bubiška
bubiška
Ahoj holky,tak jsem dnes byla v poradně a mám pocit,že nakonec přece jen budeme únorčátka...Měla jsem termín porodu stanovený 29.února a 1.března.
ahoj holky,
Co poradit? Asi vydržet a doufat, že ho to přejde. Klárka je teď hroznej mamák, pořád na mě visí, navíc má období, že chce dělat všechno sama, ale nic jí nejde, takže pořád řve,... Tátu docela ignoruje, např. dneska jsme seděli na gauči, posadila jsem ji mezi nás a řev, sedla si vedle mě, ale z druhé strany, co nejdál od táty,... Když s ní dělá blbiny, tak je to v pohodě, ale jinak u něj neboduje. Snad jí to brzy přejde, nebo to nedám. Přeju pevný nervy :a:
Já ti teda neporadím, ale u nás je to podobné. Klárka je dubínek 2010 a teď v prosinci se nám narodil Ondrášek. Klárinka byla vždycky strašně hodná, ale čím víc se blížil porod, byla na mě víc a víc závislá a víc zlobila. Když jsem byla v porodnici, tak si na tatínka hodně zvykla a teď je s ním pořád. Malého má moc ráda, ale když se jí zdá, že se jí málo věnujeme nebo když jí říkáme, ať je potichu, tak šíleně ječí. O spaní ani radši nemluvím, to je hrůza. Tak přeju, ať se to u vás co nejdřív srovná... Janča
holky na tohle je jen rada :dance: vydržet, oni to zkousej, ja myslela za od 2 let do 3 mi budou rezervovat misto v bohnicich, proste si stat za svim , a nedelat ustupky proste vydržet ono je to přejde :k:
In reply to holky na tohle je jen rada by Jana8208
Já jsem si to myslela ;) ,ale je to fakt náročné.Jednou jsem odcházela z pokojíčku a brečela jsem......syn se smál,že dostal jednu přes plenu(nebiju ho moc,fakt jen plácnu) :n:
In reply to Já jsem si to myslela ,ale by Monina
no ono to placnuti musi ale taky zabolet aby vedel , že to neni sranda :?
ahoj holky,tak se hlásíme s novinkami.moc jich teda není.včera jsme byli na screeningu a vše dopadlo dobře.mimi se mi zdálo úplně veliké,ale má kolem (teda asi) 5cm...takže norma...u malé
holky jdu k vám pro radu...normálně se mi pořád pne břicho,jako u malého až tak v 6.měsíci :( myslíte,že je to normální?nejdřív jsem se utěšovala,že se roztahuje děloha atp,ale už
In reply to Tak jsem se dočkala, v noci by těhulka-smíšek
gratuluji a preji at je vse v poradku :a:
In reply to Tak jsem se dočkala, v noci by těhulka-smíšek
no vidíš...gratuluji !! tak ať se fazolka dobře vyvýjí!
In reply to no vidíš...gratuluji !! by Ruza
Holky moc děkuju!!! Ani nevíte, jak jsem šťastná!!!
:+^*: :k:
zkus vic odpocivat,asi se ti vic namahaji svaly,brisko roste rychleji jak u prvniho,ale v pondeli bych si radsi zasla k dr,
preji at to nic neni :k:
:a:
ahoj holky,
jdu k vám na takovou menší radu...
Tak my už máme pro prcka velkou postel dávno, dokonce už v ní i sám několikrát spal, odpoledne už jinam ani nechce, v noci - budí se - je to horší.. :( my to budeme řešit zatím cestovní postýlkou a snad se nám divoch zklidní, tak bude moct být sám ve svojí v pokojíku.
Ahojky, tak až se mrně narodí nám, tak malý bude mít 19 měsíců a o koupi další postýlky vůbec neuvažuji. Jířa ji stejně nemá rád, je hodně akční i při spaní, takže se furt bouchá a při cestování je mu malá. Z postele a na postel vylézá i sléza od roku. Ale i tak to budeme řešit zatím jen matrací. Na zem položím jen matraci a po chvíli až pořídíme postel. Bude mít svůj prostor a já nebudu mít strach, že sebou křápne o zem ;-)
Ahoj, myslím, že dva roky jsou na velkou postel tak akorát. Obzvolášť pokud jste v té situaci, že bude další mimi, tak bych rozhodně druhou postýlku nekupovala. Mám zrovna teď kamarádku, která čeká takhle po dvou letech a pěkně první dcerce vysvětlila, že postýlka už je pro miminko a ona že už je velká taik potřebuje velkou postel a dcerka se cítí jako "velká" a ve velké posteli je spokojená. Koupila bych nějakou zábranu a myslím, že nebude problém...
my sme sice 8/09 ale snad to ńevadi,
maly s nami spal v lozinici asi tak do 20m pak sem ho dala 2dny po sobe spat odpoledne do velke postle a v poho tak sem ho tam dala i na noc,a spi tam do dneska,
nemyslim si ze 2r dite je na postel male,je to jen o zvyku,
znam i 1r deti ve velke posteli :( ale bohuzel s rodici :(
Ahoj ,podle mě je zbytečné kupovat další postýlku,když stejně za chvilku byste ho dali do postele...my malého začali taky učit ve 2letech na velké posteli..nejdřív jen přes poledne a pak jsme malou postýlku schovali a řekli že už je na ní velký a od té doby nám spí ve velké posteli.Má tam zábranu a ještě jsem mu dávala na noc pod postel peřiny kdyby náhodou.Pár krát nám spadnul ale pak už spinkal v pohodě.Tak já být tebou tak už ho začnu učit na velkou..a uvidíte.Navíc náš malý často spával semnou na velké posteli když manžel nebyl doma a taky v pohodě
ahoj holky,mám možná asi hodně hloupý problém,ale nějak mě to bere a ráda bych uvítala jakoukoli radu a tipy od vás...je mi to hrozně hloupé,ale zkrátka...nevím,jak si mám s malým hr
tak jste mě uklidnily...
já jen,že jsem tady četla,jak se maminky věnují nepřetržitě svým dětem a zajímalo mě,co s těma prckama vlastně dělají...připadala jsem si tak neschopná.strašně se těším na období až budeme malovat,plnit různé úkoly,modelovat bez toho,aby plastelínu jedl,hrát hry apod...jenže teď mě prostě nenapadá JAK si s ním ještě hrát...asi tomu nechám volný průběh...snad z toho nebude mít nějakou ůjmu :)
In reply to tak jste mě by bubiška
neboj, přijdou na tyhle věci lepší období, náš malej se narodil v dubnu 2010 a na hraní ho nezajímá naprosto nic, resp. žádná hračka ho nezaujme na moc dlouho, opravdu blaženej je, když ho vezmu do parku a nechám ho pobíhat po trávníku, sbírat větvičky a kamínky, nebo ho houpu na houpačce na dětským hřišti. Většina našich rán vypadá tak, že já ještě ani nevidím na svět a synek už stojí u dveří na chodbu, významě na mě hledí a volá pá pá
Ahoj Bubiško - nebuď z toho smutná - já si myslím, že má zrovna prostě takový období (nevrlý, vztekavý, ubrečený a otrávený) - před tím to přece šlo... Já si taky přijdu někdy jako matka, co si se svým synem neumí pořádně hrát, dopoledne víc času strávím děláním něčeho jiného než věnováním se jemu, takže si různě kramaří, šmejdí, chvilku si hraje, dkyž ho něco zaujme a když se rozhodne fňukat, tak se třeba vydáme do podkroví a tam si najde zase jinou zábavu. Že bysme spolu seděli nad hračkami kdoví jak dlouho nebo si četli, malovali nebo tak něco, to teda ne, to ho moc nebere (malování jsme ještě nezkoušeli, knížka ho dlouho nebere, občas vkládačka...) - taky si někdy přijdu, že se mu málo věnuju - ale pak ssi vzpomenu na mamku, když říká, že si nepamatuje, že by se nám nějak extra věnovali. Jo, a taky si vystačíme s pár samohláskami ;) Mějte se krásně :a:
Já tohle také občas řeším. Většinou chce dělat něco, co je absolutně nevhodné (hrabat se ve skleničkách s přesnídávkou, vyhazovat tříděný odpad, jít ven když leje. Takže když mu to zakážu, je zle a řev. Musím se hodně snažit, abych ho pořád něčím zabavovala, jinak je to k nevydržení. Dneska jsem často chodila do podkroví do dalších místností, kde se zabavil nebo jsem uklízela a on "asistoval". Navíc co jsme přijeli z dovči, je na mě víc fixovaný, chytne mě za prst a musím jít kam chce on, sám nejde. Takže ´téměř 100% péče zase. Snad se to zlepší. Taky to na mě někdy padá, že nezaujmu, že to s ním neumím, že na to nemám energii pořád si s ním hrát, ale snad děláme co můžeme...
Ahojky, buď v klidu, my jsme na tom podobně. Klárka si taky sama skoro vůbec nevyhraje a když už, tak je to pár minut. Takže jí musím pořád zabavovat - stavíme komín z kostek, má mluvící hrnec, tak dává tvary (když jí to nejde, tak chytne pěknýho nerva), prohlížíme knížky, malujeme ... Doufám, že je to jen takový blbý období a brzy to přejde. Jinak je mi pořád v patách a když není po jejím, tak se krásně vzteká. Přeju pevný nervy, musíme doufat, že bude líp ;)
ahoj holky,
In reply to tak to máš úplně super, by aisha
to je dobře,aspoň se trošku pročistí organismus ;) všem ;)
já když jsem začala vařit zdravě,tak manžel pro to moc neměl pochopení a celá jeho rodina mě považovala za cvoka,ale teď,když už to dělám nějaký ten rok,tak sám přiznal,že se i cítí líp,že mu vůbec nechybí sladkosti,shodil i nějaké to kilo a začal dokonce jíst domácí müsli.dřív se mi jen smál,že je to jen obilí a tak,ale prostě tak nějak k tomu došel sám...teď mu moje kuchyně chutná daleko víc,protože po ní není těžko a myslím,že je to dobré i pro děti...každé dítě vyroste to je jasné,ale určitě bych třeba neměla svědomí dávat jako můj kamarád 9měsíční holčičce párky!!!
jinak u nás je dobré,že všichni vyrůstali na vsi,i tcháni i moje mamka,takže chápou,že domácí je prostě lepší.i kdyby někdo dokázal,že kvalitativně je to stejné (což si ale nemyslím),dělala bych to i pro pohodu zvířat,pro přirozenost přírody...
já v tom nevidím jen jídlo bez éček a zdraví,ale i podporu našich malých zemědělců,že vím,odkud to jídlo pochází a že není dovážené tisíce kilometrů.a taky v tom vidím ten přirozený koloběh života,jakým vyrůstali naši předci a mě se to líbí...
zrovna včera se u nás byly dívat holky na kozy a školka sem chodí na procházky :D
Ahoj! Dopředu předesílám, že nechci nikoho urazit, protože je docela dost možné, že se teď spousta z vás naštve. Žádné tabulky nesleduju, používám selský rozum a mám zdravé dítě. Neumím si představit jak s hlavou jako pátrací balon chodím po obchodě, v ruce třeba vytištěnou tabulku a studuju to maličkatý písmo na potravinách. :s: Když se tak koukám kolem sebe, tak nejzdravější děti mají paradoxně maminky, které tohle či ono opravdu neřeší. Opravdu se nechci do nikoho navážet, jen jsem chtěla napsat, že upřímně obdivuju maminky, které v tom celodenním kolotoči ještě studují potraviny. Jasně, že nechci ani zlehčovat škodlivost některých potravinových a konzervačních doplňků. Jen si myslím, že tohle je nejkratší cesta do blázince. Pak ještě své dítě překlopím nějakým poklopem, který nepropustí žádné špatné záření a nechám ho žít ve vákuu. Občas se mi honí hlavou spoustu myšlenek a obav ale pak si uvědomím, že s takovou bych se zbláznila a časem bych byla malé jako máma spíš na obtíž.Denně jsem na malou až do večera sama, ještě máme dva trhače, téměř denně vařím, mám poklizeno, snažím se Sofi věnovat jak to jen jde a ještě sledovat éčka, tak to bych už asi úplně zmagořila. :s:
Takže ještě jednou nic ve zlém a velký obdiv těm, které jsou tak pečlivé a uvědomělé. :a:
In reply to Ahoj! Dopředu by Soňáček
:one:
In reply to Ahoj! Dopředu by Soňáček
tak...já patřím mezi ty nepečlivé a neuvědomělé taky... :///: jsem ráda,že vlezu do obchodu,naházím do vozíku co potřebuju(kolikrát se pohádáme,že mají to a to ve slevě a já beru automaticky dražší)prostě papnu první co vidím a nepřemýšlím..nesnáším nákupy :sick: a představa,že budu ještě každou věc otáčet a studovat...to fakt ne...hrozné...brrr.
samozřejmě se snažím vařit zdravě,nedávat malému vyloženě glutamáty (či jak se jmenuje :///: )a sračky viz.bujon atd..ale studovat každé velké E by mě jeb....však víte co...ovšem taky to nikomu nevymlouvám,když na to má čas :s:
In reply to Ahoj! Dopředu by Soňáček
ono je to spíš o tom, že když necpeš dítěti denně potraviny nabité éčky, tak je to v pohodě. Já třeba ¨nesleduju, kde co vše je, ale snažím se nakupovat přirozené potraviny, které těch chemických látek mají co nejméně. Koupím někdy dětem zmrzlinu s éčkama :-)), ale pak zase mají ovoce zeleninu a doma připravené jídlo. takže asi tak jako všude a ve všem: "Všeho s mírou" :a:
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
