se to do roka zpraví. Spíš nás všichni drží na zemi, myslím tím neuroložku a rehábku a říkají, že se uvidí časem. Že nemůžou teď říct jak to bude s Vojtíškem za rok. Záleží prý na tom jak moc jsou nervy poškozené. Hlavně zdůrazňujou cvičit, cvičit a cvičit nic jiného se dělat nedá. Tu akupunkturu nám původně navrhovala neuroložka, ale vzhledem k tomu že cvičení zabralo tak to zatím odložila. Uvidíme na příští kontrole za 6 týdnů. Taky si myslím, že by to nemuselo být špatné určitě to neublíží, a když pomůže bude jenom líp.
Naše rehábka dříve cvičila v Nových lázních (dětské lázně na pohybové ústrojí) a měla i starší děti s parézou. Říkala že klidně pravák být může, když neměl poškozený úchop. Spíš si třeba bude pomáhat levou zvedat celou pravou ruku, že to děti s parézou dělají. Mají tu ruku prý takovou plandavou, když se to teda nevyléčí. Ale Vojtíšek i Linda to určitě zvládnou a žádnou pladavou ruku mít nebudou.
Myslím, že na neurologovi dost záleží. Také dojíždíme k neuroložce z Loun, kterou nám doporučila pediatrička, protože v Teplicích prý nejsou moc dobří. Na ty kontroly 1x za měsíc se to určitě vyplatí. Být tebou určitě bych zkusila nějakého jiného neurologa jestli si s tímto nejsi jistá, určitě tím nic nazkazíš a uslyšíš i jiný názor a třeba si i přečteš co ti napíše do zprávy.
Jinak my jsme žádné injekce ani přášky nedostali. Zkusím se na to taky optat doktorky.
Taky jsme začali chodit na plavání. Vojtíškovi se to moc líbí. Vypadne ze stereotypu cvičit, jíst, spát a zase cvičit, jíst, spát a prý je to dobrý i na tu ručičku.

Přeji hodně trpělivosti a další malé krůčky ke zdravé ručičce.
(A pořád Lindičku nepozoruj :-), vím že to moc nejde, ale mě pomohlo aspoň to že Vojtíškovi nedávám trička s krátkým rukávem, protože když je měl pořád jsem koukala na ten lokýtek a víc mě to trápilo. Vím že tričko ručičku neuzdraví, ale aspoň si s ním hraju bez ustavičného pozorování lokýtku a sledování jestli s ním pohnul nebo ne)

Ahojky,
polsledních pár dní jsem nějak psychicky na dně. Nevím co se se mnou děje, jsem nějáká lítostivá, bulím a pořád se mi honí v hlavě všechno od porodu, až po sem. Je to asi tím, že mě teď poslední tři dny Linda špatně cvičila, pořád se mi vykrucovala z pozic a dělala pořád to co nemá a já si s ní nevěděla rady, nevidím žádné pokroky. Na rehabku jsme měli jít až ke konci příštího týdne, protože tam zrovna tento týden probíhají školící kurzy. Nakonec jsem zavolala naší paní fyzioterapeutce a domluvili jsme se, že můžeme dojet a Linda tam bude dělat figurantku pro výuku. Bylo to celkem poučné i pro mě, jen nebyl prostor ,abych si nové mutace cviků vyzkoušela. Bohužel jsem se dověděla, že Linda ruku zvedá převážně prsními svaly pectoralis (takže z 60 stupňů to zvedá tím správným svalem jen tak 10 stupňů - má ten blbý prsní sval hodně posílený a zabraňuje v rozvoji těch dalších a cvičení se musí vést tak, aby ho tam nezapojovala, takže hledat různě polohy a zkoušet, kde ho tam nezapojí a začne zapojovat ty druhé) a je tam stále hodně vnitřní rotace. Co mě ale hodně potěšilo, tak při cvičení jsme několikrát viděli i ohnutí v lokti, to je super. Cviky na zádech zvládam, ale na břichu to jaksi brutálně změnili, tak to prý mám zatím cvičit po staru a dnes odpoledne tam jedeme znovu, abysme to pořádně nacvičili. Naše rehabilitační je fakt super, jsem tak ráda že tam jezdíme, kdo ví co by snámi bylo, kdybysme zůstali trčet ve Vyškově.

