Slunko

30.08.2014

Synovi je 4,5 roku a asi od 3 let se nám daří při koupání přetahovat. Přetahujeme teda tak do poloviny žaluda, jen občas se nám to daří až na konec a někdy se pokožka sekne a jde těžko vrátit. Je mi ale divné, proč se mu ještě NIKDY nepřetáhla pokožka při erekci. Jen je kůžička velmi napjatá,ale nepřeleze. Má s tím někdo zkušenost, je třeba to řešit? Mám tendenci nechat to přírodě, ale nechci něco zásadního zanedbat...

Kliknutím vložíte smajlíky:
15.03.2014

Zdravím, snažila jsem se kontaktovat uživatelku "paní Kateřina Behege", od které jsem tu před rokem kupovala Chlorelu, ale marně, asi sem už nechodí. Víte prosím někdo, jaká chlorela je nejlepší? Zaznamenala jsem někde, že záleží z jaké země pochází apod. Nevyznáte se někdo? Na trhu jsou značky levnější, dražší, s různým původem a možná i silou tabletky. Nevím, kterou vybrat. Vzala bych balení 1000 tablet a více, tak abych nekupovala špatně...

Kliknutím vložíte smajlíky:
04.03.2014

Mohu se vás mamči zeptat jak jsou na tom vaše čtyřleté děti s výškou a váhou? Můj syn má v dubnu 4 roky a jeho váha je 12,9 kg a výška 95 cm. Vím, že je i v tabulkách na nejnižších percentilech, ale zajímá mě, jestli to má někdo stejně a zda to řešil s lékařem. Nebo jestli to nemám řešit. Takový vývoj má od mala. Manžel i já máme 171-2 cm a váhu 62-65 kg, takže je mi jasné, že nebude obr, ale 3. percentil v grafu mě znepokojuje...

Kliknutím vložíte smajlíky:

Můj ctyrlety synek ma 98cm a 15kg ale poměrně k tomu velkou nohu-26. Je taky všude nejmenší a spousty lidi se hrozné diví jak krásné mluví protože podle velikost ho tipuji na mnohem mladsiho...zatím me nenapadlo to nějak řešit podle naší MUDr je vše o.k. :€s€:

resim to same..mam synka, budou mu na konci dubna 4..ma ted cca 15kg a 102cm...a všude mezi vrstevnikama jsme nejmensi..ale u nas ma byt opravdu po kom..ja 155cm, manzel 178..vahove normal..jsem z toho nestastna..když jsem se o tom zminila před dr., tak mi řekl, tak se na sebe podivejte..ale az tam ted pujdu s mimcem (7n mesicu, taky kluk a uz jsme taky nejmensi ze všech kamaradek s mimcama), tak se s nim chci domluvit, zda by mu nevzal krev na rustovy hormon..urcite dej pak prosim vedet, co vas dr...dekuju moc...ono by se to mělo zachytit co nejdříve, aby se s tim dalo pracovat..vim, ze tady na MT prispiva jedna maminka (myslim ze listicka nebo tak nejak) a jeji synek taky byl mensi a zjistili mu snizenou hladinu hormonu v krvi, pak samo další vysetreni a ted si picha každý den hormony a krasne jim zacal rust..co mesic to 1cm..takze léčba je uspesna..ale musí se to podchytit co nejdříve..papa :a:

In reply to by slunicko..

Jani to teda nevím koho máte v okolí ale výšku i váhu má absolutně v normálu,my máme stejně a Míša z Jihlavy taky tak.A ted koukám že ses zučastnila i diskuze na květinkách na fb a sama vidíš že tam ty děti mají na pár vyjímek to samé,rozdíl 3 cm nic nejsou

17.04.2013

Zdravím ženy! Už několikrát jsem se tu v mnoha diskusích bavila o nehormonální antikoncepci. Včera jsem od švagrové dostala typ na antik., která je bariérová, bez hormonů, ale vČR je ještě velmi neznámá, přičemž v zahraničí ji používá stále více žen. Takže já jsem si ji včera objednala, protože mě velmi nadchla!! Jukněte na forlady tečka cz - je to cervikální pesar, který se navleče na čípek a v kombinaci se spermicidních krémem má ochranu 98%. Jestli vás to zajímá, počtěte si, myslím, že si to zaslouží více publicity a větší podvědomí žen, které dbají na své zdrví. Já osobně už se k hormonům vrátit nechci :)

Kliknutím vložíte smajlíky:
31.03.2013

A máme tu dalšího tříleťáka !! Na Velikonoční pondělí - symbolicky, před třemi lety jsme se na velikonoční pondělí vraceli z porodnice.

Ahoj tříletý Petíku a maminko. V První řadě všechno NEJkrásnější do dalšího žití, zdraví, spokojenost a lásku. Vypadáš jak sluníčko, tak dělej svým rodičům jen samou radost. Máte to teď doma náročnější, ale myslím, že se to brzo zajede a pak....no pak zas budete řešit jiné situace, třeba sžívání školky a tak vlastně pořád dokola :s: :k: Asi jste teď všichni vyšťavení, ale zvládnete to. Počurávání je nepříjemné, ale on se s tím vším taky pere, tak je jasné, že někde se to projeví. Snad vám tato starost brzo ubude. Musím zaklepat, ale Štěpán je komplet bez plen už rok a půl, dnem kdy začal chodit na hrnec, odpadla i noční plena, stejně jako u Elišky.Každý to má jinak, ségra si ucvrkávala snad do sedmi ( snad nezjistí, že jsem to práskla :D) :a:

Jo, ještě jsem chtěla pochválit lentilkový dort, vypadá krásně

Ahoj Káťo, přejeme Petíkovi vše nejlepší k narozeninám a také krásné velikonoce :) A Tobě pevné nervy. Je to pro Vás všechny velká změna, chce to čas a bude líp ;) Hlavně že vycházíte s tchýni a že je u ní Petík spokojený. Ani se mu nedivím, že je večer unavený, když vstává tak brzy. Třeba se to teď tou změnou času spraví :) A to počůrávání se taky určitě spraví, akorát by to chtělo asi vydržet a plínku mu nedávat aby v tom neměl chaos. A jste bez plíny už i na noc? Klárka ji pořád má a s jejím přístupem asi ještě dlouho mít bude. Sice večer říká, že už ji nechce, ale ráno ji má skoro vždycky mokrou a jen prohlásí, že to ještě bez plíny neumí, že je malá holka :00: Ach jo! Mějte se krásně :a:

In reply to by pešule

Díky Peťko. Velikonoce byly opravdu zvláštní. Dlouho jsme nechodili na pomlázku s rukavicemi :). Petík krásně koledoval, koledu se naučil hned a užíval si to :).
Já bych mu tu plínu taky nedávala, ale jaksi mu došly všechny čistý slipy,tak mu místo toho tchýně dala plínu. Ale já mu ji nedávám. V noci jsme plínu ještě neodbourali. Má ji ráno v 90 % počůranou. Večer mi vždy slíbí, že ráno bude suchá, že už není mimino, ale velký kluk a ráno je to tam. Pár pokusů bez ní proběhlo, ale Petík si spí vesele dál i počůranej, jako dřevo, nebudí se v noci ani jednou, tak nevím, jak ho naučit, aby se budil na čůrání. Pořd tomu nechávám volný průběh, zvlášt ted, s tou změnou. Dám mu ještě čas. A Klárce dej taky, oni prý potřebují dozrát k tomu uvědomit si v noci potřebu čůrání a ovládnout ji. v tomto věku ještě není ostuda, že i v noci mají :).

In reply to by Slunko

O velikonocích mi povídej, tolik sněhu jsme neměli ani na vánoce :00: To počasí letos fakt zkouší, co vydržíme. Děti jsou obě nemocný, no hrůza :( Petík je šikulka, když takhle koledoval. U nás bylo taky pár takhle malých dětí od známých a koledu neřekl nikdo, všichni se hrozně styděli a ani nemluvili. Koukám, že to s těma plenama přes noc máte stejně jako my. Taky tomu dávám čas, popravdě teď na to ani nemám čas a energii chodit v noci převlékat počůranou postel, ale s létem to asi zkusíme bez plínky a uvidíme.

22.02.2013

Zdravíme po dlouhé době všechna březňátka i nebřezňátka.

Kacko jak rada bych si od nich odpocinula v praci :-)) vykroc pravou, Petika si uzijes dost. On uz taky potrebuje dalsi deti a kolektiv a vubec zmenu... ;-)

In reply to by kacik1

na kolektiv si bude muset ještě počkat do září, ale na změnu jako takovou si taky zvyká. U babičky je vždy více unavený (více podnětů atd.), takže večer už je únavou docela protivný a zlobí. V pátek když jsem přišla z práce, tak mi bylo až do breku, že mě ignoroval a dělal naschvály. O víkendu jsme se ale o to víc mazlili. Taky si musí zvyknout...

Peťa už je kluk jak vyšitý. Je zas nějaký poměněný. A je podobný na vás oba. Myslím, že jste vymysleli nejschůdnější variantu a jestli babička nové nájemníky uvítá, není co řešit. Určitě to v malém nezanechá nic negativního, ale právě naopak. Tobě přeju šťastný start a do práce vykroč pravou, je dobře,žes z pracovního procesu tak docela nevypadla, ppjde ti te´d všechno hladce. :k:

09.02.2013

Vysela jsem si semena rukoly doma na vatu, asi 10.1., ale i přesto, že vata je pořád vlhká a má na okně dost světla, je pořád pouze asi 5 cm vysoká, s dvěma pidi lístečkama. Má s tím někdo zkušenosti, jak dlouho má trvat než vyroste pořádná rostlinka? Není na ní ta vata moc málo, aby se jí vyvíjely kořeny? Ted má kořeny docela malé, řeřicha je měla víc rozvětvené i delší už po 3 týdnech...

Kliknutím vložíte smajlíky:

ehm, nevím, ale nepotřebují rostliny k růstu nějakou výživu? Vata asi moc výživná nebude :s:
Semínka na vatě vyklíčí, vlastně "stráví" obal semene, ale pak potřebují další výživu, kytka není perpetum mobile, aby vyžila jen z vody a světla...

09.12.2012

Nemoc dítěte bývá vzkazem rodičům: Málo se mi věnujete.

Negativní emoce se přenášejí jako epidemie. Pokud je matka v napětí, děti to intenzivně vnímají, negativními emocemi se nakazí a začnou stonat.

Odpovědi na otázky redaktorky mgr. A. Bartošové, časopis Betynka

Která nejčastější onemocnění malých dětí (batolat, předškoláků) se dají zahrnout do těch„psychosomatických“? (Svým způsobem jsou to všechna?).

Psychosomatická onemocnění, jako zvláštní choroby, neexistují. Každý člověk je psychosomatický, každá nemoc má svůj díl tělesný a psychický. Nemoc je informace o tom, jaký člověk je, v jakém prostředí a jakým způsobem žije. Informace o tom, že ve svém životě dělá nějakou chybu nebo žije ve zdraví nepříznivých podmínkách, nedobrých vztazích rodiny, společnosti. Děti to nejčastěji sdělují (somatizují) bolestmi hlavy (mají toho plnou hlavu), dušností (mají v rodině „dusno“), nočním pomočováním nebo průjmy (doma je to k posrání) , opakovanými infekcemi…Když kašlou, tak třeba proto, že na ně rodiče kašlou. Místo toho, aby se zamysleli sami nad sebou, spěchají k lékaři, aby dítěti naordinoval chemický lék, kašel potlačil a mohli na něj dál kašlat..

Rodiče se často točí v kruhu – dítě je často nemocné, z toho jsme pak ve stresu… Jak pochopit, že to je kruh a stres spouštěč – a vystoupit z toho kruhu?

Každé dítě čas od času onemocní. Problém je, když je nemocné dlouhodobě nebo opakovaně. V takovém případě je nutné zaměřit pozornost na rodinné vztahy nebo problémy ve škole. Zdravé dítě může žít jen ve zdravé rodině, pokud se vztahy v rodině nezmění, má jen malou šanci se uzdravit. Místo dítěte v takovém případě posílám na léčení rodiče. Osvědčeným způsobem je rodinná, případně partnerská terapie. Rodiče se přestanou hádat, napětí v rodině povolí, a dítě se pak uzdraví samo, bez léků a bez doktorů.

Druhým pólem jsou naopak zase matky, které vědí, že svojí životní nepohodou zdraví jejich dítěte neprospívají. Pocit viny je opět vrhá do kruhu… (Vnímáte to také tak?)

Negativní emoce se přenášejí jako epidemie. Pokud je matka v napětí a nervozitě, děti to intenzivně vnímají, negativními emocemi se „nakazí“ a snadno onemocní. Nejčastěji nějakou infekcí, což zpětně stresuje matku. Obranyschopnost - imunita je úzce spojená s psychikou. Pokud je člověk v dobré náladě, uvolněný, má dobrou imunitu. Pokud je v napětí, neklidu, úzkosti nebo dokonce depresi, je imunita oslabená. Důležité je, aby matka, případně oba rodiče, pochopili svoji roli ve stonání dítěte. Místo pocitu viny je potřeba pracovat na řešení příčiny. Klidná maminka rovná se klidné a zdravé dítě.

Jak mají rodiče rozeznat, že dítě kašlem nebo průjmem somatizuje emoční problém nebo vztahové potíže mezi rodiči, od situace, kdy má „normální“ infekt? Nebo vnímáte i infekci jako důsledek nějaké nerovnováhy organismu (a tedy jako psychosomatický problém)?

Nerozlišuji „normální“ infekt nebo infekt „psychosomatický“. Onemocnění dítěte je vždycky informace o tom, že jej něco trápí, je přetížené. V první řadě je proto potřeba pátrat po příčině a dítěti vytvořit vhodné podmínky k tomu, aby se uzdravilo, podpořit jeho samoúzdravné schopnosti. Teprve když na zvládnutí nemoci jeho vlastní síly nestačí, přijdou na řadu léky.

Když dítě často trpí na záněty průdušek nebo bolesti v krku, málokterý rodič riskne nepodání antibiotik (lékaři často diagnostikují angínu bez výtěru) – navíc je to jednodušší řešení, než začít chodit na vlastní terapii. Jak je přesvědčíte? Jak argumentujete?
Jak komunikovat s lékařem, když vnitřně nesouhlasíte s antibiotikovou léčbou svého dítěte?

Antibiotika většinou není nutné nasazovat okamžitě. Pokud dítě nemá vysoké teploty a výrazné příznaky infekce, radím rodičům pár dní počkat a pokusit se nemoc zvládnout klidem, zábaly, čaji, vitamíny. Důležité je, aby při opakovaných infekcích rodiče i lékař pátrali nejen po bakterii, která infekci vyvolala, ale také o životních souvislostech, které oslabily imunitu dítěte. Lékař, který to nedělá a není ochoten o tom s rodiči diskutovat, okamžitě sahá po receptu, předepisuje antibiotika, není dobrý lékař.

Dítě ale není jen bezmocná loutka rodičů, reagující svou nemocí na jejich situaci. Má svoje vlastní zázemí, území, prostor, v rámci kterého může spoustu věcí rozlousknout. Radíte někdy přímo dětem?
Jak se dá pracovat na rozvoji jejich autoimunity (vnitřní síly, odolnosti, štítu…)? Nebo radíte jen rodičům malých marodů?

Mám osvědčený způsob. Nejdřív si popovídám o stonání dítěte s rodiči. Pak je poprosím, aby mne nechali s dítětem o samotě, zeptám se, co jej trápí, jak to u nich doma vypadá. Děti to mívají v hlavě dokonale srovnané. Jejich slova zapíšu a pak bez jakékoliv vlastní interpretace ukážu rodičům. Většinou vůbec netuší, jakou roli hrají ve stonání dítěte oni sami. Před časem ke mně přišla maminka s desetiletou Janou. Pět let se trápí s opakovanými infekcemi. Za poslední rok brala sedmkrát antibiotika. Maminka s ní obešla řadu lékařů, ležela i v nemocnici. Žádné vyšetření příčinu, oslabení imunity, neodhalilo. O samotě mi Jana všechno pověděla. Rodiče se před pěti lety rozvedli. Byl to pro ni šok. Nejenže ztratila milovaného tátu, ale stěhováním přišla o všechny kamarádky. Maminka si našla nového přítele, věnuje se budování firmy, na Janu nemá čas. Jana je zoufalá, bezradná, opuštěná. Její stonání není voláním po antibiotikách. Když jsem se jí zeptal, co potřebuje k uzdravení, řekla mi: „Maminku mám moc ráda. Přála bych si, aby se mnou byla častěji, o víkendech jezdila na výlety, držela mne za ruku, povídala si se mnou…“. Maminka to nejprve oplakala, ale pak pochopila a přijala. Cestu k uzdravení jsem tedy neporadil já, ale vlastní dcera.

Můžete prosím shrnout, co potřebuje dítě, aby bylo zdravé?

Klidné, rozumné a laskavé rodiče. Vzhledem narůstajícímu počtu úzkostných, neklidných a stonajících dětí jich začíná být akutní nedostatek. Prášků máme víc než dost.

MUDr. Jan Hnízdil, Centrum komplexní péče Dobřichovice, autor knihy „Mým marodům.“.
(http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jan-hnizdil.php?itemid=17672&fb_a…...)

Kliknutím vložíte smajlíky:

Bohuzel jsme nemocny porad a nevim, jak bych se mu mnela venovat vic. kdyz jsem s nim porad.jeste i v noci, mne potrebuje citit, musim ho hladit...po dalsi zacatek skolky byva s nemocemi.Nerikam, ze psychika ditete nedela sve, casto jsou deti ve skolce v psychickem napeti, ale s tim nic neudelam, nez, ze jsi na to zvykne.V rodine jsi myslim, ze mame s manzelem klid.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

je to jednoduchý. místo, aby se dítě léčilo týden, je za dva dny bez příznaků... ale nedoléčený si běhá po bytě... a pak se divíme, že zrovna nám se něco děje...

no, takovýhle titulek jsem vážně potřebovala potkat teď když jsme v polovině neštovicovo-chřipkového marodění (neštovice mají děti, chřipku my rodičové) :^O^: ani si ten článek nemám chuť číst

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

no tak to si samozřejmě děláme my sami, jak žijeme, když si vezmeš, že se tady obchoduje s lidským zdravím a ještě do toho ty chemikálie ve vzduchu a v půdě, tak dokud nezměníme tohle, tak prostě zdraví nebudeme. ale myslim, že už je to na dobrý cestě, je čím dál víc lesních školek, ekologických produktů, lidí, co zakládají statky a snaží se být soběstačný. s tím stresem je to tak, zdravý člověk se s ním vypořádá, jenomže kdo zakusil být opravdu zdravý? lidi se už nemocný roděj a myslej si, žejim je dobře, protože jim nikdy nebylo líp a berou to jako standard.

09.12.2012

Zdravím maminky, a přesto, že je to často omýlané téma, nevím si rady. Syn je od 23 měsíců ve dne bez plen. Teď je mu 32 měsíců a ráda bych ho odnaučila plenám v noci. Bylo období, kdy byla plínka prázdná třeba 4 dny v týdnu, poslední týdny ale ne, tak chci vyloučit variantu, že do ní čůrá z pohodlnosti. Koupila jsem nepromokavá prostěradla a 2. den zkouším na noc plenu nedávat. Vždy než jdu spát (cca 23. hodina) jsem ho vzbudila na čůrání, vyčůral se, ale ráno byl stejně počůraný. Dneska to bohužel odnesl i celý polštář.
Myslíte, že mám počkat pár dní, jestli mu to nedojde, že ji nemá? Vždy mi večer říká, že je už velký a že nebude čůrat do plíny, že ji nechce a že bude čůrat do nočníku. Ale on spí celou noc tak tvrdě, vůbec se nebudí, až cca v 7-7:30 hodin. Záměrně jsem mu nedávala před spaním mléko a ani před tím moc nepil
Mám mu plínu vrátit nebo to zkoušet dál? Poraďte prosím...

Kliknutím vložíte smajlíky:

Ahoj, já bych plenu vrátila. Můj malý koketoval s plenami od 20ti měsíců, kdy je na den nosil-nenosil. Od dvou let je přes den bez plen automaticky, na spaní je má. Je mu 28 měsíců a nevidím v tom problém... Pleny na noc se dle specialistu tolerují do 5ti let. Nevím, jak ti pije nebo nepije, ale můj chlapeček pije před spaním i během noci stále, takže na noci bez plen si fakt ještě počkáme a vůbec mi to nevadí.... prostě mu to kapacita močáku ještě nevydrží a já bych si tedy nenechávala neustále pročůrávat peřiny... protože i když je chránič matrace, tak může počůrat polštář, peřinu, bude to cítit atd... Nechala bych tomu čas...

ahoj malá měla v srpnu 3roky a bez plen an noc je teprve měsíc...prostě když měla taky jak píšeš ty 4 dny za sebous uchou plínku taxme ju přestali dávat....je to v pohodě nepočůrá se za celou noc...ale taky je období kdy se 1x za noc počůrala, takže každej den sem měnila prostěradla třeba týden v kuse,ale plínku sme ji v žádném případě už zpět nedala aby si zas na nu nezvykla..ted zase spí bez počůrání tak sme zvědavá kdy se zas počůrá je to ještě takové naprd jak je bez ní teprve měsíc tak to někdy neovládá někdy se prostě na ten nočník nevzbudí... :00:

Ahoj. U syna to bylo podobné - pleny přes den neměl už od dvou let, ale v noci spal hodně tvrdě a i když jsem ho chodila budit i 2 x za noc, abych předešla "nehodě", stejně byl téměř každý druhý den počůraný. Já se pořádně nevyspala, jeho to taky "mrzelo" a na radu doktorky jsem mu prostě dál nechávala na noc plenu. Měl ji až do čtyř let a už to vypadalo, že půjdeme na vyšetření. Ale po čtvrtém roce se to "zlomilo" a po týdnu bez pleny se už nepočůral a dokonce se sám v noci vzbudil a šel na záchod. Dcera měla pleny přes den téměř do 2,5 roku, ale po 14 dnech jsem jí je mohla vzít i na noc a počůrala se mi do rána jen 2x. Každé dítko je fakt jiné a dozrává v různých oblastech jindy. Být tebou vrátila bych mu plenu a vyčkala.... :a:

asi je každé dítě individualita... ale já prostě oběma sebrala plínu (ač nebyla ráno suchá) na 2 letech... prvních 14 dní jsem převlékala postel asi 5x... no a u staršího cca do 2,5 let byla postel tak 1x za 2-3 týdny počůraná... mladšímu je 25 měsíců a týden už je sucho...

25.11.2012

Syn dnes večer měl asi hodinový pláč a pořád říkal, že ho bolí kolínka a nožičky. Chvíli jsem myslela, jestli si nevymýšlí, ale trvalo to dlouho a poznám, když ho něco opravdu trápí. Po koupání jsem mu je namazala masážní emulzí a usnul. Jako dítě si vzpomínám, že mě občas hodně bolely svaly a mamka říkala, že je to proto, že rostu, tak jsem zahledala na netu a našla růstové bolesti kloubů a svalů. Je mu 32 měsíců. Poslední dva dny jsme hodně chodili, i v terénu, ušel vždy přes 2 km /víkend na chalupě/. Možná to souvisí i s tímto, nevím...
Máte zkušenosti u ještě ne 3 letých dětí?

Kliknutím vložíte smajlíky:

také já si jako dítě pamatuju, že mě bolívaly nohy - stehna a kyčle a to jsem ještě ani nechodila do školy - č´řekla bych že mi bylo asi 5 let - mamka mi říkávala, že rostu, bolelo to jako natáhlé svaly po běhu ...syn už po 2,5 roce říkával, že ho bolí nožičky, takže je to nejspíš normální, ted si na to už dlouho nestěžoval jsou mu 4,5

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Pokud by ho to bolelo tak, že by v noci nemohl spát, asi bych taky po nějakém Nurofenu sáhla. Moc dobře si pamatuju, jak jsem jako malá (možná pak i v pubertě) seděla na gauči a plakala, jak mě ty nohy strašně bolely, takže vím, co to je. Určitě to zkonzultuji s pediatrem na 3leté prohlídce, at znám jeho názor. Můj syn je velký jako ta ta tvá holčička. v 6 m 6 kg a v roce 8 kg a ted na 2,5 roce 11 kg.
Díky za rady :)

ahoj, synek měl taky období, kdy si stěžoval, že ho bolí nožičky. furt jsme zjišťovali kde a jak a pak nás napadlo, že to je možná růstová bolest. tak jsme to "Zamaskovali" namazáním, namasírováním, pohlazením a říkali mu, že to je tím, že roste a že to prostě občas bolí.
ale teda nikdyn eplakal

Ahoj, já na to taky trpěla a malá (2 roky a 10 měsíců) si občas taky stěžuje, že jí bolí nožičky. A taky myslím, že by to mohlo být ono - jak píšeš, poznám, že si nevymýšlí. Ale zatím jsem to nějak neřešila, stane se to tak 1x - 2x do měsíce.

In reply to by femme.fatale

u nás se to taky nestalo poprvé. Syn je hodně maličký. V 32 měsících má 11 kg a 86 cm, tak třeba ted konečně trochu vyroste :). Ale všimla jsem si, že když ho ty nožky bolí, je to po větší fyzické aktivitě, tak na to budu muset dát asi pozor...

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Zajímavé odkazy

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce
Duch na testu?
Čekáme páté miminko
Holka nebo kluk

Ovulační kalkulačka