těhotná v 17 co teď?

Ahoj já taky měla dítě v 17letech a zvládla jsem i školu a ted je mu 10 let a mame ted 6 měsíční holčičku.Bylo to někdy těžké ale dalo se to zvládnout tak se držte pa

ahojky v prvni rade ti chci po gratulovat ...a ted k tvemu rozhodnuti myslim si ze si udelala dobre ze chces mimiska nechat ja kdybych byla v 17tehotna taky bych si mimisko nechala ,jelikoz jsem i moje mamca byla tehotna v 16v 17porodila ..a zvladla vse krasne vychovala 5deti a vpohode a sestra to same otehotnela v 17 tak proto proti tomi nic nemam a ani tak bych nemela myslim si ze cloveku neprijde do cesty nic co by nemohl zvladnout ...a verim ze ty s pritele to zvladnete na jednicku zatim papa :a: :a: preji krasny zbytek dne

To co píšeš znám taky.Teďka mi je 18 let a jsem v 34+2tt.Na to,že jsem těhotná jsem přišla v 17letech a to i přes to,že jsem užívala antikoncepci,trošku se nám to vymklo z rukou...Přítelovi je 19let,bydlíme spolu u jeho rodičů v Praze(moc nám teďka pomáhají hlavně finančně),ale když se dozvěděli,že mimi bude tak to byl celkem mazec(moje mamka byla celkem v klidu jen měla starosti jak to bude se školou,táta to neřeší řekl mi že je to můj život..bohužel to začal rozebírat až teďka....od přítelových rodičů padl i návrh na potrat),ale o tom jsme nechtěli ani slyšet..měla jsem zdravotní problémy(od mala nedovyvinutou dělohu a menší levý vaječník,doktorka mi pořád říkala,že děti nejspíš mít nebudu a ejhle:-D)Sice to má trošku dopad na malé protože je strašně malinkaté a hubeňounké(teď 37cm a cca 1500g)takže i z toho jsem byla celkem vykulená....pořád mám strach,že to nezvládnu,že něco zanedbám,ale mám skvělého přítele,který mě podrží a to je hlavní.
Pokud jak píšeš máš přítele,který tě bezhlavě miluje a plánuje společnou budouctnost tak to zkousni a vašim to řekni narovinu je to mnohem lepší než se trápit...Vykašli se na nějaké pomluvy a všem ukaž že máš dost sil se postavit na vlastní nohy a postarat se o sebe i o malé.
Přeji Tobě,příteli i malému ať vám to dobře dopadne a všem třem hodně sil.
Kdyby sis někdy chtěla popovídat přikládám své ICQ288841070...měj se hezky Iveta

Ahojky, gratuluju a držím ti palečky, aby jsi to vše zvládla. Neboj se, rodiče budou ze začátku vyšilovat, ale pak si zvyknou. Stačí když uvidí, že jsi štastná a že vám to s partnerem funguje. Škola se dá přerušit a pak si jí můžeš dodělat. Zažila jsem na škole holčinu, která otěhotněla během školy a pak chodila i s malou na zkoušky a školu si dělala dálkově při mateřské. Co já bych za to dala být opět těhotná, sice mi je o 10 let víc, ale momentálně jsme přišli o malého v 8 měsíci a i když se snažíme dál, tak stále nic. Proto ti držím palečky, aby vše bylo v pořádku a byla jsi štastná.

ahoj Peťo,
gratuluju k rozhodnutí... to byla určitě ta nejtěžší věc...
- na druhou stranu myslím, že když si za miminkem budeš stát, tak to můžeš hrdě oznámit rodičům - to je totiž to, co tě dělá dospělou a zralou na dítě - stát si za svými rozhodnutími...
- takže když za rodiči s partnerem přijdete a oznámíte jim: "že jste to sice neplánovali, ale jste moc šťastní a na mimčo se těšíte, že školu určitě chceš dodělat a že věříš, že i k tomu titulu se nakonec dopracuješ." - když jim to takhle podáš, určitě sice nebudou skákat metr dvacet, ale dojde jim, že jsi dospěla, a že víš co děláš...
- mimochodem, já sice otěhotněla až ve 24 letech, ale na VŠ a teď mám 14 měsíčního chlapečka a před sebou už jen 2 poslední zkoušky a bude ze mě ing... takže vím, že to jde i s mímem a jsem hrdá na to, že jsem nevzdala ani mateřství ani školu...
takže držím palce a doufám, že sem budeš chodit pravidelně a informovat nás, jak se to u vás vyvíjí :)

Gratuluju a držím palečky, ať to všechno dobře dopadne. :one: Víc psát nemusím, holky to tady řekly moc hezky. :a:

v prvé řadě Ti chci říci, že mám radost, že si miminko chceš nechat. Opravdu, jiné holky v tvém věku by si chtěly užívat, a dítě dát pryč. Je vidět, že jsi rozumná, a duševně vyzrálá žena, ono mít mimčo je pěkně náročné (asi, čekám první, je mi 26, a trochu se toho bojím)... :00: A máš jistě skvělého partnera, když se k tomu ve 24. letech dokázal takhle postavit (chlapi dospívaj později, hihi). S rodiči to bude těžší, chápu, kort, když v Tobě viděli budoucí VŠ. Já sama jsem měla - ve svém věku - strach, jak na to zareagují, bo jsme ještě nebyli vzatí, táta a manželovo rodiče jsou katolíci, já mám sama problémy zdravotní, a dodělávám dálkově VŠ. Ale pokud bude za Tebou stát Tvůj partner, tak se nemáš čeho bát, budete mít těžké začátky, ale zvládnete to. A ono až rodiče trochu vyvětrají, a uvědomí si, že budou mít vnoučátko, navíc první vnoučátko v rodině, budou ještě šťastní jak blechy, tomu věř, dítě dokáže zázraky... :c: :cc): Jako u nás - první vnouče v obou rodinách, manželovo rodiče moc nadšení nebyli - zpočátku, že jako nejmse svoji, a co řeknou lidi od nich z vesnice atak, a když pak mě prvně viděli s povyrostlým bříškem, a oba si prvně sáhli na bříško a malá je kopla, tak se bába s dědou rozbrečeli štěstím... :qu: a Markétka už je jejich, ani se ještě nenarodila... :c: Držím moc moc palečky, a hlavně si nenechej NIKÝM rozmluvit, abys šla na potrat, fakt ne, litovala bys...

k tvému těhotenství -přečetla jsem si celý tvůj příspěvek a můžu ti říct ,že kolem mě je tolik holek co mají 17 let a jsou těhotné nebo byli a zvládají to úplně vpohodě -být tebou tak se miminka nevzdávám a bojuji za něj u tvých rodičů a uvidíš ,že tvoji rodiče ti nakonec pomůžou a pokud přítel je kluk ,který tě doopravdy miluje tak budeš mít i u něj pomoc -mě je 22 let a minulý rok v červenci se mi narodil krásný chlapeček teď budeme za 24 dní oslavovat 1 narozeniny a můžu ti říct,že jsem za malého neskutečně šťastná a strašně moooooooocc ho miluiji :h: :h: :h: :h: :h: :h: :h: :h: -určitě to nějak zvládneš miminko je to nejkrásnější co žena na světě může mít ,budu ti držet palečky měj se krásně Terezka a Tadeášek :a: :a:

Ahojky Peťo,
otěhotnět v 17 není zas tak hrozné. Za našich babiček a i před nimi, to bylo kolikrát i dříve, hlavně tedy na vesnicích. Je pravda, že začátky budeš mít těžké, hlavně, co se týče rodiny, ale až se to narodí, tak budou určitě rádi, že Tě mají a i vnouče (bude přece jejich první ;) ).
Já tedy čekám svoje první dvojčátka ve 26 letech a úplně si umím představit, jak by naši vyváděli, kdybych nedokončila vysokou školu, ale na druhou stranu by mi určitě potom pomohli (hlavně tedy mamka). Mám totiž také starší sestru a ta je zatím bezdětná a nevypadá to, že by se to v blízké budoucnosti změnilo.
Myslím si, že si pak vysokou můžeš dodělat třebas dálkově. Moje kámoška takto udělala maturitu i vysokou a je jí 35 let.
A jedna z důležitých věcí je, že na to nebudeš sama, píšeš, že přítel měl radost a že se o Vás postará. A to je nejdůležitější!!!! Když rodiče uvidí, jak se k tomu postavil (nevím, jaký je vztah rodičů k Tvému příteli), určitě je to aspoň trochu obměkčí. Hůře jsou na tom holky, které jsou samotné, jak bez podpory rodiny, tak bez manžela, a ty si pak můžou říct, že neví, jak to zvládnou...apod.
Já vím, že lehce se radí, ale pak je skutečnost horší. Ale věřím, že vše dobře dopadne a ty se budeš těšit z těhulkování a miminka.
Měj se mooc hezky a držíme Ti s :cc): :cc): palečky, pa Klára

PS: Na lidi ne vesnici kašli!!!!! Ti si drby najdou, a to nemusíš být zrovna těhotná.

Ahoj, nejdříve ti chci pogratulovat k těhotenství-i když je u tebe brzké a neplánované. Chápu že máš strach tuto novinku oznámit rodičům, ale myslim si že z toho nebudou dělat vyrvál. Musíš sama vědět jakou mají rodiče povahu. Vysokoškolský titul je hezká věc, ale dítě je věc krásná. Je dobře že jsi se rozhodla miminko nechat. Věřim že zvládneš studium v těhotenství a pak i při mateřské. Jen se budeš muset sehnat hlídání. Rodičům to oznam až budeš ve 12tt-pokud to na tobě maminka nepozná dříve :///: (od 12tt dostaneš průkazku a je menší riziko potratu)
. Je hezké že se o vás chce přítel postarat. Zapřemýšlela bych nad tím se k němu opravdu přestěhovat-dříve než se mimi narodí. Zvyknete si na společný život a on ti bude moc pomáhat. Jako studentka nebudeš mít nárok na mateřskou ale jen na rodičák ode dne porodu. BOhužel budeš brát jen 3800,- což je almužna. Takže budeš potřebovat někoho,kdo vás zajistí po dobu 4 let....

Hrozínky moc všem děkuji za podporu. Je to pro mě hrozně moc důležité. Po přečtení vašich příspěvků mám hned víc elánu a odvahy ikdyž vím, že to nakonec budu muset zvládnout všechno sama. Pro mě bude nejhorší oznámit to rodině. Přes zbytek už se pak nějak s přítelem přenesem. Tak si myslím, že tady na těch stránkách budu ,,smrdět" :s: dost často. Je to tu moc fajn a jsem vážně hrozně moc ráda, že jsem na ně natrefila. Jsem tady teprve chvíli a už vím, že je tady spousta bezvadných lidí.

takových jako ty je plno. Tak si to hlavně užívej. Budeš mít mimčo, máš skvělýho přítele a jak se prcek narodí tak i rodiče to budou brát líp. Řekni to co nejdřív ať to máš za sebou a začni si úžívat těhu. Škoda si to kazit kvůli tomu, že je to o pár let dřív. Radši dřív než později.
Si rozumná, že myslíš na školu. Tu budeš později potřebovat. ahoj

ahoj :°: me je taky 17 a cekam miminko...uz jsem 34+3 strasne rychle to utika :°: uplne te chapu mela jsem stejne dilema jako ty...nasi jsou rozvedeni a s mamkou mam lepsi vztah tak byla prave ona prvni,ktere jsem se sverila. nemela jsem odvahu ji to rict do oci tak jsem poslala sms ze jsem tehotna a ze ted chci byt sama a ze ji budu potrebovat at si to promysli a ozve se az to trosku rozdycha....chvili na to se ozvala a rekla ze mi pomuze ze by svoje dite nikdy nenechala na holickach...takze mamka byla ta ktera odstartovala to rozhodnuti ze si natalku necham :cc): asi do tretiho mesice jsem nemela odvahu to rict tatkovi...jenom prece jsem u neho bydlela a nevedela jsem jak se zachova...vzdycky mi vykladal ze by me vyhodil z baraku a podobne..vyresila jsem to taky smskou,kterou jsem poslala v noci a jeste tu noc mi volal a rekla at se nebojim prijit ze to vsechno v klidu vyresime...nakonec to dobre dopadlo...a vis co? ty mas obrovske stesti ze mas takoveho pritele to ten muj mi neustale rval do ruk penize at to dam pryc...rekla jsem mu ze to nehrozi a at se rozhodne sam jak se zachova ze to miminko vychvam i bez neho..nejak si to promyslel a dobre to dopadlo... :°: ted mame super bydleni od jeho rodicu..pritel dobrou praci a ted uz jenom cekame na Natalku :h: joo a reakce okoli jsem vubec neresila...bydlime na vesnici a je mi to nejak putna at si kazdy mysli co chce dulezite je ze mi jsme spokojeni :°: preju ti mnoho stesti a kdyby sis chtela popovidat tak mi pisni treba do osobni zpravy icq a ja si te pridam :°: zatim se mej paa :a:

taky věřím že to zvládneš, pokud dítě oba chcete a máte ho to je to nejdůležitější. problém by byl kdybys na to měla být sama ale přítl za tebou stojí, nevím kolik máš ještě do konce střední školy, ale dá se to dodělat a dálkově a výška samozřejmě taky s nějakým odkladem a rodiče to holt pochopit musí, nic jim ostatně ani nezbývá, přeju pevný nervi a užívej si toho štěstí co máš Lucie

Asi prožíváš kruté chvilky.. To je mi moc líto, ale uvidíš... Jednou se tomu budeš smát. Podívej. Dřív bylo na denním pořádku, že když začla žít holka sex. životem, prostě to přišlo..Asi tě to nijak neutěší, takové pindání, vím. Ale jak píšou holky, bojuj!!!Budeš krásná mladá maminka, plná elánu...Znám pár holek, co měli mimčo takhle mladé a zvládají úplně v pohodě.. a to třeba nemají přítele, na kterého se mohou obrátit!!!! Drž se!!!

Myslím že holčička s vysokoškolským titulem už nebudeš ale můžeš být maminka s vysokoškolským titulem:-))
Já studuju úplně stejný obor jako ty ale už jsem BcA. a na mateřské si budu dodělávat Magisterské studium, uvidiš že ti učitelé vyjdou vstříc a hlavně u tohodle oboru můžeš spostu práce dělat doma.
Skvělá maminka můžeš být v 17.letech důležité je že to miminko chceš a přitel stojí za tebou na ostatní se vyprdni. A počkej až vaši miminko uvidí jak pookřejí,

přeji ti hodně štěstí ale věřím že ho potřebovat nebudeš protože to největší štěstíčko už nosíš pod srdíčkem

Ahoj Peťo, mít dítě je ten nejkrásnější dar, který není dopřán každýmu. Vím, v 17 letech je to trošku brzy, ale podívej já nemohla otěhotnět skoro 5 let a pro to, abych měla dítě bych snědla snad i žížalu. S vašima to asi nebude lehké, ale oni si na ten nový stav musí zvyknout. A až uvidí ten malý uzlíček tak změknou. :/;x: Držím pěstičky, aby to všechno dobře dopadlo. :one:

Péťo,mě je dneska 18 otěhotnila jsem v 17 a dneska v 05:05 jsem porodila kluka Samuele já teď píšu s porodnice mám tu notebook.Já byla těhotná v 17 bála jsem se co na to řeknou rodiče ale hodně mě překvapili sice to byl nejdříve šok ale potom to vzali normálně .Moje mamka mě porodila taky brzo.Já přítele nemám.....Asi když jsem byla v 9tt tak jsem zjistila že mě podvádí tak jsem od něj odešla.Ale teď je sranda moje mamka je čerstvá babička ale taky čerstvá těhule!!No moc čerstvá ne je v 15tt takže bude maminka a babička zároveň.Petruš nebuj se ty to zvládneš.A rodiče to taky přijmou hodně dobře.Když budeš něco potřeovat tak se ptej!!

ahojky mocinky gratuluju k tehotenstvi a opravdu chapu jak se citis taky jsem otehotnela v 17 apul a akorad jsem byla ve ctvrtaku takze jsem vedela ze akorad odmaturuju a porodim. ale ten stres to oznamit mame a pritel a jeste se pritel netvaril nejak nadsene nakonec kdyz se to dozvedela mama tak mi rekla at uz se domu nevracim a kdyz vychladla tak rekla at prijedu ze si promluvime kdyz jsem dorazila byla uz celkem v klidu a zrovna tak v klidu mi navrhla at jdu na potrat a ze to nebudu muset ani platit ze mi to zaplati a nebo ze to udelame pres zdravotni komplikace ale ja se nedala . nakonec se s tim s mirila. ale kdyz jsem byla ve 4 mesici tak me pritel opustil. tak jeste ze jsem mela mamu. tedy to jsem se rozepsala ale chtela jsem ti tim rict ze i kdyz mas stres jak to doma oznamit tak nakonec jsou to tvy rodice a maji ti radi . moje mala je nejoblibenejsi vnouce a pred 10 dny ji uz bylo 11 let. mam jeste syna 5 a planujem treti miminko :one: takze tobe drzim palecky at ti to doma dopadne dobre a ty uz se nemusis nicim strestovat :a:

