Nazdarek. Jsme na tom skoro stejne, s tim rozdilem ze Kubovi budou za par dni tri. Aje bude osm mesicu. Kuba je strasnej rarach a Aja je taky dost ubrecena. Nekdy jsem z toho dost na nervy, ale posledni dobou je takovejch dni cim dal min. Aja toho zvladne cim dal vic, Kuba uz sem tam i poslechne a s Ajou si docela pekne hraje. Cekala jsem to horsi. A bylo by to uplne fajn, kdyby sel Kuba aspon na dopoledne do skolky, ale to je nerealny, protoze tu nemame trvaly bydliste a jsem na rodicaku s Ajou. Holt to musime nejak vydrzet. Casem to bude jenom lepsi a za cas budou z deti prima partaci. :a:

ahoj, já mám doma 5 letého kluka a 27měsíční holku a kolikrát mám pocit že jsem na prosto odrovnaná a nezvládám to. Ondra je trošku náročnější co se týká výchovy. Má takové divné stavy smutku střídají se se stekem. V pohodě je málokdy a mě to moc trápí. Už to ale řešim a snad nám odborník pomůže. Markétka je hodná holka. Už od miminka je pohodová. Samozřejmě má období vzdoru, ale krásně se dá zvládnout.
Vše se časem zlepší a bude to snima pohoda :-)

Ahojky, Mmonni, díky za tohle téma, protože poslední dobou mám podobné pocity jako Ty. Mám 3 letou holku a 6 měsíční mimi a poslední dobou je to fakt o nervy. První 4 měsíce byly super, malej byl spavé miminko, teď mu lezou zoubky, takže v noci snad každou hodinu vzhůru, malá začala chodit do školky, těšila jsem se, jak si oddechnu, no bohužel celé dopoledne tam bulí a bulí, takže jsem vystresovaná zase z toho. Teď jsou navíc oba nemocný, takže jsme zavřený doma a na mě doléhá nějaká depka. Ale přečetla jsem si komentáře holek a je mi líp :) Ono všude je něco, holt to není jednoduchý mít dětičky. Ale je to i o psychice, když je mi fajn, vše zvládám v pohodě, ale jak jsem teď nevyspalá a unavená, tak mi všechno víc vadí. Chtělo by to na chvíli vypadnout od dětí, docela se těším, až bude malý větší, že bychom si mohli s manželem udělat víkend jen sami dva, sice by se mi po dětičkách stýskalo, ale prospělo by nám to :) Drž se, brzy bude líp.....

Tak já mám porod tak za 3 - 5 týdnů a teď jsem byla 5 dní v nemocnici. Do té doby se to s malou dalo. Zkoušela, ale znala meze. Včera jsem se vrátila a zkouší tak neuvěřitelně, že jsem jí dneska fakt lískla, protože i po upozornění, že nemá kopat nohama, aby mě nekopla do bříška, se jí zalesklo v očích a schválně čutla. Je drzá, když se jí něco nelíbí, tak mě mlátí, jíst nebude, protože se to od ní očekává atp. Prostě znovu testuje, kam až může dojít - stačilo 5 dní a veškerá disciplína je fuč. Takhle jsem ji nezažila. Takže dnes je to u nás fakt kdo z koho, protože kdybych polevila, bude ještě hůř... :00: Nerada dělám zlou, ale někdy to prostě jinak nejde... :€\€: Děsím se toho, až budu muset znovu na pár dní pryč, natož když přivezu navíc brášku, který bude strhávat většinu pozornosti... :) Jsem na to fakt zvědavá... :bulva: