míváte deja-vu ?
cca před 2h jsem jedno zažila, myla jsem nádobí, jedno dítě zakoplo a začlo brečet, druhý dítě do té doby spící si prdlo = začlo brečet, a já jak se otočila, rozsypala rýži, kterou jsem neuklidila zpět linky ale jen opřela o odkapávač :00: . Najednou jsem věděla že přesně tohle už jsem zažila....ta rozsypaná rýže, plačíčí děti. Byl to snad sen, nebo jsem to viděla v nějakém filmu?
začla jsem vzpomínat a uvědomila si, že jsem jako dítě tyhle pocity známého mívala často, ale jako bych to s věkem, povinostmi totálně vytěsnila. že by šestý smysl?
v co věříte víc, šestý smysl? minulé životy? či jak si podobné situace vysvětlujete.
:a:
Teda holky, ještě že jsem na tuhle diskuzi nenatrefila večer, protože bych neusnula :O Deja-vu jsem měla několikrát, ale teď už dlouho ne. Jsem hrozně citlivá na sny a pokud pře den prožiju nebo vidím něco dramatického, tak pak se mi o tom zdá. A jak jsem četla jeden komentář, kdy tady nějaká maminka psla, že její syn slyšel volání dědy, tak to měběhal mráz po zádech, protože v poslední době se mi stala, že malej (2 roky) několikrát ukazoval na strop a řikal bubák a pak děda :? no měla jsem z toho divný pocit,ale raději jsem ho rychle zabavila. Jsem hroznej strašpitel a raději o takových věcech nepřemýšlím
Já mám deja-vu jen, když jde kamarádka z práce pařit do podniku s tímto názvem a při útratě nad 300Kč dávají na cestu domů řízek a když ráno vidím tu opatlanou palubovku a rozlitou colu pod sedačkou, tak mám dojem, že už sem to někdy viděla-asi na jejím předchozím večírku z kterýho sem ji taktéž vyzvedávala :-)
In reply to Já mám deja-vu jen, když by lusylu
a okurek ne e , já řízek jen s okurkou :-)
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
jsem ráda, že těmto teoriím jsou nakloněni i psychologové...a jsem taky ráda za to, že příroda využití našeho mozku tak omezila, protože umět ovládat vše, co si můžeme domýšlet, že jsme toho potenciálně schopní, by se rovnalo výbuchům jaderných elektráren na celý planetě...a hlavně by to vědění stejně člověk neunesl...já mám zase často neodbytnej pocit, že určitě mám schopnost léčit jen tak dotekem (ne že bych někdy někoho vyléčila :-D), ale prostě to nejde spustit...
Andri, tohle mívám dost často, sice si teď nevybavuju konkrétní situace, ale opravdu se mi stává, že mám pocit, že jsem určité věci už říkala, dělala a nebo někde byla apod. Vždycky mě zamrazí a vzpomenu si na Matrix, tak vždycky s úsměvem řeknu, že je chyba v matrixu :!k: Ale je to zvláštní a někdy nepříjemné.
Jo, tak já ti tvou teorii vlastně tak trochu potvrdím...deja-vu jsem mívala jako dítě mnohem častěji, i když se mi občas stávají i dnes...v posledních dvou letech si pamatuju konkrétně na jedno, matně na další jedno....dospěláctví tě připravuje o možnost věnovat pozornost maličkostem, při všech těch povinnostech se snadno ztrácí návaznost na "šestý smysl", který jsem jako dítě jednoznačně měla vyvinutější...věřím na duchy i minulé a budoucí životy...měla jsem tu čest ocitnout se v situacích, které mě přesvědčily, že věci nejsou náhodné a že tu nejsme jen my jako hmotné bytosti...ale dnes jsem podobným zážitkům "uzavřená", nemám čas ani chuť se do toho pouštět, protože se v dnešní době pořád musím prát s dilematem, jestli jsem se nezbláznila, takže se všemu tomu vyhýbám..
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Nooo, zrovna píšu níž, že to je boží a všechny díly jsou super :one: a dobře jsem tehdy vystražila manžela, ta holka tam leze z televize s těma vlasama do obličeje, skoukli jsme film, já se šla osprchovat, pak do obýváku, manžel šel do koupelny. V obýváku jsme měli takový ty šoupačky dveře a mě nenapadlo nic lepšího, než si načesat to dlouhý háro podředu, skonit hlavu a čekat za šoupačkama. manžel jak odhrnul, tak měl málem infakt, zařval jak tur a jak se vzpamatoval, azčal mi fes nevybíravě nadávat :!k:
In reply to Dead Silence mi nic by adela kochrtova
A ještě jsem si vzpoměla na Booogymana :one:
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Holky jedny hororový :-) .........tady jistě najdete své gusto
http://www.mojetehotenstvi.cz/horory-seznamek-pro-ty-co-miluji-horory
In reply to Ženy!!!! Já úplně by Barbarella
:D jo to znám, já než dojdu do postele, tak všude svítím a postupně se vracím zhasínat, pak se zahrabu do peřin a v noci se vzbudím zpocená od toho, jak jsem byla až po nos zakrytá ... manžel namá rád horory, tak se sama moc nekoukám, jinak je mám moc ráda
In reply to jo to znám, já než dojdu by kattka61
hi hiiiiiiii teď jsem se nasmála..já to dělám taky tak - úplně stejný postup :-D
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Já teda občas koukám jen tak na půl oka a oněkdy se taky fest leknu a pak když jdu spát, tak zavřu oči a vidím to znovu a nadávám si, proč na to čučím. Ale jsme takoví filmoví cvoci, mám ráda i takový ten styl Vetřelec, Predátor atd. Teď jsme koukali na volné pokračování Predátora, jmenuje se to Predátoři a taky to bylo celkem fajn. pamatuju si jak jsem jako dítě milovala Critters a hrozně se u toho bála a taky Pátera Thomase, Červi atd. ještě tehdy mluvený jedním hlasem a fakt drsný. když tak nad tím přemýšlím, jsem snad hororama odkojená :!k:
In reply to Vesnice? No tak ta mě by Barbarella
No, ale napínavý to bylo ;)
In reply to No, ale napínavý to bylo by adela kochrtova
No to každopádně, to bylo až tak úchylnééé a je fakt, že toho neznáma se člověk bojííí jak hrooom...ale pak to zklamání, že jsem se klepala a šrotovala mi hlava úplně zbytečně.... Na druhou stranu jsem šla v klidu spát...což se mi po takových filmech nestává :-D . Nooo na všem se dá najít něco pozitivního :-)
In reply to No to každopádně, to bylo by Barbarella
Jo, tak to je fakt, že se člověk pak nebojí do lesa a červených plášťůa bobulí :!k:
Kdysi jsem četla odborné vysvětlení deja-vu. Ty prožíváš nějakou situaci (nebo vidíš nové místo, nového člověka...) a tvému podvědomí to "dojde" o chvilku dřív než tobě. Takže ty máš pocit, že si danou situaci pamatuješ, ale pamatuješ si ji jen několik málo milisekund ;)
In reply to Kdysi jsem četla odborné by Ja_hruška
Jojo, tak nějak jsem to slyšela taky.
Ahojky, tak jsem prolítla komentáře a mám docela mrazení v zádech :€z€: se spoustou věcí musím jen souhlasit - nevím přesně, jestli věřím na život před či po, ale něco na tom bude, je mi proti srsti přijmout faakt, že najednou nebude nic :\/: no a zážitky typu volající "pradědeček" se snad racionálně vysvětlit nedají :#o: deja-vu jsem mívala dřív určitě častěji, něco se dalo vysvětlit, že jsem to třeba mohla vidět na fotce, ve filmu apod., ale dodnes si třeba pamatuju, že jsem v sedmnácti jela na tábor kousek od Žitavy jako překladatelka a když jsem dorazila na místo, tak jsem absolutně nechápala, stačilo mi vidět vstupní bránu a už jsem věděla přesně, kde je která budova, strom, lavička, úplně detailně. Bylo to opravdu tak a stoprocentně jsem tam nikdy nebyla. Možná, že nežít tolik v poklusu, tak toho člověk vnímá víc :\/:
In reply to Ahojky, tak jsem prolítla by Makvína
i kdž v 17ti se asi rychle zapomnělo ;)
taky si myslím, že současná hektická doba všechnu "magii" v nás zabila. A její potřebu si uspokojujeme aspoň v těch pohádkách a fantasy filmech které tolik milujeme :-)
Ahoj,věřím na 6smysl a věřím i na posmrtenj život atd...Deja vu jsem už několikrát měla,ale teď už dlouho ne...Myslim si,že to co se Ti dneska stalo je spíš asi ňáký znamení.Nevim je to divný když obě děti začali brečet a ty jsi rozsypala rýži...
In reply to Ahoj,věřím na 6smysl a by sandrunqa
fakt jsi mě vyděsila. manžel je už z práce v pořádku doma, rodičům a sestře sjem taky volala a jsou v pořádku...
Nemyslela jsem to ve špatným...Určitě to nemusí být špatný znamení a hlavně jestli to znamení bylo tak to může ještě chvilku trvat,třeba měkoho piotkáš nebo tak...Nevim,musíš sama vědět jestli z toho máš dobrý nebo píš špatný pocit...Já na tyhle věco fakt věřim a myslim si opravdu že to něco znamená...
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
tak deja-vu mám poměrně často. Stejně tak, když někoho dlouho nevidím-vzpomenu si na něj, tak ho pár dní na to potkám :-)
No a k té duchařině. Kdysi mě to velmi pronásledovalo, naštěstí jsem to dokázala vytěsnit a mám pokoj.
Před 6 lety byla ubodána nožem moje blízká kamarádka. Zabil ji její přítel, když šla domu. Napadl ji v chodbě baráku. Křičela, on utekl a kamarádka zemřela v náruči svého tatínka. (její křik ho vzbudil)
Do soudu se mi kamarádka stále zjevovala ve snu. Vždy to bylo stejné...měla krásné bílé šaty, seděly jsme na rozkvetlé louce a ona mi stále dokola vyprávěla, jak se to stalo. Stále dokola jsem ve snech prožívala její smrt.
Byla jsem z toho špatná a jednoho večera říkám svému manželovi (přísahám, že to tak bylo!!): "dnes mě hlídej a nepouštěj" - nic víc jsem neřekla a okamžitě jsem usnula-to už mi vyprávěl manžel.
Prý mě obejmul a najednou cítil chlad...jako když je průvan. Osypala jsem se husí kůží....začala jsem vzlykat-více mě tedy obejmul.
A teď, co si pamatuji já...usnula jsem a zdálo se mi opět o kamarádce. Seděly jsme na louce a ona začala vyprávět. Jenže, já už to nechtěla slyšet, prosila jsem ji, že už ne. Začala jsem brečet. Pak mě cosi přimělo se otočit a viděla jsem, jak přichází manžel. A obejmul mě...v tu chvíli kamarádka zmizela.
Vraha odsoudili na 18 let.
Byly to hnusné zážitky a jejich víc. Pravdou je, že mé střetnutí s mrtvými ve snech bylo většinou o tom, že mě nechali prožít si svou smrt. Nejhorší byla sebevražda otce mého manžela. (ten sen byl tak strašný, že ho tu ani nebudu vyprávět)
Manželovi se to co prožívám také nelíbilo a vždy mi realisticky argumentoval. Jenže po tom snu s jeho otcem nevěděl co si má myslet. Odvyprávěla jsem mu detaily smrti , které nikdy nikomu neřekl. Věděl o nich jen on, jelikož četl pitev.zprávu.
Začala jsem se snům bránit a vytěsňovat-2 roky mám klid!! :-)
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Tééééda.......tyto zážitky jsou taky síla. Pravdou je, že se mi jednou zdálo o té Aničce....to ji ještě nenašli a v mém snu byla mrtvá. Probudil mě chlad (samozřejmě všechna okna,dveře zavřené). Už jsem nemohla usnout. Ale jinak zatím žádné sny........naštěstí.
Je to opravdu zvláštní. :€z€:
In reply to Uááá, mám husí kůži by adela kochrtova
bu bu bu... (neboj, už je to pryč) :)
In reply to bu bu bu... (neboj, už je by korelová
Já né že bch se bála, tyhle věci mě hrozně zajímají, ráda koukám na různý dokumenty o duchaření atd, ale zároveň z toho mám respekt.
In reply to Já né že bch se bála, by adela kochrtova
Joooo, také jsem se o to zajímala. Ale už radši ne. Přesně tak....RESPEKT.
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Vždy jsem před usnutím naslouchala manželovi, že vše je nereálné. Snažila jsem se mít před spaním jakýkoliv zážitek, abych měla co promítnout do snu. S usínáním jsem se zaměřovala na nějakou věc.
Kdysi jsem tuto situaci s někým konzultovala a prý bych měla-mohla být médium mezi těmito světy....
Néééé, děkuji!! Bylo to skutečně náročné období...bála jsem se spát.
Je to pryč a já si už nic takového nepřipouštím-NEVĚŘÍM.
Nechodím na hřbitovy...
ikdyž mi jde mráz po zádech když to čtu,taky se mi to stalo.100%pocit,že jsem to už nekdy zažila,nebo viděla,jen nevím kdy.
Spíš mám pak strach jestli se nepřihodí něco škaredýho.
A v neděli mě rozhodil 11 letý syn,šel si lehnout a pak na mě volá,mami slyšela jsi to volání?Slyšel jak mě někdo volá a když mi předvedl jak,tak se mi podlomily kolena-tak na mě volával manželův děda,který s námi bydlel a volával na mě tím tonem,než umřel a syn teď má pokojíček,kde měl děda ložnici.Hodně nepříjemný pocit....
In reply to ahoj, tyjo tak to je opravdu by JaMiOn
z toho byla dost vykolejená a navíc Honzík slyšel volat Lenkáá a přesně děda na mě nevolal Lenko ale Lenkaa.No kdybych nad tím měla hloubat...radši ne
In reply to Nebylo to nic by LenkaK3
Já vcelku věřím, že děti vnímají to, co mi ne, trošku to připomíná Šestý smysl, ale tak nějak mají k tomu záhrobí atd . blíž než my. kamarádka mi taky vyprávěla, že její malá koukala do rohu místonosti a povídala si s nějakým pánem :00:
Ahoj,já na to nadřirozeno věřím,ale přímo deja-vu vědci vysvětlují tím,že člověk provádí nějakou činost a zároveň velmi silně přemýšlí nad něčím úplně jiným(jakoby je vytržen z reality) a když se pak vrátí, mozku chvíli trvá než si to urovná,proto máme pocit že zažíváme událost podruhé ;)
Schválně si zkus vzpomenout nad čím si dumala než se ti to stalo :a:
In reply to Ahoj,já na to nadřirozeno by LucieLoL
nad čím jsem dumala si opravdu nevzpomenu, spíš mám pocit, ež jsem jen čuměla do blba, bezmyšlenkovité automatické mytí nádobí. Automatická myčka v tu chvíli měla asi vyšší iq :s:
ale přijde mi to jako logické a racionalita ve mě se toho chytá jak záchranného lana :-)
díky za příspěvěk :a:
je to to samé.Ale mě se třeba něco zdálo.A pak za nějaký čas se mi už kolikrát stalo že jsem zažila takovou situaci jako v tom snu.Prostě jako bych ten kousek snu pak opravdu prožila.Když jsem byla ještě s manželem a nynějšího přítele jsem vůbec neznala,tak se mi zdál sen že vystupuju z auta.Vyndavám z něj věci a s někým se hádám.Za čas jsem na to zapomněla.A představ si že v loni se mi tahle situace opravdu stala.Vyndavala jsem věci z auta a s přítelem jsme se hádaly kdo co ponese.Bylo to přesně jako v tom snu,jen jsem neviděla s kým se hádám.Doma jsem pak o tom přemýšlela a vzpomněla jsem si že se mi přesně tohle zdálo.Párkrát se mi tohle stalo a když se mi zdá něco ošklivého,tak mám z toho i docela strach.
In reply to Nevím jestli by Berus
taky si myslím, že se mi to zdálo...
Ano, taky občas mívám pocit, že tuhle situaci už jsem zažila, že na tomhle místě jsem už byla, atd. Vysvětluju si to tím, že se mi to asi už někdy zdálo, ale je to dost často i nepříjemné, protože se mi občas zdají špatné a škaredé sny a potom v téhle situaci čekám, co se kde vyvrbí a pos...re ;-).
Jinak na minulé i budoucí životy věřím, ale nějak jsem nikdy nezjišťovala, co jsem byla kdysi zač ;-)
In reply to sny většinou do 5s zapomenu :-) by Dejmalka
Mě se něco takového stalo poprvé jako dítěti, ale to šlo o banalitu, ale od té doby z toho nemám dobrý pocit a když se mi zdá něco špatného, tak se děsím toho, že se to stane i ve skutečnosti.....I když např. podle snáře to většinou znamená něco lepšího, hezčího,.....
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
no asi jsem naivní ale říkám si, že po smrti určitě ještě něco existuje. Nevim jestli přímo nějakej druhej život, ale zdá se mi divný a dost strašidelný že čkověk jednoho dne odejde a už neni. Mám ze smrti hrůzu. Hrůzu z toho, že najednou nic nebude. Občas mám i divné pocity. Takové pocity smutku a strachu z toho konce....asi už magořim :s:
ahoj, tohle se mi stává často. Nejen přímo situace ale dokonce i místa. Třeba někam přijedeme a pro mne je to známé místo. Přitom jsme tam nikdy přédtím nebyli. Nebo třeba určitá situace venku a já jsem měla pocit že už jsem jí jednou zažila. Je to docela nepříjemné. V dětství netušim jestli jsem to měla ale co mám děti tak dost často. Nevim jak je to možné ale kolikrát mi jde mráz po zádech. Nebo třeba myslim na mámu a říkám si že mi bude volat a proto si k sobě vezmu mobil. Sednu si ke stolu a během minuty mi máma opravdu volá. Nebo tohle cítim s kamarádkou. Například když jsem venku tak mám pocit, že jí potkám a opravdu se tak stane :-)
In reply to ahoj, tohle se mi stává by JaMiOn
jak jako dítě jsem několikrát právě zažila, že znám to místo ač jsem tam taky nikdy předtím nebyla.
In reply to no já si právě vzpomněla by Dejmalka
tohle se mi stalo, když jsem poprvé přijela za manželem - tehdy přítelem - k němu domů do baráčku. Vystoupila jsem z auta a postavila se na dvůr vedle studny a podívala jsem se na baráka nějak jsem vnitřně cítila, že to tu znám, cítila jsem takový klid, a hlavnou mi proběhlo, že tu budu šťastná. Nedá se to popsat takový pocit no... a pak jsme se vzali a teď tu žijeme a vychováváme dceru :-)
jednou jsem četla ,že tenhle druh vidin je jen přesmyčka v mozku , mozek má totiž tu úžasnou schopnost sám si domyslet , dobrým příkladem na to je čtení ,slovo může být úplná zkomolenina ,ale pokud jsou v pořádku první a poslední písmena , přečte člověk správně . A takhle to prý funguje i s dojmy , příjde mu něco podobné může to vyhodnotit jako již známe a pak to budí dojem ,že už tohle člověk zažil . Ale kdo ví . Rozhodně dávám na svůj tzv šestý smysl , řekla bych že nás příroda vybavila víc než dobře a ani technickými vymoženostmi se to neutluče , tedy doufám