Včera mi volala kamarádka a ptala se mě na cvičení Vojtovky, protože s dcerkou taky začnou cvičit a má z toho strach. Poradila mi suprového neurologa, který si otevřel soukromou praxi v Blansku, byl prý primář v dětské v Brně má spoustu titulů. Byla s ním moc spokojená, takže dám na doporučení a zajedeme k němu. Na vyškovského se vyprdneme :-)

Na plavání jsem se taky platala, ale rehabka nám řekla, že v našem případě by plavání nedoporučovala, že by tím Linda přišla ten den o dvě cvičení. Plavání je prý sice dobré, ale jsou to námi nekordinované pohyby a nedá se srovnat s cíleným drážděním svalů, jak při cvičení. Řekla nám, že by to viděla až tak v roce. Teď nás tlačí čas a prý co do půl roku nacvičíme, to budeme mít, žádné vedlejší aktivity zatím nemáme dělat. Vojtíšek je na tom ale jinak, ten má obrovské pokroky, takže když si oddechne na plavání, tak je to pro něj určitě dobře.

Tak se mějte krásně a zase se ozvěte, budu se těšit.
Linda posílá pusu Vojtíškovi :\r/
Pa :a:

Ahoj, to znám minulou sobotu jsem doma brečela, že Vojtíšek nic nedělá, že ruku pořát vytáčí (nám, ale obráceně spíš ven než dovnitř) a v pondělí se vše změnilo udělal ohromný skok z ničeho nic. Takže nám to zase dodalo další síly. Vím je to psychicky hrozně náročný, ale zase pak ta odměna když se to posune. Třeba, když jsi na cvičení viděla ten loket, to jsi musela být tak šťastná a určitě ti to dalo energii do dalšího cvičení.

Chtěla jsem se zeptat jaké děláte cviky a co Vám na nich pořád mění, my děláme pořád v podstatě to stejný. Občas to na rehábce obmění, ale já mám pořád dělat to samí. Na zádech držím vytaženou hlavu v rovině s pupíkem a mačkám bod za uchem a druhou rukou mačkám mezi žebry nebo držím tu nemocnou ručičku u těla a mačkám na předloktí to se potom opírá do lokte. Když mačkám mezi žebry tak s ní mává, vytahuje jí nad hlavu a nad podložku a rotuje s ní. Cvičím vždy na obě strany. Na břiše mu držím hlavičku na čele mačkám mu teda při tom docela i nos, ale nedá se svítit, ručičku u sebe mám u těla a na té od těla tlačím bod v lokti, na noze u těla tlačím bod na patě. Takhle cvičím 2x nemocnou a jednou zdravou. Když držím zdravou nechám ho tu nemocnou vytahovat nahoru, už to docela zvládne a nahoře ji občas pokrčuje. Cvičím vždy tak 2-3 min (záleží na tom jak se snaží) každý cvik. Takže na jedno cvičení trvá cca 15 min čistého cvičení, jinak nám to trvá asi půl hodinky s uklidňováním a oblíkáním. Jo na rehabilitaci ještě cvičí na boku, ale to prý doma nemusím dělat stačí, když ho na ten bok budu pokládat. Tendle cvik je ale zrovna nejlepší. Vojta u něj vůbec neřve a přitom ho krásně cvičí. Na zádech řve jak bejk a na břichu je to o trochu lepší, tam spíš nadává.

Jo a s tím plaváním. Chodíme jednou týdně vypadne nám sice jedno cvičení, ale je po tom úplně úžasný. Někdy nám ani nevypadne, když se nám všechno povede pořádně naplánovat. Chci mu taky dopřát něco pro potěšení a né pořád ten dryl. Někdy si připadám spíš jak trenér, který trénuje na olympiádu. A mám výčitky, když ho kvůli cvíču budím, ale bohužel se nedá nic dělat. Na rehabilitaci to vědí a nic nenamítaly. Ptala jsem se jestli můžem chodit a rehábka říkala, proč by jste nechodily. Plavání také vede rehabilitační sestra takže jsem víc v klidu.

A to s tím půl rokem to je asi jediný co nám zatím doktoři a rehábka řekly stejně. Do půl roku je největší šance vše upravit.

