alisse

05.01.2011

Tak konečně se mi narodila :-) Porod byl bez komplikací a 31,12 2010 v 16,35h už na mě koukala pohledem, který mi říkal "postaráš se o mě?" Její bio táta ji popírá a nechce o ní ani s

Tak už to přišlo ...
Tak už to přišlo ...
Tak už to přišlo ...

na toho zploditele se vy...r,tak jak pisou holky 100x lepsi strejda,ktery ji bude tatou,nejsi prvni ani posledni ktera zustane uplne sama ,vlastne ne sama ale s malou princeznou,ktera ti to jiste vse vrati i s uroky
a verim ze jednou budete jednou mit skveleho tatu
preji hodne stesti :a:

a držíme palce .-) Pořád lepší strejda než ten parchant.A jestli vás má obě rád,tak to je úplně ideálni,ne??

na takového "tatínka" se vyprdni máš krásnou holčičku, jen být tebou vyřídím si výživné jak na sebe tak na maluo pokud opravdu víš že je on jejím otcem máš nárok aby ti hradil po dobu dvou let výživné na tebe a na malou samozřejmě o hodně déle, dej si to k soudu oni se postarají aby ti platil! aby jste se měli trošku dobře když v tom budete te´d samy!:-* přeju ti hodně sil a brzy dobrého a spolehlivého lepšího tatínka...nenechej se dbýt jen tím že on má dojem že není otec, pokud si za tím stojíš soud se o vše postrará.. nedej se a držím pěsti.. papa Lenka a Lenička:-)

malá je moc hezká, tak ať ti dělá jen samou radost :k: . Jinak s tebou souhlasim, ať si ,, tatínek '' trhne :-g( , není na světě jedinej ;) . Jinak přeju malé do života jen to nej a ty se měj krásně a užívej si holčičky :€s€:

19.12.2010

Ahojky, nevíte některá jak to je, když se dává žaloba o otcovství??Můj bývalý přítel mě opustil kvůli jiné pár týdnů před termínem a vše popírá, navíc protože ztratil veškeré doklady tak jsme ani nemohly na matriku kvůli otcovství dokud byl s námi. Kdybyste některá měla s tímto druhem žaloby zkušenosti, prosím napište mi co a jak? Jestli se to vůbec vyplatí a tak. Díky všem

Kliknutím vložíte smajlíky:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

no a co když jim tam napíše, že otec 100% není(což není pravda) - to pak neřeší, nebo tam bude muset jít i tak??

18.12.2010

Tak nevím, možná jsem praštěná a dost si hraju s ohněm, ale fakt mi to pomáhá, tak co?? Se mnou mluvit nechce a na dítěti mu už nezáleží, protože já jsem mu prý ublížila první.

Ahojky, tak držím palce ať toho dosáhneš a on se chytne za rypák a uvědomí si to. Já jak nad tím přemýšlím asi bch udělala to samé. :one:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

on s ní ale 4 roky není - oni se znají asi 3 měsíce a necelý měsíc u ní žije. To on je tak prolhanej. Ono to bylo tak, že my bysme za chvíli slavily rok. Ono je to celé v mých ostatních blozích, ale ve zkratce - poznaly jsme se, milovaly se, byly úplná rodina, jenže pak přišla krize - začal si s ní psát a my jsme se posunuly až na druhé místo. Pak mě začal bít a v 35.tt nás opustil a je s ní. Namlouval mi jak nám bude pomáhat, jak nás přesto všechno nechce ztratit úplně a že o prcka stojí - no a potom obrátil. Tak ho chci taky trochu potrápit. Nebo je to opravdu tak zlé??

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

přes sms ne? to by poznal - ale na netu - no zatím jsme začly jen tak o psech, o vánocích a tak - trochu o té lásce, ale pak musel prý jít, tak budem pokračovat dnes - ono se mu vnucovat nechci, jen chci aby aspoň trochu chtěl vědět o prckovi. je to hra s ohněm, ale snad si uvědomí jak hnusně se zachoval a časem mu to bude třeba i líto. to je oč mi jde - aby litoval, že teď nestojí o prcka, aby si vyčítal, že neuvidí jeho první úsměv a ani jeho samotného - že takto o všechno přijde. nemíním mu rozvrátit vztah, jen aby se začal chovat trochu jinak.

12.12.2010

Ahojky, svůj příběh o tom jak mě přítel bil a pak opustil kvůli jiné jsem tu už psala. Radili jste ať zapomenu a dám svému štěstí čas.

Přestože jsem tvé minulé blogy nečetla, ani jsem nebyla ve tvé situaci, zkusím napsat jak to vidím já z mého úhlu pohledu.
Z toho co čtu mi vyplývá, že myslíš nejen na sebe a mimi, ale i za bývalého přítele. Chceš mu dopřát být otcem, vidět,jak mu roste dítko, těšit se z toho. MYslíš to dobře vůči němu. Nemysli ale jeho hlavou! Každý svého štěstí strůjcem. On se otočil zády, chce ukončit kontakt, o bití ani nemluvě. Takového člověka bych se bála, natož k němu připustit moje dítě. Starej se prostě jen o to, aby tobě a miminku bylo dobře za všech okolností.
Holky dole psaly pěkně, otec je ten kdo má dětátko rád a stará se o něj... a basta.
Na každého čeká štěstí, počkej si - co se týče chlapů - na něj. Jedno štěstí už máš v bříšku. Se zdravím to moc nejde, ale v této situaci můžeš udělat spoustu věcí, aby jsi byla spokojená.

Ahoj - tvůj příběh neznám , ale za mě ... já bych mu narození neoznamovala , jestli bude mít zájem ať se snaží sám od sebe... :k:

Promiň, ale jestli si myslíš, že tento tvůj přítel bude jednou skvělý otec a že by bylo líto, kdyby o něj tvé dítě přišlo, tak jsi asi hodně naivní... víš, on se jistě najde jiný a lepší táta, i když bude nevlastní, ale který bude mít rád tebe i tvé dítě a nebude se k tobě ani k tvému dítěti chovat jako ke kupce hnoje... jestli čekáš, že se stane zázrak a on se změní a bude se zajímat o dítě, o tebe, začne se najednou z ničeho nic chovat lépe, slušně a bude vás milovat, pak se asi hoooodně zklameš... ale po svých zkušenostech říkám, že raději žádný táta, než špatný táta... a o partnerovi to platí totéž, i když není dítě...
Píšeš, že nemůžeš dovolit, aby vaše dítě přišlo o tátu... opravím tě... předně bys měla myslet na to,a by vaše dítě nedoplatilo jednou na to, že má takového tátu... když bil tebe, myslíš si, že se najednou otočí a přestane? Že nebude bít i dítě? Nebo to chceš? Táta je ten, kdo dítě vychovává a má ho rád, ne ten, kdo ho zplodil... být tátou je mnohem větší zásluha, než být jen tím "dárcem" spermie... protože někdo, kdo se k matce dítěte chová jako jsi psala, že se chová ten tvůj přítel, rozhodně tátou není... měj se víc ráda, mysli už nejen na sebe, ale i na své dítě... a to si zaslouží jen to nejlepší, ne nejhorší...

Ahojky, nevím co jsi psala dříve a chápu Tvoje pocity, ale asi Tě hodně zklamu. Nemaluj si to růžově, že on by byl super táta. NEBUDE. Jen začne ještě ubližovat tomu malému. Děti jsou čisté důvěřivé dušičky a jeho lžím a slibům nebude rozumět. On za ním nebude chodit, jen někde v hospodě se bude tlouct do hrudi, že má dítě a strašně moc by s ním chtěl být. Můžu se plést, ale na 99% myslím, že ne. Člověk, který zbije ženskou a teď nevím jestli i těhotnou nemůže mít žádný charakter. Já vím, že to bolí, že bys to štěstí z narození miminka chtěla prožívat s tatínkem, ale věř, že to NIKDY jiné nebude ani kvůli deseti dětem. Mám to za sebou a lepší je ho hned vymazat z paměti. Taky jsem byla naivní, kurvil se kde mohl, byl mě a já vždycky hrozně ráda uvěřila slibům, že už to nikdy neudělá. Udělá, člověk se nezmění mávnutím proutku. Nekaž si život ani tomu prckovi. Stálo by Tě to ještě hodně moc slz. Najděte si hodného a zodpovědného tátu a tohodle už neřeš. Je to nejlepší řešení. pa a držím palce

Ahoj,chápu co tě trápí a že nad tím pořád musíš přemýšlet,ALE...vykašly se na to.Teď když ještě nemáš mimi na světě to vidíš takhle,ale zaručuju ti,že až porodíš,budeš to vidět úplně jinak.Myslím,že rozhodně takovýho šmejda nebudeš chtít vidět hned po porodu.A že připravíš dítě o "tatínka"?To není tatínek,ale dárce spermatu.Až ho budeš držet v náručí,tak rozhodně nebudeš chtít,aby ti na něj sahal nebo si ho jakkoliv nárokoval.Buď ráda,že ses ho zbavila a že je s nějakou jinou-dobře jí tak-šťěstí jí to nepřinese!Ty jsi ta vítězka-zbavila ses hajzla co nestojí za jakékkoliv trápení a hlavně budeš MAMINKA a to je fakt nejvíc!!!!Mám za sebou něco podobného a věř mi,že mi chlap FAKT nechybí.Takže hlavu vzhůru,užívej si těhotenství-netrap se ať máš klidný miminko-a uvidíš,že až se narodí bude život krásnej!!!!

08.12.2010

Pořád nevím jak dál. Stále ho miluju, stále to šíleně bolí - vážně začínám brát v úvahu možnost, že bych dala dceru do péče exmanželovi a mimčo k adopci.

ja jsem se hodne snazila, vzit se do tve situace, co bych delala, kdybych jedno dite mela, druhe bylo na ceste a najednou prisla o manzela (neresim okolnosti). A priznam se, ze nevim. Na manzelovi jsem citove a vlasnte i financne hodne zavisla. Predstava, ze bych byla bez nej je pro me strasliva a sklicujici. Jen samotna myslenka na to me desi. Urcite bych stejne jako ty propadla depresi. Vzdycky jsem byla melancholik a k depresim mam sklony. Mela bych pocit, ze bez meho muze nejsem nic, nic neznamenam. Miluji sveho tak moc, ze by zivot bez nej by pro me v prvni chvili postradal smysl. Urcite bych zasla za psychiatrem a nebyla bych proti, kdyby mi dr. napsal nejake medikamenty, protoze myslenek na sebevrazdu bych nedokazala zbavit jen tim, ze si reknu (nebo mi nekdo jiny v dobre vire pripomene), ze mam deti a musim se o ne postarat - ja ne. Kdyz ma totiz clovek hlubokou depresi, pak si muze tisickrat opakovat, ze ma deti, ktere potrebuji mamu, ale mozku to je jedno, proste se bouri a chce se vsim zkoncovat. Vim o cem mluvim. Kdysi mi umrel pritel a ten pocit osameni byl tak silny, ze jsem nedokazala nic jineho, nez spat. Chtela jsem vsechno zaspat. Byl to jediny zpusob, jak pro danou chvilku neexistovat.
Ja mam to stesti, ze mam rodice, na ktere se muzu kdykoliv obratit, ale alissa to stestni nejspis nema.
Ono se to lehce odsuzuje, ale do podobne situace, do podobnych sracek, se muze dostat kazda z nas. A ikdyz se tady holky zaprisahate, ze by jste sve diti nikdy neodlozili, tak nikdy nemuzete vedet, jak s vami zamava vase vlastni psychika. Psychika je totiz "ku.va", prominte mi ten vyraz. Garantuji vam, ze jen malo ktera z vas by zustala naprosto v klidu a nad veci. Nekdo potrebuje vic casu na to se vzpamatovat, nekdo mene, s nekym to zamava vic, s nekym mene. S Alissou to evidentne zamavalo vice. Treba je to doopravdy tak, ze nevi kudu kam a jeji psychicky stav ji v soucasne chvili proste nedovoluje postarat se o deti. To ale prece neznamena, ze sve deti nema rada.
Byt na alissine miste, tak v prvni rade vyhledam pomoc odbornika, ktery by ji pomohl se zorientovat a nabrat dech. Pak by to treba nevidela tak cerne jako ted a prestala by preferovat jako jedinou moznost, jak se ze sracek dostat, odlozit deti.

mamko, nevzdavej to. Ted te naopak deti potrebuji a navic te urcite drzi nad vodou. Az se ti narodi i 2. prcek, tak ani nebudes mit cas myslet na problemy. A ohledne toho otcovstvi, ty ho muzes dat k soudu a ten mu naridi, aby si udelal testy otcovstvi. Kamaradka mela s otcem sveho ditka to same.
Drzim palecky, at se vse uklidni a rozhodne to NEVZDAVEJ.
Mej se krasne a pohlad dcerku i pupicek.
Meena, Rozarka a Adrianek

zajdi na socialku, odbor péče o děti. Vyzpovídej se tam. Určitě ti ohledně peněz nebo bydlení v aziláku pomůžou. Aziláky jsou sice na rok, ale pokud mamina nesežene bydlení, tak se jí to zas prodlouží ten pobyt. Nevyhodí tě s dětmi na ulici. Azilák mám o 3 ulice vedle a maminky některé z tama znám. Jsou tam i 4 rok. Pomohou ti přispět na ubytování i nábytek ti půjčí. Ve tvé situaci ti určitě výjdou vstříc. Jestli chceš děti dát pryč, tak to řeší taky tam. Jen tě prosím, tohle nedělej. Nikdy je už nedostaneš zpátky, neuvidíš je růst. Srdce ti to utrhne..Co se týká té co chceš dát manželovi.Zvaž jestli je to čestnej chlap, který ti pak dovolí návštěvy. Hodně štěstí doufám, že srdíčko ti poradí co máš dělat.

Hlavně se nevzdávej! Děti si nech, jsou to ten největší dar a bohatství které máš! Než se definitivně rozhodneš, zajdi pro radu k psychologovi, on to to vysvětli z oci do ocí :) Máš taky svou rodinu a ta by to nesla také špatně!

05.12.2010

kde začít?? když jsme s přítelem zjistili, že budeme mít miminko, byli jsme oba šťastní, všechno bylo perfektní až do chvíle kdy na nás dopadla krize.

In reply to by hanelleora

Vždycky byly maminky, které daly dítě k adopci, celou historii lidstva, ty důvody byly různé. Často se pak dítě mělo lépe... Dnes je debilní trend řešit kraviny jako kdo je pravá matka... Bla bla. To je jedno. Důležitý je mít matku, která dítě miluje a stará se o něj.
Spousta žen dítě odložila, třeba proto, že věděly, že když zůstane s nimi, nejspíš nepřežije, když ho dají tam či onam, tak na 99% ano... Milovaly je, proto je daly od sebe, aby jim zachránily život... Prvně se zamysli, než začneš někomu nadávat, aniž bys mu dala žádanou radu. Tohle jí asi nepomůže, nemyslíš?

Ne-matky jsou ty, co jdou na potrat, ne ty, co řeší, zda dítě odložit.
Nikdy nevíš, co by dělala, kdyby se stala vdovou, třeba by sebe i dítě otrávila nebo se oběsila, dej s tím pokoj.

Je hodně maminek, co tu adopci plánoaly od začátku, připravovaly se na ni, a pak si dítko nechaly.
Ale taky je hodně dobrých párů, které by za takové miminko byly vděčné, a mělo by se u nich dobře.

Tady tyhle miluju, kdyby psala, že jí vyšly blbě testy, jestli si má dítě nechat, nebo potrat, tak jí mnoho lidí napíše "potrat", když řeší "zvládnu dítě, nebo ho mám dát k adopci", tak ji odsoudí... Trochu mimo.

In reply to by jar

hm...jedna z mála matek co to tu mají v hlavě srovnáno...souhlasim s tebou, napsala jsi to dobře. :one:
Já bych sice nikdy dítě k adopci nedala ...ani bych nikdy ale nikdy neotěhotněla s nějakým přítelem se kterým to nemám zcela vyřešený. Otěhotněla jsem až ve 30 s manželem se kterým jsem 11 let a už spolu zůstanem a společně budeme vychovávat tu naší tygřici..i když bych ho skoro každej den nakopla někam :) ...ale dost nechápu dnešní přístup k rodičovství...spousta holek do toho neuváženě vlítne a pak musí řešit hodně složitý situace...neříkám, že je to případ téhle maminy...píšu tak obecně. Každopádně i když to vážně osobně nesnáším...takhle hazardovat s děckým životem, nikdy bych asi neměla odvahu někoho takhle napadat. Má to holka těžký a každá rada drahá..já bych si dítě nechala a toho bio otce bych ani neuváděla..těch pár kaček nestojí za to, aby jí pak dělal naschvály...a že by je asi dělal, když se dokáže nejdřív na mimi těšit a pak opustit kvuli jiné těhotnou maminu. Ale stejně, mě se to radí...když mám manžela, kterej miluje svou dceru a finančně nás zabezpečí.
Vím, že to tu mamču teď hodně trápí... a chce to nějak řešit ale stejně si myslím, že až se to narodí a bude to slepě hledat její prs..tak si ho nechá a dřív nebo později na toho vola zapomene :dance:

Ahoj alisse,
jsme ve stejném týdnu těhotenství a já si opravdu nedokážu představit, že bych svoje miminko, na které se od začátku těším, dala k adopci. A protože tě tyhle myšlenky napadají teď ke konci těhu, tak si myslím, že do téhle doby jsi se na svoje miminko těšila, chystala výbavičku,... A najednou by jsi ho porodila a dala pryč. By jsi se domů vrátila s prázdnou náručí místo s milovaným děťátkem. Zkus se zamyslet, kdo by ti mohl ve tvé situaci pomoci - rodina, kamarádka nebo i ten kamarád. Prostě bych zkusila všechno, abych si mimi mohla nechat a ne se ho hned vzdávat. Stejně by jsi si to celý život vyčítala. Je to živá bytost, která si zaslouží lásku a ne aby se ho maminka vzdávala, když se dostane do životní krize.
A jestli starost o dítě zvládněš - vychovala jsi už jedno dítě, proč by jsi nevychovala další. Pamatuj si, že ženská toho zvládně o hodně víc než chlap (myslím třeba co se stresu týče). Prostě zatneš zuby a zvládneš to!!!
Přeji hodně sil a správné rozhodnutí :|P:

Chápu, že jsi v těžké situaci , ale vzdát se dítěte je nesmysl. Vždyť je to to nejcenější a nejstálejší co v životě máme. Neexistuje větší dar a štěstí!!!!!!!!!!!!!!!! jasně , že to zvládneš ,jako statisíce jiných svobodných , či rozvedených maminek. A pokud chlap stojí za prd, tak by stejně odešel . Mohlo se to stát třeba pár měsíců po narození miminka a co potom? Také by jsi nemyslela předci na to , vzdát se ho. Já se rozvedla když byl dcerce 1 rok, dělala jsem dálkově školu, chodila na brigády a doslova počítala každou korunu a jedla třeba měsíc jen čínské polévky, protože hlavní pro mne bylo mít na plenky a jídlo pro malou. Dnes je to už 9 let, jsem štastná , znovu vdaná ,mám báječného chlapa a jsem hrdá na to , jsem jsem to tenkrát zvládla, bylo to sakra těžké , ale posílilo mne to a byla to skušenost k nezaplacení. I na tebe někde čeká ten pravý chlap , nový táta pro tvé mimi, tak to vnitřně nevzdávej, vždyť on je ten kdo se připravil o to nejcenější a ty máš ten trunf to velké štěstí!!!!!!!!!!
Přeji ti velkou sílu , pohlaď pupík a veř , že my ženský jsme silný a zvládnem všechno! Určitě máš kolem sebe lidi , kteří Tě rádi podpoří a pomohou když bude třeba :-)

Dáša a Filípek

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka