Nevím už co dělat :( | Moje těhotenství.cz

Nevím už co dělat :(

Obrázek uživatele Sandy

Ahoj holky, já už si vůbec nevím rady. Malá měla 16měsíců a vůbec, ale vůbec neposlouchá. Všechno říkám stokrát, můžu křičet, plácnout ji po rukách, po zadku přes plínu, ale má ze mě akorát srandu. Když jí něco nedovolím, pořád jen kňourá a vzteká se. V kočárku nechce sedět a když jde sama, tak nechce jít tam kde by měla, atd.... Moje nervy. Tatínka nemáme, takže bojuji sama, a někdy už fakt nemůžu. Neposlouchá a hlavně dělá naschvály a i když vidí, že se zlobím, tak se začne smát, a ještě víc mě provokovat. Nedávno začala dělat scény u jídla, tak mi ruply nervy, křičela jsem na ni, dostala na zadek a šla za dveře. Asi minutu jsem to vydržela, protože začala dost plakat, a prej že zlobit nebude. Strašně mě to mrzelo, beru to jako mé selhání, ale už mě hodně vztekla a od rána toho už bylo dost. Tak jsem ji znovu dala do židličky a začala zas Sad Já už nevím... Ani chvíli neposedí, prostě takové hodně hyperaktivní dítě a já šíleně unavená. I když mi rodiče sem tam pohlídají, stejně mě děsí to její chování. Nerada bych, aby byla taková umanutá a uvztekaná, jako teď. Doufám, že to je jen období, které přejde. Ale, co když ne. Prosím o nějaké rady, jak bych měla postupovat ve výchově, v tuto chvíli jsem bezradná Sad Moc vám za vaše příspěvky děkuji

Obrázek uživatele fli

já mám doma to samé. Je nám o měsíc míň, ale jinak úplně stejně zlobí. Hned se kvůli všemu vzteká, a já ztrácím nervy častěji. Tátu sice máme, ale chodí z práce večer, a já nemám ani tu babičku, aby mi trochu pomohla. Taky už ji kolikrát zavřu do pokoje a nechám, aby se vyvztekala, protože bych ji musela někdy zabít, aby dala pokoj. Mám z toho hrůzu, moje sestra měla hyperaktivitu a lehkou mozkovou disfunkci, a byla od malička nezvladatelná. Jsem o 7 let starší, a pamatuji, že malá dělá úplně to samé co dělala ona. Až si říkám, jestli s ní nemám někam jít, dokud je co napravovat, jestli to nemá po tetě... Páč mamka říkala, že u mě tohle neznala, a že si pak říkala, že jsou malé děti v pohodě, tak se druhého nebála... a pak říkala, že při sestře měla nervy na dranc, a že jí Markétka připomíná sestřino dětství. Fakt mám z toho hrůzu...

Obrázek uživatele Andrejka80016

Hlavně bys měla být trpělivá, protože tvé dítě je normální batole s chováním, které k tomu patří. Je úplně normální, že nechce sedět v kočáru, proč by měla, když je lepší jít po chodníku a prozkoumávat co se dá a cestu domů nebo do jiné destinace prodloužit tak, jak se rodičům vůbec nezdálo. To co popisuješ je opravdu úplně normální dítě a chová se přirozeně vůči svému věku. To že ty vypěníš, ztratíš nervy, ukazuje dítěti jen to, že nemáš věci pod kontrolou a nejdeš správným příkladem. Já mám taky živé dítě a někdy mám chuť na ni křičet, ale vím, že to nikam nevede a věci to jen zhorší. Když zlobí a vzteká se, jde se zklidnit do postýlky. Někdy holt musí být v kočáru i když nechce. Když začne dělat blbosti při jídle, je konec s krmením. Vše řeším v klidu a nevztekám se. Přemáhám se hodně, ale jde to, protože chci jen to nej pro své dítě a nechci na něm zanechat žádné následky. To, že jí dáš za dveře po tom co jí dáš na zadek, pro ní může být velké trauma, protože tomu ještě pořádně nerozumí. Není emotivně vyspělá. To nebude ještě dlouho. Děti jsou vzdorné až někdy do 4 let a někdy i déle. Ale ty svým přístupem jí můžeš jít příkladem.
Je to těžké, hlavně, když jsi sama na dítě. Máš výhodu, že máš rodiče. Já jsem sama, bez rodičů, manžel 50% času po světě a když je doma je od rána do večera v práci. Když už ti to nejde a máš toho plné kecky, zavolej rodičům ať si jí na den, dva vemou ať máš chvilku pro sebe.

Obrázek uživatele Sandy

No naši nejsou zas k dispozici pořád. Ale tak 2-3 hoďky taky pomůžou. No s tím zavřením za dveře - to byl zoufalý čin a stále si to vyčítám. Stalo se to jednou a naposled. Řešila jsem ještě další problémy a prostě jsem to nezvládla Sad

Obrázek uživatele Andrejka80016

Když tě točí, tak je lepší ji šoupnout do postýlky s knížkou nebo dvěma nebo oblíbenou hračkou a jít se vydýchat do vedlejší místnosti, prostě sama sebe poslat za dveře :). To dítě fakt za to nemůže. Je to prostě vývojová fáze a trestat by se za to neměli. Pokud dělá něco co se ti nelíbí, tak jí to v klidu říct a tak odvést pozornost jinam. U nás to tak funguje. Zásuvky jí už neberou, jídlo se žrádlem pro kočku taky ne, už ani tak nekrámuje naše věci, spíš jen svoje. Když potřebuji něco rychle udělat, tak jí vytahám mísy, vařečky a ona si s tím chvíli pohraje. Když potřebuji zamést a ona mi tahá smeták z ruky, tak ji nechám ať si s ním pohraje a zametu až ji přestane bavit. Některé "bitvy" s dítětem není třeba bojovat, ale je vzdát. Ale zase zásadni věci, jako třeba strkat prsty do zásuvek, nerozlívat pití, neházet jídlo na zem atd. V tomhle nesmlouváme a je to tak jak chci já. Samo ne vždy to funguje, ale snažím se. Já třeba na malou ani nekřičím, mě se to příčí. Jen důrazně zvýším hlas, skrabatím čelo a ona už ví, která bije.
Takže hlavu vzhůru a s úsměvem na ni. Podle mě není nic těžšího než vychovat dítě a ještě kor, když jsi na něj sama.

Obrázek uživatele Barbarella

Jednička Lépe bych to nenapsala, já to taky tak doma praktikuju - a jsou spokojené jak děti, tak i my rodiče.

Obrázek uživatele Sandy

Moc děkuji všem maminkám za komentáře. Trochu mě potěšilo, že v tom nejsem sama Smile a že to snad přejde. No a taky bych některým maminkám chtěla říct, že své dítě nemlátím, ale občas plácnu, abych zdůraznila můj zákaz, který i po sté ignoruje (třeba ty zásuvky). Na tom nevidím nic špatného. U své kamarádky vidím, že svém skoro dvouletému dítěti vlepí facku na tvář. Což nedokážu skousnout a tohle odsuzuji. Ale to tady rozebírat nechci.
Vyzkouším metodu "počítat do 3", tak třeba snad zabere a budu trochu klidnější Smile Jinak je to milé, chytré a usměvavé dítko. Každý říká, že je moc hodnoučká, ale je to můj ďáblík Smile Pápá

Obrázek uživatele tessie

no vidíš, to, že musíš si říct, že to co dělá nedělá proto, že tě chce naštvat, uvidíš, že bude líp, místo plácnutí je lepší tu ruku chytnout a pevně držet.
Tess

Obrázek uživatele Barbarella

Počítání je supr věc - u nás funguje taky, ale na malého ještě ne - to praktikuju u tříleté dcerky, ale začalo to fungovat až po druhém roce. Teď ve třech letech to už ale posunuje...když pochopila, co počítání znamená, tak stačilo říct jednáááá a už běžela Biggrin teď řeknu tři a nic - zabere až otevření šuplíků s vařečkou :-). Ale zase je fakt, že už rozumí ve svém věku co se po ní chce, takže se většinou domluvíme bez počítání - ale bylo období, kdy jsem byla fakt vděčná, že jednááá dvááá funguje Smile .

Obrázek uživatele paní Kateřina Behege

asi to bereš za špatnej konec. ona se chová uplně úměrně svýmu věku a asi všechny děti se tak chovaj. žádný zlomyslnosti určitě nedělá, jenom ji zkus pochopit, oni chtěj hlavně ty svý základní potřeby a je zbytečný něco lámat přes koleno. nech ji o sobě trošku rozhodovat, kdy bude jíst a tak, ber ji jako že už začíná bejt víc samostatná a že ví, co potřebuje, nenuť ji jíst například, když nemá hlad nebo chuť a hlavně se tim nenech vytočit -chceš, nechceš, tvoje věc tou nás aspoň funguje. v kočárku nechce sedět protože má potřebu prostě objevovat a hejbat se a neni to protože nechce poslouchat nebo žedělá naschvály. tak ji nech pořádně vydovádět a pak po ni teprv chtěj aby v klidu seděla. a hlavně ji nenechej nic aby si vyvztekala, děti se vztekaj a nic proti tomu neuděláš, než že čekat, až je to jednou přejde.. udělej ji takový pravidla že něco se nesmí nikdy a nezakazuj toho moc, aby sis to pamatovala. ono dětem pomahá, kdyyž maj trochu jistotu, že je to pořád stejný, samozřejmě, že to budou pořád zkoušet, tak to je tvůj úkol stát si pořád za svym. tak bych asi pokračovala plus hodně mazleníčka, to jim taky dává jistotu. jinak to že ti někdy ruply nervy si vůbec nevyčítej, taková prostě si a ona to tak musí brát, lepší, než se přetvařovat. ale mlácení podle mě nemá vůbec smysl. ber to s nadhledem, podivej se na ostatní děti dělaj to samý, akorát někdo je od povahy vytrvalejší.

Obrázek uživatele vood

Přečti si něco o vývojový psychologii, to tě uklidní Smile Je to naprosto normální! Nesnaž se ji nějak moc vychovávat, samozřejmě určitý věci se musí a určitý nesmí, ale zlobit bude stejně Smile Ono tovíceméně přejde a zase se to časem několikrát vrátí.
Jinak mám doma to samý. Jako miminko byla zlatíčko a teď s ní šijou všichni čerti, je jí 17 měsíců,umí být jak andílek (před návštěvama) ale sama jsem z ní hotová. Naše dítě absolutně posrádá pud sebezáchovy,má ohromnou sílu a je opravdu šikovná, což je opravdu blbá kombinace. Díkybohu odní mám 2x denně pokoj, když spí Smile

Obrázek uživatele luciekres

bohužel ale to chce trpělivost..malá má 15 měsíců a taky mě neposlouchá ale vůbec....pořád ji přikazuju ne nesmíš a plácnu i přes ruku ale nepomáhá prostě bude dělat pořád vše dokola a tak pořád dokola křičím a plácám po ruce....nejhorší když má spát, poslední dobou mám fakt šílený nervy s ní, v postýlce řve od 20h co jí tam položím až do 22h než usne....já sedím blízko ní (,máme 1+1) pořád na mě kouká a chce vytáhnout a já nikdy nevytuhju a prostě ta, chodím za ní dám dudlíka položím a jdu a tak asi 100x než usne a fakt je to o nervy ale co nadělám musím to přetrpět...nejvíc mě štve že na ní furt řvu, ale nejde to jinak...

Obrázek uživatele tessie

řvát nemusíš, jde to i jinak, lepší je zvolit klidný ale důrazný tón hlasu
Tess

Obrázek uživatele Barbarella

V 16ti měsících je to ještě mimino, to tě fakt poslouchat nebude Smile . U nás se brouček taky vzteká, chodí opačným směrem, řechtá se, když na něho dělám tytyty Biggrin .... ale mě to tedy nevytáčí vůbec, já jsem naprostý kliďas v tomhle.... u nás funguje, že když nezabírá nic, tak malému udělám letadlo, podíváme se z okna na ptáčky... nebo jdu na kolena a začneme dělat blbiny....jemu se nálada otočí o 180stupňů a už zase hezky papá...atd... Neříkám, že nedostal tytyty přes plínu, ale to spíš tak "informativně", aby začal chápat co se může a co ne a je zase fakt, že to ty malé potvůrky ví moc dobře a zkouší a zkouší - ale já se nad tím fakt povznáším - je to období, které asi ke zdravému vývoji patří. Tak mamčo hlavu vzhůru a i když toho máš plné zuby a máš pocit, že bys ji nejraději pověsila za uši do průvanu - zkus se tomu usmát.... počkej až se naučí mluvit - to je tepr suprtrucovačka Smile Pápá

Obrázek uživatele afrika111

Ježíši když to tady čtu, tak to nevím co by jste napsaly mě?!?! Sama vím, že bych věci měla řešit jinak, klidněji, ale prostě to většinou nejde....ale pokusím se Smile

Obrázek uživatele rabea

Jednička moje řeč

Obrázek uživatele tessie

ahoj Loki, možnáse budeš divit, ale souhlasím s tebou.
Plácání a křičení rozhodně není dobrým výchovným nástrojem. Děti se opravdu nesnaží rodiče vytočit, i když my někdy ten pocit mít můžeme. Pokud už víš, že ti nervy začínají povolovat, napočítej si do deseti, nebo běž do vedlejší místnosti a tam se vykřič. Takhle malé dítě na slovo poslouchat nebude (no, ani to starší ne). Urči si, co je pro tebe opravdu důležité, aby dělala a v těchto věcech buď důsledná a vyžaduj je. V ostatních věcech můžeš nechat "vyhrát" malou. Pokud je živější (slovu hyperaktivní se vyhýbám, to totiž znační neurologickou poruchu), zavedla bych přes den určitou pravidelnost. Děti potřebují řád, je to pro ně jistota, kterou potřebují cítit. Takže pravidelnost v činnostech, každý den by měl vypadat přibližně stejně. Např. ráno snídaně, pak čištění zubů, hraní doma, pak procházka před obědem, oběd, spánek, hraní, svačina, procházka, nebo nějaká činnost doma, večeře, koupání, pohádka a spát.
Když se začne vztekat, zkus popřemýšlet proč, vžít se do role dítěte. Nastav jí zrcadlo v jejím chování, opakuj to, co ona říká, ale pozor ať ji nezačneš zesměšňovat. Zkus volit kompromis místo tvrdého vyžadování něčeho, děti se totiž většinou ještě víc zablokují, protože oni prostě prohrát nechtějí. Někdy je lepší prohrát bitvu a pak vyhrát válku než obráceně.
Tess

Obrázek uživatele Principessa

tak tenhle styl vychovy ma moje svagrova a rekla bych, ze jeji dcera je teda pekny kousek. Neposlechne, dela si, co chce, oni ji nechaji, aby si v restauraci skakala v jidelni zidlicce, sama se ani neoblikne, ani neumyje, ani nevycisti zuby.................. Dle meho - katastrofa. Ale kazdy, at si to dela, jak chce. Jsou deti fakt zive a docela nezvladatelne (na meho syna si stezuji i v jeslich, ze je proste neposedny, neposlechne, ostatni deti bije a pod.), jine deti jsou zas klidne, staci jim domluvit a poslechnou.........

Obrázek uživatele tessie

ale já jsem nepsala nic o tom, že máš dítě nechat dělat, co si zlíbí, to jsi mě špatně pochopila. Psala jsem, že v základních věcech je potřeba být důsledná (co je pro koho důležité je různé), ale můžu ho třeba nechat dýl si s něčím hrát apod. prostě takové ty věci, které nám zas tak nevadí, že dítě dělá. My jsme ti, kdo může pokaždé vyhrát, ale nikdo nechce neustále prohrávat. Takže ty malé bitvy nechme zvítězit děti a ty velké ať vyhrávají rodiče (pěkně sedět v židličce v restauraci).
Tess

Obrázek uživatele Kylli

koukám, že každý má jiný názor na výchovu-ale nebudu raději komentovat.....

Obrázek uživatele Kylli

jak jsem psala-každý dítě vychování jinak a já mám kolem sebe dost příkladů výchovy, kterou opravdu praktikovat nebudu. Chci mít slušně vychované dítě a budu vychovávat dítě tak, jako mě vychovávali moji rodiče, protože ze mě toho slušnýho člověka dokázali vychovat. I když to neměli jednoduché. Takže kdo si chce číst, ať si čte, ale vychovávat dítě se má hlavně srdcem a hlavou a ne nějakou příručkou.

Obrázek uživatele luciekres

souhlasím a navíc byhc se bála že když budu moc měkká na dítě a neseřvu ho, neplácnu ho tak pak co z něj vyroste možná rozmazlenej fracek :€\€: ....my jsme taky byli biti lehce, jen tak výchovně jako malí a proto to dělám i teď u 15 měsíční dcery, nechci aby byla rozmazlená a musím říct že když jsme v MC kde chodíme často jen koukám jak je moje dcerka ukázněná, se všema by si hrála, nikomu nebere hračky ale ty ostatní děcka v jejím věku to je děs a hrůza jako byhc je tam zmláttila všechny :€z€: ..kolikrát malou bezdůvodně napadli, berou věci, jsou hnusní, no pak si říkám jak ty rodiče ty děcka jako vychovávaj je mi z toho fakt smutno...všude jen samý nepřátelský rozmazelný děcka už takhle malí...malá by si tohle nikdy nedovolila! Ne

Obrázek uživatele Kylli

on je rozdíl i mezi temperamentem dětí, mezi fyzickými a psychickými schopnostmi a jak píšeš-nedovedu si představit, že mi malej strká prsty do zásuvky a já ho jen okřiknu-to fakt ne-dostane lehce přes ruku a věř mi, že můj malej je velkej ďábel a dokáže hodně a nebyla s ním sranda někam jít i mezi děti a dneska jsme byli u kámošky-byly tam 4 děti a Vojta byl z nich nejukázněnější-nevyvolával konflikty, neřval-nebrečel, nepral se o hračky-sám si nějakou našel a krásně si hrál, zatímco ty ostatní se praly nebo jinak si ubližovaly. Samozřejmě, že lítá jak šílenec, ale to je tak nějak u něj už normální. Jo, možná někdo řekl, že jsem na něj byla přísná, ale na tyhle (taky teda nepoužívám slovo hyperaktivní), ale prostě "rychleji se vyvíjející děti" (aneb jak má malej ve zprávě od dr"motoricky živější") to holt musí být, jinak si nedovedu představit, co by z nich vyrostlo.
A Vojta je úžasnej, samostatnej, šikovnej-fakt nej kluk ROFL a já po všech těch útrapách mám z něj opravdu radost Smile

Obrázek uživatele afrika111

Ztotožňuji se s tebou a tvým přístupem, já se ségrama byla vychovaná hodně přísně a bohužel to praktikuju i na synovi a myslím, že mu to neškodí, akorát bych se měla trochu naučit krotit a tolik nekřičet a nenechat si rupnout nervy a bude to pohodě. Všichni říkají jak je hodný, sedí hezky v kočárku, slušně stoluje (tedy když už něco jí!!) ale má i své chvilky zkoušení mých nervů, kdy 100x NE nic neznamená Smile

Obrázek uživatele Barbarella

Fakt si myslíš, že lze říct o 15ti měsíčním miminu, že je rozmazlené, hnusné, nepřátelské????

Obrázek uživatele brandik

tak rozmazlené určitě ... to je poznat už v tomhle věku

Stránky

Přímá adopce

Dobrý den,

jsem ve 12. tt., ale jsem 22letá studentka a nejsem v situaci, kdy bych si miminko mohla a chtěla nechat. Ráda bych mu...

Přímá adopce

Hledáme maminku co se nemůže o své miminko postarat a chtěla by ho dát k přímé adopci. Své vlastní miminko nemůžeme ze zdravotních...

Hledáme dětátko k přímé adopci

Dobrý den,

 

s mojí manželkou hledáme děťátko k přímé adopci, protože nechceme, aby skončilo v kojeneckém ústavu, ale u...

Změnily jsem vám nějak prsa.

Holky ráda bych se zeptala jestli po té antikoncepci nebolí prsa a nebo spíš se zvětšují je poznáte rozdíl děkuji za odpověď.Niki

Jsem z toho už tumpachová

Dobrý den,

mám už 2 děti a nikdy jsme tohle nemusela řešit a proto se už obracím na Vás ženy...

Ahojky teticky,
nemate nahodou nektera zkusenosti s timto kocarkem? Mne se strasne moc libi a prijde mi i prakticky (hlavne proto, ze ma velka kolecka).
Napiste mi prosim sve nazory na nej.
Predem moc dekuji.
Meena, Rozarka a Adrianek

včera večer jsme byly s Juli u kamarádky profi fotografky, tak si hned měníme ikonku a na ukázku ještě dvě fotečky posíláme Wink

Zdravím všechny novopečené maminky a jejich miminka a vlastně i snažilky a ty co se nemůžou dočkat, až porodí...

Ahoj holky,minuli tyden sem zjistila,ze sem tehu,z cehoz po 4.mesicich :*O*: mam radost. Zajimalo by me kdy jste sly po zjisteni na gyndu. Ja u prvni dcery sem sla jeste ten den,prootze me koncila vypovedni lhuta.A tak nechci byt moc hrr. dekuji Pápá

Maminky, nemáte některá zájem? Je úplně nový Smile ..Zn. levně.

Tak nám začala ta pravá zima, napadlo nám přes noc asi 15cm sněhu, což se mi vůbec nelíbí, protože nemůžu nikam vyjet.. Autem se bojím a kočárkem to bude složitý, než protáhnou chodníky Sad ..

Ahoj holky tak jak se máte?

Ahoj holky, asi už jsme poslední z květinek, kdo se nepřetáčí na bříško.. :|€|: . Nemáte nějakej fígl jak to mám Elišku naučit? Párkrát se jí to už povedlo, ale to je tak jednou za dva dny.. ://: . Cvičíme Vojtovku, protože měla Elinka predilekci vpravo a je mírně hypotonická.

Ahoj holky, zítra mám jít k zubaři na vytrhnutí moudráku, a samozřejmě očekávám anestetika, myslíte že bych o svém těhotenství měla říct zubaři? nebo jenom lokálka nevadí? Dík za odpo.