Arnika
Arnika
Ahoj mamči a těhulíny, tak se nám to pomalu blíží, za 14 dní máme ofiko termín a rozrosteme se o dalšího člena rodiny. Vím, že tady je spousta diskuzí na tohle téma, ale mě to prostě nedá. U prvního dítka jsem měla naprosto jasno se jmény. Prostě jsem to tak cítila (klučík Kubík a Liduška holčička) ale tentokrát jsem úplně v koncích. Pro kluka máme vybráno Matěj- tam jsem si o něco maličko jistější ale holčičku prostě nevím :( . Původně jsem chtěla Amálku ale od té jsem upustila, teď to vypadá na Magdalénku... ale jak říkám, nějak to tak necítím, alespoň ne tak jako u prvního (máme kluka). Jinak určitě něco spíš českého a hlavně hodícího se k příjmení (což je taky problém) Kocourková...
Asi se ten náš pokládek a snad vymodlená holčička nijak jmenovat nebude :? protože maminka není schopná na něco přijít....
Ahoj maminky,
dnes jsem 35+2, doma mi pobíhá 22m lumpík a na mě to všechno nějak dolehlo... snad hormony.
Kromě těhotenství a mateřství jsem v polovině zkouškového na VŠ. Za sebou mám 4 úspěšné zkoušky, před sebou další 3 a hromadu výčitek o co všechno ty své narozené a nenarozené prcky obírám. A jako perlička na závěr mi dnes tatínek oznámil, že mu v jedné práci (pracuje jako zaměstnanec na směny a zároveň jako OSVČ) navýší příděl klientů o 85% za nemocného kolegu- minimálně na 3 měsíce. Na jednu stranu je to super zprávička a já chápu, jak to vnímá. Jenže já melu z posledního. Nemám hlídání, všechno tak nějak plácám i s tím svým zlobidlem, jsem unavená, utahaná, druhé těhu je pro mě tisíckrát náročnější a vůbec teď před finišem. Cítím, že nejsem psychicky připravená ani na porod, protože prostě není čas. Čekala jsem, že to bude náročné a vše bylo plánované, jenže ne tak, že na vše budu ještě víc sama než teď... a hlavně po porodu...
Studium se mi příliš přerušovat nechce. Měli jsme naplánováno, že až dostuduju, starší bude mít před nástupem do školy a my se přestěhujeme (nechtěla bych ho dávat do školy někde tady a pak z ní brát).
Všechno se to na mě valí, cítím se sama a na pokraji sil. Přitom vím, že tak úplně černá situace to asi zase není a že všechno je rozlícené těma hormonama. A to tu ještě není šestinedělí... jak já moc závidím maminkám, které se mohou věnovat jen těm svým zlatíčkům... a zároveň školy nechat nechci- i hlavně kvůli budoucímu uplatnění.
přezdívka- město- věk- již narozené dítě/děti+ věk- TP- pohlaví- plánované jméno
Ahojda milé těhulky a maminečky!
Celé těhu jsem sem chodila, sice málokdy něco připsala, ale hltala jsem každou radu a každý příběh ať už smutný tak veselý.
Ahojda těhulky,
tak po dlouhé době jsem se rozhoupala, abych vám taky napsala pár řádek :-)
Vaše fotografie
