Ahojky,
no mít dvě děcka takhle blízko sebe je docela mazec. Já mám pocit, že pořád jenom kojím mimčo, chovám ho, aby neplakalo, přebaluju a mažu mastičkama, protože má ekzém. A nějak mi nezbývá čas na starší... Ona se naštěstí dokáže zabavit sama, navíc tatínek se jí odpoledne se jí hodně věnuje. Ale u nás tedy nějaká závislost na tatínkovi nevznikla, stejně jak mě vidí, tak hned ke mě, i když já bych si od ní někdy radši odpočinula.
U nás je největší problém moje spaní, resp. jeho nedostatek:-) Starší spí od devíti večer do osmi ráno, uspává ji tatínek. Přes den mi nespí vůbec. Mimčo přes den spí dost špatně, pořád chce chovat, v noci se to teď naštěstí hodně zlepšilo. Ze začátku mladší usínala kolem půlnoci, dvakrát se v noci vzbudila a vždycky byla dvě hodiny vzhůru, pak sice prospala skoro celý dopoledne, ale já musela vstávat se starší, takže mi vycházely takový čtyři hodiny spánku, což bylo hrozný! Navíc ze začátku se mi budila v noci i starší (obě spí s námi v posteli) a chtěla taky kojit. Po těch dvou měsících se to trošku srovnalo, malá usíná tak v deset večer, v noci ji stačí nakojit a hned zase usne, starší už spí zase celou noc.
Žárlení jsem čekala horší, občas mi starší pláče, protože chce taky chovat/kojit a já se místo toho věnuju mimču. Ale neubližuje mu a už si celkem zvykla. Ale jak jsem psala, obě spí s námi v posteli, aby starší nežárlila, a taky starší ještě po ránu kojím, protože na to kojení teda žárlí úplně nejvíc.
Doma máme děsnej binec, protože nějak nic krom dětiček nestíhám... A upřímně už se těším, až mladší trochu povyroste:-))

ahoj, já mám dětičky od sebe 3 roky a naštěstí jsme spaní vyřešili dříve, než se malá narodila. Ondra spal do 2let a pár měsíců u nás v posteli. Někdy snáma spal celou noc a někdy jsem ho přenášela do jeho postýlky. V poledne byl zvyklej že jsem ho uspávala u nás v posteli-také tak do 2 let. No jakmile jsem otěhotněla, tak jsme toto vše začali odbourávat a šlo to celekm rychle. Od 2,5 let už usínal přes den sám-i když někdy dělal justy. Večer taky usínal sám-občas to trvalo i hodinu než usnul, ale než se malá narodila, tak se to naučil. Markétka byla zlatíčko a spala celé 3 měsíce pořád, takže s nějakým usínáním nebyl ani u jednoho problém. Jen chvilku trvalo, aby se Ondra naučil nebýt tak hlučnej a aby nedělal v době spánku malé naschváli tipu: do všeho mlátil, stekal se apod...Až se dítko narodí, tak si uděláš systém, který vám bude vyhovovat. Ze začátku to bude asi těžší. Přecejen je rozdíl domluvit 2 letému a 3 letému dítěti :a:

Díky holky moc za informace, asi si to fakt ještě nedokážu představit co mě čeká a stejně do toho budu muset spadnout jako před dvěma lety s Míšou...Asi to bude mezec, tak snad to nějak přežijem. Míša byl jako mimi dost ubrečený, později mu zjistili problémy na močových cestách a zánět ledvin, tak to měl od toho, ale 2 měsíce jsme v kuse probrečeli, tak snad tohle miminko bude zdravé a neee tolik ubrečené. Takže díky

ahoj.Tak ja mam doma 5 tydeni mimi a 18 mesicni holcicku.Je to teda narocnne.Veery mi musi pomahat muzicek,pres den zvladam sama.Kdyz jde mala po obede spat,lezim u nni a kojim pri tom mimi.Neni to zdy ideal,ale da se to tak.Nejhorsi jsou situace,kdy se treba mala bouchne a ja kojim a ona chce utesit.Mam permaentni pocit,ze se muj den sklada z haseni toho,co je zrona dulezitejsi.Ale da se to.Eboj.Nnejak to pujde.Jak psala mammminka prede mnou psychika je horsi.Taky se se mnou mala nechtela mazlit,kdyz jsem prisla z porodnice a nebrala me.Taky jsem to obrecela.To je mnohem horsi rekla bych.No a taky se mi zda,ze mala vic zlobi.Ale nejak se to zvlada..