alisse
alisse
Tak konečně se mi narodila :-) Porod byl bez komplikací a 31,12 2010 v 16,35h už na mě koukala pohledem, který mi říkal "postaráš se o mě?" Její bio táta ji popírá a nechce o ní ani s
Je lepší, být s ní sama, než mít nějakého idiota. Taky jsem s malou sama a jsem za to ráda.
Tvoje dcera je krásná :).
Ahoj, moc gratuluji k malé, je hrozně krásná :-) jojo, to znám, stačí jeden jejich pohled a hned máš lepší náladu :-) už jsem Ti odpovídala na jeden příspěvek, musíš vědět, jestli od něho chceš peníze, ale tím pádem má právo zasahovat vám do života a do výchovy, nebo ho jako já neuvedeš, sice od něho nebudeš mít ani korunu, ale nemá žádnej nárok na TVOU DCERKU. Víš, podle mě je jedno jestli dítě vyrůstá s biologickým otcem nebo náhradním, hlavní je pokud ten tatínek nebo strejda mají toho mrňouse rádi a jak se k němu chovají :-) Moc dobře vím jak Ti je, náš bioblb o malým už ví, ale žádnej zájem, to je nám 10 měsíců, máme novýho strejdu, kterej si k Domčovi našel cestu :-) Sice je to občas hodně krušný a veselý, ale ti naši cvrčci nám to vrátí :-)
Moc gratuluju :€s€:
ahoj mas krasnou holcicku a za ni bud moc rada hlavne ze je v poradku,ja mam ted uz skoro rocni holcicku a jeji bio tata ji ani nevidel.Casem te ta bolest prejde ale zvladnes to neboj drzim palecky tobe i male
Ahojky, nevíte některá jak to je, když se dává žaloba o otcovství??Můj bývalý přítel mě opustil kvůli jiné pár týdnů před termínem a vše popírá, navíc protože ztratil veškeré doklady tak jsme ani nemohly na matriku kvůli otcovství dokud byl s námi. Kdybyste některá měla s tímto druhem žaloby zkušenosti, prosím napište mi co a jak? Jestli se to vůbec vyplatí a tak. Díky všem
ahoj, tak zkušenost s tím ještě nemam, ale taky mě to čeká. Ptala jsem se na sociálce a tam mi řekli, že bud pudu s otcem dítěte na matriku a tam se k tomu přihlásí a když nebude chtít, tak podáš žalobu a on se u soudu bud přizná a když to bude popírat, tak se budou provádět testy otcovství, ale ty se prý údajně provádí až v jednom roce dítěte a ty testy jsou placené a platí je ten otec je to prý 15 tisíc
In reply to ahoj, tak zkušenost s tím by blankasi
tak to, že se testy otcovství provádějí až v roce je hloupost! Můj bratr má přímo od soudu vyrozumění, že nemá nárok na popření otcovství, jelikož uplynul půl rok od narození dítěte. Takže kdyby podal žalobu na poření otcovství do 6 měsíců od narození, měl by možná šanci, takhle už prostě bude platit pořád-měl pochyby o otcovství. Jinak testy platí ten, kdo prohraje soud-ve tvém případě otec dítěte, kterému bude určeno výživné na dítě a pokud jsi i ty nezaopatřená, tak má vyživovací povinnost i na tebe. Takže žalobu na určení otcovství podat co možná nejrychleji!!!
In reply to ahoj, tak zkušenost s tím by blankasi
ahoj, no a proč až v roce? a u toho soudu si se asi zatím neptala, co??tak aspoň že to bude muset platit on - já bych na to neměla. Jinak hodně síly a trpělivosti.
In reply to ahoj, no a proč až v roce? by alisse
K tomu soudu se chystam až po novom roce, jinak nevim proč to otcovství trvá tak dlouho, ale alimenty mi řekli že jsou vymahatelný a ted nevim jestli tři nebo pět let zpátky, tak o ty peníze by jsi přijít neměla akorát je budeš mít dýl.
In reply to K tomu soudu se chystam až by blankasi
Testy otcovstvi se daji delat hned po narozeni ditete. Ja osobne s tim zkusenost nemam, ale moje dobra kamaradka si je nechavala delat kdyz byli malemu asi 2 mesice. Plati to ten, co soud prohraje. A dela se to rozborem ze slin, tedy vetsinou. Tech zpusobu je vic, ale tenhle je nejjednodussi....
Tak nevím, možná jsem praštěná a dost si hraju s ohněm, ale fakt mi to pomáhá, tak co?? Se mnou mluvit nechce a na dítěti mu už nezáleží, protože já jsem mu prý ublížila první.
Alisse, já tě chápu. Při tvé situaci...prostě toho chlapa pořád miluješ a příjde mi že chceš od něj slyšet nějakou naději a nepřestáváš doufat...Ale promiň, myslím si že tahle bitva je už dávno prohraná. A fakt nevím jestli si takovej chlap někdy bude kvůli tobě hryzat svědomí. Příjde mi že se akorád ponižuješ, ale to nedělej! Sou jiný chlapy a myslím si že on za to nestojí...zapopměň na něj a žačni žít pro svoje děti. Myslím si že třeba jak píšeš o svým ex. tak to vypadá že je chlap kterej si dovede věci uvědomit, ale tohle individum o který tak bojuješ si vinu nikdy nepřipustí. Buď rádá že to tak dopadlo taky by se jednou mohl oběvit a vybít si na tobě zlost, protože evidentně s tebou nic mít nechce. Já bych si s ním nezahrávala :a:
já tu občas čtu tvůj příběh a myslím, že se snažíš marně. Pokud je takový, jak ho popisuješ, stejně mu to líto nebude, ať uděláš nebo napíšeš cokoliv. A jen si koleduješ tímhle předstíráním o pěkný malér. Já sice chápu, že pomsta je sladká, ale nezapomeň, že máš zodpovědnost i za to mrně, co čekáš. A jestli se opravdu on chová tímhle způsobem, moc citu v něm asi nebude a rozhodně se v něm najednou neobjeví, aby litoval toho, co ti způsobil. Takže já bych ti radila dát od toho ruce pryč a zbytečně ho nedráždit, protože nikdy nevíš, kdy se to provalí. A stát se to samozřejmě může. Jo a já bych se pro děti taky obětovala, ale rozhodně ne pro nikoho, kdo na mě vztáhl ruku. On to prostě vidí jinak a ty s tím bohužel nic nenaděláš, protože to prostě nejde. Lásku ani cit si vynutit nelze, dokonce ani slušné chování ne. A takoví lidé se prostě nemění. Každopádně ti přeju, ať jste s miminkem zdraví a v pořádku :€s€:
ale takovehle jednani svedci promin o Tve blbosti a taky mi z toho vyplyva,ze ho porad milujes,jinak bys byla rada,ze uz ho nemusis videt a mluvit s nim. A Tva vymluva,ze ho chces primet k tomu,aby se se sam nad sebou zamyslel a litoval toho,co Ti udelal, je dost naivni. Promin,ale vydavat se za nekoho jinyho,to delaji holky mozna v puberte,ale ne zralej clovek. Pokud rikas,ze Te bil a porad s nim udrzujes kontakt-je uplne jedno,ze se vydavas za nekoho jinyho,vzdycky se to muze provalit-ohrozujes sebe i to male. Az zacne neco tusit,tak po Tobe pujde,tim si bud jista a pro ranu nepujde daleko. Vykasli se konecne na neho a nezahravej si s ohnem.
Já chápu, že musíš bejt asi pěkně namíchnutá, ale s prominutím ... já bych teda s takovým hajzlem, co by mě MLÁTIL (to rozhodně neni normální a bude mlátit každou, s kterou bude, to je jasný) už nikdy nic nechtěla mít nic společnýho, co nejrychleji ho vymazat ze svýho života, a spíš bych se modlila ať se o mimčo nikdy nezačne zajímat, když má takovýhle charakter .... jediný, co bych ..tak zažádala u soudy o alimenty a i bych zažádala ať k dítěti nesmí a všechno bych pěkně řekla s tím mlácením ....
In reply to Já chápu, že musíš bejt by e.efa
já přece nechci s ním mít už nic společného, jen chci dosáhnout toho, aby si to celé uvědomil a aspoň trochu trpěl kvůli tomu jak se zachoval. a s dítětem - na něj stejně nemá právo, protože tam papírově ani není otec. Naše vláda má sice někdy nesmyslné nápady, ale těch 300 dnů po rozvodu jako jakousi ochranu vymyslely dobře, alespoň pro tento případ. takže dítě je papírově mého exmanžela a kdyby si nárok dělat chtěl, tak by musel dát cca 20 000,- za testy otcovství. a na to nemá, takže toho bych se nebála. .-)
Ahojky, svůj příběh o tom jak mě přítel bil a pak opustil kvůli jiné jsem tu už psala. Radili jste ať zapomenu a dám svému štěstí čas.
Tak Alisse, múžu ti říct že si mi udělala obrovskou radost s tím jak si o tom všem začla uvažovat...hl. že sis rozmyslela tu adopci...Já bych mu to oznámila v klidu a pohodě, asi bych mu řekla že se mi narodilo miminko a tím by to haslo...po pravdě taky bych to nevydržela a pořád bych si říkala jaká by asi tá jeho reakce byla...ale každopádně si asi s takovým hovadem žádný iluza nedělej...tatínka najdeš uvidíš my sme si s prvním synem taky našli a nevyměnili by sme ho za toho pravýho ani náhodou...a co rodiče pomůžou ti teda nějak?Jo a jinak nepřemýšlej už vůbec nad ničím co se ho týče ten je prostě definitvně v tahua jelikož musíš mít svoji hrdost ... tak aji kdyby se pokolenách plazil ať se k němu zase vrátíš nikdy bych už z takovým chlapem nechtěla mít nic společnýho. A ty se kvůli němu taky neponižuj, zabav se jinak tak aby si na něj nemusela myslet. Držím ti palce :a:
souhlas s vlnkou :a:
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
no jo - ono se snadno řekne zapomeň, jenže on byl celou dobu perfektní, těšil se na mimčo a jako hajzl se ukázal až v době krize. Není to omluva, ale jak mám zapomenout - zatím mám pořád tolik času vzpomínat ikdyž nechci. a nevím, ale pořád k němu cítím něco fakt silného a nevím jak se toho zbavit. Je to šílené, ale srdci neporučíš ..... :-( Vím, že tu všechny máte pravdu, hlava to ví, ale srdce bolí a neví jak ho vymazat. Je to těžké. :|€|:
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Tak mám termín až 5. ledna - ale chtěla bych to stihnout kolem 26. kdy si vezme exmanžel malou na svátky. Jinak nevím kdo by s ní byl. A jestli jednou budeme schopni vycházet - nevím, nevím. Možná, když bych na tom byla mnohem líp než on - on je teď údajně tak moc šťastnej, že chrochtá blahem a já se tu tápu v blátě. Kdybych aspoň věděla, že ho trápí svědomí ...
In reply to Tak mám termín až 5. by alisse
čauky, já bych ti poradila přečíst si tady na MT pár článků o tom, jak se po rozchodu chovají "tatínci" a dělají naschvály maminkám, které mají strach o své dítě, nadávají jim sprostě před děckem, ponižují ji, a nevrací v dohodnutou dobu.. doufám, že prcek nebude mít přijímení toho kreténa, kterému ty říkáš táta... Já být na tvém místě nechám prcka pojmenovat příjmením po sobě, do rodného listu bych nechala napsat otec neznámý a pokud bude mít o malýho zájem nic mu nebrání, pokud se dohodnete. V rodném listě se dá cokoliv kdykoliv změnit a nedělej si to těžší už teď,... a radím ti dobře,.. najeď si do klubu svobodných maminek a přečti si tam pár článků o hádkách bývalých partnerů a uvidíš, že po přečtení, už tě takové myšlenky jako mu psát že se mu narodil prcek nebudou napadat.. přeji ať se rozhodneš správně...
Pořád nevím jak dál. Stále ho miluju, stále to šíleně bolí - vážně začínám brát v úvahu možnost, že bych dala dceru do péče exmanželovi a mimčo k adopci.
Co tě to vůbec napadá??? Představ si, že nyní už se dětí nechceš vzdát a pokud to uděláš horko těžko Ti je nikdo vrátí...a jak se na to budou dívat oni v dospělosti??? Chápu každý si to musí urovnovat sám v sobě...a říct si co chce, ale děti nejsou věc a pokud ti nyní chybí chlap, co budeš dělat až si uvědomíš, že už nemáš kolem sebe ani děti??? ty tě mohou postavit na nohy, kvůli nim přeci máš důvod proč se postavit na nohy a jít dál...zkus se nad tím ještě zamyslet, než uděláš hloupost které bys litovala. Věřím, že se kolem tebe najdou i jiný lidé kteří by ti pomohly...
měla by jsi se konečně probrat,vykašlat se na chlapy a soustředit se jen na děti které tě nejvíc potřebujou.Tady jde hlavně o ty děti,na to ostatní se vykašly.Chlapů je na světě spousta a žádnej nestojí za to aby se kvůli němu nějaká takhle trápila.Jemu je to jedno a ty to nezměníš, s tím se už smiř.začni se pořádně starat o děti ať z nich vyrostou slušný lidi.Mysli hlavně na ně a ne na sebe,ty jim dáváš to hlavní do života.Fakt se prosím tě prober.
Ahoj,
je tu hodně názorů, ale stejně záleží jen na tobe.Nevim jak to je přesne u tebe, ale zapomenout je těžké a přestat milovat jeste vic.Mě taky tenkrát tvrdili, že to brzo přejde a modlila jsem se at je to brzo, chtěla jsem vse vzdát a ted .... jsem rada že to je tak.
Víš někdy je lepší , když toho tatu ani nezná a ten otec vám nedela že života peklo jako ten náš.Ted bych byla radeji, kdybych ho tenkrát nezapsala do rod. listu atd. mohla jsem se vyhnout problemum, napadání a psych.týrání syna atd.
V podobné situaci jako ty jsem jednou byla a nechtela jsem za rodinou, ale nakonec jsem se prekonala(ikdyž jsem vedela že budou rejpat a nadávat.)a sla jsem . Tenkrát jsem o mimi prisla, ale ted jsem stastna tak jak to vlastne je.Pak přišel nekdo kdo za to vsechno snažení stál.
Mam kamarádku, je sama se 2 detma a alimenty nema a dostava 13 tis. od statu, tady to zvladla...
NEVZDAVEJ SE!!! Nedej na nikoho jen na sebe.
Držim ti moc moc pěsti at ti vse dobre dopadne a verim, že se vse obrátí v lepší.
z dovolením se taky přidám. Tahleta paní nebo slečna tady už o tom psala ... a na samím začátku bylo to že se na miminko moc těšili. Takže já tohle asi taky odsoudím, protože podle mě si pořizovat dítě je velká zodpovědnost a myslím si že když už se v té době rozhodla že ho chce a teď protože se jí momentálně hroutí život ho je schopná odložit tak to je podle mě velká nezodpovědnost...sou tady takové který otěhotněli nechtěně a pak se na ně chlap vykašlal i přesto by nikdy svoje dítě z ruky nedali a já rozhodně nebudu podporovat paní v tom aby se dítěte vzdala...
V žádným případě neodsuzuju matky co se uchýlili k adopci třeba z důvodů že od začátku dítě nechtěli nebo fin. situace pak je to ba naopak od nich zodpovědnost protože sou i takový který miminko odhodí kam, je napdne...ale omlouvám se i když je v těžké situaci stále mi to nepříjde tak hrozný aby se vzdávala dítětě který přišlo na svět protože ho chtěla. A příjde mi to sobecký myslím si většina z nás svoje děti považujeme za ten největší dar a vždycky objetujeme svoje štěstí nebo sami sebe aby sme jim mohli poskytnout to nejlepší a tady se mi zdá že to je obráceně... její štěstí na úkor dítěte
je mi jesný že se do mě teď pustíte, ale mě se to prostě nelíbí :(
Ahoj,
nevím,jeslti Ti můj názor k něčemu bude,ale nezasloužíš si situaci,ve které se nacházíš,takže s tím něco dělej!Neohlížej se nalevo ani napravo a chyť toho chcípáka pod krkem!Jako takhle to na světě nefunguje,že si udělá děti a pak si pláchne,prostě si na něj dupni,ale důsledně,ať se o Vás postará!Ať tě finančně zajistí...evidentně to s ním nejde po dobrým,takže vylov zbytky svojí ženské z toho těla,co trápíš a dojdi za ním osobně,řekni mu,jak se cítíš a navrhni řešení.pokud nebude chtít spolupracovat,tak mu oznam,že mu uděláš ze života peklo.A že my ženský to dokážeme!je to možná hnusný a spousta holek mě tady odsoudí,ale tebe se taky nikdo neptal,jestli v téhle situaci chceš být a jeho konání je stejně tak vědomé,jako by bylo to tvoje.....
kde začít?? když jsme s přítelem zjistili, že budeme mít miminko, byli jsme oba šťastní, všechno bylo perfektní až do chvíle kdy na nás dopadla krize.
Ahoj, no já na to nemůžu nereagovat při přečtení o té adopci se mi úplně zatajil dech...to mi chceš říct, že kvůli tomu že ty máš zničenej "momentálně" život ho zničíš SVÝMU dítěti? Hej tak to mi hlava nebere...kdyby si psala jak bydlíš pod mostem a že nemáš co do huby tak to pochopím...ale kvůli tomu že se na tebe vysral otec dítěte se zachovat a přemýšlet o takových věcech...no promiň, ale to je síla
In reply to Ahoj, no já na to nemůžu by Balsonek
trochu brzda, ne? Tys nikdy nezažila takovej stav?
Se jí nedivím.
Je dobrá, že si dítě chce v každém případě nechat. Zničila by mu život, kdyby ho chtěla zabít (potrat). Nebo kdyby si chtěla něco udělat. Chce pro něj to nejlepší, jen teď neví, jestli to zvládne. Však se nerozhoduje dneska. I adoptované dítě může mít moc hezký život.
Má možnosti, ale teď je nevidí. A právě, když není socka pod mostem, tak jí okolí míň pomůže, to nevíš.
Snaží se to řešit, sem přišla pro radu, probrat to, co jinde nemůže.
Tobě přeju, abys nikdy nebyla v situaci, kdy ztratíš hlavu nebo ji budeš mít v pejru a budeš zvažovat tisíc věcí. Možná je zodpovědnější než dost jiných.
Ahoj Alis, částečně Tě chápu :-) Domča je taky moc moc chtěnej, jenže pak jsme se s jeho otcem rozešli, protože se ukázalo, že je to pěknej lhář, zloděj a hajzl ..... celý těhu se o něho nezajímal, teď si jen po roce a půl vzpoměl, že mi dluží nějaký prachy a prej že mi je vrátí .... jenže od té doby žádná sms, na to že jsem mu při té příležitosti napsala, že má syna a jakej je jeho zdravotní stav napsal jen že je rád, že už je ok. Když jsem byla ve třetím měsíci, seznámila jsem se s nynějším přítelem. Malej se narodil o 2 měsíce dřív, po porodu jsme se k příteli přestěhovali, řeknu ti, ze začátku to bylo peklo, než jsem si zvykla na novou situaci, malej byl v inkubátoru, on má 2 děti ve střídavé péči, jejich matka je pěkná .... dělala mi peklo ze života, ale to by bylo na delší vyprávění .... ale proč Ti to píšu, miminka se nevzdávej, myslím že bys toho dřív nebo pozěji litovala, buď ráda, že máte takovýho kamaráda, kterej se o Tebe a o děti postará, podle mě kdybys k němu vůbec nic necítila, tak bys s ním nebyla. Navíc neuraž se, ale jak můžeš pořád milovat někoho, s kým sice čekáš dítě, ale ten hajzl se o něho vůbec nezajímá. Kdyby to byl férovej chlap - to že jste se rozešli vy dva, ok, ale o dítě by se zajímal!!! Podle mě je to jen ubohej nezodpovědnej hajzl a buď ráda, že je pryč, ať se o takovýho parchanta stará jiná baba. Ty máš určitě skvělou dcerušku, druhý mimi už klepe na pupek že za chvíli přijde na svět. Neboj, vždycky všechno nějak dopadlo, ne? Máš velký štěstí, že na to nejsi sama, jste na to dva :-) Neboj, depka, přejde, pomazli se s malou. Víš podle mě je ten váš kamarád hodnej člověk - sice neznám ani ho, ani Tebe, ale chlap, kterej si vezme k sobě těhu ženskou ješte s jedním dítětem zase nemůže být tak špatnej :-) a biologickýho otce pokud budeš chtít, dej k soudu, ať pěkně platí .... teda já jsem se rozepsala, snad to přečteš až do konce a nebudeš si o mě říkat to je ale kráva.... možná jsem :-) ale každopádně jsme byli ve stejné situaci a my už snad máme nejhorší za sebou :-)
In reply to Ahoj Alis, částečně Tě by evickada
Jsem taky pro, ať platí.
Taky je druhá možnost, že otce neuvede, takže ten haj.zlik nebude mít žádná práva, až bude dítě chtít, aby ji ještě nevydíral se střídavou péči a zásahama do života atp. To je potřeba zvážit. Taky asi záleží na tom, jestli by platil minimum, nebo je dobře situovanej.
víš co nechýpu??proč si pořád měníš jmena,,,????
NO POKUD JSI OPRAVDU TĚHOTNA A V 37TT TAK BYCH SE UŽ ASI NEPŘEMYŠLELA NAD TAKOVÝMA........NECHCI BYT SPROSTÁ
OBĚ VÍME O ČEM TADY MLUVÍM
JE TO JEN ČISTĚ TVOJE VOLBA ALE TY BUDEŠ TA NEJHORŠÍ A UBLÍŽIŠ NEJEN RODINE SOBĚ ALE NEJVÍCE TOMU MALÉMU....
JEDNOU SE BUDE PTAT KDO JE MA PRAVA MATKA APROČ TO UDĚLALA
NO A DOUFEJ ŽE ¨SE NIKDY NEDOVÍ ŽE SI HO ODLOŽILA KVULI DEBILA CO SI NAŠEL JINOU A KVULI STRACHU Z TOHO ŽE TO NEZVLADNEŠ HOLKA CO BY SI DĚLALA KDYBY SI SE STALA VDOVOU??TO BYS TAKY DÍTĚ ODLOŽILA?
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Taky jsme sami a jsme rády... otec dítěte mne opustil když byl malé půl rok... byl taky při porodu...sledoval cele mé těhotenství...nechápala jsem...holt ted pry střídá holky jak ponožky, ale naštěstí nechce dítě vídat... už máme soud o výživné za sebou, takže doufám že už toho narcistického blbce v životě neuvidím..dcerka se mu hodně podobá, ale tím ,že už s náma dlouho není , tak mi to už tak ani nepřide...Je vážne lepší být sama s dítětem a štastná než s blbcem ,který by ti stejně zničil život ...držte se