taky máte pocit, že děláte stále málo?

Něco o té práci. Já chodím do práce od rodičovské, tedy od 1/2 roku malýho.Když jsem byla doma, stejně jsem nic moc nestíhala jako teď. Musela jsem jezdit kočárkem jinak malej nespal. Pak se to zlomilo a malej spal sám, měla jsem více času- hlavně na úklid. Na sebe? Haha.Ale jo, když už jsem si lakovala nehty na nohách, to už jsem se musela aji nudit. Teď popíšu jak jsme se s mužem přehodili. Teď je na rodičáku už teda půl roku. První den, já na nervy, na papíře napsaný harmonogram dne,přijdu z práce a k kuchyni vygruntované, aji kartáčkem na zuby knoflíky od sporáku. přinesu oběd v kastrůlkách a položím na kuch. linku. okamžitě mě seřval, ať mu to tam nedávám, že to má teď uklizené :s: Já mu říkám, ať nepočítá s tím, že mu to do druhého dne vydrží, kuchyň je provozní místo, uklízím ji každý den, ne tedy tak důkladně. Pak byl týden, kdy se fakt snažil a pak to pomalu vyšumnělo. Já jsem chodila z práce a všechno doháněla. Měli jsme o tom rozhovory, kdy mi říkal, že ho to jako nenapadlo :? Nemusí vařit dopoledne na rozdíl ode mě, já mu z práce donesu oběd, tak když malej dopol. spal, on neudělal nic. :( Tak jsem se naštvala, neboť jsem z toho byla uřícená a nezvózní. teď mu napíšu na papírek na stůl co má udělat: vytáhnout myčku, zapnout pračku, vysát, vytřídit a vynést odpad, vyčistit ptáky no prostě co je potřeba udělat. nestihne to třeba všechno, ale každý den něco udělá. Prostě chlapi to mají jinak, on si zkrátka nevšiml, že odpadkový koš nejde zavřít, že na zemi je maras drobků, prostě to musí být napsané a on to udělá.Takže to mají všichni chlapy obdobně v té hlavě.A já to mám teď tak, že když přijdeu z práce už nic neudělám, jednak proto,že s malým to nejde a za druhé tím, že jsem do dvou v práci, tak si ho chci odpol. užít a věnovat se mu. Vždycky si plánuju, že až půjde večer spát budu žehlit a nikdy to nevyjde, prostě než poklidím kuchyň, najím se a dám sprchu, vytuhnu u první reklamy.Někdy z toho mám depky, že nestíhám, ale většinou to doženu o víkendu a to aji vařím a někdy hrábnu i do zahrádky.Ale jedna věc je jistá, mám supr chlapa a od té doby co je náhradní máma na rodičovské tak by nic takového, že je to pohoda nevypustil z huby. :one: :a:

Teda já nemůžu uvěřit svým očím, co tady čtu.
Já asi žiju v jiném světě nebo co :s:
My žijeme v 3-patrové vile s rodiči partnera a tam to teda funguje jinak.
Tchán vaří, uklízí a o tchýni se stará, vaří jí kafe, nosí jí ho až pod nos a tak.
Když jsem se jí ptala jaký to bylo, když byli jejich děti malý - měli jich 5, tak mi řekla, že stejný.
Ona se starala o děti - a on jen co přišel z práce, tak uvařil na další den, uklidil, dal pračku, u nich se nežehlí, takže tohle nikdo nedělal.
Můj partner je takto vychovaný taky a tědka když jsem těhu, tak vážně jenom ležím a občas když už se fakt moc nudím, tak malinko uklidím, ale hned dostanu vynadáno, že jsem měla ležet :s:
On si tuhle diskuzi pročítal ráno se mnou a říkal, že tohle fakt nechápe, že přece když se ženská stará o děti, tak nemůže stíhat všechno okolo domácnosti, že pak z těch dětí nic nemá. a že po mě určitě nebude chtít, abych měla doma naklizeno, navařeno a tak. Tak doufám, že mu tohle vydrží.

"lepší", že přítel je extrémně náročný na čistotu kolem sebe a především ho ubíjí, pokud není vše na svém místě. U dvou malých dětí nerealizovatelné...
Jednou za čas mi rupnou nervy a pročistím si plíce, když už to je neúnosné...
Kupodivu zabralo to, co říkali všichni kolem, ale přišlo mi to divné říkat nahlas. Když má s něčím, co není na svém místě, nebo narazí na neuklizené vyžehlené prádlo či nádobí ve dřezu, problém - na výčitky zareagovat: "Dobře, je to tam. Pokud s tím máš problém, tak to, prosím, ukliď".
Nejdříve řev, třískání dveří. Pak člověk přijde a je to uklizené.
Bez řevu. A bez výčitek.
Jo a prima jsou výlety mimo domov. Ideálně na celý víkend ;-) Bez dětí a bez partnera.

Ahoj, já ti rozumím a nechápu, jak některý maminy dokážou zvládat perfektně domácnost. Já vysávám i 2x denně - máme v bytě psa a ten zrovna líná, jen co něco uklidím, malej mi a zadkem dělá bordel, denně peru taky 2 pračky, po obědě, když malej spí, tak si jdu lehnout - za týden mám termín, a tak se jim na to neustálý obsluhování a super uklizíno můžu vyprdnout - chlap občas taky něco utrousí a to bych ho taky vraždila...

Tak tohle já naštěstí neznám. Dítko mám zatím jen jedno, dopoledne se tak do devíti válíme v posteli a koukáme na pohádky, pak vstanem, uvaříme nebo něco poklidíme nebo jsme venku, po obědě si jde malá chvíli lehnout a já mám čas pro sebe. Odpoledne si hrajeme, když něco děláme třeba venku tak malá u všeho asistuje takže se tím i zabaví a když přijde partner odpoledne z práce tak se nají a hned se začne malé věnovat, hrají si spolu nebo když se pracuje tak malá zase pomáhá. Já mám buď klídek pro sebe a nebo něco poklidím. Večer se malá koupe s tátou, takže já akorát připravím jídlo a jinak se stará partner aby si malou za těch pár hodin alespoň užil. Takže že bych si válela jen čunky to ne, ale zase že bych byla nějaká uštvaná žena v domácnosti to teda taky rozhodně ne. Mého partnera teda nikdy nenapadlo říct něco takového že jako ženská s dítěem se doma jen fláká a nic nedělá.

Tedy holky, jak to tak čtu, tak kde je ta emancipace? Jediné co nás emancipovalo, je práce. Ovšem...nikde nic neubylo, jenom nám přibylo zaměstnání na 8.5 hod., kde se sice můžeme případně realizovat... U většiny je to ale spíš povinnost, protože se práci nemůžeme věnovat na 150%, jak se dnes vyžaduje. Děti bývají nemocné, někdo je musí vyzvednout ze školky a školy, takže přesčasy ee - z hlediska zaměstnavatelů jsme naprosto neužitečný hmyz... :s: Fakt jsem měla pravdu, když jsem už v dětství tvrdila, že jsem měla být kluk... :€s€:

Ahoj, tak u nás to je to samé. když jsme byla na mateřský, tak, že se mám, že jsme doma. Teď už chodím do práce, ale připadne my to furt stejný. Sám si ničeho nevšimne. Je zase pravda, že dělá fyzicky, je zedník a teď dělá až do večera. Pro něj je má práce jen zaměstnání. Bohužel chlapům se nezavděčíme, jsou prostě z Marsu.

tak ja delam dost a pokud se to nekomu nelibi tak ma smulu a nebo at to udela za me :)
ja s detma chodim zasadne spat pac vztavaji na etapy takze az v noci :) oba jsou ranni ptacata,budicek je neco po 5h a spanek kolem 21h,kdyz me nechaj tak uklizim a varim,nekdy stihnu vyprat uvarit i napest a jindy sotva na zachod
a ja proste radsi pujdu s klukama ven nez abych lestila nabytek ;) jak sem byla v porodnici tak si to manza vyzkousel a od te doby si nedovoli ani pipnout a pomaha :)

Hele a nebylo včera nějaké špatné měsíční postavení????? :? Mám úžasného chlapa, ale včera, mě také pořádně dožral, byl fakt na ránu, byl na stavbě a věřím, že byl hodně unavený a já na něj ve dveřích "miláčku jsi unavený a máš hlad, udělám něco na večeři, třeba hemenex a on supr. a pak to začalo seřval dceru, ať si dá laskavě školní tašku do pokoje( pomáhala mi s malou a tak ji zapomněla u dveří já mám namoženou krční páteř a malá byla nějaká ukňouraná a já nevěděla z čeho) potom začal, jak je vše drahé, kolik zaplatil zedníkům a.t.d. přitom věděl do čeho jde a pak uviděl lazagne a že si dá a já, že jsou, ale s rajčaty a on je nejí tak, že proč, když on je miluje proč, jsem je udělala s rajčaty a proč je nepomyté nádobí(2 talíře od oběda)jindy by mu nevadila celá hromada, prostě na ťavku a dorazil to tím, že si půjčí mé auto a já si ho potom od něho z práce stáhnu, ale já už měla jiný plán, no to jsem si fakt zase něco dovolila, takže dnes máme jít dělat ven na ohni vaječinu a já nevím s jakou přijde domů, ale neřeším to, kdyby byl ženská, řekla bych že snad menstruuje !!!!! :€s€:

Jo jo, taky tady v jednom kuse litam jak fretka. Deti vstavaj pred sestou, nez jdem o pul desaty ven, tak je vyprano, uvareno, umyty nadobi, v patek i vysato a vytreno. Manzel vstava do prace o pul desaty(programator a nocni ptak :00: ), to uz mam teda vsechno hotovy, deti obstarany. Toho on si nikdy nevsimne (budiz mu pricteno k dobru, ze si nevsimne ani kdyz je tady bordel ;) ). Ale hlasky tipu, ze se mam, kdyz se valim s detma doma, jsou tady na dennim poradku. Kdyz hlida a to se fakt nestava (slibil, ze bude kazdou stredu hlidat malou, abych mohla se synem chodit cvicit a vcera, poprvy, co mel hlidat, na nas zapomel a zustal v praci :( ), tak to vypada tak, ze sedi u pocitace a deti behaj okolo. Asi ma pocit, ze to tak delam taky. Celej den tu asi sedim s nohama na stole a deti se popelej okolo. Uznavam, ze se deti dost koukaj na pohadky, kdyz varim nebo uklizim, ale zaroven toho s nima dost podnikam a venuju se jim. Fakt by to tady melo fungovat jako ve Skandinavii a chlapi by meli mit povinne cast rodicaku. Pak by snad uznali, ze to neni takova flakarna jak si predstavujou. Ale uplne vidim, ze by to bylo tak, ze oni by jenom hlidali a my bysme po praci doma uklizely, praly a varily.

To musim dát přečíst manželovi, protože u nás je to bleděmodře totéž. Kdy já naposledy vzala háček a něco uháčkovala, o čtení knih ani nemluvim. Ale asi je to náš úděl no. Pořád jsem si říkala, že mu nebudu dělat služku a helejme, jak si mě vycvičil :D Tuhle mu někde upadla ponožka, uprostřed předsíně, říkám si, nebudu jí uklízet, přece to MUSÍ vidět. Ne. Chlapi na to prostě nemaj receptory nebo co :) Hlavu vzhůru, jedeme v tom tak nějak asi všechny :a:

Holky, já jsem se měla narodit jako chlap! :s: :s: :s: Nohy na stůl, zasednu si k pc nebo si zaskočím za zábavou a pohoda. Když budu hlídat náhodou děti, udělám to jako můj chlap - půjdu s nimi k tchýni nebo na návštěvu - on se někdo postará... :s: Ale abych mu nekřivdila...někdy se dětem chvíli věnuje i aktivně (už vzácnost) - chvíli blbnou nebo vezme malou na kolo - tam sedí a mlčí... ;)

já si teď všechno trochu moc beru, holt těhotenský hormony. Manžel mi hodně pomáhá, ale já ti nějak víc vidím to, co na té pomoci nedotáhne do konce - např. senzačně uvaří, ale že mu obal od těstovi spadl pod stůl, toho si dva dny nevšime. Dítě nakrmí, ale že by se zohnul pro to, co upadlo synkovi od úst, to ho ani nehne. Dítě přebalí, ale počůranou plínu nechá ležet v obýváku ... takových drobností provede denně nesčetně mnoho. Já bych neremcala, ohla bych hřbet, poklidila bych, co kde nechal, ale v mým stavu to prostě nedávám (jsem ve 36.tt a posledních 7 měsíců mě strašně bolí záda). Když manžela požádám, aby po sobě něco uklidil, tak mi s klidem řekne, že si nevšiml a když já si všimla, tak ať si to taky pořeším :00: a pak mi ještě vyčítá, že na toho našeho potomka halekám. Kdyby mi spal ráno do sedmi a poslechl na klidné slovo, tak bych nehalekala, ale on je vzhůru od pěti a dokud hystericky neječím, tak mě naprosto ignoruje, pomůže akorát, když mu slíbím pustit pohádky, ale přece nemůžu nechat dvouletý dítě čtyři hodiny denně čumákovat na Krtečka :n:

ahojky píše jak u nás.úplně stejné.taky mám pocit ,že jednou padnu a chlap si tohle vůbec neumí představit.a když už hlídá tak jenom hlídá.a dome neskutečný bordel a chaos,ale nějaká slova díku nebo ocenění nejsou.vše je samozdřejmost.no občas nadávám,pomůže to na chvilku.

Ahoj, úplně ti rozumím. Mám sice jen jednoho dráčka,ale i tak občas padám na ústa. Taky v noci nespí (30 měsíců). Tyhle řeči znám. U nás třeba padlo včera, že ten kluk chodí spát nějak pozdě (má recht, začal mi usínat v deset) a že teda bych s tím měla něco dělat,ale co to už mi drahý nepoví. Nebo měla by jsi ho naučit samostatnosti,aby nebyl na tebe vázanej,ale jak opět nic, hlídání žádné nebo téměř žádné. O bordelu ani nemluvím, mám a uklízím pořád (prej málo) a pak už jenom stačí, že řekne, že v polívce není maggi a já bouchnu:) To jen tak co jsem si teď vzpomněla. Jo a ještě miluju větu: Ty se máš ty jsi celý den doma, nic nemusíš:)

To znám!!Prej celej den sedím u pc a nic nedělám...Já třeba vytřu a vysuju denně,umývám nádobí,záchod a koupelku každý 3 den,peru denně,věsím prádlo,skládm prádlo,krmím děti,umývám děti,svtávám k nim ale to asi není práce :00: Denně s nima chodím ráno ven,někdy odpoledne,většinou odpo chodí na dvůr,Večer jin čtu a uspávám je,nekonečný opakující se kolotoč,až si taky těším do práce :00: