prosím o radu...

Ahojky tak taky mě několikrát napadlo, jak bych malého mohla zabavit jinak než co normálně děláme... Venku je to celkem v poho, tam si vystačíme, ale doma, když je hnusně a nedá se jít ven, tak to je někdy opruz :00:
Je pravda,že je dobré když jsou ve společnosti ostatních dětí, ale ne vždy mají i ostatní mamky čas, jak by se nám líbilo...
Knížky prohlížíme a vyprávíme si také, hodně frčí balony všech velikostí, auta a vkládačky.. aspon tedy u nás..
Jinak se o dalších aktivitách ráda inspiruju, dík za takový příspěvek ;)
páčko :a:

Ahojky holky, tak jak čtu vaše příspěvky, tak asi sem moc s tím mým rarachem nezapadnu... Šíma si od malička vyhraje sám, jsou ale i dny kdy ho musím zabavovat, jinak je otravný, ale to je většinou i venku špatné počasí a nebo ho trápí zoubky. Ukecanej je jak "palackej" od rána pusu nezavře ani u jídla :) ! ale je fakt, že jsme od malička s kámoškou a 11měs. starší (ale ona už teď mluví v souvětích) Takže máme asi výhodu, že všechno od ní odkoukává... A je fakt, že když jsme s ní tak se krásně spolu zabaví! Takže fakt doporučuju mít kolem sebe kámošky s děckama :) ... Jinak už konečně zvládáme sedět u knížečky a říkat zvířátka a nebo jsou teď hitem kostky! a naučil se na autíčku odrážedlu. Neboj každé dítě je originál, takže co teď nezvládá brzo určitě dohoní!!! hlavně ty musíš být v pohodě a malej bude rád, že má usměvavou a vyrovnanou maminku!!! Víc už pro něho nemůžeš udělat!!tak ať se daří!papa

jdu se vtírnout

Ahoj Bubiško,

předběhla jsi mě s touto myšlenkou... Taky mám skepsi, že můj syn téměř nemluví, víc toho napiští a nakřičí než řekne a co se týče hraní, tak hraček si vůbec nevšmá. Už mu ani žádné nekupuju, prtž pokaždé, když jsem jela někam nakoupit, přivezla jsem mu nějakou tu maličkost, blbinku, která ho zaujala jenom tehdy, kdy jí mohl dolovat z obalu a jinak leží netknutá u hraček.On radši tahá prádlo, všechno odevšad vyháže, dělá že jí, přitom mi jídlo schovává po bytě nebo ho někde v koutku rozšlape. Když si sedneme ke knížce, chce jen muchlat listy, jediná hra, co ho baví je kolo mlýnský a jinak nejraději lítá venku. Jednou týdně k nám přijde švagrová, co má o měsíc staršího kluka, který už chodí bez plen, řekne si o čůrání, kakání, je strašně chytrej, asi má IQ 200, nebo nevim, slovní zásobu má lepší jak jeho 4 letej brácha. Taky už má bez jednoho špičáku všechny zuby. No nemusim ti řikat, že už před ní utíkám, když vim, že má přijít, radši sbalim kluka a jdu na hřiště :D

tak jste mě uklidnily...
já jen,že jsem tady četla,jak se maminky věnují nepřetržitě svým dětem a zajímalo mě,co s těma prckama vlastně dělají...připadala jsem si tak neschopná.strašně se těším na období až budeme malovat,plnit různé úkoly,modelovat bez toho,aby plastelínu jedl,hrát hry apod...jenže teď mě prostě nenapadá JAK si s ním ještě hrát...asi tomu nechám volný průběh...snad z toho nebude mít nějakou ůjmu :)

Ahoj Bubiško - nebuď z toho smutná - já si myslím, že má zrovna prostě takový období (nevrlý, vztekavý, ubrečený a otrávený) - před tím to přece šlo... Já si taky přijdu někdy jako matka, co si se svým synem neumí pořádně hrát, dopoledne víc času strávím děláním něčeho jiného než věnováním se jemu, takže si různě kramaří, šmejdí, chvilku si hraje, dkyž ho něco zaujme a když se rozhodne fňukat, tak se třeba vydáme do podkroví a tam si najde zase jinou zábavu. Že bysme spolu seděli nad hračkami kdoví jak dlouho nebo si četli, malovali nebo tak něco, to teda ne, to ho moc nebere (malování jsme ještě nezkoušeli, knížka ho dlouho nebere, občas vkládačka...) - taky si někdy přijdu, že se mu málo věnuju - ale pak ssi vzpomenu na mamku, když říká, že si nepamatuje, že by se nám nějak extra věnovali. Jo, a taky si vystačíme s pár samohláskami ;) Mějte se krásně :a:

Já tohle také občas řeším. Většinou chce dělat něco, co je absolutně nevhodné (hrabat se ve skleničkách s přesnídávkou, vyhazovat tříděný odpad, jít ven když leje. Takže když mu to zakážu, je zle a řev. Musím se hodně snažit, abych ho pořád něčím zabavovala, jinak je to k nevydržení. Dneska jsem často chodila do podkroví do dalších místností, kde se zabavil nebo jsem uklízela a on "asistoval". Navíc co jsme přijeli z dovči, je na mě víc fixovaný, chytne mě za prst a musím jít kam chce on, sám nejde. Takže ´téměř 100% péče zase. Snad se to zlepší. Taky to na mě někdy padá, že nezaujmu, že to s ním neumím, že na to nemám energii pořád si s ním hrát, ale snad děláme co můžeme...

Ahojky, buď v klidu, my jsme na tom podobně. Klárka si taky sama skoro vůbec nevyhraje a když už, tak je to pár minut. Takže jí musím pořád zabavovat - stavíme komín z kostek, má mluvící hrnec, tak dává tvary (když jí to nejde, tak chytne pěknýho nerva), prohlížíme knížky, malujeme ... Doufám, že je to jen takový blbý období a brzy to přejde. Jinak je mi pořád v patách a když není po jejím, tak se krásně vzteká. Přeju pevný nervy, musíme doufat, že bude líp ;)

Ono je to taky o povaze...bohužel a někdy bohudík. Já mám doma dneska už skoro tříletýho kluka, který byl to samý, jako ten tvůj. A tak trošku je takový dodnes. On se nikdy nezabavil sám, nikdy mi nekrámoval v kuchyni ani jiný skříňce, jeho prostě nikdy nebavilo vyházet mi oblečení nebo cokoli jinýho, co dělaly ostatní dětičky. My jsme hodně prohlíželi knížky, vystačil si se zvukem "ká" a ukázáním prstu...a tak pořád dokola. Jakákoli nová hračka byla na chvilinku, pak ho přestala bavit, i když jsem mu u ní asistovala. Je to asi i o tom, učit dítko od úplnýho miminka trávit čas i samo..to jsem u prvního synka doopravdy nedělala, už když byl mimčo, seděla jsem u něj veškerý jeho bdělý stav s něčím v ruce a minimálně chrastila...jinak křičel a to jsem já jako vyplesklá prvomatka nemohla připustit. Tak trošku je na tom bitý dodnes, ale už se to hrozně zlepšilo. Takže žádná špatná matka. Děláš se synem to, co dělat můžeš! A občas se prostě taky pokus hodit nohy nahoru a nevěnovat se mu vůbec...on se musí učit najít si zábavu i sám, protože jinak to nebude umět nikdy;-).

Ahojky nevěš hlavu. Vše děláš moc dobře akorát v období od 12 do 18 měsíců má dítě období vzdoru a proto se vzteká a zkouší co mu vše povolíš. My si čteme, ukazujeme si zvířátka, říkáme básničky typu paci paci, kovej kováříčku, aby jsme spojily verbální a neverbální komunikaci, stavíme komíny z kostek, maluju, ale jak nemá náladu tak s ním nic nehne. Prostě i dítě má své nálady. Ono ho to přejde to chce trpělivost a čas. Zatím pa Verča !!!

ahoj, netrap se tím ;) píšeš, co všechno s malým děláš, vždyť to je spousta věcí ;) dětičky nevydrží dlouho u jedné činnosti a i když se všude píše, jak by měly být aktivity rozmanité, tak se to zase nemůže přehánět. všechny ty novinky, které dítko vidí a naučí se (dát kostku na kostku, prostrčit předemět otvorem...) musí taky zpracovat a v hlavince porovnat, znovu vyzkoušet... někdy může děti znervozňovat, když je toho moc.
zkušela jsi ho někdy nechat hrát si samotného? jak mu to jde? najde si zábavu?
já mám asi dítka samostatný, nevím, ale většinou si hrajou samy. když si vybavím období, kdy jsem měla jenom synka a byl asi tak stejně starý jako tvůj, tak ten den vypadal tak, že část dne jsem se mu vysloveně věnovala a část dne se zabavil sám. dělala jsem takový ty běžný činnosti - uvařit, uklidit, vyžehlit, pověsit prádlo a on se kolem mě batolil - někdy se připojit a "pomáhal" mi, ale většinou to vypadalo tak, že když jsem byla třeba v kuchyni a on se motal okolo, tak si vyndal něco ze šuplíků (co měl dovoleno) a hrál si s tím - s miskama, krabičkama, hrncema, vařečkama....
já se přiznám, že mě moc nebaví si s nima hrát - zatím to není moc efektivní, když se připojím k našemu tříročkovi a hrajeme si s legem, tak to dopadne tak, že já stavim a on se dívá, to mě neba, to samý je s kreslením. Ale když si kreslí nebo hraje s legem sám, tak nestíhám zírat, jakou má fantazii, co vymýšlí apod.. s roční breberkou - tu hry zatím baví chvilku, tak se snažím vychytat čas, kdy jí to bude bavit a pak si spolu hrajeme - teď frčí prohlížení v knížkách, takže koukáme na zvířátka a popisujeme je no a potom říkačky u kterých se něco dělá - šiju boty do roboty, kolo kolo mlýnský...

Ahojky, nebuď smutná, podle mě si s ním hraješ moc hezky :) teď je ve věku, že moc asi u ničeho nevydrží, potřebuje zkoumat, poznávat a nejlépe pořád něco nového. Pokud máš nějakou kamarádku s prckem, tak jděte na návštěvu, asi chce změnu no. Je to úplně normální, že se vzteká. Můj první kluk si třeba vůbec nechtěl prohlížet knížky a ten druhý je miluje... prostě každé dítě je jiné. Nemáte třeba nějakou stavebnici? My jsme květen 2010 a už nás dost baví, nebo zkuste malovat, prostě něco nového :a: