Milá Dášo, ani nevíš jak jsem šťasná, že ses mi ozvala:\x: Podle toho co píšeš, jste na tom oproti nám o hodně lépe a to jste ještě cca o měsíc mladší než my. Lindě budou příští týden čtyři měsíce. My jsme bohužel neměli takové štěstí na rehabku a když jsme se před měsícem objednali do Olomouce, tak byl pro nás obrovský šok zjištění, že Linda nemá takové pokroky, jak by měla mít (ještě že jsme si tam tehdy zajeli, jsou tam fakt super). Měla problémy s hlavičkou, přitažené raminka ke krku k hlavičce a kroutila se do céčka - jak to dělal tvůj Vojtíšek. Bylo to tím, že jsme sice cvičili na ruku, ale hlavičku jsme nedrželi tak jak bylo potřeba a pak celé tělo taky nepracovalo tak jak mělo. Cvičení nám tedy upravili a už po týdnu to bylo o hodně lepší, teď už je to co se hlavičky týče parádní, ale pořád má Linda tendence zvedat obrněné ramínko ke krku k hlavě. V porodnici ani na rehabce mi pořádně nevysvětlili, jak to s parézou je, každý jen mávl rukou, že když budeme cvičit, tak se to do roka upraví. Takže jsem jim z počátku věřila a v šestinedělí jsem ani moc neměla sílu pídit se po tom jak to vlastně doopravdy je. Také měla veliké problémy s otáčením hlavičky na pravou stranu a spaním na této straně. Začalo se to zlepšovat tak od druhého měsíe, teď už si při spánku mění pohohy hlavičky dokonce sama jak chce a když je vzhůru tak ve šech polohách (břicho, záda, při chování)krásně otáčí na obě strany. I když jak píšeš, tak je ta levá strana pořád trošku oblíbenější než ta pravá. Lokýtek stále neohýbá, někdy při hře se mi zdá, že jo, ale jde to strašně těžko poznat, protože ona ruku hodně propíná a když ji povolí, tak se ruka atomaticky v lokti ohne, ale myslím že bez svalového přičinění. Na zádech stále zvedá obrněné ramínko nad podložku, má je pěkně na podložce jen když otočí hlavičku na pravou stranu. Při pasení koníčků, ale nemá problém, má ramínka ve stejné rovině, ani s propadáním jednoho z nich nikdy problém neměla. Jen pravou ručku stáčí více pod sebe. Ruku zvedne jen cca do 60stupňů nad podložku a při tom má tendence ji točit do vnitřní rotace, ale přijde mi, že to den ode dne dělé lépe. Vůbec když jsme u rotace, tak se jí do té vnější rotace moc nechce, při cvičení vidět je, ale mimo to moc ne. CCa v necelých třech měsících jsme byli u neurologa, nic jsme se tam nedověděli, spíš se ptal on nás a ze zprávy se nedá nic vyčítst, protože ten pan doktor neumí psát na stroji a jediné slovo tam není napsáno bez překlepů. Máme ale výbornou dětskou doktorku, ta nám řekla o Corpusu v Olomouci a prvních šest týdnů nám dokonce jezdila k nám domů píchat 2x týdně Lindě injekce s vitamínem B12 na regeneraci nervíků, byl zrovna leden a ten největší sníh a mráz - je strašně ochotná a hodná. Jo jinak stále bereme 1x denně půl tabletky pyridoxinu a thiaminu. Zrovna ve čtvrtek se tam chystáme s Lindičkou na očkování, chci se jí zeptat na toho neurologa co si o tom myslí. Rozleželo se mi to nějak v hlavě a chtěla bych aby ji viděl i někdo jiní, nejraději bych zajela do dětské nem. do Brna, tam by to bylo určitě na jiné úrovni. Zaujalo mě, jak si psala o akupunktuře, to bych i ráda zkusila, třeba by to pomohlo. Jak si psala o tom, jak to budou mít při psaní. V Corpusu nám řekli, že bude Linda určitě levák a že pravděpodobně vzpaží ruku úplně nad hlavu. To si ale myslím, že Vojtíšek ruku nad hlavu určitě dá, když už teď ji tak krásně zvedá, a jakou bude psát? Tou šikovnější bude asi určitě levá, ale co můžeme vědět, třeba se mu to zpraví naprosto k nepoznání. Pokud vaše rehabka říká, že vidí při cvičení i loket, je jen otázka času, kdy ho začne taky ohýbat. Já bych na tvém místě byla určitě optimistická, máte určitě skvěle nakročeno k úplnému uzdravení. Velké plus vidím i v tom, že na rehabilitace jezdíte denně, to je suprové a určitě se to vyplatí (já to mám bohužel moc daleko z vesnice do města, a kor teď do Olomouce, tak to nejde) Také si moc přeju, aby Linda mohla žít bez nějákého omezení, aby to na ní kluci nepoznali :!k: Budu moc ráda, když si sem tam písnem a porovnáme pokroky a probereme co nás trápí. Ještě jsem se chtěla zetat, kam jezdíš na ty rehabky? Přeju hodně úpsěchů v rehabilitaci, spolupracující a dobře cvičící miminko a spoustu psychické pohody a radosti z úspěchů. Ještě sem hodím odkaz na diplomovou práci na téma Paréza brach. plexu v rehabilitaci, je celkem pěkně čtivá, jen se dost zaměřuje na dospělé pacienty, kdy se toto přihodí třeba při bouračkách, ale o té ,,naší,, poporodní tam taky něco je: https://stagweb.upol.cz/index.php?download_this_unauthorized=31829 Petra a Linda
In reply to Ahoj Petro by Dáša a Vojta
Milá Dášo, ani nevíš jak jsem šťasná, že ses mi ozvala:\x:
Podle toho co píšeš, jste na tom oproti nám o hodně lépe a to jste ještě cca o měsíc mladší než my. Lindě budou příští týden čtyři měsíce. My jsme bohužel neměli takové štěstí na rehabku a když jsme se před měsícem objednali do Olomouce, tak byl pro nás obrovský šok zjištění, že Linda nemá takové pokroky, jak by měla mít (ještě že jsme si tam tehdy zajeli, jsou tam fakt super). Měla problémy s hlavičkou, přitažené raminka ke krku k hlavičce a kroutila se do céčka - jak to dělal tvůj Vojtíšek. Bylo to tím, že jsme sice cvičili na ruku, ale hlavičku jsme nedrželi tak jak bylo potřeba a pak celé tělo taky nepracovalo tak jak mělo. Cvičení nám tedy upravili a už po týdnu to bylo o hodně lepší, teď už je to co se hlavičky týče parádní, ale pořád má Linda tendence zvedat obrněné ramínko ke krku k hlavě. V porodnici ani na rehabce mi pořádně nevysvětlili, jak to s parézou je, každý jen mávl rukou, že když budeme cvičit, tak se to do roka upraví. Takže jsem jim z počátku věřila a v šestinedělí jsem ani moc neměla sílu pídit se po tom jak to vlastně doopravdy je.
Také měla veliké problémy s otáčením hlavičky na pravou stranu a spaním na této straně. Začalo se to zlepšovat tak od druhého měsíe, teď už si při spánku mění pohohy hlavičky dokonce sama jak chce a když je vzhůru tak ve šech polohách (břicho, záda, při chování)krásně otáčí na obě strany. I když jak píšeš, tak je ta levá strana pořád trošku oblíbenější než ta pravá. Lokýtek stále neohýbá, někdy při hře se mi zdá, že jo, ale jde to strašně těžko poznat, protože ona ruku hodně propíná a když ji povolí, tak se ruka atomaticky v lokti ohne, ale myslím že bez svalového přičinění. Na zádech stále zvedá obrněné ramínko nad podložku, má je pěkně na podložce jen když otočí hlavičku na pravou stranu. Při pasení koníčků, ale nemá problém, má ramínka ve stejné rovině, ani s propadáním jednoho z nich nikdy problém neměla. Jen pravou ručku stáčí více pod sebe. Ruku zvedne jen cca do 60stupňů nad podložku a při tom má tendence ji točit do vnitřní rotace, ale přijde mi, že to den ode dne dělé lépe. Vůbec když jsme u rotace, tak se jí do té vnější rotace moc nechce, při cvičení vidět je, ale mimo to moc ne.
CCa v necelých třech měsících jsme byli u neurologa, nic jsme se tam nedověděli, spíš se ptal on nás a ze zprávy se nedá nic vyčítst, protože ten pan doktor neumí psát na stroji a jediné slovo tam není napsáno bez překlepů. Máme ale výbornou dětskou doktorku, ta nám řekla o Corpusu v Olomouci a prvních šest týdnů nám dokonce jezdila k nám domů píchat 2x týdně Lindě injekce s vitamínem B12 na regeneraci nervíků, byl zrovna leden a ten největší sníh a mráz - je strašně ochotná a hodná. Jo jinak stále bereme 1x denně půl tabletky pyridoxinu a thiaminu. Zrovna ve čtvrtek se tam chystáme s Lindičkou na očkování, chci se jí zeptat na toho neurologa co si o tom myslí. Rozleželo se mi to nějak v hlavě a chtěla bych aby ji viděl i někdo jiní, nejraději bych zajela do dětské nem. do Brna, tam by to bylo určitě na jiné úrovni. Zaujalo mě, jak si psala o akupunktuře, to bych i ráda zkusila, třeba by to pomohlo.
Jak si psala o tom, jak to budou mít při psaní. V Corpusu nám řekli, že bude Linda určitě levák a že pravděpodobně vzpaží ruku úplně nad hlavu. To si ale myslím, že Vojtíšek ruku nad hlavu určitě dá, když už teď ji tak krásně zvedá, a jakou bude psát? Tou šikovnější bude asi určitě levá, ale co můžeme vědět, třeba se mu to zpraví naprosto k nepoznání. Pokud vaše rehabka říká, že vidí při cvičení i loket, je jen otázka času, kdy ho začne taky ohýbat. Já bych na tvém místě byla určitě optimistická, máte určitě skvěle nakročeno k úplnému uzdravení. Velké plus vidím i v tom, že na rehabilitace jezdíte denně, to je suprové a určitě se to vyplatí (já to mám bohužel moc daleko z vesnice do města, a kor teď do Olomouce, tak to nejde) Také si moc přeju, aby Linda mohla žít bez nějákého omezení, aby to na ní kluci nepoznali :!k:
Budu moc ráda, když si sem tam písnem a porovnáme pokroky a probereme co nás trápí. Ještě jsem se chtěla zetat, kam jezdíš na ty rehabky?
Přeju hodně úpsěchů v rehabilitaci, spolupracující a dobře cvičící miminko a spoustu psychické pohody a radosti z úspěchů.
Ještě sem hodím odkaz na diplomovou práci na téma Paréza brach. plexu v rehabilitaci, je celkem pěkně čtivá, jen se dost zaměřuje na dospělé pacienty, kdy se toto přihodí třeba při bouračkách, ale o té ,,naší,, poporodní tam taky něco je: https://stagweb.upol.cz/index.php?download_this_unauthorized=31829
Petra a Linda