Ahoj všichni, tak můžeme s radostí oznámit, že končíme s cvičením. A že jsme nad parézou snad definitivně zvítězili.
V pátek jsme byli u neuroložky a ta Vojtíška pochválila, jakej je šikulka a jak ručičku krásně používá. A řekla nám tu úžasnou zprávu, že už cvičit nemusíme, že je ručička vpořádku. Tak jsme to parádně doma oslavili. Taky ho celýho zkontrolovala a uznala, že celkový vývoj je v normě, takže naše obavy z toho, že Vojtík nesedí a nemluví jsou zbytečný. Jediný co nám doporučila je nosit pevný botičky. Vojta si totiž začal stoupat a při tom dává váhu na vnitřní stranu nožičky. Dneska teda vyrážíme celá rodinka i s taťkou koupit první botky. Už se moc těším. Na další kontrolu jdeme až v roce, to bude v lednu příštího roku a mezitím na Vojtu mrknou na rehabilitaci jestli je všechno v pořádku, snad už to zvládne. Taky dneska začal říkat bababa a blé. To byla, ale rychlost včera jenom pištěl a dneska jede od rána babababa blé bababa a má z toho strašnou radost. Hrozně se mu to líbí. Taky si pořád stoupá a já za ním chodím a pokládám ho na zem. Neumí totiž pořádně lézt a už by chtěl chodit. Je to takoví šídlo, i po krátký návštěvě neuroložky. Napsala do zprávy živější miminko (nebo něco v tom smyslu) a to jsem jí nic o tom e by byl takov ďáblík neříkala. Jenom jsem ho položila na to vyšetřovací lehátko a on hned frr ke mně a hned se o mě opřel a stál. To samí když si ho vzala doktorka. Chtěla mu kontrolovat tu ručičku a on se za ní chytnul a už byl zase ve stoje. No prostě jí chtěl ukázat co umí.
Mějte se všichni moc pěkně a přejem Vám všem ať Vás brzo čekají taky takové dobré zprávy jako nás. Budeme vás pořád sledovat jak Vám to jde a držet palečky. Dáša a Vojta
Ahoj všichni, tak můžeme s radostí oznámit, že končíme s cvičením. A že jsme nad parézou snad definitivně zvítězili.
V pátek jsme byli u neuroložky a ta Vojtíška pochválila, jakej je šikulka a jak ručičku krásně používá. A řekla nám tu úžasnou zprávu, že už cvičit nemusíme, že je ručička vpořádku. Tak jsme to parádně doma oslavili. Taky ho celýho zkontrolovala a uznala, že celkový vývoj je v normě, takže naše obavy z toho, že Vojtík nesedí a nemluví jsou zbytečný. Jediný co nám doporučila je nosit pevný botičky. Vojta si totiž začal stoupat a při tom dává váhu na vnitřní stranu nožičky. Dneska teda vyrážíme celá rodinka i s taťkou koupit první botky. Už se moc těším.
Na další kontrolu jdeme až v roce, to bude v lednu příštího roku a mezitím na Vojtu mrknou na rehabilitaci jestli je všechno v pořádku, snad už to zvládne. Taky dneska začal říkat bababa a blé. To byla, ale rychlost včera jenom pištěl a dneska jede od rána babababa blé bababa a má z toho strašnou radost. Hrozně se mu to líbí. Taky si pořád stoupá a já za ním chodím a pokládám ho na zem. Neumí totiž pořádně lézt a už by chtěl chodit. Je to takoví šídlo, i po krátký návštěvě neuroložky. Napsala do zprávy živější miminko (nebo něco v tom smyslu) a to jsem jí nic o tom e by byl takov ďáblík neříkala. Jenom jsem ho položila na to vyšetřovací lehátko a on hned frr ke mně a hned se o mě opřel a stál. To samí když si ho vzala doktorka. Chtěla mu kontrolovat tu ručičku a on se za ní chytnul a už byl zase ve stoje. No prostě jí chtěl ukázat co umí.
Mějte se všichni moc pěkně a přejem Vám všem ať Vás brzo čekají taky takové dobré zprávy jako nás.
Budeme vás pořád sledovat jak Vám to jde a držet palečky. Dáša a Vojta