Paréza brachiálního plexu - prosím, podělme se o zkušenosti

Ahojky. :) Sice jsi nesměrovala otázku na mě, ale napíšu ti.Tak já taky měla obrovské pochybnosti, ale cvičili jsme poctivě někdy i 5 denně a Honzík poprvé ohnul ručičku v lokýtku až po 2 měsících a v tu chvíli jsem měla takovou radost, že se to nedá popsat a uvěřila jsem, že Vojtovka mi ho vyléčí. Teď má něco přes 9 měsíců a laik už nepozná, že by byla nějaká chyba. Jen já a rehabky a neuroložka vidí, že mu malinko odstává lopatka a že má trošičku spadlé ramínko a tak cvičíme dál 4xdenně. My teda chodíme v Brně na obilňák a taky jsme ze začátku chodili na kontroly jen jednou týdně. Nejdřív jsem teda měla podivnou rehabku v Bílém domě a jak jsem přešla, byl velice rychlý pokrok. A to opravdu byla ručička úplně bezvládná!! Cvičte a buďte trpěliví a hlavně cvičte na obě strany a pravidelně.Mooc držím palečky. :one: O operaci bych uvažovala, kdyby cvičení nepomohlo, ale takto nechci :)

Děkuji za Vaši reakci, rodila jsem v Brně v Bohunicích a na kontrolu k neurologovi máme jet do Brna na Obliňák, k nějaké paní, vyšetřovala nás už v porodnici. Vojtovku cvičíme ve Vyškově, pokrok maličkatý máme, ale pořád mám pocit, že s cvičením strašně bojuji, když už si myslím,že mačkám bod pod prsíčkem jak mám, tak na dalším terapeutickém cvičení mi to ukáže zase jinak a já mám pocit, že ten týden byl tedy asi zbytečný. Nejhorší je pro mě cvičení na bříšku, i když maličký začíná plakat stále méně, jakoby přijal svůj osud. Horší než samotné cvičení je to plánování a kojení a domácnost, manžel jezdí jen na víkendy a to mám pocit,že se snad jen hádáme, ten pocit zodpovědnosti,aby maličký ručkou hýbal je pro mě strašný. S prvním jsem problémy neměla, jen operaci tříselné kýli ve 4.týdnech a pak byl stále jen zdraví, teď se děsím u něj jen kašle nebo rými,aby mi nezůstal doma a mohl do školky, abych měla čas na Matyáška, který mimo jiné ještě srtašně trpí na prdíky a pokud tady píšete,že Vaše děti byly po cvičení unavené a spaly,tak ten můj spí snad jen v noci, jinak je vzdůru po pěti či deseti minutách, právě kvůli prdíkům, snažím se na pláč už nereagovat,jinak bych se mohla zbláznit,ale je fakt,že tento problém má asi každá maminka s miminkem,bude líp. O Honzíkovi a vašem boji jsem si četla a zní mi to jako zázrak. moc vám děkuji za povzbuzení,snad to tak bude i s námi, tolik mě štve,že miminko v bříšku bylo bez komplikací a chyba doktora mi obrátí naruby celý život a maličkému taky. jediné co mi k tomu řekly, že byl na mě velký a tím to haslo. kdyby manžel jako řidič kamionu udělal chybu a tekhle ublížil jinému řidiči, nese si následky,ale doktoři ne....asi marné je se zlobit, ručku nám to nespraví a vy jste si tou zlobou prošla,tak asi víte o čem píšu, vyprchá to někdy? o operaci jsem zatím uvažovala jen teoreticky, chci se na to zeptat na neurologii při kontrole,ale poku by to byl takový zázrak,jak paní psala, proč nám to nikdo nenabídl, že tady ta možnost existuje, operují se i menší děti. jo a ještě vás požádám, jak probíhá kontrola na neurologii?děkuji vám, strašně jste mě uklidnila. na stránky chodím často,ale poprvé jsem je i využilo. Karina

Tak já se v první řadě chci omluvit, že jsem začala hned s tykáním, ale tady na těchto stránkách je to jaksi automatické a pokud to nevadí, budu s tím pokračovat..No, já rodila taky v Bohunicích. Přesně stejná odpověď od doktrorů. Moc velký.Ale kdybych jim to neříkala!! První syn měl o půl kila míň než Honzík a málem šel císařem. Už moje gynekoložka říkala, že to bude dobrý, že Honzík nebude velký!!!!Nedělali mi ani UTZ- poslední ve 30tt. Pak nic. Až u příjmu. A to se divila, že jí vychází 4 kilový mimčo. A já se zhrozila, že to asi bude problém při mé pánvi, ale dr nic. jsou tam všichni mladí bez zkušeností. Aspoň mi to tak přišlo. No, ale já už nad tím nepřemýšlím. Na druhou stranu jsem vděčná, že to takto dopadlo. Že nemá horší následky, protože byl dlouho šprajclý za ramínka a hlavičku venku, ale nemohl dýchat, jak byl sevřený. Děkuju bohu, že ručička roste, že nezůstala zakrslá! A nad tím, co by kdyby už nepřemýšlím. Beru to jako osud. To víš, že někdy mě to ještě zamrzí, ale co nadělám. Nic.
Honzík právě taky moc nespal ze začátku. Prdíky do 5. měsíce katastrofa!! Večer měl problém s usnutím, v noci pořád vzhůru. Kojila jsem ho. I teď se ještě v noci budí, ale to jsou zas asi zuby. Taky jsem u prvního syna měla vše úplně v pohodě, v klídku. Teď je to jiné, ale stejně ho miluju a jsem moc šťastná, že ho mám. Když lozí po čtyrech a ručičky mu kmitají jedna za druhou, jsem šťastná!!Doporučuji ti si ho natáčet třeba po dvou týdnech a uvidíš tu změnu líp. Tak si to člověk líp uvědomí.
Na neurologii jsem chodila k dr Vacuškovi, ale je nemocný, tak jsem teď naposled byla u dr. Kyselkové. Jen si ho prohlídnou, jak se hýbe a poklepou kladívkem na lokýtky, ramínka, kolínka. Nic jiného.
Jo, ještě, nejhorší je fakt ten začátek. Ze začátku není žádný moc režim, než si na to člověk zvykne. teď už je to součástí našeho života a když občas po očkování necvičíme, je to až divné,. Ale Honzík teda řve neustále a spíš čímdál víc, jak si to uvědomuje, brání se, snaží se utéct. Většinou hned p cvičení je v pohodě, ale pokud s ním cvičím, když je unavený, rozzuří se tak, že nejde utišit. Musím ho dát do postýlky, zakrýt cípem peřiny a on se zklidní..Musíš být klidná a nenechat se rozčílit nebo rozlítostnit. Ze začátku jsem u toho brečela, tekly mi slzy..Časem si zvykneš a pokud uvidíš pokrok, bude ti líp. Hlavně si to nedávej za vinu a buď vděčná, že jinak je v pořádku, že ŽIJE!!
Držím palečky a piš, jak pokračujete. Holky už sem asi nechodí..už nemají důvod...Jo a ta operace- nevím. Nikdo mi to nenabízel. Četla jsem to až tady..Nereagovala jsem..Nevím, co si o tom myslet. :a:

jsme byli včera na neurologii u paní Kyselkové,nebyla z nás vůbec nadšená,prý je tam malý pokrok v léčbě a poslala nás na konzultaci na rehabilitace do Dětské nemocnice k paní Kolaříkové, shodou okolností je tady od nás z Bučovic. Je prý na to nejlepší a přiznám se,že její cvičení Vojtovky mi připadlo opravdu drastické,ale asi tam opravdu nějaký výsledek bude,protože tělíčko reagovalo. Jen mě zaskočilo,že to musíme cvičit vždy 2x dokola všechny cviky. U posledního cvičení jsem to ani nemohla otočit dvakrát,protože byl maličký úplně apatický,bylo by to k ničemu. Je pravda,že teď mi opravdu po cvičení spinká. Mám slzy v očích, pomalu přicházím o mlíko, je to strašně stresující,navíc musím zavolat zítra do yškova,abych jim řekla, že už tam jezdit nebudeme a nevím jak nato. Pořád si opakuji,že to dělám pro své dítě,ale když jej vždycky otočím z toho bříška a vidím jak je celej uplakanej a červenej,je to strašný. Snad Vás s tím neobtěžuji,je mi líp,když to mohu probrat s někým,kdo si tím prošel. Dva měsíce už máme nanávratně pryč, ale primář na rehabilitaci v dětské v Brně mi řekl,že je v našem případě veliký optimista,že to bude určitě dobrý.................někdy si říkám,proč nás život takhle zkouší. Taky mi primář řekl,že jsme v podstatě šťastní,protože víme,že to drastické cvičení jednou skončí a budeme zdraví,kdežto je spousta maminek,které cvičí, i když vědí,že lepší to nebude a cvičit musí,aby to nebylo horší. Taky jsem postupem času zjistila,že mnoho parézek je právě z Bohunic a to mi potvrdila i paní Kolaříková,že jich tam mají opravdu především z Bohunic. Je to jen škoda,že to člověk nevěděl dříve....pěkný večer.

Ahoj, my taky cvičíme dvakrát dokola a vím, že ze začátku je strašně stresující. No, ono je to pořád. Honzík kolikrát tak lítostivě plače, že mi to rve srdce. A někdy doslova zuří.Ale přesně, jak říká ten pan dr, jednou to skončí a budou děti normálně žít. Ty horší obrny celého tělíčka- to musí teprve být strašné..Moje kamarádka tak má dvojčata a obě s obrnou. S oběma od mal cvičí Vojtovku. Si to představ cvičit se dvěma dětmi a ještě vědět, že to asi nijak moc nepomůže :( To my jsme ještě šťastné mámy. Na obilňáku je taky jedna rehabka, která je teda drastická, ale vždy teda Honzík reagoval. Ta, ke které chodím, je hodnější a je fakt, že já jsem už docela tvrdá taky. I když přišly doby, kdy jsem ztratila motivaci, protože se mi zdálo, že už je to dobrý. No a neuroložka mě vrátila zpátky na zem a zas cvičíme a cvičíme a já mu nic neodpustím..Pořád si říkám, když už jsme to vydrželi takovou dobu, teď už snad jen pár měsíců už to nesmím zanedbat..Vyčítala bych si to. Třeba ti bude trochu útěchou, že děti, které cvičí Vojtovku bývají potom zdatné nejen fyzicky, ale i psychicky..Houževnatější..Od mala musí tvrdě makat a to jim do života dá tuhý kořínek. Vždy se tím utěšuju. A jak píšeš, my taky neměli na začátku žádný posun, vypadalo to hoodně špatně, až jsme začli chodit na ten obilňák a cvičila jsem s ním i 5 krát denně asi dva týdny - a pak občas taky, vždy jsem se ale řídila jak se on cítí. Když byl nějaký unavený, cvičili jsme 4krát.Je to hrozné, když člověk vidí toho svého drobečka úplně grogy, uplakaného, spoceného, červeného a vlastně ho k tomu musí nutit, místo aby, jak je přirozené pro mámu ho utěšovala a snažila se, aby neplakal..Je to škola i pro nás..A určitě budeme mít skvělý vztah s nimi potom. Spojí nás to :) Říkali mi, že asi nikdy ručičku nevzpaží nad hlavu a vzpaží!!Krásně ji zvedne až nahoru. Jen, když zvedá obě ruce zaráz, ta zdravá je o kousek výš a taky nechce třeba plácat tou špatnou ručičkou do vody nebo do stolu. To vždy tou pravou. Ale zas pá pá dělá jen tou nemocnou :s: :a: Uvidíš, bude líp. Držím palečky!!! :one: A zas napiš. Jo a s tím, že už nebudete chodit do Vyškova si nedělej hlavu. Já to řešila telefonicky. Zavolala jsem do Bílého domu, kam jsem chodila, že budeme chodit jinam a na důvod se mě nikdo neptal. Je to přece tvoje právo chodit tam, kde je to pro tebe lepší.. :)

tak cvičíme 2x dokola, vidím u toho pohyby ručičky a je to pro mě jako droga, chci vidět víc a víc...........pořád mu ručku sleduji,jsem strašná. Ale při posledním cvičení na bříšku jsem mu ručku pokrčila a on ji narovnal, tak jsem ji zase chtěla pokrčit a cítila jsem odpor, málem jsem se rozbrečela štěstím. Teď jsem psala paní,co si prošli operací, jsem strašně ráda,že o někom takovém teď vím, všude kde jsem se totiž ptala - v Brně a tak mi nikdo nic pořádně neřekl, prý jestli nám dělali emg. Dělal ti to někdo,aby věděli,jak moc ta ruka je poškozená? Možná by bylo fajn projít si vyšetřením a vědět něco víc.

O tom EMG psaly holky níže- petralinda , myslím. Prý ale je lepší to dělat, až když není pokrok někdy kolem roka. prý je to bolestivé. Nevím. Mě to nikdo nedělal. A tak jako ty jsem ze začátku pořád ručičku sledovala, pořád ho nutila ji používat..Teď ji taky sleduju, ale už nejsem v takové křeči. Ručička je v něčem dokonce šikovnější než ta druhá. teď spíš sleduju lopatku :s: Neuroložka říkala, že nemá odpověď na poklep v té ručce, ale že to neznamená, že s ní nebude hýbat..Tak nevím. :?

myslím,že ty naše drobečky budeme sledovat pořád. Už se toho nezbavíme,pořád budeme srovnávat. Měla jsem zato, že emg dělají v porodnici,aby se zjistilo,jak velké poškození máme. Nejspíše je jim to jedno,prostě cvičit a ono se uvidí. Rozhodla jsem se v pondělí na tu Bulovku zavolat,a zjistím co a jak. Bude to nejspíš nejlepší řešení a hlavně budu znát spoustu odpovědí. Dám Ti potom vědět,co nám řekli. Přijde mi, že jdeme krůček po kručku ve Vašich stopách :) Tak jsi pro mě velkou nadějí. Chtěla jsem Ti pomalu už i závidět,ale asi cvičení s batoletem je rozhodně větší zabíračka než s miminkem, a to po všech stránkách. Jo do toho Vyškova jsem volala a přišlo mi,jakoby si paní oddechla, že už nás nebude mít na krku, byla až moc nadšená. Pěknou neděli.

Tady se můžeš podívat, jak Honzík ručičku používal před měsícem. Poprvé se sám posadil a byl celý šťastný, že se dostal tak blízko ke všemu tam na té desce..No, je vidět, že tu pravou používá víc, ale levou taky a pro mě je to absolutní výhra a teď už ji používá zase víc, hlavně při lezení a dává ji i úplně nad hlavu i s hračkou třeba, což mi řekli, že nikdy neudělá. A udělal Taky se vám to povede, zvlášť, když cítíš odpor v ručičce. :one: :c: ¨ http://www.mojetehotenstvi.cz/honzik-budouci-gambler-choditko A napiš, co jsi zjistila ohledně té operace. Moc děkuju..Taky hezkou neděli :a:

a přidala nám nový cvik na boku, no poprat se s tím asi poperu,ale co mi dělá problém je vlést se do 7 minut se třemi polohami na dvě strany a ještě k tomu to otočit dvakrát. Tak tak stihnu udělat to vše jednou, je to vůbec možné otočit to dvakrát? Maličký má 2 měsíce, tak prý víc jak 7 minut cvičit nesmíme no to mi řekla dnes, tak od čtvrtka jsem ho do dnešního rána trápila 10 minut,ale spal pak vždy jak dudek,bylo to zlatý miminko :)

nechce se mi to ani věřit!!!! Maličkej je tedy borec. Jak budu skrz tu operaci vědět něco bližšího,ozvu se. Děkuji za podporu,je to od tebe moc pěkný. Dívala jsem se na jeho levou ručku jak v tranzu :)

s tykáním nemám problém, spíše jsem si to ani neuvědomila. Budu ráda. No porod,který jsi popsala je nachlup stejný jako jsem to měla já, také zůstal vyset hlavičkou a kdyby nevzali kleště,tak by se maličký udusil. Je to až k neuvěření, že dokážou stále dokola dělat stejné chyby a nepoučit se z nich a to jsem je upozornila, že první šel zvonem (VEX), měl problémy v porodních cestách a to byl o 14 dní dříve tudíž měl jen 3300g. Bylo mi řečeno,že VEX není komplikovaný porod,no asi si nezažili 13hodin bolestí a rozhodně nezažili to vše potom. Seděla jsem na nafukovací duši skoro půl roku a teď mám s jizvou taky problémy o tangách si mohu nechat jen zdát, dokonce se mi teď ani nestrefili do jizvy, prý těsně vedle...Hned jsem dnes maličkého natočila dle tvé rady, tak jsem zvědavá.no a dokonce už druhý den, když mu ručku ohýbám v loktu tak cítím maličký odpor,sem tam tedy, tak snad je to na dobré cestě. Jak vidím,tak jsi na tom snad ještě hůř jak já,přes den sice nic moc nepodělám,ale odbyde desátá a maličký mi pěkně usne,tak kolikrát nahrubo uklidím a prokoušu se prádlem, vstáváme pravidelně 5:53, je to srandovní,ale Matýsek se mi tak budí sám. V noci si tedy řekne párkrát o jídlo,ale zlatá prsa,dá se u toho spát:-). Chtěla jsem se Tě ještě zeptat jestli cvičíš také vždy minutu každé cvičení - my děláme zatím bod pod prsíčkem na obou stranách a ještě mačkání kůstky pod loktem na bříšku,také na obou stranách. Jednou to vše přebolí a ještě budu vzpomínat nato,jaké to je super mít maličké děti. Kamarádka,která má děti už veliké mi říkala, buď ráda za tento věk, máš je u sebe a víš přesně,kde jsou, jak začnou běhat na diskotéky,teprve zažiješ,co je to v noci nespat a musím říci,že na tom něco je. Jo a k neuroložce jdu k paní Kyselkové a co se toho ultrazvuku týče tak mi jej dělaly asi 14 dní před porodem a pak až na příjmu a řekli mi pokažd stejnou váhu,což jsem si dělala srandu,že jsem zase přibrala jen já, no nijak je to nezaskočilo,že nebyla žádná změna, prý je to normální,že ultrazvuk není přesný, tak proč jej tedy dělají,že? Stejně by mě zajímalo, kdo tě rodil a jakou jsi měla porodní aistentku. zatím pa už se po mě rodinka zase shání..............

Ahoj máš pravdu čas už moc není. Z Vojty se stalo pěkný šídlo a co ho nejvíc zajímá je počítač. Takže mít ho puštěný, když jsme doma sami vůbec nejde.
Jinak co se ručičky týče je to už úplně vpořádku. Je to taky asi i tím, že jsem ho přestala tak dopodrona zkoumat co dělá pravou a co levou. Dřív jsem každý rozdíl přikládala hned tomu zranění. Ale teď zjišťuju, že něco dělá dokonce líp pravou než levou. Třeba paci paci to plácá pravou a levou jenom drží. Kdyby to bylo obráceně, tak bych si říkala, že je to určitě kvůli tomu, ale jak je vidět není.
To že máte ručičku slabší vůbec nevadí, hlavně že jí má dobře pohyblivou. Sílu dožene až bude pořádně lézt a plazit se. Taky jsme to tak měli. Vojta se začal plazit až tak v 7 měsících a teď je mu rok a řekla bych, že v nich má stejnou sílu. Naštěstí ještě nechodí, takže pořád posiluje při lezení. Jsem asi jediná maminka, která je ráda, že dítě nechodí a doufá, že ještě dlouho poleze. Protože to je pro něj teď nejlepší co může pro ručičku udělat.
Tak se držte. Ahoj Dáša a Vojta

Ahoj máš pravdu čas už moc není. Z Vojty se stalo pěkný šídlo a co ho nejvíc zajímá je počítač. Takže mít ho puštěný, když jsme doma sami vůbec nejde.
Jinak co se ručičky týče je to už úplně vpořádku. Je to taky asi i tím, že jsem ho přestala tak dopodrona zkoumat co dělá pravou a co levou. Dřív jsem každý rozdíl přikládala hned tomu zranění. Ale teď zjišťuju, že něco dělá dokonce líp pravou než levou. Třeba paci paci to plácá pravou a levou jenom drží. Kdyby to bylo obráceně, tak bych si říkala, že je to určitě kvůli tomu, ale jak je vidět není.
To že máte ručičku slabší vůbec nevadí, hlavně že jí má dobře pohyblivou. Sílu dožene až bude pořádně lézt a plazit se. Taky jsme to tak měli. Vojta se začal plazit až tak v 7 měsících a teď je mu rok a řekla bych, že v nich má stejnou sílu. Naštěstí ještě nechodí, takže pořád posiluje při lezení. Jsem asi jediná maminka, která je ráda, že dítě nechodí a doufá, že ještě dlouho poleze. Protože to je pro něj teď nejlepší co může pro ručičku udělat.
Tak se držte. Ahoj Dáša a Vojta

Ahoj Dáši!! Tak to je super, že máte pohodové cvcičení. Blbé je, že je to fakt na celý život, že? Snad budou ty naše děti sportovci, protože pokud budou mít k pohybu odpor, bude to těžší. Honzík se taky zlepšil. Chytá ručičkou hračky, dá si ji sám dopředu, když je na bříšku, cucá ji a “šmrdolí oči“. Ale teda vůbec se ještě nepřetáčí. Vůbec ho to ani nenapadne. Měl 4 měsíce. Asi je to i tím, že je tak strašně těžký. Má už 9 kilo!!! Pořád bereme velké dávky toho Béčka a určitě i díky tomu tak přibírá. Snad mu to už 10.12. neurolog na kontrole vysadí. Zato by chtěl pořád sedět. Jako sám se neudrží, ale jak mu dám ruce, už sedí a jak ho položím, vzteká se. Jinak cvičíme i na baloně. To se mu líbí, zvlášt před zrcadlem. Chtěla bych s ním chodit plavat, ale ještě nemáme hexa a taky nevím, jestli můžem. Musím se příště zeptat rehabky.
Tak se pak ozvěte, jak pokračujete..
Zuzka a Honzík

Ahojky Dáší,to je super že jsi našla něco pro Vojtíka pri čem se nebude tak "bojovat"...........Jinak mi už také zkončili s vojtovkou,cvičili jsme tedy do 3měsícu věku Markétky....ješte jdeme v lednu na kontrolu na neurologii ale myslim ze to bude v pohodě,malá už se mi začala otáčet z bříška na záda a ze zad na bok,porodní zranění vubec není poznat,ani na tělíčku,ručíčkou mlátí o 106.Přestala jsem kojit a začala mi krásně přibívat,je z ní cvalíček.Takže držím palečky at je cvičení hrou a pomáhá malýmu pro lepší pohyb.Kačka s Kubíčkem a Markétkou

To je malá šikulka, že se už přetáčí. Toho našeho 9kg cvaldu to vůbec nenapadne a má 4 měsíce. A je nádhera, že nemáte žádné následky. My máme trochu asimetrii tělíčka, ale snad to nějak vycvičíme. Mějte se hezky Zuzka a Honzík. :a:

Ahojky, taky parádní zprávy udělali jste s Honzíkem úžasný pokroky. To že udrží ručičku ve svícnu ve třech měsících je super.
Honzík je teda pořádnej kus chlapa. Vojta má teď v 9 měsících 8 kilo (možná) a přesto jsem na konci měla problém s tím ho udržet jakou měl sílu. To budete mít ještě pořádnou fušku se cvičením. Ale hlavně, že je jinak zdravej a pořádně přibýrá.
To s tím chytáním zdraví ručičky se nám taky osvědčilo. Dávali jsme mu hračky většinou na pravou (nemocnou) ručičku, aby ji při tom pořád používal. Taťka si vždycky dělal srandu, že ho taky cvičí, když mu mával hračkou před pravou rukou, ale určitě to mělo něco do sebe. Taky jsem slyšela, že je dobrý tu ruku stimulovat, třeba nějákou brnící hračkou, ale je blbí že se musí pořát natahovat.
Tak zatím a vydržte, je to náročný, ale stojí to za to. Nakonec si ani nevzpomenete, opradu teď si říkám, že to bylo to nejmenší co jsme mohli pro Vojtu mohli udělat.
Ahoj Dáša a Vojta

No tak moc gratulujem, je to super, že jste to takhle rychle zvládly. Tři týdny utečou jak nic a máte to za sebou.
To cvičení na balóně je docela dobrý. Taky si tak s Vojtou hrajem. Na rehábce při tom teda strašně řval a vztekal se, ale doma je to něco jinýho, to ho to baví a dokonce se u toho hrozně řechtá.
My chodíme od 3 měsíců ještě na plavání a to je taky super. Vojtu to strašně baví a přitom u toho posiluje celý tělo. Na začátku bylo úplně vidět jak je po plavání živější a všechno mu de líp. Třeba pasení to bylo po plavání úplně něco jinýho než normálně to se mu moc nechtělo. Teď je to už taková zábava, jsou tam děti a spousta hraček tak ho to tam hodně baví.

Přejem hodně sil do posledního cvičení a ať už jste pořád zdraví.
Dáša a Vojta

Moc dekujeme,dneska jsme byli na rehábce a ona sama navrhla že uz budeme ted chodit jen jednou v tydnu..takze uz jen 3cvíča a máme to zasebou,konečne si muzem neco plánovat,srovnat kojeni a spinkání..bylo to naročné,ale to nase sluníčko za to stalo.Vám taky jen to nej.K+M

Tak to je krásná zprávička, moc gratulujeme jste šikulenky šikovné :one: :qu: Všichni končí s Vojtovkou ... my chceme taky :§) , už se to moc nedá zvládat. Každé cvičení je boj, zápas, klání ... s né moc dobrým výsledkem. Vypadá to, že se role vyměnily a necvičím já s ní, ale Linda se mnou :s:
Tak ať se vám daří a někdy zase napište jak se máte.
Posíláme pusu .... :c:
Petra a Lindička

Ahoj holky.Tak mame za sebou prvni navstevu v Ostrave a nic to nebylo.Fyzioterapeutka nalepila tejp,aby spravne tahl rucku do zevni rotace,ja to okoukala ated musim lepeni zkouset sama.Toho se celkem bojim,ale musim,tak jako cvicit Vojtu.Jedeme jeste 2krat,at se to zlepsi u maleho ataky u me.1den tejp stoji 400kc,tak je to celkem fin. narocne.Ale podotykam,musime a doufame,ze to pomuze.Zatim si rucka zvyka a Ondra to snasi dobre ani to nesundava.JInak k zacatku.Cvicime od narozeni.Behem 3 mesicu to bylo lepsi a lepsi,maly nebyl osizeny ani v lezeni po 4 ani v jinych cinnostech batolete Vse se jevilo dobre.Ortel mame ale jasny.Budeme cvicit celozivotne.Ondra mel rucku zasazenou celou,rekla bych,ze kdyby to byla jen horni cast mame vyhrano ale my mame i tu dolni a navic vazne ta zevni rotace.Uchop je slaby,ale on rucku pouziva svym zpusobem.Mas Petro pravdu,ze cviceni je boj a hlavne nervy a cim je Ondra starsi je to s nim horsi a horsi.Nemam uz na nej silu,ale bojuju,jak jen to jde.Manzel je mi spis tou psychickou oporou a sOndrou mi moc pomaha.Tak priste pisnu,jak to pokracuje.Pavla

Neboj zachvilku Vojtovce taky utečete,vím je to náročné ale veř že to nasim drobečkum hodně pomáha,chtela bych s cvičením pokracovat,sice asi né primo s Vojtovkou ale az malá udrží hlavicku tak chci cvičit na baloně,uvidime.Mějte se krásně s držíme palce

Ahoj Pavli, to je tedy nářez, takové porodní váhy a míry, klobou dolů :qu: :qu: :qu: K doktorům se rači nebudu vyjadřovat, nenapadá mě nic slušného a nechci být sprostá :jawdrop: Já jsem teda nasraná pořád, ale to je tak všechno, my jsme to pak nijak s doktory neřešili a ani jinou cestou...
Linda má také problémy s vnitřní rotací, už to teda není tak moc zřejmé, jako před pár měsíci, ale to je náš asi největší problém. O té metodě, co píšeš, jsem ještě neslyšela. To vám doporučili na rehábce nebo neurologii? Kde se to provádí, je to bolestivé?
Děkujeme za příspěvěk a těšíme se, až nás tady zase navštívíte. Budeme rádi, když napíšete jak se daří a jestli nová metoda pomáhá.
Mějte se krásně

Petra a Lindička
http://picasaweb.google.cz/petraalindicka

No to je úžasnéééééééé :qu: :qu: :qu: :qu: :qu: :qu:
Moc gratulujeme Vojtíškovi, tobě a vlastně celé rodině. Dokážu si představit jakou máte radost :°*°: :°~°:
S námi je to pořád stejné - tedy s ručičkou a cvičením. Rehbka nás minule chválila a máme zase nový cvik na břichu, vůbec nám ale nejde cvičit, nemůžu Lindu vůbec udržet, ach jo. Když pomáhá taťka, tak to celkem jde, ale když chodí do práce, tak bojujeme sami a dost těžce. Nezvládám už cvičit 4x, ale spíš tak třikrát denně. My jdeme k neurologovi až 24.11., rehabka už se na to, kdy tam půjdeme ptala a smála se že ten se bude divit, co Linda umí.
Z nových dovedností je to, že když jí řeknu, řekni táta tak táta krásně řekne, je to cílené, takže první slovo. Pak říká i ham ham, necíleně máma mam, bába, dáda. Pořád tancuje, jak zaslechne hudbu tak už poskakuje, je jedno jestli stojí, sedí nebo leží. Pěkně stoupá a stojí u stolu, pohovky, postele... pohybuje nožkama, drží se jen jednou rukou, nebo je jen opřená o bříško bez držení rukou, ještě ale nábytek neobchází. Ručku používá naprosto bez problémů, často ji i upřednostní při chytnutí hračky, podání si .... nechce s ní ale štěrchat hračkami a bouchat, a když stoupá, takse vždycky chytne zdravou a potom až nemocnou, při držení se je nerozlišuje. Když padá, tak se krásně chytne nebo o ručku opře, stejně jak o zdravou.
Tak se mějte krásně, pořádně tu nádhernou událost oslavte, Linda posílá velikou pusinku. Mějte se krásně a zase napište, jak se daří a co nového umíte.
Pa pa

Ahoj holky, koukala jsem na vaše fotky a video šikulka. Název je opravdu výstižný, Lindička je opravdu moc šikovná. Jak dělá bu bu bu to je paráda.
O tý metodě co píšete nahoře vím, že to dost používají sportovci, ale že by se to používalo pro miminka to jsem neslišela. Taky jsem se teď dozvěděla, že tady u nás v lázních chodí děti s parézou ještě na nějaký elektro. Nevím co to přesně je, ale prý to taky pomáhá. Kamarádka mé kamarádky má taky syna s parézou, ale už je větší (myslím že říkala 3 roky). Jezdí s ním i do lázní. Myslím, že říkala do Jánských a tady v Teplicích docházejí ambulantně. Cvičí vojtovku a k tomu to elektro.
Mě jenom furt udivuje, že se vždycky něco dozvím na internetu, ale žádnej doktor nám nic takovýho neřekne. Myslím, že by měli zkusit všechno co by mohlo pomoc a né jenom posílat děti na vojtovku, i když pomůže asi nejvíc.
Jinak necvičíme už týden, ale někdy mám pořád obavy, aby se to nějak nezhoršilo. Naštěstí je to zatím všechno vpohodě. Doktorka sice říkala, že se nemusíme bát, ale na rehabilitaci nás budou radši občas kontrolovat, aby neměl třeba křivý záda nebo se nějak nepřikláněl ke straně.
Jinka Vojta už krásně stojí u nábytku. Udrží se už i jednou rukou. Vytahuje se oběma ručkama a je mu jedno kterou. Botičky jsme koupili parádní, ale Vojtovi se vůbec nelíbí. Strašně s vzteká, když mu je nandám a pořád se je snaží skopávat. Taky je v nich takovej neohrabanej a to mu asi dost vadí, ale nedá se nic dělat určitě si časem zvykne. Jinak pořád nesedí, myslím že je to tím, že to nepotřebuje, když už stojí, při tom dosáhne výš a líp vidí tak proč sedět.
Zatím pa a určitě vyzkoušejte všechno co vám doktoři doporučí nic za to nedáte a třeba Vám to pomůže.

Ahojky,já se tu radostnou zprávu o vás dozveděla na rehabilitaci to je supééééééééééééérrrrrrrrrr konečně to máte za sebou,počkej ješte vám to bude chybet)))néé važně jsem ráda že Vám to už zkončilo a mužete si užívat.ještě jednou gratulce..snad nás to taky brzo čeká,malá má už vršek tělíčka celkem srovnané,jen bříško malilinko a nožky nám stále ujíždějí ale zlepšuje se,ted jsme pár dní necvičili,byli jsme nastydlý ale už zase jedeme dál.....Tobě i Vojtíškovi a celé rodině jen to nej přeje Kačka s Markétkou :qu:

Dobrý den, nevím zda je Váš přídavek stále aktuální,je to přece jen nějaká doba,ale říkala jsem si,že to zkusím. Přivezla jsem si z porodnice druhorozeného syna s parézou brachiálního plexu. Porod byl klešťový a přestože jsem měla problémy i s prvním dítětem,kde byl porod VEX ( zvonem), nikdo to nebral v potaz. Musím říci, že mít doma školkáčka a ještě cvičit vojtovku s mimčem je náročné. Ale k věci. Maličkýmu je 7 týdnů, cvičím poctivě vojtovu metodu od jeho narození už od porodnice. Přesto si říkám,že přece když jde o tzv. úraz musí existovat nějaká možnost operace nebo tak, proto mě Váš článek docela zaujal. Do Prahy to máme sice daleko,ale kdyby byla naděje,že by maličký ručičkou hýbal bez velkého mučení Vojtovou metodou, jsem ochotná přistoupit na cokoliv. Ráda bych věděla, jak to tedy po operaci chodí, pokud to tedy víte. Z Vašeho článku jsem nepochopila,zda jste ji podstoupila či ne. Ptám se nejdříve Vás, než se obrátím na pana doktora, na kterého jste uvedla kontakt, ať jsem trochu připravená. Ve středu navíc jedeme na kontrolu k neurologovi do Brna tak si říkám nač se jej třeba zeptat nebo tak. Vkládám do Vaší odpovědi velkou naději,protože se přiznám,že cvičení vojtovky 4x denně je jen plánování času,hlídání si kojení a neustále ve stresu, abych vše stihla a opravdu jsme cvičili. Je to náročné a po 7-týdenním boji jsem strašně vyčerpaná, vůbec si miminka neužívám a ty jeho pohledy, když se mazlíme a pak jdeme cvičit jsou děsný. Moc děkuji za jakoukoliv odpověď. Karina

Milé maminky, pokud byste radi, pomohu rada-zavolejte mi nebo zaslete smsna 774 736209,
Ja sama mela, tedy jeste mam, paresu... PHK.
Je mi jiz 32 let, moji mamce kazdy rikal, ze se s tou rukou odmala neda nic delat, jen cviceni s neni to pravda.
Kdybych vedela, ze je v Praze doktor-"bůh"-Jiri Chomiak, Bulovka, tak ten toto vse operuje do 1 roka miminka tak, ze tj pak uplne v poradku.
Ja na nej narazila az v mych 29 letech.., a mam ruku o 80 % lepsi. Je to na dlouhe vypraveni.
Nejsem dr., ale jen mam tu zkusenost se svoji rukou..., tel c. na dr. chomiaka k nemu na soukromou ordinaci, kde ma na Vas cas a ma tam i ultrazvuk, emg atd.., je 222580419. Myslim, ze tam byva Po + Ut + Ctvr-16,00-19,00 h, zkouset mu volat a objednat se-navsteva 600,-, je to opravdu pan doktor. Vse mu sdelte nejdrive po telefonu, ahoj, Lucie.Pardubice.

Milé maminky, pokud byste radi, pomohu rada-zavolejte mi nebo zaslete smsna 774 736209,
Ja sama mela, tedy jeste mam, paresu... PHK.
Je mi jiz 32 let, moji mamce kazdy rikal, ze se s tou rukou odmala neda nic delat, jen cviceni s neni to pravda.
Kdybych vedela, ze je v Praze doktor-"bůh"-Jiri Chomiak, Bulovka, tak ten toto vse operuje do 1 roka miminka tak, ze tj pak uplne v poradku.
Ja na nej narazila az v mych 29 letech.., a mam ruku o 80 % lepsi. Je to na dlouhe vypraveni.
Nejsem dr., ale jen mam tu zkusenost se svoji rukou..., tel c. na dr. chomiaka k nemu na soukromou ordinaci, kde ma na Vas cas a ma tam i ultrazvuk, emg atd.., je 222580419. Myslim, ze tam byva Po + Ut + Ctvr-16,00-19,00 h, zkouset mu volat a objednat se-navsteva 600,-, je to opravdu pan doktor. Vse mu sdelte nejdrive po telefonu, ahoj, Lucie.Pardubice.

Milé maminky, pokud byste radi, pomohu rada-zavolejte mi nebo zaslete smsna 774 736209,
Ja sama mela, tedy jeste mam, paresu... PHK.
Je mi jiz 32 let, moji mamce kazdy rikal, ze se s tou rukou odmala neda nic delat, jen cviceni s neni to pravda.
Kdybych vedela, ze je v Praze doktor-"bůh"-Jiri Chomiak, Bulovka, tak ten toto vse operuje do 1 roka miminka tak, ze tj pak uplne v poradku.
Ja na nej narazila az v mych 29 letech.., a mam ruku o 80 % lepsi. Je to na dlouhe vypraveni.
Nejsem dr., ale jen mam tu zkusenost se svoji rukou..., tel c. na dr. chomiaka k nemu na soukromou ordinaci, kde ma na Vas cas a ma tam i ultrazvuk, emg atd.., je 222580419. Myslim, ze tam byva Po + Ut + Ctvr-16,00-19,00 h, zkouset mu volat a objednat se-navsteva 600,-, je to opravdu pan doktor. Vse mu sdelte nejdrive po telefonu, ahoj, Lucie.Pardubice.

Děkuji MaxMaro.Taky máte zkušennosti s parézkou?

Jééé, ahoj holky, ráda vás vidím jak se máte? Děkujeme za pochvalu :c:

Ahojky, to je úžasné :\x: mám z vás veliou radost a vykouzlili jste mi úsměv na tváři:\x: , že je malá už po zdravotní i motorické stránce v naprostém pořádku :qu: a nemusíte cvičit :C/): Děkujeme za pochvalu ikonky, posíláme pusu, pa a mějte se krásně, někdy zase napište, jak se máte :h: :k:

Ahoj Zuzi, to je s prominutím v prdeli, že jsme měli pravdu. Ale co už, nemá cenu se tím dál zaobírat, přemýšlet co by kdyby, ale rodovat se z toho, co je ted´. Máte suprového neurologa, je vidět, že je dost pečlivý a nic nenechá jen tak být. Jeho rehabka bude určitě dobrá, však uvidíš sama. Všechno zlé je k něčemu dobré ... Teď budete cvičit správně a určitě budou větší pokroky. Nic si z toho nedělej.
Co jste to brali za léky, my brali Pyridoxin 2x denně půl tablety a Thyamin 2x denně 1/4 tabletky asi do Lindiných třech měsíců. Během šestinedělí k nám doktorka jezdila 2x týdně píchat Lindě injekce s B12tkou.
Jinak co myslí neurolog tou zkratkou vs. nevím, ale střední typ, je popsáno zde, kopíruji:
1. Horní typ (Duchenne-Erb), C5-6, postižení horního primárního svazku. Charakterizuje se jako „dobrá ruka na ochrnutém rameni a paži“. Postiženy jsou: abdukce paže, zevní rotace v rameni a flexe v lokti. Ztráta čití je v dermatomu C5 a C6.

Tento typ poranění je velice nepříznivý, protože akrálně zachovaná motorika není na bezvládně visící končetině nic platná, dokonce i překáží.

2. Střední typ, C7, postižení středního primárního svazku. Jedná se o oslabení extenze v lokti, extenze zápěstí a prstů a oslabení abdukce a vnitřní rotace v rameni. Tato léze je jen vzácně izolovaná, většinou se přidává k hornímu nebo dolnímu typu.

3. Dolní typ (Dejerine – Klumpke), C8 – Th1, postižení dolního primárního svazku. Motorická porucha se projevuje jako „ochrnutá ruka na dobrém rameni a paži“. Odpovídá poranění n. mediani a n. ulnáris se zachovanou pronací a částečně i flexí v zápěstí. Fungují m. pronator teres a m. flexor carpi radialis inervované z kořenů C6-7. Čití je porušeno na ulnární části ruky včetně třetího prstu a na ulnární ploše předloktí.

„Je přítomen Claude – Bernard – Hornerův syndrom (ptosis, miosis, enophthalmus) oka na straně léze. Často bývají silné, event. Fantomové bolesti v postižené končetině, ztráta potivosti a termoregulace“ (Matulová, Pára, Vaňásková & Schreiber, 1998, 56-57).

Tento typ poranění je pro nemocného z funkčního hlediska přijatelnější, neboť umožňuje aktivní pohyb v ramenním i loketním kloubu.

4. Kompletní typ, C5 – Th1, postižení všech tří primárních svazků. Postižení lze charakterizovat jako „ochrnutá ruka na ochrnutém rameni a paži“. Pacient má ztrátu citlivosti na celé horní končetině s výjimkou vnitřní a zadní plochy paže v inervační oblasti n. intercostobrachialis (Th2-3).

Tak se opatrujte a napište jak to jde s novou rehábkou, ale určitě to tam bude fajn. Budeme na vás myslet. Pusu Honzíčkovi,pa

Čauky.Jo, mělas pravdu.Je divné, že lektroka rehabilitace, která sice učí druhé rehabky, ale nemá zkušenosti s Vojtovkou a hned ji praktikuje.Ta naše nová rehabka byla celá rozpačitá, že nás vlastně přetahuje své bývalé kolegyni, ale je vidět, že tady na to jsou i líp vybaveni.Mají loutku, na které to i předvedou, abys nezatěžovala špatným držením malého a mohla si to nejdřív zkusit,v čekárně vylepený popis Vojtovky,co se tím léčí atd.Máme 3 cviky.Přidala mi cvičení na boku.A samozřejmě oboustraně na zádech i na bříšku.Malej je z toho grogy a spí jak zabitej.Zato večer nemůže usnout a vzteká se jak čert.Usne a za 10 minut ječí, jak pominutej a nemůže se uklidnit :(
B vitamín nám popletli!!!!!!Myslím, že i proto nemohl spát.Bylo mi to celou dobu divné.Ale když ani dětská nic na můj popud neměnila,nechala jsem to tak.A měla jsem pravdu!!Brali jsme celé 2 měsíce 1x1 thiamin,1x1/2 phyridoxin!!!Neurolog se zhrozil,že to tak nemohl v porodnici určitě říct a teď to berem tak jako vy.B12 nám taky píchali-10 dávek měl.
Tak musím doufat, že cvičení fakt zabere a že mu nebude ručička viset u těla napořád.Držím vám všem palečky a moc děkuju za podporu.Občas mám návaly skepse. :\/: Ale rychle to přejde a zas věřím, že malej zabojuje a že nervy nejsou až tak poškozeny.I když jak si vybavím, jak ho ze mě tahali, tak nevím nevím.
Pa pa Krásný den
Zuzka A Honzík

Ahojky, je to fakt síla, že můžou i takhle neodborný rehabilitace cvičit děti. Snad by je měl někdo kontrolovat. Aspoň, že je váš neurolog takovej poctivej, zjistil to včas a sehnal lepší rehabilitaci. Uvidíš už to bude jenom lepší. Hlavně si neříkej co kdyby, buď ráda že jste rehábku vyměnily celkem brzo a všechno se dá dohnat.
Nám ho projistotu zase nenaordinovali vůbec žádný vitamín. Až když jsem se od Petry dozvěděla, že ho Linda bere. Ptala jsem se naší dětský doktorky a ta řekla, že Vojtovi můžem dávat B-kompex, že tím nic nezkazíme. Tak jsme mu drolili do mlíčka B-komplex. Nechápu to žádný B12 ani phyridoxin a thiamin. Doktorka říkala, že když ho dáme víc nic se nestane, že tělo přebytečný vit samo vyloučí.
K tomu cvičení Vojta byl ze začátku taky dost unavenej, po každým cvičení jsem mu dala tak půl hodky to si hrál nebo pás, pak ho nakojila a on spinkal jak miminko (vlastně byl miminko). S brečením nemáme zkušenosti. I když někdy usnul hned po cvičení tak nikdy takhle nebrečel tak nevím. Uvidíte třeba to ani nemusí být z cvičení a brzo to přejde.
Neboj cvíčo zabere. Já jsem taky pořád přemýšlela co bude. Viděla jsem nějaký děti jak si třeba hrajou na hřišti skoro jsem brečela, že to Vojta nikdy nebude moc, že nikdy nebude moc chytat hračky. Jak se bude plazit a tak. Vždycky se našla nějáká situace, kde jsem viděla jak se ruce potřebujou bylo to hrozný. Teď vím, že to nemělo cenu jenom jsem se stím užírala. Ale asi to nejde na to nemyslet. Snad se na to jenom tak nesoustředit. Pamatuju dávala jsem Vojtovi pořád triko s dlohým rukávek, aby jsem tu nataženou ručičku pořád tak nesledovala.
Držím palečky ať jde cvičení na nové rehábce lepší. A napište jak Vám to jde.
zatím pa pa
Dáša a Vojtík

Ahoj Zuzi,
zareaguju jen ve zkratce :///:
maketa miminka-loutka je super věc, podle mě by jí měla mít každá dobrá rehábka, my ji používáme dost časo nejen, když se učíme něco nového, ale i po cvičení na takové opáčko, když už je Linda vysílená.
Malej je grogy a spinká - to je taky normálka, on si rychle zvykne, Linda cvičení cca do těch třech nebo čtyřech měsíců taky hodně vysilovala a spala po něm jak zabitá. A to večerní buzení asi nemá s cvičením co dělat, jinak se píše že se má cvičit nejpozději dvě hodiny před spaním. My cvičíme někdy jen hodinu před spaním a nemáme problém.
Že na tebe někdy přijde spín, je naprosto normální a pochopitelné, je jasné že přemýšlýš o tom jak to bude dál, ale nemá to cenu, věř mi. Já jsem s psychikou hodně bojovala a topila jsem se v tom všem. Nejvíc na mě působilo, když jsem viděla zdravé děti kamarádů a švagrové, říkala jsem si jak ta zrovna tohle bude Linda dělat, jak poleze, bude dělat to a tamto ..... přišlo mi to strašně líto, když oni byli tak bezstarostní a všechno jim šlo, s žádnou dovedností neměli problém, nic nemuseli. A dnes je Linda psychomotoricky na úrovni stejně starých dětí, udělá si všechno co chce, jen jí to možná někdy jde trošku ztuha, ale časem to vždycky nějak dovede k dokonalosti, nebo má svůj styl, který jí vyhovuje, jako například v lezení. Skepse nemá smysl, musíš myslet pozitivně a když tě to náhodou přepadne, tak koupit malému nebo sobě nějakou drobnost, ze kreré budete mít radost, jet někam na výlet, za příbuzenstvem, dát si nějakou sladkou dobrotu a hned bude svět růžovější.
Zuzi hlavu vzhůru, Honzík je veliký bojovník a uvidíš, že na něho změna rehábky bude mít dobrý vliv, vřdyď vám to i tak skvěle jde a jste oba moc šikovní. Napíšu to znova, že věřím že budete mít rychlejší zotavení než Linda a možná i Vojtíšek od Dášky. Moc vám to přejeme.
No nakonec to teda ve zkratce není, no co už...

Mějte krásný sváteční den
Petra a Lindička

:s: Díky holky.Mám úplně slzy v očích,jak jsem dojatá z vaší sounáležitosti se mnou.Moc děkuji za povzbuzení.Mám pocit, že Honzík víc otvírá ručičku ven,tak snad to bude fajn.Jen nevím,jestli cvičím správně všechny ty tři cviky v jednom cvičení a každou stranu tak 1,5 až 2 minuty.Což dohromady je tak 12 minut.Jestli to není moc.Ta první rehabka po nás chtěla jen jeden cvik při jednom cvičení a držet tak 3 minuty.Což je obrovský rozdíl.Ale krom toho, že je unavený, je vše v pořádku.To večerní buzení je možná i tím, že si dám ráno kafe a stále ještě kojím anebo to jeho bolení.Většinou ho unaví koupel a usne, ale vzbudí se a úplně usne až tak kolem 22 hod.Je fakt,že mě i nejvíc kopal,když byl v bříšku, kolem te 21-22hodiny,tak to má tak asi nastavené.Zato spí s přestávkama na kojení ráno dýl i do 8.30.Tak jsem taky napsala krátký komentář :///: a jdem cvičit.Tak se držte a mooooc díky.Zuzka a Honzula
Jooo a dnes má Honzík 2 měsíce!!Je to velkej chlap!!! :\x: :°°//:

Ahoj, taky cvičíme asi kolem těch 12 min. Na začátku jsme cvičili míň, myslím tak těch 5-7 min, ale ve dvou měsících už to těch 12 min asi bylo, nepamatuju si to přesně. Vojta byl taky vždycky dost vyřízenej po každém cvíču si tak půl hoďky (minimálně) schrupnul. Až tak od půl roku (odhaduju) mezi cvičeními nespí. Určitě je to pro mimča vyčerpávající. Vojtík od 2 do 4 měsíců spinkal od 8 večer do 9 ráno bez přestávky. Po tom 4-tém měsíci se začal budit jednou na kojení, ale stejně to byla paráda. Teď už si asi zvyknul a usínáme v 8 a vstáváme v 7 hodin to je hrůza já mám vždycky ještě půlnoc. Nevím jestli kafčo může ovlivnit spaní dětí. Já osobně většinou piju kafe ráno a po obědě a na Vojtíkův spánek to vliv nemá. Třeba se Honzíkovi jenom něco zdá a časem to přejde. Uvidíte.
Tak zatím mějte se a gratulujem Honzíkovi k malému výročí.
Dáša a Vojta

Ahoj Dáši.V pátek mi řekla rehabka,že můžem cvičit víckrát za den a ne tak dlouho.Ale v té knížce píšou, že se to tak dělat nemá.No ale ať je to jak je,2 dny jsme to tak dělali-5krát denně a jen,aby udělal pár pohybů v každé poloze,dýl jsem si s ním pak hrála,nechala ho pást koníky,povídala si s ním, a on najednou, když se vzbudil a protahoval se,zvedl ručičku nad bříško a OHNUL ji tam v LOKTI!!!Ale pak celý den zas nic.Myslela jsem, že to bylo nějak náhodou.Pak večer v koupacím kyblíku, jak mu pomohla ta voda asi, ji taky zvedl k hladině a ohl lokýtek!!Asi třikrát.Já byla šťastná jak blecha.Pozorovala jsem,jestli si do ní nekope nožičkou, ale ne.No a dnes po prvním vičení v 8 ráno, kdy se mu moc nechtělo cvičit a skoro nereagoval a pak usnul, vzbudil se za půl hodiny a zas se protahuje a ručička se zvedne v rameni k bříšku a ohne se v lokti nad bříško a držel ji tak 2 sekundy!!!Vím, že by ji měl ohnout opačně, ale už toto je pro mě ZÁZRAK!!Tak uvidíme, co bude dál.Zatím budu cvičit 5krát denně a uvidím.Jdem už ve středu na kontrolu.Holky, držte se a ať máte taky takovou radost, jak já. Jsme bohatší, než ty, co tohlo nezažijí.Ta radost z toho, že nepatrně pohne ručičkou!!!
Pa pa Zuzka a Honzík :a:

Ahoj, taky si pamatuju ty úžasný okamžiky, kdy jsem viděla jak Vojtík pohnul lokýtkem nebo udělal něco novýho. Ale je fakt, že ten pohyb v lokýtku byl asi nejočekávanější tak jsme z toho měli největší radost. Pamatuju jak jsem volala manželovi, že jsem viděla jak určitě pohnul loktem. Myslím, že to bylo asi až když mu byli tak 3 měsíce, ale to je jedno.
Taky jsme na začátku cvičili 5x denně a kratší dobu teda se spíš snažili, ale nám to moc nevyhovovalo a tak jsme se vrátili zase k těm 4 seriím. Vojta hodně spal a nechtělo se mi ho kvůli cvičení budit. Takže bylo lepší cvičit dýl a jenom 4x. Docela to zvládal neměl s tím problémy. Teda kromě toho, že první 2 měsíce nedělal nic jinýho než cvičil, jed a spal. Myslím, že je to jedno jak cvičíte. Hlavně, že máte takový parádní pokroky. Určitě to půjde dál, teď když cvičíte jak se má.
Jo a ještě ke kyblíku to je super věc. Tam Vám vždycky Honzík ukáže co umí než to udělá na suchu. Přeci jenom je tam voda nadnáší a je to asi snažší. Vojta to taky tak dělal, když jsme ho tam dali tak hejbal ručičkou o dost víc a strašně se mu tam líbilo. Teď už řádí ve velký vaně do kýblu ho už nedostanem přeci jenom už je to velkej kluk.
Zatím ahojky Dáša a Vojtík

Ahoj Zuzi, no to je úžasné :qu: :\x: :one: . Tak to vždycky začíná, nejprve nějaký pohyb uvidíš a nejseš si jistá, jestli to nebyla náhoda, ale pak ty pohyby začnou dělat víc a víc, až je dělají úplně normálně. Linda také nejprve začala dávat ručku na bříško a trošku jakoby ohýbat, ale daleko později než vy. Je to naprosto super, že to Honzík zvládá už teď . Možná bych to přisoudila i změně cvičení - fyzioterapeutky. Pro nás vždycky změna cvičení předcházela novým pokrokům. Co se týče té frekvence cvičení, já bych se tomu krátkodobě nebránila. Hlavní je ,aby se nepřetěžovali, ale ty sice cvičíš 5x, ale kratší dobu, takže myslým, že je to OK. Uvidíš sama, řiď se vlastním instinktem, až si zvykne na nové cvičení můžeš zkoušet prodlužovat dobu a pak zase cvičit normálně 4x.
Jinak moc chválíme výborný přístup k vojtování, jste šikulky šikovné, jsem šťastná, že máš radost z pokroků. Je to nádherný pocit, já vím a rozumím ... :\x: :h: Toto je pouze začátek, uvídíž že teď zlepšení uvídíš den ode dne. :a:

Ahoj holky a co vy jak pa to jde Vám?
U nás nic moc novýho. Vojtík se pořád snaží lést a furt se někde válí. Chce na něco dosáhnou a zapomene, že mu to ještě tak dobře nejde, nohy se rozjedou, leží na zemi a jenom kouká co se stalo.
Taky jsme byli o víkendu v nemocnici. Vojta narazil hlavičkou do radiátoru nic strašnýho, úplně jsem to přešla. Takhle se bouchne ještě 1000x, ale odpoledne začal hrozně blinkat. Stříkalo mu to i z nosu, chudák úplně se dusil. Nejdřív jsem si říkala no něco někde oblíznul a je mu blbě, ale když v noci blinkal znova tak jsme radši jeli na pohotovost. Bála jsem se jestli třeba nemá otřes mozku nebo něco s tou hlavičkou. Naštěstí bylo všechno v pořádku, tak si nás tam nechali jeden den na pozorování. Pak už neblinkal a byl jak když se nic nestalo. Vyšetřoval ho i neuroložka (kvůli tý hlavičce) tak jsem jí říkala že má parézu, aby si nemyslela že to má z tý jeho bouračky. A ona říkala, že to vypadá parádně, že nemá žádný velký rozdíly v ručičkách. To mě fakt potěšilo dobrý bylo i že mu nic nenašla. Takže to nejspíš byla nějaká viróza nebo mu nesedlo nějaký jídlo.
Taky vzpomínám na to jaký to bylo, když byly vidět ty pokroky. Teď už to takoví není a ta motivace mi dost chybí. Je to čím dál tím těžší. A to nejen fyzicky. Vojta už se brání tak, že kolikrát jsem úplně spocená jenom než ho dostanu třeba na bok. Na bříšku mu to moc nevadí to jde, ale ten bok a záda to je peklo. Taky oblíkání to je snad větší řev než při cvičení. Oblíkat mu něco přes hlavu je fakt šílený. Doufám, že už to brzo skončí. Obdivuju maminky co s dětma cvičí pořád. Mě už dochází síly. Naštěstí teď drží taťka. A poctivě nás do cvičení vždycky honí. Na začátku to bylo obráceně. To za Vojtu orodoval a já byla ten kdo mu nic neodpustil.
Tak se mějte hezky a někdy napište
Pa Dáša a Vojtík

Dáši, tak to jste si užili strachu, co? Já když si vzpomenu jak můj první syn ve 3 letech měl bolení, horečku, byl zelenej a my byli zrovna na víkend v Havl.Brodě na akci s ženskýma se cvičením. Já v noci dokonce volala sanitku!! Poprvé v životě a doufám, že naposled jsem jela sanitkou a ještě ke všemu se synem. V nemocnici mě sprdla dr, co si volám sanitku, že to je jen na akutní případy!! Ale já se bála, že je to slepák nebo něco. Takhle mu ještě nikdy nebylo. Ona měla pocit, že si vymýšlíme. Poslala nás na chirdu a tam dr ho chtěl hned brát na sál!!! To jsem málem omdlela! Ta představa, že ho budou řezat mě úplně ochromila. Nakonec jsem ho ukecala, že to budem ledovat a kdyby něco, hned jedem do nemocnice. Rozehnali jsme to, ale ta hrůza ve mě ještě teď po 9 letech je. Takže se nedivím, že jste volali pohotovost.Raděj jet zbytečně, než pozdě.
Jinak je úžasné, že už jste prakticky bez parézky. :one: To je prima, ale zas se člověku už nechce tolik cvičit,co?Honzík už teď začíná pěkně každým dnem víc a víc používat tu ručičku.Zvedne ji ohnutou v lokti k obličeji a trošku vytočí i ven. Ale nevím, jak ho přeperu v 6 měsících, protože už teď má pěknou sílu a na bříšku se strašně brání, že ho málem neudržím. Budeme muset zapojit tatínka asi. Taky mi rehabka říkala, že ho nemusím úplně vyslíkat pokaždé.Že můžu pod bodýčkem mačkat, to co potřebuju. Jak píšeš o tom oblíkání.. Tak jsem se nějak rozepsala :00: Jejda.Snad jsi to dočetla.Mějte se pěkně
Tak čauky Zuzka aHonzík :a:

Ahojky,my taky hlásíme pokroky z cvičení,cvičíme už skoro 4tydny a malá je šikovná,je to sice stále s horzným pláčem ale jakmile dám ruce pryč je ticho a kolikrát i usměv..mám radost,rahábka je fajn ženská,k malé se chová skvěle a to její "buchtí"jsem uz přebrala a říkám tak kolikrát malé i já doma.Jinak 3.11 jedeme do Ul na neurologii aby malé udelali nejake celkové vyšetření a uvidime co bude dál.Ručičky pouzívá "repuje" jak blázen,kolikrát se bouchne do hlavičky jak ty ručičky ještě neumí pořádně ovládat).Už nám bude pomalu 6týdnu..hrozně to utíká.Vršek tělíčka už krásně srovnává jen nožky nám trošinku utíkají na stranu,začínáme pást koníčky a hodně vyžaduje usínání na bříšku,jinak je neklidná a protivka. přeju hodně sil K.K

Ahojky. Vidíš,jaké jste šikulky!!Určitě za chvíli ani nebudete cvičit. To se rychle spraví..Na bříšku zas ten můj Honzík neusne ani náhodou.Má tendence pořád se zvedat a pást koníčky, ikdyž už nemůže.Nelehne si. Je na bříšku rád,ale neumí se tam uvolnit. Snad na to jednou příjde. Tak se držte a radujte se. Ten pláč k tomu patří.Honzík už teď tak moc u toho neřve. Akorát na bříšku řve jak tur, když mu držím hlavu. myslím, že mu vadí ta bezmoc. To omezení.Nesvoboda.Na zádech a na boku je to takový volnější, tak to mu tak nevadí. Tak pa pa Zuzka a Honzík

Ahojky,no myslim že jeste nějakou dobu cvičit budeme muset aspon dle rahábky ale opravdu budeme ted čekat na vysledky toho neurologickeho vyšetreni,vubec nevim jak takove vyšetřeni probíha...

Ahoj, vy jdete teprve poprvé k neurologovi?? To je docela za dlouho.
U nás veškerý vyšetření vypadají tak, že doktorka chytne Vojtu a dělá s ním polohové reakce. Je to soubor takových pozic, ve kterých má dítě podle svého věku něco dělat a když to nedělá nebo dělá jinak tak je to špatné. U rehábky je to na stěně. Myslím, že v té druhé místnosti.
My chodíme k dr. Derneroví z Loun, občas ordinuje i v Duchcově a v Mostě tak jezdíme do Duchcova.
Uvidíte co Vám budou dělat, ale nic moc jinýho to asi nebude.

Ahojky,jj poprvé,prý nějaké vyšetřeni měli udělat hned v porodnici,aby popřípadě zjistili nejaké porušení nebo jiny problem,ale tam neřešili vubec nic....a to jsem měla draze zaplacený nadstandart.A moje dětská mi napsala doporučeni az ted....doufám že bude všechno oki,ale jak jsi videla včera malá je šikovná a "postižení"po uraze je malé,proti třeba vašemu Vojtíkovi,ale co řikala rahábka je to kluk šikovnej a jde mu to.Jsem opravdu ráda za cvičení co tu máme a hlavně nemusim nikam daleko dojíždet a vychází mi když to jde vstříc abych to zvladala i se školou vyzvedávam kluka.

Nám v nemocnici taky žádný vyšetření nedělali, ale alespoň nám dali papír s žádankou na neurologii. Určitě to bylo kvůli té ruce, ale v porodnici mi to nikdo neřekl. Až dětská nám řekla co Vojtovi vlastně je. Někdy nad tím přemýšlím a myslím, že to asi bylo lepší. Představa, že mi hned v porodnici po porodu řeknou vaše mimčo nehýbe rukou a možná jí nebude hýbat nikdy, tak bych sem se tam asi zhroutila. Takhle jsem měla aspoň týden na to se trochu vzpamatovat a nic se vlastně nestalo začali jsme cvičit po 14 dnech od porodu a ačkoliv jsem nejřív litovala, že jsme nezačali cvičit dřív teď vím, že by se tím nic nezměnilo. Možná by nebyl Vojta tak zkroucený, ale to se celkem rychle napravilo.
Hned na první kontrole nám ďětská doktorka doporučila neuroložku (říká se o ní že je moc dobrá) a sama jí zavolala, takže nás vzala hned druhý den. Dětská doktorka nás taky varovala před neurologií v Teplicích. Tak buďte možná rádi, že Vám nic v Teplický porodnici nedělali. Aspoň nic nezkazili.
Uvidíte po vyšetření co Vám řeknou. Ale většinou co mi řekli na rehabilitaci to samí mi řekla neuroložka.
Zatím ahoj a ať Vám to dobře dopadne

Ahojky,no mě právě rehábka nic neřekla,když jsem se ji ptala na jak dlouho to cvičení vidí(bylo mi to hloupe se ji ptat aby to nevypadalo jako že na cvičení chci kašlat)ale ptala jsem se abych dle toho přispusobila chod domácnosti,prece jenom musím hodně plánovat dopředu,abych navařila,s kojením,s klukem..Co se tyče zdravotnictví v TP tak se mu vyhýbám,raději zajedu do UL,mám hrozné zkušenosti i s pohotovostí tady.Jediné co si tu chvalím je ta rehabilitace a nemužu si ztěžovat na porodnici,porod jsem mela rychlý,přijemný tým na sále.....holt říkam stalo se,nešlo to ovlivnit...stale si říkám že jsou na tom dětičky mnohem huř,postižení,Daunuv syndrom a jiné.A malá je šikovná a bojujeme společně a veřím že az ji uvidim za rok běhat pomalu si nevzpomenu na to bolení u srdíčka co prožívám při každém cvičeni.....Přeji krásný den Kačka s Markétkou

Ahoj, a kdo Vás poslal na cvičení, když jste nebyli u nerologa? Nás poslala neuroložka a rovnou nám řekla, ať se připravíme na dlouhou trať, že jestli se to vůbec spraví tak to bude nějakou dobu trvat. Na rehábce nám akorát řekli, že běžně se s Vojtíkovo diagnózou cvičí minimálně rok. A vidíte je mu 9 měsíců a možná budem končit nebo aspoň už nebudem cvičit tak intenzivně. Ale v podstatě na začátku nám nikdo nebyl nedokázal říct jak dlouho se bude cvičit a jak to s tou ručičkou dopadne. Všechno se ukazovalo postupem času. Záleží na Vás jak to Markétce půjde a za jak dlouho to všechno dohoní. Ale víc Vám určitě řeknou na tý neurologii.
Já jsem se zase na začátku rehábky pořád ptala jak bude s ručičkou hýbat. Teď vím, že to byla blbost, ža mi vlastně nic jinýho, že neví nemohla říct. Taky jsem ráda, že mě všichni drželi při zemi a říkali pravdu, že možná bude mít nějaké následky a ručička nemusí být úplně pohyblivá. Dost nás to motivovalo a cvičili jsme opravdu poctivě. Nevím jestli bych to dokázala takhle svědomitě, kdyby mi řekli, že většině dětí se to upraví do normálu. Ale ted už je to jedno hlavně, že to dobře dopadlo.
Nám se nakonec stalo, že když jsme omezili cvičo ze 4 na dvě, tak mi to tak trochu chybělo. Měli jsme zajetej režim a jak ty dvě cvíča vypadly. Najednou se to nějak nabouralo, ale brzo jsme si zvykli :-).
Tak se zatím mějte a třeba až půjdete k neuroložce tak už to bude dobrý.
Ahoj Dáša a Vojta

Ähojky,poslala nas tam dětská Dr.Napsala doporučeni s popisem problemu a začli jsme chodit na rehábku.Dneska jsem byla v poradně a aby toho nebylo málo musíme na vyčišteni očního kanalku s malou...ach jo.Ted cvičit nechodime a malá má trošku rymu tak ani doma necvičíme,zitra uz zase začneme.Zatim páK+M

:a: Ahoj Dáši,
to jste teda měli polízanici. U nás teď strašně řádí střevní chřipky, chytlo to snad všechny v okolí a někoho to drželo i pár dní. Hlavně že je Vojtík v pohodě a nešlo o otřes. Lindě se taky někdy stane, že má blinkací den a to pak člověk přemýšlý nad vším možným, co by to mohlo být. A že neuroložka nic nepoznala a chválila je úžasné. Jé vy se tak máte, že cvičíte jen dvakrát a o motivaci ... to mi vyprávěj... musím přiznat, že poslední týden jsme cvičení dost flákali a ne každý den cvičili 4x. Linda udělala za 14 dní, co jsme nebyli na rehábce veliké pokroky, úklon hlavy vymizel a začala si i stoupat v postýlce, klek už zvládá naprosto dokonale ve vteřině, drží se jen jednou rukou ... no mazák. Ve stoje je to ještě špatné, ale teprve začíná, takže to časem vypiluje. Dnes jsme byli v Olmíku pochváleni, cvičení také jde, tak se nic neměnilo. Rehábka nám říkala, že je super, že začala stoupat, to má přesně v tomto věku začít dělat. Že jí máme v tom podporovat a motivovat, dávat hračky např. na stůl pohovku, aby stoupala a popocházela kolem nábytku, že tyto pohyby potřebuje. V žádném případě nemáme dávat do chodítka, to jsme ani nikdy neměli v úmyslu... Jinak Linda se pořád plazí, neleze i když často na čtyřech je, ale když chce někam rychle, tak valí svůj ,,volný stýl,, po břuchu. Rehabka říkala, že má ruku trošku pomalejší, ale já mám vypozorováno, že jí moc nejdou střídat nohy, tak máme s ní dělat jakoby trakař. Držet za pánev, aby měla nohy ve vzduchu a capkala rukama. Zkoušet cvičit na břiše s nohama, my totiž cvičíme bez noh, protože už mě nešla udržet a při cvičení dbát ještě na to aby šli dobře i nohy do správné polohy.
Máte zlatýho taťku, že vás honí do cvičení, to bych taky potřebovala. Ten náš na to prdí, občas ho přemluvím, aby mi šel chytit nějakou zónu, abych měla cvičení lehčí, Linda je i většinou klidnější. Cvičení je teď veliký boj i u nás, jen ji dám na přebalovák (i když nejdeme cvičit, jen oblíct nebo přebalit) spustí řev, vzpouzí se a vzteká a z přebalováku okamžitě všelijak odchází, mám co dělat ji udžet, aby neskočila šipku na zem. Pomáhá ji zabavit nějakým pro ni zajímavým předmětem a u cvičení nepomáhá nic, ječí u všecho a u zad (reflexní otáčení) asi nejvíc. Někdy to očividně vytlačuje a hned jak přestanu, tak se řechtá, mrška jedna vychytralá. Jinak umí paci pací, čáu - někdy obouma, ale většinou zdravou, když jde jíst nebo má hlad, chce napít nebo vidí něco na jídlo dělá ham ham mam mam, na auto udělá brrrm a je vidět jak hodně slovům, povelům - hačí, hají, ham, nesmí .... rozumí.
Je hrozné jak to utíká, už je to 10 měsíců .... před nedávnem byla ještě takové miminečko a teď už je to veliká slečna, za chviličku bude chodit ...
Tak se mějte krásně. Posíláme pusu, pa

Ahoj holky, fakt to útíká strašně rychle. Za 14 dní bude Vojtovi 9 měsíců a mě připadá, že se narodil včera. Teď dělá obrovský pokroky. Taky se začíná stavět, na kolínkách je taky už profík, ale na nožičkách to s ním ještě pořádně hází. Je takovej opatrnej vždycky se jistí a když cítí že to nemá pod kontrolou rychle se sesune zase na kolínka. Je to docela sranda ho pozorovat jakej má o sebe strach. Zatím se ještě ani nějak nebouch (musím zaklepat). Sezení mu teda pořád nejde, ale je to otázka času. Zatím to vypadá, že bude dřív chodit než sedět. Za 14 dní jdeme na kontrolu k neuroložce a doufáme, že už bude se cvičením útrum. Taťka si teda dělá srandu, že nám řekne ruka parádní na tu už cvičit nemusíte, teď budete cvičit protože nesedíte, ale to je jenom sranda. Jinak Vojta taky neleze dá se říct že ani neplazí je to takoví poskakování soupaž dopředu, ale de mu to parádně rychle. Na začátku se plazil úplně ukázkově, ale todle je asi rychlejší.
Jinak s tím cvičením. Když cvičím sama cvičím na břichu taky zvlášť ruce a nohy. Nejdřív se soustředím na ruce a potom na nohy. Taky to nezvládám celý dělat dokonale. Ale většinou mi pomáhá manžel držet nohy. Zkoušela jsem tu první pozici, ale moc mi to nešlo tak jsme se s rehábkou domluvily, že když budem muset ještě cvičit i po kontrole tak to vypilujem, ale i rehábka si myslí že už je to zbytečný tak uvidíme. A jak děláte ten trakař to taky provozujem. Koupily jsme si takovej balón má tvar jako brambora (spojený dva míče) a na něj Vojtu položím chytnu za nohy a dělám výpady dopředu. Vota před sebe musí dát ruce a opřít se o ně jinak by si dal na čumáček. Poradily mi to na rehábce, tam to taky s ním párkrát cvičily. V hračkářství prodávaj taky takovej nafukovací válec a s tím se to dá taky dělat.
Už přemýšlíte třeba o tom plavání? My začali zase po prázdninách chodit a je to paráda. Vojta je tam strašně veselej pořád se směje cáká rukama i tou pravou. Taky jsou tam jiný děti a to miluje. Opravdu to stojí za to a to jedno vynechaný cvičení určitě už nebude takový problém. Když už máte ručičku takhle dobrou.
Jinak už jsme zjistili z čeho Vojtík tak blinká. Byl to vaječnej žloutek. Minulý týden zase poblinkal celej pokojík. Je to sice divný, protože dřív mu nevadil, ale teď asi jak sní už větší porce tak ho asi nestráví. Naštěstí jsem na to přišla co to je, tak už ho nebudu chudáka trápit.
Zatím ahoj Vojtíšek by Vám už zamával pápá (teda jenom někdy když se zadaří) a až se vrátíme od neuroložky tak napíšem.

:a: Ahojky,
jj letí to jak blázen, často vzpomínám na to co bylo před rokem touto dobou, když jsem byla těhotná, to bylo nádherné období :s: Ani se nenadějeme a budou tady vánoce, ufff :00:
Linda je během těch pár dnů zase o něco šikovnější, dnes si dvakrát stoupla u konferenčního stolku, není to ještě nic moc jistého, ale jak už se k tomu dopracuje, tak stojí celkem hezky a dlouho. Je taky dost opatrná a u čeho hrozí, že by se bouchla a nemá dobrou stabilitu, tak se na to rači vykašle. Začíná popolízat po kolínkách, ale když si jde pro něco na delší vzdálenost, tak se rači plazí.
Cvičení nám teď nějak nejde, byly jsme obě nemocné, tak jsme si daly dva dny pauzu a pak to byl horor. Teď už se to celkem uklidnilo a nevím nevím, jaký to má efekt, hodně mi při tom chodí do úniků a nemůžu vymyslet, jak na ni. Už se mi zdá, že potřebujeme nový cvik jako sůl. Zítra jedeme do Olmíku, tak snad něco vymyslíme.
Jinak jsem se dala na háčkování čepiček pro Lindu, inspiraci jsem hledala na mimibazaru, některý maminy tam mají nádherné kousky. Už mám tři a načatou čtvrtou ... Množí se mi objednávky na mé obložené mísy, takže teď skoro každý víkend vyrábím nějaké dobroty, baví mě to a je z toho i někaká kačka na víc.
Už jste byli u toho neurologa? Já si myslým, že měl váš taťka pravdu a pochválili vás, že ručka je super. S tím sezením bych si hlavu nelámala, myslým že má čas do 10 měsíce, jen na to ještě nepřišel a až to jdenou udělá, tak už to bude dělat pořád. S tím žloudkem jsme taky bojovali při zavádění příkrmů, Linda ho něchtěla, teď už jí nevadí. Zrovna dnes měla zeleninku se žloudkem a krásně papala.
S tím plaváním si mi nasadila brouka do hlavy, já bych strašně chtěla a Lindě by se to určitě moc líbilo, nadhodím to tátovi, co na to řekne a na rehábce, pokud nic nebudou namítat, tak nás objednám a basta.
Tak se mějte hezky, Linda posílá všem pusinky (už ví co to je a ráda je rozdává)
Krásný podzimní den

Ještě jem ti našla to vyšetření EMG, tak překopíruju odkaz, je to zde perfektně podrobně popsáno: http://www.ordinace.cz/clanek/elektromyografie-neboli-emg/

Díky moc za odkaz.To po mě zatím nikdo nechtěl,ale nevím,jestli to nedělali v porodnici.Malej byl se žloutenkou pod lampama a neurolog ho vyšetřoval bez mé přítomnosti a vůbec jsem s ním nemluvila.Jdem k němu na konci září.

Já jsem taky nebyla u toho, když Lindu neurolog v porodnici vyšetřoval a mluvila jsem s ním až po dvou měsících. Emg mu určitě nedělali, protože by to nemělo moc smysl, když se přetrnou nervy, tak je tam pak chvíly jakoby otok a svaly nejsou vlastně s mozkem nijak spojeny, než dorostou nervy, takže ta odezva ve svalech by asi žádná nebyla nebo by to bylo zkreslující. Nervíky se obnovují a srůstají několik měsíců. Takže takové vyšetření má smysl dělat až o dost později. Mě neurolog říkal, že v našem případě až nejdřív v roce, nebo roce a půl.

Ahojky Zuzu, to je super že vám to tak jde. Vůbec si nic nedělej z toho, že vám jeden cvik nejde, chce to čas, určitě vám to během pár cvičení půjde. Jste teprve na začátku a všechno se musíte naučit, my jsme to tak měli také. Jak to ale čtu, to že malej už teď hýbe ručkou v lokýtku při cvičení, je bomba. To mi Linda začala dělat až kolem čtvrtého měsíce. Z tvého popisu mám moc dobrý pocit a vypadá to, že paréza ručky bude asi jen maličká. Taky myslým, že nás tady s Dáškou trumfnete a uzdravíte se rychleji než my. Jen co si pamatuju, tak Lindě ruka připnout do svícnu vůbec nešla, měli jsme s tím strašné boje a stejně se to nedařilo, tak jsme od toho po čase upustili. Je super že si dáváte pozor na otáčení hlavičky, jen tak dál. Máte našlápnuto k velikým úspěchům. Tak cvičte poctivě a za nedlouho budete sklízet určitě ovoce. Nevím jak Dáška s Vojtíkem, ale my jsme od začátku cvičili vždycky obě strany, přijde mi to trošku divné, podle mě se mají cvičit obě strany. Já jsem ale díky svým zkušenostem možná až moc podezřívavá. Zkus popsat co cvičíte, měli byste cvičit něco na zádech?

Ahojky Petralindo.Moc děkuji za povzbuzení.S tím cvičením se mi to zdá taky divné.Každá rehabka mi jeden cvik ukázala jinak.V porodnici jsme začali mačkat prsní bod-měli jsme na zádech držet hlavičku na stranu ,fixovat ramínko na opačné straně dole a pod bradavkou na straně,kde je otočená hlavička, mačkat bod a on se začal hýbat a tím i ručička-trošku.Pak jsem byla u rehabky,která mi jen měla zkontrolovat,jestli to dělám dobře.Ta mi řekla,že ramínko fixovat nemám,bod mi posunula víc ke středu těla-ne úplně pod bradavkou.A taky na obě strany.Objednala mě k paní,která se prý zabývá Vojtovkou.A ta se zděsila,proč cvičíme zdravou stranu,že ta zdravá strana pracuje automaticky souběžně s tou druhou.Je fakt,že vlastně pravou stranu používá správně,tak asi je zbytečné ji stimulovat víc.Spíš asi probrat tu nemocnou stranu.Nevím.No a ten stejný cvik zas děláme jinak.Mám držet tu nemocnou ručičku ve svícnu,mačkat ten bod a dokud neotočí sám hlavičku k té nemocné ručičce.Prý je důležitá ta hlava,aby začal používat tu ruku.
Pak máme na bříšku-nemocnou ručičku postavím na lokýtek trošku nad rameno-úhel v ramínku musí být víc jak 90stupňů,druhou ručičku držím podél těla jako za zády a zas musí otočit hlavičku od nemocné ručičky na druhou stranu.
A ještě občas mám na bříšku postavit obě ručičky na lokýtky a musí srovnat trup a hlavičku na střed.Ze začátku byl nakřivo,ale hned druhý den už mu to jde.
Snad je to taková příprava pro tu ručičku.Ještě máme škrabkat zmačkaným papírem nebo nehtíkama vnější stranu té nemocné ručičky,aby měl dostatek vjemů a uvědomoval si ji.
Nevím,snad to má smysl.Na tom bříšku se mi to zdá docela teror,on totiž ještě pořádně nepase koníčky.Moc mu nejde udržet hlavičku -má dnes 5 týdnů-už je to lepší,ale když jsme začli,moc to neuměl-a tak je to asi dost dřina.Vždy pak spí jak zabitej.Hned 9.9. jdem na kontrolu,tak se ještě poptám.Moc díky a držte se.A piš!Jsem vděčná za jakoukoli radu!Pa pa pa

Člóvěče, poradili ti ale pěkné vychytávky. To s tím škrabáním papírem se mě zdá dost dobrý nápad, určitě to smysl má. Nemusí to být třeba papír, ale třeba jestli máš nějakou šustivou hračku nebo něco, co při dotyku vydává zvuk. Jsou to pro něj dva věmy zvuk slyší a dotyk cítí. My jsme toto takto brzo vůbec nedělali, nikdo nám to neporadil, což teď hodnotím jako velký mínus, protože jsme s Lindou měli problém právě v tom, že ona nemocnou ručku vytěsńovala z mysli, někdy to vypadalo, že neví že ji má i když jsme ji taky všelijak motivovali. Až když jí byly tři měsíce, tak nám něco podobnéhé (myslým že jen hlazení po ruce) poradili v Olomouci, kam jsme začali nově jezdit na rehábky, pak se vše zpravilo a Linda začala počítat i s nemocnou ručkou a snažila se ji používat.
Jinak to cvičení s držením ruky ve svícnu se mi teda moc nezdá a cvičením jedné strany taky ne. Když jsem nad tím přemýšlela, tak moje rehábka mi vždycky vysvětluje jak se ruka má chovat a jakého pohybu docílit při cvičení na jedné straně a při tom samém cvičení na druhé straně. I v knížce (Dítě ve Vojtově terapii od Heidi Orth - mimochodem celkem dost dobrá knížka a teoretický pomocník s obrázky cvičebních poloh, spoušťových zón - bodů a toho co kdy by mělo dítě umět ...) se vždycky při každé poloze mluví o obou stranách, jmenují se záhlavní a obličejová. TAké musí být při každé poloze ať už na zádech(té se říká reflexní otáčení), na břichu(reflexní plazení) musí být držení hlavy na stranu ( buď k tobě nebo od tebe, podle toho jestli cvičíte obličejovu stranu nebo záhlavní) v úhlu 30stupňů. Cituji z knížky ,, Je vyžadována určitá výchozí poloha, aby cenrální nervový systém dostal předběžnou informaci k hledání hybného programu. hlava je přitom zvláště důležitá, protože podle jejího postavení jsou přiřazeny strany těla, obličejová a záhlavní. Tak se signalizuje do míchy a do mozku, jakými hybnými vzorci má být odpovovězeno.,, Když zase zmíním naši zkušenost první tři měcíce na rehábkách ve Vyškově, tak tam právě rehábka dělala tu chybu, že nedostatečně držela hlavu, ve špatném úhlu u cvičení na bříšku vlastně vůbec a pak bylo celé cvičení úplně k ničemu. Linda pak měla problémy se zkrácenými svaly na krku a cvičily se tak špatně i některé svaly, jedny posilovaly hodně a druhé vůbec.
Doufám, že to bude alespoň trošku srozumitelné. Já bych se na tvém místě určitě poradila s nějakým odborníkem - rehabkou, nebo zkus kontaktovat tu rehabku, která tě učila cviky v porodnici, co si o tom myslí, ta si myslím ti podle popisu ukázala dobře. Můj názor je ten že se musí cvičit obě strany a rozhodně vždy držet hlava, jsem ale laik, určitě může být nějaké opodstatnění, jiné zkušenosti.
Jo a s tím pasením ho klidně terorizuj, vůbec se toho neboj. Pást se naučí jen tímto způsobem, z počátku se mu to vůbec nebude líbit, ale donutí se tak zvedat hlavičku a posílit zádové a krční svaly. Já jsem tak Lindu dávala po každém cvičení a pásla mi nádherně už ve dvou měsících, doktorka nás pak chválila.

Tak snad jsem ti pomohla, byla bych nerada, kdyby se vám přihodilo něco podobného jak nám a doplatili jste na špatně vedenou terapii.
Mějte se krásně
Pusu posílá Petra a Lindička

Díky. :c: Tu knížku si jdu hned koupit.Když ji nebudou mít v obchodě,koupím ji přes nett.Jo a co se týče té výchozí polohy při cvičení,tu tam máme.Začíná se s hlavičkou na jedné straně a on ji musí otočit na druhou sám.Prý nemá zkrácené ty svaly.Jen byl zvyklý na pravé straně kvůli zlomené klíční kosti,ale od 2 týdnů jsme začli cvičit,tak ta hlavička se dostane i vlevo,sice trošku má tendence těsně nad ramínkem jít přes záklon,ale zlepšuje se to.Budu mu zatím kombinovat obě verze- s držením hlavičky a bez držení.Nevím.Určitě se podívám do té knížky.Mockrát děkuji a přeju krásný deštivý den tobě i Lindičce :a:

Ajo tak to jo, to bude nejspíš v pořádku. :one: Kombinuj jak doposud. Tu knížku fakt doporučuju, navíc určitě nějaký čásek cvičit budete, takže se to vyplatí a fakt pomůže když si s něčím nevíš rady. Tak pa, já se na týden loučím, jedeme zítra jedeme na tu Šumavu. Krásný deštivý den i vám :a: :k: :h:

Ahojky, byli jsme na dovce tak jsem nemohla napsat.
Jak čtu tak je na tom Honzík asi moc dobře, když už takhle brzo hýbe v lokýtku. To nám se povedlo až asi ve 3,5 měsících. Určitě vám to půjde parádně a ručka bude brzo v pořádku.
Jinak to cvičení. Taky mi přijde dost divný, že cvičíte jenom na jednu stranu. Pamatuju si jak jsem byla poprvé na rehabilitaci a učili mě cvik na zádech a na bříšku. Já se divila proč cvičit i na zdravou ruku a rehábka mi řekla, že musíme vždy cvičit obě strany, protože na každé straně se procvičuje něco jiného. A nejde cvičit jenom jedna strana. Na bříšku jsme ale asi první 3 měsíce cvičili pravou-levou-pravou. Takže 2x na tu nemocnou a po těch třech měsících, kdy ji začal používat při pasení cvičíme už jenom každou stranu jednou. I na boku střídáme obě strany. Připadá mi to docela logický. Hlavně při cviku na břichu to je hodně vidět. Protože záhlavní ruka se ti snaží jakoby jít nahoru, což je úplně jiný pohyb než u obličojové ruky. Nehledě na nohy ty dělají úplně něco jiného. Na ty jsme si taky museli dávat pozor, protože Vojtík byl na začátku skroucený jako do C. Měl i ty nohy přikloněný ke zdravé ruce a nechtělo se mu pravou nohu moc vytahovat.
Ten cvik jak popisuješ s otáčením hlavy jsem doma necvičila, ale pamatuju si jak ho s ním cvičila rehábka. Měli jsme to, ale trochu jiný chodili jsme tam pravidelně každý den. Takže jsem některé cviky doma necvičila a dělal je jenom tam. Ale určitě ho dělala nevím teda přesně jak, ale vypadalo to podobně jak to popisuješ. Teď tam třeba cvičíme na míčích a různý vychytávky a já doma jedu pořád ty stejný základní cviky, které občas pozměníme, ale né tak často jako to mění Petře s Lindou.
Taky bych se třeba zeptala třeba v tý porodnici, kde tě učili cviky poprvé. Nic za to nedáš a budeš si aspoň jistá. My si můžem něco myslet, ale měl by ti to říct někdo kdo tomu pořádně rozumí. I když si myslím že Petra, už o tom ví tolik, co tak sleduju, že by mohla dělat taky na rehabilitaci.
Ahojky a užijte si pěkně dovču
Dáša a Vojtík

Ahojte, my jsme doma z dovolené na Šumavě od soboty (fotky už jsou na webu). Bylo to celkem faj, Linda byla hodná, hezky spinkala. Petrovo příbuzenstvo taky celkem v poho. Cvičili jsme jen třikrát denně někdy jen dvakrát, hodně jsme jizdili po výletech a nedalo se to nijak udělat, ale na pokrocích nám to odlehčení rozhodně neubralo. Linda se začala pořádně houpat na kolíkách (zatím ale neleze pořád se rozplácává a nebo na kolenách ječí, že neví jak dál, tak se jen plazí po staru, neumí totiž jakoby nakračovat jedním kolenem a pak zase druhým, na rukách se drží bez problémů), umí stabilně přejít ze sedu do plazení přes šikmý poční sed, natáhne ruce, drží se na nich a pak se přehoupne na jednom kolen přes nohu kterou má pod sebou. Největší pokrok ale ukázala, když jsme přijeli domů. Chytne se za horní hranu postýlky, přitáhne se a klekne si. Rehábka na to řekla, že je to super, přesně to mají děti v jejím věku začít dělat, že to je krok před tím, než se chytne nějakého nábytku, přitáhne se a stoupne si. K tomu má teda ještě daleko, ale často je vidět, že by stát už chtěla. Krásně sedí, už se moc nestává, že by spadla na pravou slabší stranu. Když už to nějak nevychytá a přecení třeba natahování za hračkou a převáží se, tak padá tak pomlu a šikovně, že se nikdy nebouchne, jakoby spomaleně, je to geniální.
Dnes jsme byli na rehábkách, dopadli jsme celkem hrozně. Linda zuřila jak čert, nechtěla vůbec cvičit a pořád se bránila a dělala špatné pohyby, hlavně když si ji pak vzala pod ruce rehábka. Neplakala u toho jen tak jakoby vrčela, chvílemi mě to přišlo až směšné, co to naše miminko provádí. Rehábka z ní byla zoufalá, vysílená, žádný cvik pořádně nešel. Už je potřeba hodně síly, aby se udržela v poloze a když se navíc zuřivě brání,tak je to skoro nemožné. Takže v pátek si dáváme repete už v sedm ráno, tak jsem zvědavá jak Lindu obelstíme a co vymyslýme. Začíná totiž v sedě hlavu naklánět trošku k pravé ruce, což je dost nežádoucí úklon hlavy, kterého se musíme co nejdříve zbavit. Když leží nebo sedí jen tak, tak to nedělá ale jakmile si vezme hračku nebo začne rukama něco dělat, tak hned hlavu uklání.
Tak se mějte, napište jak se máte a co je nového. Vojtíškovi posíláme pusinu, papa

Ahoj holky, děláte úžasné pokroky. Taky to možná trochu bude tím, že si Linda na dovče odpočinula, když jste necvičili tak intenzívně. Mě kolikrát i rehábka říkala ať mu jeden nebo dva dny odlehčíme a cvičíme třeba jenom 2x a většinou to bylo znát. Byl odpočatější a většinou začal dělat něco nového a cvičení potom šlo líp.
Vojtík už se taky začal pořádně plazit. Jediný kdo z toho nemá radost je náš kocour. Když jde kolem Vojty tak rychle proběhne, aby ho náhodou nechytil a našel si místečko kam Vojta nemůže. Takže teď bydlí v polici pod televizí a vidíme ho jenom když jde na záchod nebo se nažrat. Taky když Vojta spí tak se odváží a vyleze. Je mi ho trochu líto, ale zase jsem ráda, že Vojtovi aspoň nic neudělá.
Plazení nám jde parádně. Ručičky střídá a ani mezi nima není vidět moc rozdíl. Já teda malé odlišnosti pozoruju, ale jak řiká taťka moc ho zkoumám. Máme doma v obýváku a v kuchyni plovoucí podlahu a lino, takže mu to pořádně jezdí, ale když ho dám na gauč nebo postel tak se pohybuje takovým divným přiskakováním. Postaví se na kolínka a ruce odrazí se a skočí šipku. Je to docela kus co poskočí až mám někdy strach, že narazí třeba na noční stolek nebo pelest. Potřeboval by helmu. I při otáčení na záda, to sebou vždycky sekne, ale ani nefňukne. Moc zpomalený pohyby teda nedělá je to takovej ďáblík.
Cvíčo začíná být mazec. Už má svojí hlavu, takže dostat ho do vychozí polohy je nedlický výkon. A hlavně ten řev, taky to není pláč. Prostě vzteky řve co to nejvíc jde. Docela by mě zajímalo co si myslí sousedi (bydlíme v paneláku). Na cvíču je to ještě horší, tam brečí hned jak ho vyslíknu. A úplně tam na cvíčo rezignuje. Na boku vůbec nic, na břiše mu to celkem jde. Na boku už se zvedne sám jenom tělem, takže ruce u toho vůbec nepoužívá. Vůbec nevíme co s ním. Taky proto sebou tak mlátí při tom otáčení. Nepoužívá při něm moc ruce a tělíčko to v konečný fázy otáčení neudrží takže sebou řízne. Je divný že mu to vůbec nevadí.
Jinak papání nám po počátečních nezdarech začalo jít. Vařím mu obídky a moc mu chutná. Taky jí čerstvá jablíčka, hruštičky, banánek a parádně si to rozkouše. Je to prostě šikulka. Akorát čajík nebo vodička mu moc nejede, proto ho radši ještě pořád dost kojím, aby neměl žížeň.
Tak se mějte a ať vám to jde v pátek líp než minule, i když v sedm hodin to je vražedný. To by z Vojty taky nic nevymáčkli i když z koho jo. My chodíme nejdřív v 9 a to máme co dělat, aby jsme to stihly. Ale Linda je profík ta to určitě zmákne.

Ahoj Dáši,
něco na tom polevení ve cvičení bude. To už je podruhé, co jsme to takto udělali a vždycky potom následoval pokrok. Je super, že už Vojta plazí a začal pěkně papat. Čajíku taky určitě přijde na chuť, ale maminčiny prsíčka jsou určitě lepší :s: S tím vaším kocourkem mě to dost připomíná naši fenku, ze začátku když se malá narodila. Ta se jí také min do půl roku vyhýbala jak čert kříži, i když jsem ji držela já, tak za námi nechtěla jít a žárlila na ostatní členy rodiny a dožadovala se pozornosti, když někdo zrovna obdivoval miminko. Teď co se Linda začala plazit a je skoro pořád na zemi, tak se otrkala a už se jí nevyhýbá a někdy vypadá, že by si s ní i hrála. Je to ale hrozný neohrabanec, tak to má zakázané, mohla by ji povalit nebo škrábnout. Nechá se od ní tak posledních čtrnáct dní hladit po čumáku a sem tam i zatahat za kožíšek.
V pátek na rehabkách to bylo v pohodě, já jsem si ty cviky trochu doma vypilovala a zakomponovala nové připomínky rehabky a v Olmíku jsem to pak předvedla a dobré pochvala, nic se neměnilo. Linda byla kupodivu v dobré náladě nechala mě to v klidu odcvičit a trochu zazuřila jen ke konci, ale to už nevadilo. Úklon hlavy se mě zdá lepší, ale přijde mi že začala víc dávat ručku do vnitřní rotace. Neděláme už cvičení na boku, ale vrátili jsme se po několika měsících k zádům a tam nám to na obličejové straně moc dobře nejde chytit a Linda tam opět začala rvát pectorális, musíme to taky nějak vypilovat a najít správnou polohu ručky, kde ho zapojovat nebude, je to těžký, ach jo.
No nic tak já budu končit, mějte se krásně, pusu Vojtíškovi, pa :a:

Ahojte holky.Ono v tom lokýtku je to jen nepatrný pohyb.Spíš si do ní občas kopne kolínkem a tím se to tam pohne.Asi jsem to špatně viděla.Dává teda ruku o hodně víc od těla a do vnější rotace než dřív,ale pořád rotuje převážně dovnitř.Před týdnem mi řekla ta fyzioterapeutka,že mu to vytrhli z hora.To jsem teda nepochopila.Obešla mě hrůza :jawdrop: a nebyla jsem schopna myslet.Ptám se,co to znamená a ona,že ta ruka nepůjde do vzpažení.Že máme cvičit jak blázen.
Že po týdnu cvičení by měl být větší pokrok. Tak já celý den v depresi. :§) ,že to nemáme nárok rozhýbat.Druhý den mi docvaklo,že ona snad myslela tu parézu.Ta se přece projevuje,že ruka nejde vzpažit.Ale právě proto tam snad chodíme,ne?Ona asi ,jak toho má víc,myslela,že jdu jen na rozhýbávání ručičky po té zlomenině klíčku Nebo nevím.Na nettu jsem našla,že i vyučuje rehabilitaci,tak by měla snad vědět,co dělá,ne?Říkala,že má jinak všechny svaly a reakce správné,nedělá žádné špatné pohyby,jen ta ruka se nezvedne do svícnu a do vzpažení sama a rotuje dovnitř.Uvidím.Jdem tam ve středu.Zkusím sehnat jinou rehabku a zeptat se.V té porodnici ani nevím,která to byla,ale oni by tam měli mít zápis.Tak zatím.Letím na gyndu na kontrolu po šestinedělí.A to mi zrovna prcek usnul.Zatím se držte a já mám zas strach,že to bude všechno špatně.Achjo.Pa pa

Ahoj, taky nevím co by po týdnu chtěla na tý rehábce asi vidět. I když je fakt, že na začátku jsou pokroky větší. Nebo teda mě to aspoň připadalo. Né že by byly velký pokroky v pohybu ručičkou, ale spíš ve srovnávání celého tělíčka, otáčení hlavičky a tak. A to, že ti řekne, že nepůjde ruka vzpažit je taky dost divný. Když to určitě nemůže nikdo vědět. Když jsme na začátku chodili na rehábku, furt jsem se ptala jak s tou rukou bude hýbat a pokaždý jsem dostala stejnou odpověď jak u neuroložky tak u rehábky. "To nikdo neví to se uvidí časem." Rehábka říkala, že v lázních cvičila i velký děti s parézou a ty mají většinou problém právě přebážně se vzpažení. Třeba si pomáhají zvedat ruku švihem. Ale je to opravdu individuální.
My měli na začátku na nálezu od neuroložky napsáno těžká paréza, takže jsem měla strach, že to nikdy nebude úplně dobrý. V to čeho jsme dosáhli za půl roku jsem ani nedoufala. Myslím že už nemá nic co by nedělal pravačkou. Dokonce ji zvedne i nad tu hlavu, čemu si myslím na začátku nikdo moc nevěřil. Jediný co teď pozoruju je že začal mlátit dlaní do podlahy a na hračky a to teda dělá jenom levou, ale vždycky to zatím bylo tak, že co mu nešlo na začátku pravou brzo dohnal. Myslím, že to vzpažení je spojený s tou vnější rotací a s tou jsme nikdy neměli velký problém takže to jde. Ale to samozdřejmě nemohl nikdo na začátku vědět. Aby mohl říct že Vojta bude ruku zvedat nebo nebude.
To že ti z toho není dobře úplně chápu, ale je opravdu lepší být v klidu. Mě připadalo, že to Vojta vždycky poznal, když jsem byla nervózní a pak i to cvičení šlo hůř. Bylo mi to vždycky líto, že jsem ho třeba tolik po cvíču nechválila nebo neuklidňoval, když on za to vůbec nemohl.
Zatím ahoj a držíme palečky ať vám to jde lepší.

Ahojky, jo,jo, to rozhodně mluvila o paréze. Myslela tím asi že má Honzík pravděpodobně horní typ parézy, což znamená, že měl zasaženy nervy, které vedou od pátého a šestého obratle ke svalům horní části ruky a lopatky. Zde je to celkem pěkně popsáno ...kopíruji -
Horní typ (Duchenne-Erb), C5-6, postižení horního primárního svazku. Charakterizuje se jako „dobrá ruka na ochrnutém rameni a paži“. Postiženy jsou: abdukce (zvedání) paže, zevní rotace v rameni a flexe (ohýbání) v lokti. Ztráta čití je v dermatomu C5 a C6.
Ještě ti sem hodím odkaz na jednu celkem pěkně psanou diplomku, doporučuji přečíst část 4.4 a 4.8 http://www.hc-vsetin.cz/ftk/semi/baka_ver.htm
Co se týče problému se vzpažením, tak ten je nepochybný. Nám v Lindiných třech měsícíh v Corpusu řekli, že Linda ruku pravděpodobně nikdy úplně nevzpaží a prd. Když leží na zádech tak ji vzpaží bez problémů, kdy si usmyslý. Když ale sedí tak ji dá max něco nad 90 stupňů tedy asi do výšky svých očí, je vidět že se v tom zlepšuje a dává ji výš a výš. Takže si myslým, že to nebude zase tak horké a časem to dokáže, ale problém to je. Když se plazí tak ji dokáže také zvednout nahoru něco nad úroveň očí - to má teď novou dovednost, kderou jsme trénovali, je to potřeba pro vzprímování, chytání se něčeho a stoupání. Jako větší problém bych viděla ale tu vnější rotaci, když zevní rotátory a ostatní lopatkové svaly nezapojí do funkce, tak ručku bez toho těžko zvednou nad hlavu.
Moc se mi nelíbí konstatování, že po týdnu má být větší pokrok, kde na to přišla, každé mimi má své tempo a tohle je něco, co se absolutně nedá ovlivnit. Každá paréza je jiná, poškození větší, menší, regenerace pomalejší, rychlejší. To od ní tedy nebylo vůbec profesionální, hlavně když hodnotí jen jeden týden. Ty pro to děláš maximum, je to psychicky a často i fyzicky náročné, to vůbec nemluvím o tom všem co prožíváš v šestinedělí, měla tě spíš podpořit a pokud se jí něco nezdálo, tak vyzpovídat, třeba na čem cvičíte - výška cvičícího nábytku, tvrdost podložky, jestli vám to vychází 4x denně a cvičíte tolik minut kolik se má. Jestli nerozdělujete terapii, nerozptylujete se mezi jednotlivými cviky hrou nebo něčím jiným. To jsou celkem důležité věci, které jsme např. my měli a dělali v určité době špatně a mělo to pravděpodobně vliv na kvalitu cvičení a pokrok... Ale teď jsem to spíš nafoukla, hlavně si myslým, že hodnotit pokrok za pouhý týden je naprostá blbost.
Doufám, že dobře dopadla kontrola po šestinedělí. Mějte se krásně, papa

Jste holky šikovný.Dovolená je potřeba vždy a pak se líp pracuje i cvičí.My byli včera na kontrole.Tak tentokrát nás fyzioterapeutka mooc chválila.Začal vytáčet ruku ven a dá ji víc od těla.Taky mu začli cukat svalíky na bicepsu a tricepsu,což dřív nebylo.Krásně pase koníčky a to je ještě mrňous:-) No má teda v 6 týdnech 6 kilo,ale je pohyblivej a není tlustej.Má sílu a tak mu to snad pomůže v té rehabilitaci.Pak jsme byli na kontrole i doktorky rehabky.Ta ho taky chválila,jak používá obě strany těla dobře,i hlavičku dá na obě strany správně.Taky ho furt buzeruju :s: Povídal si s ní,smál se na ní.Prý je na svůj věk komunikativní.Tak mi udělali radost.Na další kontrolu jdem až 2.10.Ještě nás čeká neurologie 24.9.Moooc velikýho bobana mám.Zkusím poslat fotku Honzíka,jak pase a taky jak se mi podařilo mu dát ručičku do svícnu a on ji tam tak minutu měl a pak odpadla :one: Nevím,jestli se mi to povede.Ještě jsem sem fotky nedávala.Tak zatím pa pa Zuzka a Honz http://www.mojetehotenstvi.cz/honzik-7-tydnu-0

http://www.mojetehotenstvi.cz/svicen-s-parezou

Ahojky, to jsou senzační zprávy. Jste na tom výborně :\x: Jsem si jistá, že Honzík bude brzy na 100% v pořádku. Na fotkách mu to moc sluší, je to teda pořádný kus chlapíka, čiší z něho pohoda a síla. Je to bojovník a šikula :cc): To že v šesti týdnech minutu ručku takto udrží je naprosto super, Linda ji tak neudrží ani dnes (narovnanou jo, ale v poloze svícnu si jen vezme hračku, když ji nějakou dám k uchu a hotovo, vlastně ji tak udrží jen když spí a to jí ji musím do té polohy dát), je to super známka vnější rotace, a to že rehabka vidí odezvu v tricepsu i bicepsu, je taky super. Já teda nevím, ale mám takový pocit, že až ti v těch cca třech měsících začne šahat po hračkách, tak že nebudete mít ani moc problém s obrněnou ručičkou a pak už to půjde ráz na ráz, pokrok za pokrokem a bude po paréze. Určitě máte jen lehkou parézu, to je jasné už teď :\x:, určitě nebudete mít žádné dlouhodobé zdr. následky. Tak jen tak dále a nepolevujte, jde vám to úžásně :qu:

No,Petralindo,ono to není až tak růžové.Taky mu tu ručičku do svícnu musím dát.Sám ji tam nedá.Možná jsem to blbě napsala.Ale je fakt,že když spí,udrží ji tam čím dál dýl.Já mu ji teda občas přivazuju řetízkem na dudlík v postýlce,ale i v kočárku a v sedačce.Aspoň se mu to nezkracuje,pokud to nemá jiný účinek..Ve čtvrtek neurolog.Tak uvidíme..A díky.Pište!!!

:s: Ahojky,
no Dáši, to je úžasné!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! :\x: :\x: :\x: Vojtíšek je borec :°~°: a ty si skvělá :°*°: , vídíš jak jste to zvládli :h: . Myslím, že už v klidu můžu říct, že zvítězili nad parézou, hurááááá :°°//: Je nádhera číst tvoje řádky :qu:
My jsme dnes také byli u neurologa a taky nás celkem potěšil. Jeho závěr je ,, Výrazné zlepšení poporodní parézy BP vpravo, které se projevilo pozitivně i v celkovém motor. výboj.,, to nám napsal do zprávy a mě ještě řekl, že je na tom po psychomot. stránce výborně, jak děti v jejím věku mají být. Konečně mu i ukázala jak s ručičou umí bezproblémově uchopvat a pracovat, když je na zádech. Na břichu to nezkoušel, asi mu to takto stačilo. Jinak s ní tentokrát trošku cvičil a dával do různých poloh, na to naznal, že tam je ještě určita asimetrie v neprospěch PHK. Takže supééér. Jo a ještě jsem se ptala na to vyšetření EMG, co po nás chtěla ředitelka Corpusu a neurolog to vůbec nedoporučuje, že je to teď naprosto zvytečný a zdůvodnil to hromadou argumentů, takže jsem ráda. Prý to má smysl až tak v roce a půl, pokud se paréza tedy úplně nespraví.
Včera jsme pro změnu byli na rehábce, Linda byla vyspaná do růžova, takže perlila, házela úsměvy na všechny strany i v přestávkách během cvičení, okamžitě dělala všechno co se po ní chtělo, ukázla i jak leze (je to teda něco mezi plazením a lezením) a to to dělá jen čtyři dny, do té doby couvala dozadu. Cvičení šlo suprově, jen jsme upravili pididetaily a rehábka, předvedla na mě samé cvičení na boku, jak přesně mám tlačit na lopatku ... bylo to zajímavé. Celkově jsme byli pochváleni.
Jinak začínáme lézt, jak už jsem psala, posadíme se do překážkového sedu, v klasickém sedu sedíme vzpřímeně bez problémů, umíme z něho přejít i na břicho. Na břichu pracujeme oběma rukama i leze hezky oběma i když pravá je slabší a pomalejší. Na zádech udělá s rukou cokoli, dá ji do všech poloh, už tak nepřevládá vnitřní rotace. Moje rengenové oko ještě trošičku rozdíl vidí, ale ostatní lidi nikoli. Umí rotovat předloktí. Spíme na břichu, o to už usilujeme asi měsíc, stále se mě budila v noci, když se otočila na břicho a nemohla si srovnat hlavičku, teď už není problém a buzení v noci neí tak časté (cca 2 x za noc¨) Jinak různě žvatlá, ale ne cíleně, sem tam udělá paci paci, umí dobře ,,čááu,, dát ruku nahoru a plácnout si o ni s někým, učíme ji to hlavně na pravou ruku, pá pá je na to celkem těžký, tak to vůbec neděláme. Jinak už mě nic nenapadá.
Jo, jo papá nám hezky a rychle, je v to zlatíčko, vůbec je moc hodná kočička, když vidím ostatní děti kamarádů, tak ona je fakt zlatá, téměř pořád vysmátá a pohodvá holčička. Že je veliká, to už mi řeklo hodně lidí, je to hlavně díky tomu, že já jsem tak prťavá, kakže to tak působí. Teď váží necelých osm kilo, což není moc, většina miminek už má přes devět.
Tak se mějte krásně, jsem moc ráda, že je to tak jak to je. Posíláme s Lindou Vojtíškovi velikou pusinku. Až budete mít chvilku, tak zase napište, jak se máte. Pa
Petra a Lindička
PS: mrkněte do albíčka máme tam nové fotky.

Ahojky, tak moc gratulujeme to je opravdu skvělí, že se Vám taky tak moc daří. Linda je opravdu velká šikulka a mamka taky.
Je vidět, že holky jsou šikovnější. Vojtík ještě nesedí a o plazení se taky nedá moc mluvit. Ale zrovna teď má období a dělá super věc, říkáme tomu úchyl, má zabořenou hlavu do země zadek nahoru a hejbe se dopředu a dozadu a hrozně u toho heká je to fakt sranda. Doufám, že až příjde na to, že todle nikam nevede tak se začne plazit.
Pořád mi na rehábce říkaj, že až se začne plazit tak se ta ručička teprve posílí. Cvičením sice sílí, ale není to tak výrazný, jako když jí bude pořádně používat normálně. Docela mě překvapilo, že když se přitahuje do sedu tak to už není poznat a je mu jedno jakou se přitáhne. Ale prý uvidíme až bude na čtyrech jestli to ručka zvládne tu zátěž, a když ne tak chvíli bude padat a časem to pujde určitě.
S tím EMG nám říkala doktorka to stejný, i když se na rehabilitaci divili proč nás tam neposlali rovnou.
Už je to takoví pohodoví, když víme že to bude dobrý. Sice cvičíme, ale jsme víc v klidu. Už si to tak neberu, když to chvíli nejde a myslím že to i Vojtík cítí. Cvíčo zvládá skvěle, trochu si zařve, ale během okamžiku po cvíču se hned směje. Taky je takovej pohodář. Zrovna jsem říkala, že je mu 7 měsíců a on snad nebrečel jen tak pro nic zanic. A teď vůbec od půl roku se pořád směje, hlavně na jiný děti ty úplně miluje.
Mějte se hezky a jen tak dál.
Dáša a Vojtíšek

Ahoj Dáši, už jsem ti sem asi před dvěma dny psala, ale při odesílání se to nějak po... a pak už jsem nenašla chvilku, až teď o půlnoci. Vůbec mi ty stránky nějak zlobí, nejedou mi ani smajlíci :-(. Děkujeme za gratulace, dnes jsme byli zas v Olmíku, opět nás pochválili, tak jsem spokojená, cvičení jde teď bezvadně, co víc si přát :-))))
S tím úchylem si mě fakt pobavila, Linda to dělá taky, ale když se raduje a je zrovna na bříšku, je to strašná sranda:-))))) (natočte si ho, ať máte památku) Kluci jsou trošku zdechlejší než holky, ale neboj, on začne zase ze dne na den a pak když proleze celý byt, zhodí ti nějaký ten květináč, potahá záclony a ožuzle kabely vedoucí do zásuvky, budeš vzpomínat na úchyla .... :-)))))
Linda zatím zvládá jen to převracení palmy a tahání záclon, ostatní už jsme zabespečili a kvítko se taky chystáme přestěhovat. Je neuvěřitelně rychlá a šikovná :-)
Jak ti na rehabce řekli, že se ručka posílí, když začne lést, tak je to fakt pravda, já to na Lindě vidím právě od té doby. Taky si myslým, že pomáhá i spaní na bříšku, protože tam má obě ručky do svícnů, tím pádem protažený pectoralis a lopatka je taky v dobré poloze.
My jedeme v sobotu na dovču na Šumavu, tak snad to ve zdraví přežijeme, pak sem zase kuknem. Linda tam bude mít ročního bratránka, dneska spolu pěkně řádili, tak to bude teda sranda. S manželem jsme si pak říkali, že jí to určitě prospěje nejen motoricky a že se za ten týden v cizím prostředí a řáděním s Filípkem zase dovednostně posune, tak jsem zvědavá.
Tak se mějte krásně, pa

Ahoj Zuzulko, připojuju se ke gratulaci :cc): :h: . Je skvělé, že k tomu takto přistupuješ. Kdybys cokoli v budoucnu potřebovala, mužeš se na mě obrátit, pokud to bude v mých silách, ráda poradím, vyslechnu, napíšu svůj názor nebo zkušenost. Jak píšeš, je to běh na dlouhou trať, nespraví se to jen tak ze dne na den. Vojtovka fakt pomáhá, vidím to na Lindině ruce po každém cvičení, ale není lehké ji cvičit a dodržovat dávkování 4x denně. Každému trvá nějakou dobu než se nový cvik naučí a praktikuje ho tak, že má kýžený efet, dlouho trvá i než poznáš, kdy ručka při cvičení dělá to, co dělat má a hýbe se zrovna ten sval, který má. Šestinedělí je dost náročné samo o sobě, natoš když máš dodržovat nějaký režim cvičení, když miminko vlastně ještě žádný režim nemá. Ty seš ale šikovná žeská a bereš všechno s nadhledem, takže to určitě s Honzíčkem zvládnete a brzy si vše kolem cvičení a cvičení samotné hravě osvojíte. Držím vám s Honzíčkem moc pěsti, aby se ručka brzy uzdravila, aby vám šlo cvičení. Jak psala Dáška, dej si veliký pozor na fyzioterapeutku, pokud se ti cokoliv na ní nebo i potom na Honzíčkovi nebude zdát, řeš to okamžitě. Nenech se nikdy odbít, neboj se zeptat klidně desetkrát. My jsme hlavně díky mé nevědomosti a myslení si, že je všechno dobré a ručka se ,,lepší,, tři měsíce necvičili zrovna nejlíp a nejefektněji, díky tomu Linda zapojovala více některé svaly ruky a zad a některé procvičovány nebyly, teď nám to dělá celkem dost problémy. A to to byly jen blbé první tři měsíce, které těžko doženeme nebo napravíme. Ještě dávej bacha na stáčení hlavičky jen na jednu stranu a spaní jen na jedné straně, s tím jsme měli taky dost problém. Poctivě strany střídej, aby neměl Honzík šišatou hlavičku a jiné problémy. S preferováním jedné strany má problém každé druhé mimčo, myslým, že mimča s parézou jsou v tomto úplní experti. Linda do tří měsíců nechtěla moc otáčet hlavu na pravou stranu, v Olomouci nám řekli, že už měla svaly i zkrácené a já hloupá si myslela, že je to v jejím případě normální, že prostě uhýbá té nemocné ručičce, na rehábce nic neříkali, takže mi to nepřišlo nějak divné, ale pochopitelné, že bude více preferovat jednu stranu.
Tak přeju hodně sil, odhodlání, nadhledu a hlavně úspěchů. Nejseš v tom sama :\r/ Pusu Honzíčkouvi :cc): Pa Petra a Lidička

Holky moc děkuju.Strašně mi pomáhá,když to tady čtu,jaké máte pokroky.My začali cvičit-dnes je to třetí den.Docela zvládáme i ten režim.Do 6 odpoledne máme odcvičeny 4 serie tak jak máme.Mám pocit,že to snad děláme dobře,nadzvedává u toho ručičku v rameni nad podložku až skoro na své bříško.Sice šíleně řve,ale co se dá dělat.A ráno se mi zdá,že to až tak nejde.Spíš až později.Musím se teprve přihlásit někam na rehabku-nevím jestli do Dětské nemocnice nebo do Bílého domu v Brně.Zkusím se někde pozeptat,kde je to lepší.S tou hlavičkou je pravda,že preferuje jednu stranu.A když ho položím na ten "bolavý" bok,přepadává za chvíli dopředu a řve jak tur.Holky přeju vám,ať máte už jen úspěch a moc děkuju za podporu.Ze začátku jsem byla moc smutná,ale teď věřím,že to zvládnem a hlavně jsem vděčná,že ten porod vůbec přežil a ta ručička je taková daň.
Díky moc a pište,jak vám to jde dál :a:

Zuzulko, jak to tak čtu, tak si vedete perfektně a že už teď hýbe při cvičení ručičkou je úžásné :one: a dobré znamení. Jen tak dále, jste šikulky. Přejeme hodně zdaru a šťastnou ruku při výběru rehábky. Cvičení zdar :C/): Zase napište jak vám to jde.
Petra a Lindička :k: :a:

Moc gratulujeme ke krásnýmu kloučkovi.
Vojtíkovi bylo 30.7. přesně akorát 6 měsíců. Takže cvičíme přesně půl roku. Začali jsme ve 14ti dnech.
Vím jaká je to rána se dozvědět, že Honzíček nehýbe ručičkou, ale uvidíš bude jenom líp a líp. To cvičení je ze začátku opravdu těžký. Připadalo mi, že nic jinýho neděláme jenom cvičíme, spíme a jíme, ale opravdu to stojí za to. Když jsme začali, radila nám rahábka, ať si občas jedno cvíčo třeba natočíme a pozdějš, až nám bude připadat, že to nemá smysl tak ať se na to podíváme. My to neudělali, ale někdy si řikáme, že je to škoda. Tak to třeba můžete zkusit.
Jo a ještě jedna rada, vyberte si dobrou rehábku. Opravdu si myslím, že na tom dost záleží. My měli obrovský štěstí, ale jak si určitě četla Petra s Lindou na začátku ne, naštěstí jí brzo změnily a dost se potom zlešily.

Tak zatím Ahoj
Honzíkovi přejem ať se mu brzo uzdraví klíční kost a může začít vojtit a uvidíte první úspěchy na sebe nenechaj dlouho čekat.

Tak to je super, že Vás takhle pochválili. Určitě je dobře, že to konzultuje i s p. ředitelkou, i když to poprvé nebylo nic moc. Je dobře, že i Lindička byla v pohodě a ukázala jim co umí. Třeba minulý týden jenom neměla svůj den a to nic nenaděláš, i kdyby jsi cvičila sebelíp. Neboj svícínek taky za chvíli bude. Vojta to udělal ze dne na den, byl to ohromnej skok. Úplně si pamatuju jak jsem na rehábce žasla a říkala viděla jste to a teď zase. Rehábka byla v klidu (narozdíl ode mě) a jen tak řekla dyť sem Vám říkala že ten biceps zapojuje. A od tý doby to dělá, jako kdyby to dělal od jak živa.
Počkej za pár dní poleze a všechny věci budeš schovávat a dávat z jejího dosahu. Myslím, že tím každodením cvičením jsou děti takový pohyblivější a všímavější a všechno dělaj dřív. Když vidím stejně starý děti jak Vojta je to znát.
Jinak Votovi je líp už nekašle jenom má pořát rýmu, ale lepší se to. Takže už zase cvičíme normálně 4x denně.

Tak ať Vám to příští týden v Olomouci zase takhle pěkně dopadne a Linda ať si užije masáží určitě budou příjemnější než cvíčo.
Zatím Ahoj

Ahojky,
tak při návštěvě neurologa nic nového. Naznal, že tam změnu nevidí, jenže on ani nezkusil něčím ji nalákat, jen si ji položil na zádíčka a koukal, co dělá, takže ona taky koukala. Přece nebude s ručkou něco dělat když nemá proč. Jinak napsal, patrné ovlivnění celkového motorického vývoje. Takže nic nového pod sluncem.
Jinak Linda už se přetáčí bez problémů na obě strany, už jsem jí objednala i ohrádku, aby tam mohla řádit, je hrozný dravec - musí všude být, všechno vidět, ošahat a strkat do pusinky. Postýlka je jí tím pádem malá a jinde se jí bojím nechat, na zemi by mohla být, ale to taky nechci kůli psovi a chlupům, bych musela min. dvakrát denně vysávat a umývat zem a na to nemám čas. Na bříšku máme problém s vysunováním pravé ručičky, to se jí pořád nějak nedaří, taže vázne plazení a lezení. Včera nám ředitelka znovu trošku pozmněnila jednu stanu cviku na bříšku, tak jsem zvědavá co to udělá. Dnes se mi dvakrát zdálo, že ručku vysunula, ale nevím to jistě. Uvidíme v dalších dnech, snad to dokáže a pravá ručka ji pří hře na bříšku nebude brzdit. Když leží na zádíčkách a hraje si, tak ručku používá bez problémů, má tam trošku i rotace v předloktí a skoro není poznat která ručka je která. Když jí dávám napít čajíku, tak si vezme flašku obouma rukama, drží si ji a pije, pak si ji vytahuje z pusiny a znovu do pusiny dává. Je to strašná sranda. Svícínek zatím neudělá, ale už dá ruku k uchu a mne si třeba očička když chce spinkat. Jinak cvičení se daří dobře, z cvičení na boku se mi pořád chce přetáčet a cvičí hezky, na bříšku to nemám ještě úplně v malíku, ale to během pár dní určitě půjde. Na zádech zatím cvičit nemáme.
Doufám, že je Vojtíšek už dávno zdravý, jestli budete mít chvilku, tak napište jak se vám daří. Lindička posílá pusinku.