Ahoj Petro, určitě napište až příjdete z kontroly. Je super, že Lindička začala používat pravou ručičku. My s tím naštěstí problém neměli od začátku. Manžel říkal, že musí taky trénovat, tak mu kolem 2. měsíce furt mával hračkou kolem nemocný ručičky. A vždycky říkal teď po ní šáh a teď zase. Myslela jsem si, že si vymýšlí, ale ve 3. měsících bych řekla, že šahal po hračkách lepší pravou než levou. Ta levá furt nevěděla jestli radši do pusinky nebo na hračku, u pravý to bylo jasný ta do pusy nešla (neohýbal ještě lokýtek) tak zbyla na hračky. Když jsem to říkala na rehábce, tak mi řekli, že je to moc dobře, že šahá po hračkách. Protože jsou děti s parézou, které ji rozhejbou, ale nějak ji vyhodí z mozku a i když ji můžou používat podvědomě to nedělaj. Záleží prý na tom jak si to zafixujou v dětsví. Jinak už se Vojtíšek otočil sám, poprví jsem to neviděla. Přišla jsem k postýlce a on krásně pás, i když jsem ho položila na záda. Nepovede se mu to teda vždycky, ale už ví, že to jde a nedělá nic jinýho. Naštěstí v noci musí musí nosit široké balení a v tom mu to nejde, tak může klidně spát jinak mu to nedá a pořát rotuje. Teda spíš polorotuje a pak se vzteká, takže já přiběhnu a někam ho otočím. Občas si říkám že ho nechám, ale má zapíchlou hlavu v gauči nebo v tý jeho dece, ručičku pod sebou a s tím už nic neudělá ani sem ani tam. S jídlem jste profíci, i na fotkách Linda vypadá, že ji šmakuje. Vojlta má teprve 6 kg (jsou mu 4,5 měsíce) a nějak moc nepřibírá. Tak jsem ho začala budit v noci alespoň na jedno kojení, dokáže totiž spát i 12 hodin, ale nemá to moc úspěch dvakrát cucne a zase spí. Podle doktorky je zatím v normě, takže nemáme nic jinýho dávat. Uvidíme za měsíc.
Napište jak jste dopadly u neurologa, ale jak čtu určitě Vás pochválí. Ahojky Dáša a Vojta
In reply to Ahoj Dáši, pořád mi tyto by petralinda
Ahoj Petro, určitě napište až příjdete z kontroly. Je super, že Lindička začala používat pravou ručičku. My s tím naštěstí problém neměli od začátku. Manžel říkal, že musí taky trénovat, tak mu kolem 2. měsíce furt mával hračkou kolem nemocný ručičky. A vždycky říkal teď po ní šáh a teď zase. Myslela jsem si, že si vymýšlí, ale ve 3. měsících bych řekla, že šahal po hračkách lepší pravou než levou. Ta levá furt nevěděla jestli radši do pusinky nebo na hračku, u pravý to bylo jasný ta do pusy nešla (neohýbal ještě lokýtek) tak zbyla na hračky. Když jsem to říkala na rehábce, tak mi řekli, že je to moc dobře, že šahá po hračkách. Protože jsou děti s parézou, které ji rozhejbou, ale nějak ji vyhodí z mozku a i když ji můžou používat podvědomě to nedělaj. Záleží prý na tom jak si to zafixujou v dětsví.
Jinak už se Vojtíšek otočil sám, poprví jsem to neviděla. Přišla jsem k postýlce a on krásně pás, i když jsem ho položila na záda. Nepovede se mu to teda vždycky, ale už ví, že to jde a nedělá nic jinýho. Naštěstí v noci musí musí nosit široké balení a v tom mu to nejde, tak může klidně spát jinak mu to nedá a pořát rotuje. Teda spíš polorotuje a pak se vzteká, takže já přiběhnu a někam ho otočím. Občas si říkám že ho nechám, ale má zapíchlou hlavu v gauči nebo v tý jeho dece, ručičku pod sebou a s tím už nic neudělá ani sem ani tam.
S jídlem jste profíci, i na fotkách Linda vypadá, že ji šmakuje. Vojlta má teprve 6 kg (jsou mu 4,5 měsíce) a nějak moc nepřibírá. Tak jsem ho začala budit v noci alespoň na jedno kojení, dokáže totiž spát i 12 hodin, ale nemá to moc úspěch dvakrát cucne a zase spí. Podle doktorky je zatím v normě, takže nemáme nic jinýho dávat. Uvidíme za měsíc.
Napište jak jste dopadly u neurologa, ale jak čtu určitě Vás pochválí.
Ahojky Dáša a Vojta