Mějte se moc krásně a užívejte sluníčka
Dáša a Vojtíšek

Ahoj Dáši,
jsem fakt moc ráda, že při cvičení biceps zapojuje, alespoň vím, že jsou nervy obnoveny. V pátek jsme byli zase v Olmíku a nacvičovali nové mutace cviků na bříšku. Říká se té pozici v závěsu a když to popíšu ve stručnosti, tak má Linda obě nohy v luftu mimo podložku jakoby šikmo bokem, na každé straně je pak trošku jiné držení hlavy, ruky a na jedné straně držíme i nohu. Na každé straně je to jiný, ještě to od pátku nemám úplně zažité. Podle tohoto mého posisu se to určitě nedá představit, jak bude čas tak to vyfotím a dám ti to sem s popiskem. Vyfotím i záda, ale ty už jsou jednoduší - klasika - jednou rukou (hřbetem dlaně) držím zónu po prsíčkem a zárověň hlavu v 30 stupňích nahnutou směrem ke mně a druhou rukou držím zónu na předloktí, snažím se najít správnou pohohu ruky tak, aby mě nezapojovala pektorális (prsní sval, kterým zvedá rameno z podložky a otáčí do vnitřní rotace) a triceps, kterým ručku propíná - cílem má být, dávání ramene dolů a k podložce a ohýbání v lokti. Mimochodem tyto dva svaly jsou naši nepřátelé, Linda je má hodně silné a hodně je používá, brání tedy těm ostatním v rozvoji. Cvičení na boku jsme cvičili ve Vyškově, ale teď už nemáme - nevím proč?
S tím plaváním mě to celkem mrzí, ale je fakt pravda, že kdybysme tam chodili, jsme určitě bez dvou cvičení. Vy to máte přece jen lepší s dostupností ve městě a taky jste na tom o moc líp, co se týče ručky. Taky se cítím jak trenér a štve mě to, ale nehodlám povolit. Musíme dřít, nedá se nic dělat, alespoň do toho půl roku to hodlám vydžet v takovém nasazení.
Psychicky už jsem celkem OK, i když párkrát za den si postesknu, ale jak si to uvědomím hned se snažím na to nemyslet a dělat něco jiného. Zase věřím v pokroky a to taky hodně díky novému teda spíš obměně cviků a naučení se nových fíglů, jak hledat správnou pohohu ručky při cvičení, aby dělala to co chceme. S nad to na Lindu zabere a konečně uvidím pokroky.
Přejeme vám s Lindičkou krásný víkend.
Pa :h: :k: :a:

Ahojky, moc moc děkujeme za podporu. Tento článek jsem už četla a taky bych si moc přála, aby to na Lindičce v roce už nebylo poznat. Na rehabce v Olomouci nám ale řekli, že už je zcela jisté, že Linda ručku nezvedne úplně nahoru nad hlavu, určitě bude levák a bude mít problém s koordinací rukou např. třeba hraní na nějký hud. nástroj. Cvičit budeme až do ukončení růstu, u holčiček to prý bývá do začátku první menstruace. Do roku takto intenzivně, jak doposud a potom se to musí nějak udržovat a hlídat růstové spurty a hormonální změny - to se to prý může horšit. Na fóru rodiny jsem si našla nějaké přízpěvky, kreré mě moc nepotěšili, dvě maminky tam popisovaly jaké měli pokroky - to Linda nemá ani z poloviny. Neměli to nervové zasažení asi tak těžké, podle mně je rozdíl i v tom, když se to stane u porodu hlavičkou a porodu koncem pánevním, kdy ty ručky tam jdou úplně obráceně.
Moc děkuju za příspěvek a ochotu pomoci i když s tím nemáš zkušenosti. Seš zlatíčko. :\r/ :k: :h:

MaxMarko, ani nevíš jak mi ty tvoje řádky pomáhají. Stále doufám, že se někdo ještě ozve, když to tady uvidí (časem to sem zkusím hodit znovu) Jj, rodila jsem koncem pánevním, proto se to všechno stalo. Ve většině případů se to dětem přihodí, když při normálním porodu jsou moc veliké nebo špatně rotují a při klešťových porodech. Lindička byla malinečká 2550g a 48cm a přesto se to stalo, právě kůli tomu, že šla obráceně.
Taky doufám, že naše láska nám pomůže všechno překonat. Strašně moc Lindu miluju a mám o ni přehnaný strach, až tím lezu ostatním na nervy. Určitě budeme dávat zprávy. Mějte se moc krásně, buď te zdraví a užívejte nádherného slunečného jara. :h: :k: :a: