O dětech a módě :-)

Já jsem pro velkou rodinu ;) Děti mám dvě (4 roky a 2 roky), vždy jsem chtěla děti 3 (manžel není bohužel stejného názoru), takže třetí dítě zatím odsouvám z těchto důvodu a i finančních na druhou kolej, i když s hodně hodně hodně těžkým srdcem :( ale jsem přešťastná za ty moje dva rozumbrady, jsou od sebe kousek a jsou to prostě parťáci do nepohody, jsou daleko klidnější a vyrovnanější než děcka co známe, co jsou zatím větší a sami nebo jedináčci, jsou prostě dva a neztratí se, vzájemně se už teď podporují a chrání jeden druhého, strašně ráda se na ně dívám ;) Já sama pocházím ze třech dětí a jsem za to ráda, manžel má jednoho bráchy, takže rodinu máme celkem velkou. A můžu říct že i pro naše, jak jsme se jim postupně všechny tři vylétali z hnízda je lepší, že nezůstanou úplně sami, páč jsme tři a vpodstatě každý týden k nim minimálně někdo příjde na návštěvu ;) Příjde mi smutný pohled na sousedku od nich z baráku, má jednu holku starou jako já a je rozvedená už leta, žije sama a s dcerou a vnoučaty se občas vidí, ale jinak pořád hnípe sama chudák doma. Takže já jsem pro minimálně děti dvě, je to lepší jak pro rodiče tak pro děti, protože sourozenec je jedinej člověk kterej s vámi bude po nejdelší dobu života ;) a je to prostě tak, když umřou rodiče (jakože prostě jednou umřou, tak to je), tak nezůstanou sami, budou mít sami sebe a co víc chtít? :a:

Ahoj mame 2deti a jelikoz jsem zacala rodit az po 30 narozeninach, tak hlavne kvuli veku , dalsi urcite ne. Rodit ve 40 je pro me nejak divna predstava.....kdybych byla mladsi, tak o 3. mozna uvazuji, ale to je jen kdyby....2deti nam staci, jak financne, tak citove, daji nam more lasky i starosti, obe jsou planovane.

.

Ahoj.mame 20mes.chlapecka a v zari cekame druhe,prvni neplanovane a 2.sme chteli,nechceme,aby byl maly sam.oba mame k sobe brachu vekem a je to super,radsi at se deti nauci delit,pokud na to nebude,nemusi zit v luxusu.ja bych rada i treti dite,casem.uvidime i jak to bude s penizkama,praci,zdravim.at ma kazdy kolik deti zvladne,znam i pary,co deti nechteji ptz se jim zda,ze je spatna doba.kazdy at se zaridi jak mu vyhovuje.znam i takove kteri na to opravdu nemaji,nejsou verici,ze by nemohli mit antiko,a ted se jim narodilo 5.dite.te mamince je 25 podotykam.zivi je socialka.asi si to tak prali.kazdy to hold mame jinak

Ahoj. Tak my mame dve deti a dve deti jsme chteli. Obe jsou planovane.
Manzel ted zacal mluvit o tretim diteti za par let, az na tom budem financne lip, ale ja si zatim porad trvam na svym, ze treti nechci, protoze starsi syn byl a je hodne divokej a jeste si s nim urcite uzijem az hruza :00: . Ale nikdy nerikej nikdy :///: .
S tim, ze mit jedno dite je sobecky, nesouhlasim. Kazdej at ma tolik deti, na kolik se cejti.

Tak my máme jedno dítko, strašně jsme si přáli holčičku a ta se nám narodila :) Dřív jsme mluvili o 2 dětech, čím je malá starší, tak se shodneme, že nám stačí. Já patřím k těm, která si neumí představit, že by tak moc milovala další dítě (ikdyž chápu, že je to samozřejmost), prostě malou miluju celým svým srdcem a představa, že přijde další miminko a já jí "odsunu", to nechci :n: Jsou jí 2 roky, teď je s ní strašná sranda a já si tohle období neskutečně užívám. Navíc bych jí chtěla do života něco naspořit, chtěla bych jezdit na dovolené a nejsem si jistá, jestli by jsme to při dvou a více dětech zvládli. Nechci mít rozmazlenýho jedináčka a myslím, že to naší výchovou zvládneme :) Přijde mi, že v dnešní době lidi očekávají, že "musím" mít aspoň 2 děti :00: Prostě si připadám divná, když před někým řeknu, že další dítě nechceme :(
Nám to takhle vyhovuje a představa, že se malý něco stane a já se nebudu moci upnout na další dítě - pro mě by tím život stejně skončil, stejně jako pro manžela :r:

Také jsem pro "zlatou střední cestu" a sice pro dvě dětičky. Zatím máme 20 měs. kluka a za měsíc se vyklube další, a pak už máme tedy splněno. Mít 3 děti už by bylo asi složitější, muselo by se řešit větší auto, skoro i byt, a další a další věci, takže zůstaneme nejspíš jen u dvou. Jinak kluci byli plánovaní. Chtěla jsem je po 2 letech, kvůli mateřské (na 2 roky) a taky, že budou mít k sobě blíže. :€s€:

Vždy jsem chtěla minimálně dvě děti. Mám dva kluky, jednomu budou v červenci 4 roky, druhému za necelý měsíc dva roky... v lednu jsem si řekli, že to zkusíme do třetice (oba kluci nešli hned a měla jsem i pár potratů) a otěhotněla jsem okamžitě a v říjnu by se nám měli narodit dvojčata :P
Děti jsme chtěli blízko sebe, podle mě mají pak k sobě taky blíž.
Nikoho neodsuzuju, ať si má každý dětí kolik chce. Mám i kamarádku, která je s partnerem dohodnutá, že nebudou mít žádné... sousedi také. Tohle nikdy nepochopím, ale rozmlouvat jim to nebudu, je to jejich život.
Můj názor je, že jedináček nemusí být vždy rozmazlený, ale sama bych jedináčkem být nechtěla a mému dítěti bych to také nechtěla udělat. (samo pokud jsou zdravotní problémy apod. tak to jinak nejde, ale to je jiná kapitola...)
Takže já jsem pro dvě a více dětí :///:

ahoj,
vždycky jsem chtěla děti dvě, sudý počet, lépe se vše dělí, nikdo není navíc...
mám děti dvě, dva kluky, oba plánované

Vždycky jsem chtěla dvě děti. Jedno mi přišlo málo. Ale když plánujeme s manželem dítko a ono to už dost let nejde tak budu ráda, pokud se podaří aspoň to jedno.

20.Narodil se nám syn neplánovaně.Po dvou letech dcera a ta byla plánovaná.Po čase rozvod a nervi víte kde.......Dost dlouho jsem si říkala,že už mužskýho nechci,že jsou to všichni neřádi,kteří jen ženskou vyždímají a najdou si jinou.Ale s odstupem doby a času a hlavně děti už byli starší mi začalo být smutno.Našla jsem si mužskýho láska na první pohled.Nevím jestli to některá z Vás zažila.Prostě jsem věděla,že to je můj životní partner.Mimochodem jsme spolu 9 let.Dětí jsem chtěla aspoň 3, nás taky doma bylo tak.Po roce se nám narodil syn.A teď zcela neplánovaně a nečekaně čekáme holčičku.Jsme moc šťastný a děti se na ségru moc těší.Nejstaršímu synovi bude 22 l dceři bude 20 l a nejmladšímu bude 8 l.Lásku rozdávám stejně .Je to velmi hezké,když se doma všichni sejdou.A jestli má někdo 1 dítě nebo 10 je jen a jen na něm.A peněžně se nebojím,že by jsme to nezvládli.Kde se uživí 1 dítě tam se uživí i 4 děti.A od státu nic nepobíráme a ani jsme nepobírali.Zakončím to větou z pohádky Stvoření světa :milujte se a množte se :h: :)

ja mam a vzdycky jsem si prala mit dve deti. Mam dva chlapce. Sice v koutku duse tam je porad takova ta touha po holcicce, ale uz ne. Duvod je u nas i ten, ze manzel je uz starsi jsme od sebe 20 let. I kdyz ted je porad vzhledove, psychicky a i vcelku vitalne mlady tak nikdy nevime co muze byt za par let. On uz treti zasadne nechce. A i ja jsem asi zpohodlnela. Jsem uz pres rok v praci, uz se s nima da delat spousta spolecnych aktivit a zase se vracet do toho miminkovskeho casu, kdy je clovek urcitym zpusobem vazany se mi ani nechce.
Takze za me asi tak.

tak já jsem chtěla vždycky dvě.Manžel pak v průběhu mnželství přišel s tím,že by možná tři-já se toho rozhodně nevzdávám (přiznávám,že je to částěčně i tím,že máme dva kluky ;) ),i když nadšení mého manžela uase trošku opadlo-ale věřím,že se mu jednou po miminku začne stýskat :) Jinak si rozhodně nemyslím,že mít jedno dítě je sobecké,to je na každém tohle rozhodnutí-jedináček má svoje výhody stejně jako nevýhody :///: já jsem jedno dítě nechtěla-pro mě je to prostě málo,já naopak té lásky mám až až :///: ale chápu,že někdo děti nechce vůbec a nebo chce jen jedno,nemyslím si,že by to bylo nějak vyjímečné ;)

ahoj druhé dítě jsem nechtěla, ale to bylo hned po porodu který byl velmi náročný a malá při něm málem zemřela...měla jsem z něj takový trauma že jsem rodičům říkala že druhé dítě už nechci a oni říkali že musím mít aspon jedno že natálka bude potřebovat sourozence...svůj názor jsme změnila asi když bylo malé 2 roky..najednou jsem chtěla at má sourozence protože rodiče mají pravdu že by to bylo nefer aby natálka byla jedináček, já sama si to neumím představit, bráchu mám, jedináček bych nehctěla bejt...proto ted po skoro 4 letech čekáme další...a za další 4 roky bych chtěla ještě poslední dítko ale to se uvidí...

Já sama jsem jedináček a cítila jsem se taková dost osamocená,hlavně když jsem byla menší..Bydlelo nás v bytovce 6 rodin s dětmi a všichni měli alespoň jednoho sourozence,až na mě...Když jsem byla starší,ne jednou jsem se mamky ptala proč jsem nakonec zůstala sama a nepořídili si další..Mamka říkala že já jsem jim trvala 3 roky a to podstoupila i dlouhou léčbu na srůsty v nemocnici a když se našim po mém narození další 3 roky nedařilo,tak to vzdali s tím že prostě budu sama,že se nedá nic dělat..Vždy jsem si přála sourozence a kamarádi co sourozence měli mi naopak záviděli,že se nemusim s nikym dělit,ale ja vždycky toužila po tom poznat jaké to je.Jediný kdo mi to trochu nahradil byl můj jediný bratranec,který byl sám jedináček,takže jsme spolu trávili poměrně dost času..Už jen proto že vím jak sama jsem strádala,chtěla bych dítka alespoň 2 jestli to okolnosti a zdravotní stav dovolí..Těhotná jsem teď podruhé,ale dítko čekám první tak doufám že se tentokrát dočkáme.. :€s€: Od našich jsem se odstěhovala před dvěma lety 150km daleko a mamka to strašně těžce nesla a pořád nese..Pokaždé když přijedu na návštěvu,tak při mém odjezdu brečí a já když ji vidim v slzách tak kolikrát taky spustím..Neumim si představit kdyby se ji něco stalo..Jediný kdo by mi pak zbyl tak nemocná babička s dědou a otec alkoholik.. :( Určitě neodsuzuju pár když se rozhodne jen pro jedno dítko,ale já jako jedináček svému dítěti chci dát jednou parťáka... :€s€:

vždycky je to otázka povahy (rodičů i dětí) a možností (ať už jde o výši bankovního konta nebo prostoru v bytě), podle mě nejde nikoho soudit, každý musí vědět, na co má. I jedináčka jde vychovat "dobře" a fakt, že máš pět dětí nezaručí, že každý z nich jednou nezůstane v životě "sám", sourozenci si nemusí celoživotně rozumět nebo se třeba přestěhují na druhý konec republiky či světa a uvidí se třeba jednou ročně. Osobně si nedovedu představit, že bych měla víc než jedno dítě, kdybych třeba brala minimální mzdu a bydlela v 1+1. Na druhé straně při povaze mého staršího potomka si dovedu představit, že si někdo, ač má dost velký byt i bankovní konto, druhé dítě prostě nepořídí. Není to vždycky o tom, že chci dítku dopřát značkové džíny nebo nákladnější mimoškolní aktivity.

Já chtěla vždycky 2,chápu ale ty,kteří mají jen jedno,ať už je to z finančních důvodů,či jen proto,že to tak chtějí...my máme skoro 3 letého syna a nyní čekáme druhé.

Chtěli jsme s manželem dvě děti,máme jedno o druhé jsme přišli hrozným způsobem a nevím,jestli ještě další bude,nebo ne.Snažím se malýho vychovávat tak,aby nebyl rozmazlený jedináček,školka mu hodně pomáhá v tom,co mu doma nedáme(že se musí dělit,přizpůsobit ostatním atd...).

Jedno dítě je pro mě málo. Mám dvě a jestli ještě někdy nějaké přijde, tak přijde, cíleně ho ale "vyrábět" nebudeme :-)
Neumím si představit, že bych měla jen dcerku, myslím, že i jí narození bráchy spoustu dalo (i když jí to vzalo hodně mého času) a že oba budou z toho vztahu hodně čerpat. A věřím, že jednou v dospělosti budou hodně rádi, že se mají.
My jsme rádi už teď, že je máme :s:

ahoj, tak přítel by nejradši měl 15 dětí, my stačily 2 :D Nakonec máme 2 porozené dvěma císařema a můžeme mít maximálně ještě jedno a to ted zvažujeme. Rozhodnutí o obou dětěch bylo plánované.
Ségra má jedno dítě, ted už tříletou holčičkou. Na otázku proč ne víc má hodně důvodů:
-za prvé mají byt 2+kk, ale opravdu malý, už by se jim tam nevešla malá postýlka a na větší mít dlouho nebudou,
-za druhé její manžel je jedináček a prostě byl tak naprosto spokojen, víc děti nikdy nechtěl
-za třetí i ona je ráda že Monča je ted samostatná, bez plínek a mimčo, probděné noci atd. ji prostě vůbec nechybí, ale je jí 27, takže není to definitivní a já to rozhodně neodsuzuju.
Prostě někdo nechce mít víc dětí, nebo potřebuje pauzu a pak třeba i po dalším zatouží, rozhodně si nemyslím že mít jedno dítě je něco špatného.

Až do svých 31 let jsem myslela, že vlastní děti mít nebudu - nechtěla jsem. Uvažovala jsem o tom zkusit někdy časem třeba adopci. Bylo mi líto dětí v dětských domovech (a to je mi pořád), nechtělo se mi přispívat dalším člověkem na už přeplněnou planetu jen kvůli tomu, že je normální mít děti. Sama jsem tikot biologických hodin neslyšela. Pracovala jsem celou dobu s dětmi, milovala je, ale po vlastních netoužila - divné, že? No a pak jsme si jednou s manželem řekli, že bychom to možná mohli nechat přírodě, jestli děti máme nebo nemáme mít - a přišlo k nám hned. Už během těhotenství jsem se na malou strašně těšila, ale co přišlo po jejím narození mně obrátilo celý život - všechno, hodnoty, pohled na sebe, na ostatní. Teď máme ještě tříměsíční holčičku a chtěla bych určitě i třetí. Jenže - manžel se netváří nadšeně - přece jen - věk (letos mi bude 35), finance - ale stejně věřím, že bychom to zvládli. Uvidíme, co bude. Každopádně jsem strašně ráda a vděčná, že máme zatím aspoň dvě děti. Jedno naše dítě je tedy plánované i neplánované, druhé už rozhodně plánované. Mít plánovaně jedináčka nepovažuju za sobecké, spíš krátkozraké, ale je to každého věc.

Vždy jsem chtěla min.2 děti a málem jsem měla jen jedno a to ještě na půl s ex manželem ve střídavé péči. Můj druhý manžel další nechtěl, i když měl také jedináčka, hodně jsme to řešili a vedli debaty dlouho do noci, dnes je malé 17m. a víme, že naše rozhodnutí bylo to nejlepší. Každý ať má dětí, na kolik si troufne(pokud tím, ale neobtěžuje ostatní) , jedináček, ale jednou zůstané sám, já sama mám 2 sestry a jsem moc ráda za ně jedna je dokonce můj nejlepší přítel.Pokud má někdo 5 dětí uživí je a neždíme stát obdivuji, pokud má někdo jen jedno z důvodu, aby jednomu víc dopřál a nestrádalo, nechápu!

Ahojky :a: tak ja uz dopredu predesilam,ze tohle rozhodnuti je individualni a nikoho za jeho nazor neodsuzuju ;-) kazdopadne nad vsim by mel clovek dopredu premyslet a ne pak 7x tvrdit,ze selhala antikoncepce :s: pokud se nekdo ze zdravotnich duvodu rozhodne pro jedinacka,beru.....s tim se tezko co nadela. Pak tady jsou finance,casove narocna prace, maly byt..... Ale ja bych jen 1 dite nechtela. Mam 2 kamaradky,co byly samy a obe teda dost trpely. Proste jim NEKDO strasne chybel. Vzdycky rikaly,ze maji v srdci diru,kterou uz jim nikdo nezalepi.... Ta jedna se pak odstehovala do Spanelska a jeji mamka se malem utrapila. Jasne,i 5 deti se muze odtehovat do Tramtarie,ale ta pravdepodobnost,ze rodic zustane sam, uz je mnohem mensi. Ja osobne jsem planovala deti 2, mam 2x2 :-D Proste osud..... S prvnim manzelem mam 2 syny a pak jsem se rozvedla a nasla si mladeho,svobodneho a hlavne bezdetneho. A bylo mo jasne,ze budu muset zase rodit B-) jako tezce rodinny typ samozrejme ty deti chtel....mame holcicku a ted maleho chlapecka. vsechny deti byly moc chtene a za vsechny jsem strasne moc vdecna.... A ta obava, jestli clovek bude mit dost lasky pro vsechny.....to je blbost. Taky jsem nad tim premyslela,kdyz jsem mela jen jedno dite a milovala jsem ho na 100%....jak asi clovek miluje to druhe? Uplne stejne....dnes miluju 4x na 100% a je to naprosto prirozene ;-) Takze za me: pokud na to ma clovek finance a dobre zdravi,rozhodne radsi 4 deti nez 1 :-D

tak i ja se pridam nemyslim,ze mit 1dite je sobecke! Ja mam malou narozenou predcastne a jeste behem porodu nam slo o zivot navic ja mam problemy z koleny a zady,financne zvladat .1 natoz 2 neni jen tak. Takze jasama mam 3sourozence,deti miluji,ale druhejsem uz nechtela osud chtel jinak jsem v 18tydnu tehu a doufbm,ze vse tentotokrat bude dobre podruhe bych to ux nezvladala.deti muze mit ckovek X ale smrt ditete zadneho bych nezvladla!

tak i ja se pridam nemyslim,ze mit 1dite je sobecke! Ja mam malou narozenou predcastne a jeste behem porodu nam slo o zivot navic ja mam problemy z koleny a zady,financne zvladat .1 natoz 2 neni jen tak. Takze jasama mam 3sourozence,deti miluji,ale druhejsem uz nechtela osud chtel jinak jsem v 18tydnu tehu a doufbm,ze vse tentotokrat bude dobre podruhe bych to ux nezvladala.deti muze mit ckovek X ale smrt ditete zadneho bych nezvladla!

my měly jasno že budeme mít 2-3 děti,teda chlap za svobodna mluvil o autobusu dětí :s: každopádně jedináčka jsme nikdy nechtěly :n: .První a druhé bylo plánované ale do třetího se manželovi nechtělo,nakonec v době kdy jsme přestavovaly barák,měly jsme hypošku a holkám už bylo 13 a 17 jsme neplánovaně čekaly třetí a jsme moc rádi že ji máme :h: Mít jedno dítě je pro strach :(

Už přemýšlíš,že si vánočka nebude mít s kým hrát? ;)
Barák máme na dětí 5, ale není nám souzeno,zatím tu poletuje jen jedno a rádi bysme měli ještě jedno.Tohle rozhodnutí máme odjakživa,jedno dítě je pro strach jak říká můj táta :O
Každý ať si pořídí dětí na kolik se cítí,já si někdy říkám,že na druhé už nebudu mít nervy,ale to vyplývá z toho,že je doma sám a nudí se,chce být hodně s námi,což je normální a tudíž náročnější na čas.Opravdu vidím výhodu mít aspoň dvě děti. :a:

my máme dvě děti, tříletého kluka a desetiměsíční holčičku. Jelikož sama mám sourozence, chtěla jsem od počátku, aby synek nebyl jedináček. Manžel naopak říkal, že by mu jedno dítě stačilo, ale když já chci dvě, není proti. A jelikož jsme s bráchou od sebe rok a půl a synek se mi narodil ve třiceti, chtěla jsem mít děti tak dva roky od sebe ... Miluju je z celého srdce, ale dávají mi pěkně zabrat, takže od doby, co je mám, říkám si stále častěji "dávej si bacha na to, co si přeješ, mohlo by se ti to splnit" :D

Ahoj, zatím máme děti dvě (19m od sebe), obě jsou plánované :) A rádi bychom později ještě aspoň jedno. Oba jsme to tak vnímali a vnímáme od začátku.
Mít jedno dítě mi sobecké nepřijde - sama jsem jedináček a nikdy mi to nějak zásadně nevadilo. Je to lepší než mít dvě děti jen proto, že se to čeká :)