Moc gratuluji.No a co se týče rodičů,třeba budou chvíli naštvaní ale jak už bude mimísek muset na svět,tak věř že změknou a budou se něj moc těšit.......A myslím si že už za měsíc(ne-li dřív) už vychladnou a budou se o Tebe a o mimi bát aby jste byly oba v pořádku.Tak držíme palečky.Je to Tvůj život a máš právo se jakkoliv rozhodnout.At už tak či onak.Papa Zuza a Míša :a:

Ahojky. Mě je taky 17 a už mám 3 týdení holčičku. Na ostatní se vykašli, já to taky tak udělala. Školu jsem přerušila a pak ji dodělám. S rodičema jsem to taky neměla lehké, ale jak se malá narodila, tak jsou k rozplynutí. Uvidíš, že vše bude v pořádku. Měj se hezky.

vůbec se neboj. Říct to rodičům musíš, sice to bude těžké, ale uvidíš, že si alespoň oddychneš. Nosit takové břímě několik dní a trápit se není dobré ani pro tebe ani pro mimi. A na řeči ostatních se vykašli, uvidíš jaký budeš mít krásný pocit, až se budeš pyšnit s bříškem. Rodiče to určitě zkousnou, nic jinýho jim nebude a časem se budou z mimi i těšit. Důležité je i to, že máš oporu v příteli. Tak hodně odvahy a zdraví tobě a miminku.

Ahojky, tak nejdříve musím smeknout před přístupem tvého přítele, to je naprosto super, že se k tomu takhle postavil. Co se týká školy.., no školu můžeš dělat pořád, než by si musela nastoupit na mateřskou (6 týdnů před termínem porodu) pokud teda nebudeš mít zdravotní problémy. A zbytek si můžeš dodělat dálkově. Naše jedna spolužačka to tak měla taky a všechno zvládla. Dělala si výučák dodatečně a pak i maturitu a to nepatřila zrovna k těm extra chytrým, takže zvládnout se to dá. Pak rodiče.., no to bude nejtěšší, je asi víc než jasný, že tě budou tlačit do potratu, ale o tomhle si musíš rozhodnout jenom Ty sama. On to je asi hrozný šok, ale až pak bude prcek na světě, tak se z toho zblázní radostí. Co se týká řečí po vesnici.., já jsem taky z vesnice a musím říct, že tady to jsou pořádný Kelišky, já teda měla miminko v 27, ale jako svobodná a to mě teda proprali pořádně, ale já si toho nevšímám, nic mi do nich není a kašli na ně, pokud by ses odstěhovala k příteli, bude to i lepší. Jsou to takový rady nerady, ale o potratu neuvažuješ, tak si to ani nepřipouštěj, sestra mojí nej kamarádky byla na potratu v 21, teď je jí 30, chce dítě, a díky potratu nemůžu. To tě nechci děsit, ale někdy to tak prostě je. Přeju moc moc štěsí a budu ráda, pokud někdy písneš, jak to všechno dopadlo, drž se, pa pa

nejsi první ani poslední, takže nestresuj a těš se na miminko:-) Bud ráda, že se o vás přítel postará, je to přece krásný okamžik - jste spolu už docela dlouho, není to známost na jednu noc, takže ani to není problém :-) Uvidíš jak budou vaši štastný, až ti začně růst bříško a že se potom pro vnouče rozdají :-) Je lepší mít děti dřív než nikdy :-) Verča

Ahoojky Pééto :-)
Za prvé je dobře, že se k tomu přítel postavil takhle..to je to nejdůůležitější..a když ti i nabídl, že u něj můžeš bydlet a postará se o tobě..nebo respektive už o vás..:-) Je to to nejlepší co tě mohlo potkat..bude to bezvadnej táta...věř tomu... ;) Sama jsem otěhotněla v 17ti..asi 3 měsíce před tím, než mi bylo 18náct.. :-) Ani chvilku jsme nepřemýšleli, že by jsme si miminko nenechali.. A neřešili jsme vůůbec nic..U mě byla za výhoda, že jsem od 15ti žila se svým přítelem a budoucím tatkou..takže jsem otázku typu, jak to říct mamce neřešila...Starala jsem od 15 sama od sebe..Ale musim říct pravdu, že začátku moje mamka nechtěla nic slyšet o tom, že by mohla bejt babička...a halet..chvilka času..rostoucí bříško..a je to super babička..:-) Náš vztah se zlepšil..chodim k ní mnohem častěji než před těhu, kupuje mi věcičky na malého a těší...přeci jenom bude babička..A nebooj..já mám taky bráchu..kterýmu je skoro 27 a nemá dokonce ani stálou přítelkyni..s já už čekám rodinu..a je mi 18...Tímhle bych se nezaobírala.. Věř, že ze začátku asi rodiče nebudou třeba nadšení..ale nikdy nevíš..třeba budou ráádi.. :-) A kdyby ne..tak potom stačí přinest dotku z UZ a je to hotové...Vždyt budou babička a dědeček..a je jedno že jsi nejmladší dcera..když jsi na miminko připravená..a přítel taky..a postará se o Vás...tak by měli být ráádi :) škola je taky jedna věc..ale dá se dělat individuálně..tak jsem si dodělala třeták..a ted mám 2 roky odklad..ale do školy se můůžu kdykoliv vrátit..ale chci se věnovat Mišovi :-) Řekni to ale doma co nejdřííve..za chvilku by to stejně sami poznali, věř tomu...a na nějaký báby u vás na vsi se můůžeš vy..oni se o tvoje miminko starat nebudou..na mě taky lidi ukazujou..tak mladá..a má dítě..ale věřím, že se o něj postarám líp než nějaké 4oti leté matky... :-) Je to jen na Vás...ale držím ti palečky, aby to dobře dopadlo...Postav se tomu čelem..MAMKO :-) To zvláádnete :)

Tvůj přítel se zachoval opravdu ukázkově.nejlíp když to tvůj přítel oznamí rodičům s Tebou.To že máš mimi přece neznamená že nemůžeš být uspěšná v kariéře.Mimi není překážka je to radost :cc): .a na nějaké cizí babky se vyser at si políbí a jdou někam.jěště tě budou otravovat aby mohli nahlídnout do kočárku a podívat se na krásné mimi.Přeji hodně sil :one:

Ahojky, vítám Tě tu. ;) Nebóóój, takových tvých podobných příspěvků už jsem tu četla mraky a všechny holčiny to zvládly, takže to zvládneš taky. :one: Rodičů se neboj, nakonec uvidíš jak budou ještě šťastný...holt všechno se naplánovat nedá! Přeju zdravíčko, hodně sil a pevné nervy! :)

Pětulo,na ostatní se vykašli,myslím,že máš štěstí,že přítel Ti je oporou a že je už starší,tím pádem rozumný a i schopný Tě zajistit.Problém bych viděla,kdyby mu třeba bylo stejně jako Tobě,určitě by to bylo těžší.Jděte za rodiči společně a určitě se to vyřeší,nikde není dané že při mateřský si školu nemůžeš dodělat,je tu spousta holek který studujou.Držím Ti pěstičky a užívej si radosti z miminka,protože to všechno dopadne dobře :k: :a:

Ahoj Péťo může se stát že rodiče tě mile překvapí sice to pro ně bude veliký šok ale můžou být rádi nevím nemohu soudit tvé rodiče neznám.Ale jak píšeš když máš tak hodného přítele tak bych se nebála i když rodiče budou proti.Nebudeš sama a to je hlavní.A jestli tvý rodiče jsou rozumní tak pochopí že ona nehoda se prostě stala když nemůžeš brát prášky a což žádná antikoncepce není stoprocentní.Když si s rodiči sednete a řeknete narovinu že prostě se stala nehoda teď si těhotná ale miminko si chceš nechat s tím že školu doděláš i kdyby jsi to musela na chvíli odložit že by to mohli pochopit,přítel tě určitě podrží a podpoří.Takže gratuluji a přeju moc štěstíčka ať ti to dobře dopadne.