Monika Císařovská
Ahoj holky, kolikrát jsem tu četla, jak cvičíte to třicetidenní cvičení, bohužel nevím, jak se to jmenovalo a podle čeho cvičíte. Chtěla bych to taky zkusit. Moc díky za rady :a:
Ahoj holky, zas mám dotaz. Mám začít brát antidepresiva a četla jsem, že tluměj účinek antikoncepce. Tak nevím, jestli je něco, co se dá kombinovat, nebo si nechat zavést nehormonální tělísko. Prosím, kdo má podobný dilema, nebo něco podobnýho bere, poraďte mi. Teprve za tejden jdu na psychiatrii a k tomu na gyndu, tak ať vím dopředu, co chtít a co ne. Moc díky :a:
Ahoj holky, docela rychle to uteklo, Domčovi byl v pátek rok. Je moc šikovnej. Přesně na den v devíti měsících se pustil a udělal první kroky sám. Od tý doby pořád trénuje a od deseti měsíců chodí.
Je to tři měsíce a kousek, co jsem tu byla naposled. Koncem listopadu jsme se stěhovali a celou dobu jsme se stresovali, zabydlovali, bojovali a do toho mi umřela máma, jsou to tři tejdny.
Tak nevim, doktorka byla vyvalená. Domča má 9230 g a 75 cm, to je normální, je tak akorát. Tak s ním stojím u stolku, on stojí a hopsá, doktorka píše do počítače a ptá se:
už dělá letadlo?
Ahoj tety, jsem pěknej rarášek. Už říkám máma, táta jenom někdy a chodím za ručičky. Včera jsem začal trénovat sám, vždycky se postavím u postele a pak se pustím.
Ahoj holky, moc sem už nepíšu, spíš jenom občas čtu.
Ahoj tety, jsem pěknej ďáblík, maminka radši pořád dává pozor, aby na podlaze nebylo něco, co by mi ublížilo, sestřičkám schovala všechny malý hračky, protože si chodím hrát k nim do pokojíčku.
Nejsem si jistá, jestli jednám správně. Před dvěma lety jsem od bejvalýho utekla do utajenýho azylu, kde mi pomohli se sebrat a všechno vyřešit. Děti mám ve svojí péči, alíky už mi taky platí, zatím se chová dobře. Holky si sice nebere, ale jezděj k mojí mámě, která bydlí hned vedle, tak je vídá. Teď se budem stěhovat a on se ptal, kam přesně. Nechci mu to říct, samozřejmě se nasral. Do teď neví, kde bydlíme, tak to nemusí vědět ani dál. Pro můj klid. Musí to vědět podle zákona, nebo po tom, čím jsem si prošla, mu to nemusím říkat? Děti mu nezapírám, dovezu je kamkoli a může je mít, jak dlouho chce. Jen nechci, aby k nám jezdil.
Malýmu bude sedum měsíců a pozoruju, že na mě pořád visí. Dneska už to bylo moc. Kdykoli potřebuje utěšit, uklidní se jenom u mě. Vzbudí se, tatínek ho vezme do ruky, je to dobrý, jak vidí mě, musí ke mě. Když je u mě starší dcera, tak ječí, dokud neodejde a pak je spokojenej. Ještě ho tak napůl kojím, může to bejt i tím? A je to vůbec normální? Tatínek pro něj dělá stejně jako já, tak proč chce pořád bejt u mě?