Ahojky, tak moc gratulujeme to je opravdu skvělí, že se Vám taky tak moc daří. Linda je opravdu velká šikulka a mamka taky. Je vidět, že holky jsou šikovnější. Vojtík ještě nesedí a o plazení se taky nedá moc mluvit. Ale zrovna teď má období a dělá super věc, říkáme tomu úchyl, má zabořenou hlavu do země zadek nahoru a hejbe se dopředu a dozadu a hrozně u toho heká je to fakt sranda. Doufám, že až příjde na to, že todle nikam nevede tak se začne plazit. Pořád mi na rehábce říkaj, že až se začne plazit tak se ta ručička teprve posílí. Cvičením sice sílí, ale není to tak výrazný, jako když jí bude pořádně používat normálně. Docela mě překvapilo, že když se přitahuje do sedu tak to už není poznat a je mu jedno jakou se přitáhne. Ale prý uvidíme až bude na čtyrech jestli to ručka zvládne tu zátěž, a když ne tak chvíli bude padat a časem to pujde určitě. S tím EMG nám říkala doktorka to stejný, i když se na rehabilitaci divili proč nás tam neposlali rovnou. Už je to takoví pohodoví, když víme že to bude dobrý. Sice cvičíme, ale jsme víc v klidu. Už si to tak neberu, když to chvíli nejde a myslím že to i Vojtík cítí. Cvíčo zvládá skvěle, trochu si zařve, ale během okamžiku po cvíču se hned směje. Taky je takovej pohodář. Zrovna jsem říkala, že je mu 7 měsíců a on snad nebrečel jen tak pro nic zanic. A teď vůbec od půl roku se pořád směje, hlavně na jiný děti ty úplně miluje. Mějte se hezky a jen tak dál. Dáša a Vojtíšek
In reply to Ahojky, no Dáši, to je by petralinda
Ahojky, tak moc gratulujeme to je opravdu skvělí, že se Vám taky tak moc daří. Linda je opravdu velká šikulka a mamka taky.
Je vidět, že holky jsou šikovnější. Vojtík ještě nesedí a o plazení se taky nedá moc mluvit. Ale zrovna teď má období a dělá super věc, říkáme tomu úchyl, má zabořenou hlavu do země zadek nahoru a hejbe se dopředu a dozadu a hrozně u toho heká je to fakt sranda. Doufám, že až příjde na to, že todle nikam nevede tak se začne plazit.
Pořád mi na rehábce říkaj, že až se začne plazit tak se ta ručička teprve posílí. Cvičením sice sílí, ale není to tak výrazný, jako když jí bude pořádně používat normálně. Docela mě překvapilo, že když se přitahuje do sedu tak to už není poznat a je mu jedno jakou se přitáhne. Ale prý uvidíme až bude na čtyrech jestli to ručka zvládne tu zátěž, a když ne tak chvíli bude padat a časem to pujde určitě.
S tím EMG nám říkala doktorka to stejný, i když se na rehabilitaci divili proč nás tam neposlali rovnou.
Už je to takoví pohodoví, když víme že to bude dobrý. Sice cvičíme, ale jsme víc v klidu. Už si to tak neberu, když to chvíli nejde a myslím že to i Vojtík cítí. Cvíčo zvládá skvěle, trochu si zařve, ale během okamžiku po cvíču se hned směje. Taky je takovej pohodář. Zrovna jsem říkala, že je mu 7 měsíců a on snad nebrečel jen tak pro nic zanic. A teď vůbec od půl roku se pořád směje, hlavně na jiný děti ty úplně miluje.
Mějte se hezky a jen tak dál.
Dáša a Vojtíšek