Jak to všechno dopadlo a dopadne

Ahoj holky, moc sem už nepíšu, spíš jenom občas čtu.
Kdo si pamatuje, psala jsem tu o přítelově úletu, kdy to málem skončilo nevěrou, tak to už je vyřešený. Teda aspoň doufám. Postupem času jsem se sama začala přesvědčovat, že mě nemá rád a jenom se přetvařuje, až to skončilo tím, že jsem na něj bezdůvodně ječela, útočila a nakonec i okno rozbila ve vzteku. Knedlíkem :). To už jsem si řekla, že to je moc, jenom si to všechno zhoršuju. I když kontroluju a ujišťuju se, nikde nic není podezřelýho, on stojí při mě, snaží se, tak to asi fakt myslí vážně a budu se tomu snažit věřit a hlavně se budu snažit vyhnout svým projevům agrese.
Psala jsem tu i o tom, že má máma rakovinu. Tak jsem před pár dny šťourala přímo u její doktorky z radiologie, protože se u ní objevujou zas nějaký příznaky a radši jsem se jí zeptala, než mámě něco řeknu, abych jí nevyděsila a doktorka mi řekla všechno. Ozařování bylo jediný, co pro ní mohli udělat a zbejvá jí asi rok života. Zatím se s tím srovnávám a připravuju se na to, že jí to řeknu. Nemůže to nikomu neříct přece. Pomáhám jí, jak můžu, brečím si doma, všude, kde se dá a u ní jsem silná jak sloup a přiznám, že se k ní bojím jet, kdyby jí náhodou nebylo dobře, protože to nemůžu vidět. Bohužel se na to budu muset připravit, protože si jí chcem vzít k sobě. Během tří tejdnů se budem stěhovat do domečku - tchýně už barák prodala a koupila nám náš - takže hurá a zároveň se bojím, jak to zvládnu.
Tak mi držte palce a mějte se všechny co nejlíp :)