a čo teraz ?

no tak seci tu píšete same pozitívne pripady tak by to asi ani u mna nemal byt problem .. dufam .. ano jasne že mi ma kto pomoct .. hh a priatel mimino chce lenže je namne aby som sa rozhodla ,... ale nech mi mama povie všeličo aj tak si ho necham ..

:one: :one: :one:
vypadá to, že tam opravdu poradí, narozdíl od některých názorů zde...

Znám holčinu, které je myslím 21let a čeká třetí děťátko. První měla někdy v 16ti letech, druhé hned krátce po prvním. A ani jedno těhu neměla komplikované, porod v pohodě, oba chlapečci jsou krásní a zdraví, a holčička, kterou čeká, má každým dnem vykouknout na svět :h: A zvládá to i jako maminka v pohodě. Jde spíše o tu podporu v rodině, ale jelikož tady slečna má podporu alespoň v otci a jeho rodině, tak si nemyslím, že je potrat nutný! :a:

Myslím,že jen kvůli věku by holka neměla chodit na potrat. Já o miminko přišla samovolně a nedokážu si představit, že bych si nový život nechala násilím vyrvat. Je to dar nosit miminko pod :h: a záleží jen na jeho mamince, jak se rozhodne a zvlášť pokud jí přítel podporuje. :)

:00: :00: :00:

Hm, tak to povídej naší příbuzné - té bylo teď 15, když rodila...Má zdravého kluka. :00: :s:

myslím si, že každé těhotenství je risk a nezáleží na věku snad ... neznamená, že se to stalo tvé známé, že se to musí přece stát i tady slečně :n: nikdy nevíš, jak těhotenství skončí ...

to jo, ale každý gynekolog ti řekne, že holky do 18 a ženy po 40 mají větší úmrtnost novorozenců, nedonošence apod., vím, že to je hodně individuální
já osobně bych si v tomto věku život dítětem nekazila

To záleží na tom, jestli to je pro dotyčnou kazení života nebo štěstí. Mě je 21 a o miminko jsem loni přišla a radši bych teď byla po porodu (6. února jsem měla termín) než moct chodit do hospod a pozdě domů. Navíc mám spoustu kamarádek, které už v mém věku děti mají, i třeba několik a nestěžují si. A to jsem v půlce vysoké a co? Dneska když člověk chce, se dá škola bez problémů dodělat. Upřímně si stejně rozumím víc se staršími kamarády, kteří už děti mají, protože některé názory vrstevníků mi přijdou dost dětinské. Je to na povaze člověka.

To je hezká rada pro vystrašenou holku... Statistiky!!! No, pokud je schopná otěhotnět, tak jí její organismus shledává schopnou. A tím pádem má šanci si těhotenstvím projít a porodit. Navíc, v naší západní civilizaci rodíš v porodce, kde kolem tebe kmitá personál, tudíž se snižují rizika.

Tak to máš pravdu. Já rodila první mimčo ve 30 a byla to akutní indukce porodu. Záleží na zdravotním stavu rodičky.

bohužel musím souhlasit }:)

no věkově jsem 38 a už vím, o čem ten život je....

a co má kdo za školu a co umí, jak je schopen živit děti...

chápu, jak to myslíš, ale nelze to tak paušalizovat... Lidi s učňákem můžou mít taky děti, ne???

to jo, jen mi to přijde na dnešní dobu hodně brzy...pak se ti lidé mnohdy kolem 30-40 rozvádějí, protože už mají dospělé děti a pocit, že v mládí něco promeškali...vycházím ze svého okolí a podobných případů, kterých v naší době bývalo dost...chce to, aby aspoň měla nějakou motivaci dotáhnout učňák či střední /nevím, co studuje/...jednou bude muset nastoupit do práce...

:one:

takže už sis to v hlavě srovnala, co? Paráda, jsi odvážná kočka! :a:

hej už som sa rozhodla .. len neviem ci to mam mamke povedat už teraz alebo až ked prejdu 3 mesiace že nebudem moct ist na potrat ..

tak pokud se bojíš, tak bych tak asi taky přemýšlela...? Jen bych si zjistila, odkdy se potrat už neprovádí. Myslím, že po 3 měsících ještě jo.? To si vážně zjisti!

hej po 3 mesiaci sa to už neda .. ale overim si to v pondelok .. idem ku gynekologovi aby som to mala na 100% iste .. :) a ptm jej to poviem .. aj kkeby mi prikazala na potrat ist aj tak nepojdem .. už nikdy sa mi nrmusi podarit otehotniet a nechcem prepast šancu .. :D

tak ať je vše OK!

dajukem ;)

Je mladinká a má dost času studium dohnat. Buď ho rozvolnit nebo ukončit a za nějaký rok se vrátit. Teď bych teda řešila spíš to mimi, když už se stalo.

:one:

z tebe mluví ale pořádnej sarkasmus. Jestli žiješ fakty, tak to je smutný. Ale nestraš tím někoho, kdo ještě není zkažený životem, ať holka nejedná ze strachu ...

záleží na povaze hlavně, já si zase nedokážu představit jít na potrat a doufám, že nebudu muset ... Teď už mám dvě děti, ale předtím bych prostě nedokázala jít na potrat.

No, zodpovědnost dospělácký život přináší a holčena už tak malá není... Je otázka, zda si tím člověk život zkazí nebo naopak naplní. Každá mince má obě strany. Někdo na potrat má, jiný ne. Já na to žaludek nemám. :00:

:one: :one: :one:

tak priatel je zamestnaný a on to male chce len povedal že je na mne ci si to ja chcem nechat ..aj kebyže som sa musela od maminy odstahovat v pohode ja možem ist k nemu ale sa bojim toho že sa mi mamina potom odcudzi a nebude ma považovat za jej dceru.. budem potrebovat jej pomoc po psychickej stranke len neviem či bude chciet aby som v nej mala oporu ..

tak pokud už pracuje, tak mu je min. 18 let a už by měl vědět, co život obnáší...peníze od státu nečekejte, dnes je to tak, postarej se sám /sami/, nepodlehni hlavně tomu, že se budeš starat jen o malé /je potřeba, aby sis dodělala min. učňák, jinak jednou nebudeš moci najít práci/, takže pomoc mamky budeš určo potřebovat

Můj přítel má jen základku, práci bez problémů sehnal, protože se nebojí makat rukama ve fabrice a školu si dodělává při práci.

no tak to je super :-). A proč si myslíš že by ses s mámou odcizila? nemáte dobrý vztah? nebo bys bydlela od mámi moc daleko?

nemame moc dobrý vztah .. odkedy sa naši rozviedli a ja som dospela nasla som si priatela tak travim aj menej casu doma .. casto sa s nou hadam za uplne maličkosti ..preto sa aj bojim že ako zareaguje ked jej to poviem ..

aha, tak to chápu. I tak jí to řekni co nejdříve. Důležité je, že jsi zajištěná. Horší by bylo kdyby tvůj přítel teprve studoval. To bys měla více složité. Mamka asi vyvádět bude. S tím spíš počítej kord když víš jak to mezi váma skřípe. Ale třeba až vychladne tak se změní a váš vztah se zlepší :-). Dohodni se s mámou že se k příteli přestěhuješ. Budete žít jako rodina. Také jí řekni, že za ní budeš moc ráda jezdit a že bys byla moc ráda, kdyby ti pomohla po psychické stránce a také tě podpořila.
Do porodu můžeš být ve škole a potom přerušit studium. Znáš rodiče přítele? jaký jsou oni?

ano poznam ich .. býva s nimi ešte .. maju ma radi takže v tom problem nevidim .. k nrmu by som sa mohla v pohode prestahovat .. ma aj sestru ktora ma teraz 4mesacne babo taže by sme v pohode vychadzali len mi to tam bude blbe byt u neho ked on bude v robote ..

pokud se máte rádi tak proč by ti mělo být blbý u něho bydlet? ty budeš chodit do školy a on do práce. Až budeš na rodičáku, tak ty se budeš starat o dítě a on se bude starat aby vás uživil. Normální věc. Otom je společný život :-). Ty si ale musíš v hlavě srovnat jestli tohle opravdu chceš. Jestli se chceš stát matkou a jeho ženou. Nebo zda chceš volnost a ještě si života užívat. Jsi hrozně moc mladá...

ale mam strach ... stale mi vavela že ked sa niečo take stane že ani domou nemam chodit .. a toho sa bojim .. co ak ma vyhodi s domu .. co ak ma donuti ist na potrat ?

Mám 14ti letou dceru.Taky se občas poškorpíme....prostě puberta.......ale kdyby přišla s tím že je těhu,řvala bych jak tur tak cca 20 minut a pak bych si s ní sedla vyptávala se na podrobnosti a snažila se s ní najít nejvhodnější řešení...
Juj,to mi připomíná......má mladší sestra do toho taky tak spadla v 17 ti.Bála se to říct máti protože má máti je pruďas.Tak sem poslem špatných zpráv byla já. A máti,takový pruďas brečela že ségra nedošla sama,že ji mrzelo že jí nevěří. Nakonec to spolu pořešily a bylo.

Nenech se donutit k ničemu, čeho bys zpětně litovala... Jsi už skoro dospělá. Je pravda, že nejsi první, kdo se tu takto ptá, hodně holek už tu bylo vyplašených. Jedna, co se pamatuji, se nechala dohnat až k potratu, nikdo se jí na nic neptal, ani na gyndě. Jenže i kdyby se neptal, tak právě proto se musí ohradit ta, které se to nejosobněji týká... Mamce to musíš říct nějak tak, aby z toho vyznělo, že ji teď o to víc POTŘEBUJEŠ, její podporu... Držím pěsti, ať to dobře dopadne!!! :€s€:

Nevím, neznám ji, ale říct to prostě musíš - jen se být tebou nejdříve rozhodnu (spolu s přítelem) jestli si miminko chcete nebo nechcete nechat. Nutit se na potrat nenech, už je ti šestnáct a jsi plně zodpovědná za sebe i miminko.