Anketka - blbneme na mateřské ;)

02.02.2010

Tááák holky dnes jsem u obídku s Alčou a Marťou dostala nápad založit tuhle anketku, protože mám pocit (a nejsem sama), že na té mateřské začínám přicházet o mozek a nebo aspoň o soudné chování. Víte co se mi stalo.... Minulej týden si tak jdu, mám položenej mobil v takové kapsičce na kočárku; zavolá kámoška... Asi 10 minut s ní kecám, kouknu na kočárek.... HA mobil nikde... Tak jí povídám ty vole, já jsem někde ztratila telefon... A ona na to: myslíš ten ze kterýho mi voláš??? :P
Pomoooooc......
No tak se pochlubte ;) aspoň si trošku zvedneme sebevědomí, že nejsme jen my ty jediné praštěné ;) Jo a těhulky se klíďo můžou přidat taky :s:

Ahoj, jak si to tady čtu, tak se válím smíchy. Jeden drobný zážitek bych taky přidala. Manžel v náručí uspával naši Kačenku, chodil z místnosti do místnosti a najednou jí vypadl dudánek z pusy na zem. Pohotově jsem ho šla umýt a strčila zpátky do pusy. Ale manželovi. Ten jenom koukal a dudal. A ještě jeden. Byla jsem u našich, uložila jsem Kačenku a moje mamča se mě ptá:" Už spí?" A já "jo, už má zavřený dveře". Díky za super anketu. K+K

Ahoj, tak ja taky pridavam svou story .....
Porad se mi stava, ze kdyz neco delam, tak myslim na spoustu jinych veci a jsem jak v tranzu.....
Tak jedno rano, vylezu ze sprchy, otru se, vyfoukam si vlasy a chystala jsem se do nich vetrit trochu gelu....ja si ten gel namazala na oblicej jako krem.....fakt neprijemne...hlavne se to hned scvrkava :)).
No a tak uz jsem si davala pozor, ale o par tydnu pozdeji si jdu cistit zuby a co, ze jsem to neudelala....misto zubni pasty jsem si na kartacek zase dala ten gel a zjistila jsem to az jsem si ty zuby zacala smidlit ......

In reply to by Andrejka80016

haha, my jsme tuhle prespavali u tchyne a ja si chci vycistit zuby, vydim pastu v kelimku, dam na kartacek a cistim, fuuuj, takova priserna chut a odporne se to lepilo, vubec to neslo z pusy, vyplachovala jsem to asi pul hodiny - bylo to jeji lepidlo na protezu :s:

No včera se dařilo ;)
Tak jsem hezky připlula do nemocnice, kočárek jsem dala do kočárkárny, no ale pro jistotu, že ho zamču, přece jen tam byl pohyb, to že jsem kočár zamčela k stojanu na kolo fajn.... ale po 30 ti minutách se vracím, hledám klíčky, no kde myslíte, že byla, samozřejmě v tom zámku ;)
Odpoledne vařím malé vodu na nutrilon, no ale nějak zapomenu strčit konvici do zásuvky... a po 10 ti minutách se divím proč je to studený...
No a aby to nebylo málo, tak jak střídáme látkový a papírový plínky, tak se mi podařilo hodit tu látkovou do koše i se svrchňáčkama (cca 400,-) ale co je horší já dala tu pročůranou (naštěstí jen pročůranou) sušit na topení ;) - naštěstí jsem na to přišla, než jsem ten koš vyhodila ;)
http://mimiskuv.blog.cz/

In reply to by mabis

Ahojky Marťo, neboj, já zase hodila papírovou (naštěstí jen pročůranou) plínu do koše na prádlo. Ale našel ji až mužský druhý den, když plnil pračku. Tak ji vyndal a volá na mě, jestli jsem se nespletla, nebo jestli to má dát prát taky.... :qu:

Super anketka:) V časných dobách kojení - Naty s námi už tak měsíc nespala v posteli a já jsem objímala svůj polštář, říkala jsem mu ššš ššš a pokoušela jsem se ho nakojit a strašně jsem se divila, že se nechce přisát.... Dále moje výkřiky z polospánku "ježišmarja, kde je Natálka, ona mi spadla z postele" manžela už po dalším měsíci taky nerozházely (i když tak 5 x se vyděsil, že to je pravda). Teď už pouze cpu varnou konvici do mikrovlnky v naději, že tak uvařím malé čaj, připravím si plínku, že malou přebalím a pak tu plínku hledám, nenajdu, vzdám to a najdu jí po třech hodinách v ledničce (pánbůh ví, kde se tam vzala)....

In reply to by ivca.konik

S tím polštářem se mi to také stávalo, v noci jsem se budila s tím, že jsem malého zapomněla dát zpátky do postýlky a teď mi někde vypadl, nebo jsem rukou šátrala do polštáře, že se ztratil a lustrovala jsem celou postel než mi došlo, že od večera klidně spinká v postýlce:-)

In reply to by ivca.konik

Tak to je taky dobrý :qu: No, já s tim polštářkem měla něco podobného když jsem kojila. Vždy těsně před tim než se malá fakt vzbudila na kojení jsem se vzbudila já dřív a držela v náruči malej polštářek a pak jsem se po vzbuzení divila kde je teda malá když držim v náručí místo Verči polštářek. To jsem se takhle děsila až 5x týdně. ŠÍLENÝ !!!

tu smíchy, mám jen slabý odvar, ale přidávám : na návštěvu přijela ségra s přítelem, malé bylo asi 3 měsíce, dělala jsem snídani, podávám segry přítelovy čaj se slovy jestli do něj chce i dudu... to vše s totálně jistým výrazem, koukal na mě jak na debila a citron už nevím zda si dal či ne... :)

musim přiznat že máme taky plno příhod a hlavně trapasů
nejčerstvější je ze čtvtka když jsme šli na kontrolu na neuro sestřička nás objednala už na 4termín(dr. tam každou chvíli není),byl jsem ještě na úřadě a šli jsme na poslední chvíli(Kája koukal co se děje jelikož jsme byli autem bez kočárku a nestíhala utíkat)
tam jsme zjistili že budeme dlouho čekat tak po chvilce koukání si Kája začala hrát s dětmi-honili se pochodbách a nosila si kartičku pojišťovny
asi po hodině čekání si sestřička kartičku vzala-podávala jsem ji ji sama,Kája si dávala zatim svačinku a já si povídala s jednou maminkou
najednou jsem začala hledat tu kartičku mezi bundama, v tašce,pod sedačkou-zapojila se celá čekárna a já už se pomalu smiřovala že budu obíhat pojišťovnu.Hledali jsme ji asi 15min a to jsem mezitim stačila vyhubovat Káje kam ji strčila-ta koukala co se děje a hledala taky a měla výraz jako co to po ni porát chci. Už jsme to vzdali a mě vrtalo kde může bejt.Do ordinace šli další a pak mě to trklo a ptám se ostátních jestli jsme ji nedali sestřičce,naštěstí tam byla :)

Fakt perfektní anketka.Já si s oblibou a dost často pletu odpadkový koš s košem na špinavé prádlo takže se mi párkrát stalo že jsem ráno našla ponožky a kalhotky v odpaďáku.

Taky vám řeknu jeden luxusní kousek. Sem si teda zrovna teď na jen vzpoměla. Jedu s manželem nakupovat a malá jede samozřejmě s námi. Manžel má zelené auto, já mam stříbrné auto. Jedeme manželovo autem. No v klídku si nakupujeme a pak si to pěkně zamíříme k našemu autičku. Malá jede v košíku manžel ho tlačí a já se od nich najednou odpojím a jdu si někam sama. Oni zastaví a pozorují čemu se zas zasmějí už jsou na mé úlety zvyklý. Já si mířím pěkně zamšlená k stříbrnému autu a vůbec mi neva že už jdusama. Dojdu k autu a hledám klíčky, nemůžu je najít, pak se vyděsím, že to neni mé auto. Srdce mi tluše a nejednou se dostavuje infarktový stav nemám dceru ani košík. Řikám si kde jsem je nechala. Otočím se u zeleného auta stojí vytlemený manžel, já se klepu jak osika an řikam si jakej jsem debil.

Tak právě další perla, ohřívám si polívku v mikrovlnce a jak jsem zblblá neustálým vyvařováním skleniček na UM a odsávačky, tak nastavím plnej výkon a 5 minut... no co už jsem tu gulášovku z těch stěn utřela :s:
http://mimiskuv.blog.cz/

Tak já nevím, jesti mám tuhle true story tady dávat :s: Protože hraničí s opravdovou debilitou a už jsem se setkala i s podezřením, že se to nestalo... ovšem, mám na to svědka ehm...................... bohužel se to stalo :c:

Malý měl cca 1-2 měsíce a já seděla v kuchyni a kojila. Víte, jak kojení ze začátku trvá. Malý mi na rukou usnul, žužlaje si svou kozičku :s: a já hleděla do blba, chlupatý si četl noviny či co to už nevím, prostě ticho, snad jen v dálce hrála televize.
Nevím jak to dlouho trvalo, ale já najednou vyskočila a zděšeně vykřikla: "kde je malý?!"
Asi nemusím popisovat, jak se na mě můj muž díval... Ale v tu chvíli jsem byla opravdu mimo, ve stresu, ač jsem své dítě držela u svého prsa, jsem na něj zapomněla a bála se o něj.

Jsem skoro o 13 let starší, takže se těším na věci, které budu vyvádět teď. :s:

:a:

In reply to by Andělína

vzhledem k tomu, že jsme skoro stejně starý, tak ti můžu další scénář alespoň trochu naznačit.... taky jsem hledala dítě (asi tak 2 měsíce po porodu), nenašla jsem ho nikde doma (ono tam bylo, ale nějak jsem ho asi přehlídla? ) a ve dvě ráno jsem volala mámě, kdy už se vrátí z té procházky domů, že musim kluka nakojit.... podotýkám, že moje máma bydlí cca 150 km daleko ...... prostě se mi něco zdálo a v tom snu jsem si frčela i po probuzení :s:

In reply to by Tesa

To se mi teda nestalo, páč kromě mě a muže s kočárem nikdo jiný nechodil.
Ale stalo se mi, že jsem měla prcka u sebe v posteli, když usnul tak jsem ho přenesla do jaho postýlky a šla spát. Pak jsem se najednou vzbudila a hledala malýho v postely, polilo mě horko, srdce jsem měla někde na zemi ..., malej v postely nebyl. Pak jsem si uvědomila, že spí u sebe ... Mazec ;)

In reply to by bella.v

buď v klidu.....tohle bylo první povození mimo rodičů (a taky jich nějak extra moc nebylo, myslim, že spočítám na prstech :-( )
ale taky se mi stávalo,ž e jsem nevěděla, jestli jsem kluka vrátila do postýlky....a muž, když chodil spát, se mě ptal, kde kluk je, aby věděl, jestli má dávat pozor a já celkem pravidelně muchlala cíp peřiny a trvdila mu, že je v posteli :s:

In reply to by bella.v

Tak přesně tohle se mi stávalo v šestinedělí. Párkrát se mi v začátcích stalo,že jsem usnula při kojení a manža nás pak budil. Kolikrát jsem se v noci vzbudila a najednou jsem šátrala po posteli a pod peřinou jak zběsilá až mě manža musel zastavit,co prý blbnu a já no hledám Lauru a nikde tu není. No prostě hysterie.Už jsem si představovala,že jsem jí já nebo manža zalehli. A Laura mi přitom krásně hajala v postýlce to se mi stávalo tak 3x do týdne celé šestinedělí. Taky se mi jednou stalo.že takhle ležíme v posteli s manžou a já jsem se vzbudila a viděla vedle sebe Lauru a začla jsem říkat,ježušky počém Laurinko moje milovaná a šahala natahovala jsem se po ní a najednou na mě moje Laurinka promluvila: Ježiš co zase blbneš to sem já (manžel). tak jsem probzikla a klepala si na čelo,že teda už mi fakt hrabe. Tak pa pa

Když jsme s manželem jeli poprvé k dětské lékařce, tak při odjezdu jsme naložili malou s autosedačkou a spokojeně odjeli. Doma jsme zjistili, že nemáme podvozek od kočáru. . . sundali jsme z něj autosedačku a nechali ho stát na ulici před ordinací. Novej kočár Jané - pokoušel se o mě infarkt! Volala jsem doktorce, ale ta už byla na cestě domů. Napadlo mě, že vedle je lékárna, tak jsem volala tam a milá paní lékárnice si kočáru venku všimla a vzala ho dovnitř. Jsou to šoky . . . ještě, že jsme tam nenechali dítě . . .

Jůů a já si říkala,že v tom jsem sama.Byli jsme v Dětátku v obchodě a zatímco já vybírala lžičku pro mrňouse,taťka postavil autosedačku s malym na zem a čekal až přijdu.Když jsem šla za ním zaplatit,vidim autosedačku a říkám"jéé takovu máme takyy".Přítel se na mě podíval a začal se tlemit :s:
No a to nemluvim o tom,že jsem byla s malym na ortopedii a povídám si tak se sestřičkou a ona najednou a kdy se narodil Váš malej?Holky normálně jsem si za boha nemohla vzpomenout kdy to vlastně bylo.Joo kdyby to bylo těžký,jenže on se narodil den po mě:o)))

:qu: :qu: supééér anketka :-)
... jsem si myslela, že se jen pobavím, že nebudu mít čím přispět, historek o skleróze, brýlích, nezapnutých rychlovarkách, dudanech, špatně zapnutých bodyček a kabátků je tu toliko ...
... no a včera jsem taky zaperlila. Po kojení si odstříkávám druhé prso, kvůli zánětů, co jsem měla. V kuchyni si zkompletuji odsavačku Avent, sednu k noťasu k týhle anketece, že se jako pobavím na cizí účet, začnu pumpovat a za chvilku ucítím mokro na noze. Si říkám, že jsem si tu odsávačku málo přitiskla na prso, tak zatlačím ještě víc, pumpuji a pumpuji, mokro je stále víc. Kouknu dolů a ejhle, já kravka zapomněla přišroubovat k odsavačce lahvičku :///:
Takže mateřství a kojení zdar :-)
Pa Katka s Adinkou

In reply to by kano80

jéééééééééé to je výtečný :s:
uplně jsi mi připomněla: kluk by o vánocích nemocnej a špatně spal a furt řval, bylo to docela zoufalý.... tak se takhle v noci asi po stý probudil, nějak jsem vytušila, že asi bude mít žízeň a uvařila jsem čajík, ochutila (u nás se jen tak obyčený čaj nepije :-( ), vychladila, nalila do flašky, popadla dítě, usedla s ním v obýváku na gauč, strčila mu flašku do pusinky a zírala do blba.... dítě neprostestovalo, pilo, za chvilenku koukám, flaška prázdná, tak mu řikám, jakej je rychlík a jak to do něj padalo, že to teda musela bejt žízeň, sebe jsem v duchu poplácala po rameni, jak jsem rychle odtušila, co moje dítě pořebuje.... odložim lahev, popadnu dítě, vyfunim s nim do prvního patra, ukládám do postýlky a zjišťuju, že má celý pyžámko mokrý.... já husa tu flašku blbě zašroubovala, takže veškerej obsah měl na sobě, ne v sobě :$}:

In reply to by Tesa

to se mi stalo v noci, odsavačku jsem sice k lahvičce, kde už bylo cca 100 ml z minulého kojení přišroubovala, ale špatně. V posteli se mi během kojení zvrhla, jsem to neřešila. A když jsem dokojila a chtěla si odstříkat, koukám a lahvička prázdná a v posteli potopa :-)

Tak to je fakt anketa pro mě. :one: Jsem na mateřské teprve 10 měsíců, ale už jsem psycho a táááák se těším do práce. Bydlím na vesnici a ještě k tomu v baráku s dědou a babičkou, které mám furt za zadkem a poslouchám jejich rady. Teď když je takové počasí, tak jezdím maximálně na procházky za ves, ale jinak jsem izolovaná od světa. Odpočítávám minuty, kdy se manžel vrátí z práce a bude mi vyprávět jaký měl den. Teď jsem si navíc užila s malou šílený týden, měla horečku a doktorka nám řekla, že je to vyróza, ale zřejmě to budou horní zuby. Malá řve a řve a řve. :^O^: Je mi jí moc líto, ale sama z toho šílím. Asi jsem hrozná matka! Ale jsem zvyklá na lidi a za chvíli se asi zblázním!!!!! :#o:

Zdravím všechny šílené matky Radka

In reply to by Raduša

Ahojky Radu,

tak tu pročítám všechny ty úlety, je to síla :s: , ale když jsem si přečetla tvou zprávičku, úplně jsem se v ní viděla a nedalo mi to napsat. Jsem na tom úplně stejně jako ty, já jsem tedy na mateřské teprve 4 měsíc, ale stejně tak bydlíme v baráku, tedy bez babičky a dědy a jsem tu pořád sama a též počítám minuty, kdy se manžel vrátí z práce. Taky jediné, co můžu je vyjet s malým na procházku, jenže tady ani není pořádně kam, jen po silnici a to je děs a nikoho ve vsi neznám a tak jsem taky úplně odtržená od světa. Jen ten net je takový, že si aspoň něco přečtu s někým napíšu, jenže tu člověk nemůže sedět věčně. Malý dává zabrat :00: asi jako každé mrně :cc): !!!! Někdy z toho už mívám fakt depky, když jsem byla v šestinedělí, tak to jsem si myslela, že to tu asi nepřežiju, když jsem s malým ani ven nemohla kvůli velkým mrazům. Tak jsem ráda, že v tom nejsem sama ://:. Tak tě moc zdravím :a: :a: :a:

Tahle anketka je fakt parádní, směju se až brečím :) jsem teprve na začátku ve 3. měsící, ale i tak už to asi začíná, včera jsem byla na odběrech krve kvůli genetice a přítel se mě ptal jak bylo u doktora, tak jsem mu řekla, že za 14 dní budu mít od doktora papír, ten odnesu paní doktorce a ta mi přečte, co tam píšou...chtěla jsem říct, že jako doktorka vysvětlí, ale takhle docela koukal :)

Ahoj,ani nevite jak jsem rada,ze neblbnu jen ja! A neda se nepridat!
Obcas si fakt rikam,ze Chocholousek by byl na miste. Nedavno rikam dcerce,pojd,pujdeme prat (pomaha mi nosit pradlo do pracky)jenze tu nemame v koupelne ale v kuchyni. Tak jdem posbirame po byte jeste co by se dalo vyprat,odnesem to do koupelny do kose,pak jdu do kuchyne,do pracky dam prasek,avivaz a pracku pustim. A Terka mi rika a dneska tam pradlo davat nebudem?
Ted jak mrzne,tak mi blbne zamykani u auta. Volam kamosovi s.o.s.ze potrebuji odjet a nejde mi opet odemcit auto. Respektive se odemce a do 3 vterin se zase zamce. Prijel,je sikovnej,tak ho otevrel,nastartuju,aby se zahralo a vylezu z auta za ni. On rika,pojedem to namazat,tak to tak neblbne a hlavne si nezavri dvere! Ja se otocim a rikam,neboj a prasknu z dverima! Takze jsme nechali nastartovany auto pred barakem a jeli pres cely mesto pro nahradni klic.
Dneska rano,ze musim do mesta,nachystam male veci na obleceni a po chvilce na ni volam,uz sis oblikla to pyzamo?!
Uz se tesim do prace,pac kdybych to melo takhle pokracovat,tak tedy nevim...

In reply to by Miknez

Tak to nechtěný zabouchnutí dveří mi připomělo, jak jsme měli porouchanej záchod a manžel pořád, že nesmím splachovat. Tak jsem přistavila k záchodu kýbl...no a takhle jdu na záchod a manžel: "hlavně nesplachuj" a já:"jasný" a už bylo spláchnuto.
Nebo takhle když jsem šla domů, tak jsem si spletla patro a pár vteřin mi trvalo než mi došlo, proč nemůžu dostat klíč do zámku, to byl spěch pryč... :s:

Ahoj,to nejde se nepridat.jsem doma i s nemocenskou pres rok a taky tak nejak nechtene blbnu.sme tak sli s tatkou z prochazky a zastavilo nas auto a chlap se ptal kde mame kulturni dum.po hlase jasny Nahlovsky.tak mu horlive dobrosrdecne vysvetluju cestu,on podekuje a odjizdi.ja tatku presvedcuju ze to byl Nahlovsky,nakonec uveri a rika:ma odbocit pred peny ne za.si se spletla.a ja zacla uvazovat

In reply to by Ive

A zjistila jsem ze jsem mu tu cestu rekla uplne blbe a poslala ho uplne na opacnou stranu.chudak,asi na me bude hodne dlouho vzpominat.a ja z toho byla strasne spatna.takze presnd vim,o cem tady mluvite.

ještě jsem si vzpoměla (ale né na to, co jsem původně chtěla napsat :s: ). Běžně si "mluvím sama pro sebe". Ptám se malýho Honzíka, ty bys chtěl papat? A odpovídám si: to víš že jo mami. :) "Maminka ti dá napapat." "To bych ti taky radil, jinak budu plakat!" Prostě mluvím na Honzíka a sama si odpovídám. O tom že to už došlo daleko svědčí to, že to dělám i u manžílka. "Tatínku zajedeš nakoupit?" "to víš, že jo napiš si lístek!" :!k:
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
http://plucka.mondozoo.com ... díky za klik :wink:

Ráda se přidám do klubu :s: . Jsem na mateřské 4 roky a tři mám ještě před sebou, ale už tak mám ze sebe někdy hrůzu. S odměrkama jsem se už taky kolikrát přepočítala... ale svádím to na skoro čtyřletýho Kubu, kterej mi potřebuje při počítání nutně něco sdělit a tak začínám v duchu jedna, dva, tři.. Kuba mami já mám hlad na delisu/žížeň/pojď se podívat, co jsem postavil atd. a já už nahlas čtyři, pět a on pořád dál mele tu svou písničku a nutně potřebuje mou odpověď, já ho úspěšně ignoruju a počítám už hodně nahlas ŠEST, SEDM!!! pak teprve přichází na řadu: Kubíčku, co ty jsi to po mě chtěl??? :s:
To že bysme nutně potřebovali zkompletovat nádobí o tom ani nemluvím. Když se to dalo svést na šestinedělí, tak to ještě šlo, ale teď??? Každej týden padne aspoň jedna sklenice za vlast ://: .
Je toho hodně, co jsem "provedla", tak třeba s veselou náladou si takhle přijdu domů z procházky, úsměv na rtech mi ovšem zamzrzl hned na chodbě! Krve by se ve mě nedořezal, když uvidím DOKOŘÁN otevřený dveře od bytu!!! Z hrůzou jsem nakukovala, jestli nemáme návštěvu :n: . Naštěstí se nic neztratilo, ale v tu chvíli bych si nakopala.
Nebo se pustím do utírání prachu, Kuba ve školce, Honzík malý miminko spinká, tak na to mám klid a u toho umývání "něco" cítím. Říkám si, co to smrdí, venku asi někdo něco pálí. Nic, pokračuju v klídku dál a v duchu si pro sebe lamentuju, jak to obtěžuje okolí to pálení venku. Umývám si dál a říkám si, to ale fakt smrdí nějak moc :? . Otočím se směrem ke dveřím do kuchyně a z nich se valí dým, říkám si, co se děje a nechápavě utíkám směr kuchyně. Doběhnu tam a nevěřícně zírám a sporák a doutnající chňapku..... Nejenže jsem zapoměla, že jsem nějakej sporák pouštěla, ale ke všemu jsem pustila špatnou plotýnku :n: ://: . Od té doby na něm nic nenechávám, když dávám vařit.
Důkaz mateřské senility se projevil i u psaní tohot, potože marně vzpomínám, s čím jsem se to chtěla ještě podělit, tak příště :!k:
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
http://plucka.mondozoo.com ... díky za klik :wink:

Ahoj, já zase v zápalu nočního kojení kdy jsem už vysílená ani Mínu nedala zpátky do postýlky jsem usla s prsem v její pusince. Ráno jsem se divila proč je Míňulka celá mokrá a ještě vedle ní mokrej flek velikosti obrovský louže a v tom mi došlo, že jak jsem si mačkala na prso tak jsem jí poctivě celou noc zakapávala mlíkem :-). A to, že krabicový mlíko dávám do linky mezi hrníčky a zalévám kávu v hrníčky jen do půlky a zbytek vyleju do dřezu je úplně normální....no blázen

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Hele, Miško. Tak já šla tuhle do obchodu pro máslo - jen pro to máslo. Cestou jsem to ale zapomněla, takže jsem udělala nákup do dvou igelitek, ale máslo jsem nekoupila. ;)
Ach ich ouvej, a to máme tříměsíční prťata, co budeme dělat za pár let? :n: :n:

Taky jsem se tu pěkně nasmála. Už si někdy taky připám, jak vypatlaná. U mě to začalo už po porodu. Volám svým rodičům, že už jsem porodila a že se nám narodila krásná holčička a že je naprosto v pořádku, že má všechny čtyři nohy.
Naši to brali s humorem po tak vyčerpávajícím zážitku, ale do dneška tím baví společnost.

dneska se mi taky dařilo. Vyrazila jsem z práce na cvičení pro těhulky. Protože vždycky vyrážím na poslední chvíli, naučila jsem se místo pěšky jezdit trolejbusem. Je to jen tři zastávky. Nic složitýho. Koukám z okýnka. V hlavě pusto prázdno. Najednou se zavřou dveře a ozve se takový to hlášení "příští stanice ...". Tak se ještě usměju, jak je mi hezky na světě. Trolejbus se rozjede a já si v tu chvíli uvědomím, že jsem zapoměla vystoupit.

In reply to by ha.nka

Moje břicho! :s: Jako mně se stalo to, že jsem jela - ale z práce!!! Neměla jsem šalinkartu už platnou, tak jsem si vzala lístek do ruky a vítězoslavně ho celou dobu držela... ale že jsem si ho nepíchla, na to jsem přišla až, když jsem jej chtěla "použitý" vyhodit - no to by mi žádný revizor neuvěřil! Ještě, že mě nekontrolovali, bych umřela na ostudu :c:

Holkýýý, to je super, myslíte, že bych mohla ty vaše historky použít a dát je na kudlanka.cz, aby se pobavili i další čtenáři?

co je Eliška na světě, ale když jsem byla asi v šestém měsíci,koupili jsme mi nové auto,
aby se mi tam vešel kočárek, obě děti a tak. Před tím jsem měla Twingo bez dálkového a takových
dalších věcí. "Nové " autíčko už dálkové mělo. Několikrát jsem vedla malého do školy, vrátila se k autu a
zjistila, že jsem ho nezamkla. No, to se mi stalo asi 5x. Jednou jsem ho zase vezla do školy,pršelo, tak
zastavím vezmu deštník, pod něj malého s aktovkou a jdeme do šatny.Chvíly tam tak stojím a popoháním
Páťu a pak si uvědomím, že ne jen že jsem opět nezamkla auto, ale nechala jsem i klíčky v zapalování..........
Od té doby jsem zamkla vždy :s:
www.prckoviste.cz/elinka2009

To je dobře, že v tom nejsem sama. Kolikrát si říkám, že to, co jsem porodila po Nelince nebyla placenta, ale mozek.
S brýlema jsem na tom podobně, jak už tu bylo napsaný. Nejenom, že si občas nasadím čočky i brýle a divím se, že nic nevidím, ale už jsem si i strčila do jednoho oka obě čočky. Divila jsem se, co s tou čočkou je, tak jsem ji vytáhla, vyčistila a šup zase zpátky na tu druhou čočku. Až pak mi došlo, že mám dvě na sobě. No jednou jsem si pro změnu myslela, že mám čočky a šla jsem si namazat obličej - rozetřela jsem si krém v rukách a plácla si ho na brýle :s:
Chudina Nelča to taky občas odnáší. Když jsem ji přebalovala, tak jsem jí vyhrnula bodyčko, přebalila a pak oblíkla dupajdy, samozřejmně jsem to bodýčko zapomněla shrnout a zapnout, takže spinkala až do dalšího přebalování se schrchlaným bodyčkem pod pažičkama :///:
No a Michal už taky občas začíná blbnout. Dala jsem Nelince nejdříve ponožky a pak až na ně dupačky. Michal ji pak přebaloval, a jak sundával dupačky, tak je stáhl i s těma ponožama a dupačky jí pak samozřejmě oblíkl s ponožkama v nohavicích. A jednou v noci jsem Nelinku přebalila, nakojila, šoupla jsem ji zpátky do postýlky, ona sice ještě trošku mrčela, ale už usínala a já jsem si ještě zašla na záchod. Michal se mezitím vzbudil, viděl, že Neča je vzhůru a mrčí, tak ji vytáhl a začal přebalovat. Prý mi chtěl před kojením pomoct ;)
http://www.prckoviste.cz/nelaslezkova

In reply to by Evasu

:s: Koukám, nejsem sama!! Čočky jsem nasazovala naprosto stejně jako ty!! Se vším všudy! :s: A to jsem si ještě myslela, že jsem popletla levé a pravé oko (mám na nich jiné dioptrie), takže mé dvojí nasazování bylo po čištění ještě navíc prodlouženo o zkoušku, zda nepasují na očích naopak :s: No, paráda!

Mateřské zdar! :s:

In reply to by Evasu

Tak to je dobrý. Píšu tu o tom, jak blbnu a Nelča mi tu u toho trochu mrčí, protože usíná a vypadává jí dudlík a ona chce zrovna tak strááášně dudat, takže jí ho celou dobu odbíhám podávat. Jak jsem ale byla zažraná do toho psaní, tak jsem si dudla vzala s sebou k noťasu, místo abych jí ho strčila a pak se divím, že začala řvát. :^O^: :s:
http://www.prckoviste.cz/nelaslezkova

Fakt super napad s touhle anketkou, se tady valim smichy :s: No ja mam u sebe uz nekolik mesicu podezreni na Alzheimera, skoro se zacinam pomalu bat sama vychazet ven :s: Ani na konkretni historku si ted nevzpomenu (to ze bezne zapominam, kde jsem vlastne nechala auto, je klasika), proste pamet je pryc, snad se nekdy vrati .......:)

:qu: tak to je hustý, ale už se mi to taky několikrát stalo-je to síla,co? :s:
1.Tak mě se často stává že hledám v tašce na kočárek peněženku, kterou držim v ruce.
J2.ednou jsem se s ůlekem v krámě začala točit dokola. Kamarádka se divila co dělám a já jí řikám: kde je Ondra? a ona na mě kouká a pak říká. Před hodinou jsme ho odvedli do školky :?
3.Běžně dávám jar do lednice a pak ho hledám po celém bytě.
4. vařim vodu ve varné konvici a zapomínám dát kabel do zásuvky-potom se divim proč to tak dlouho trvá.

no myslim si že ratši pokračovat nebudu-těch věcí ještě pár je-ale to bych tu vypadala jak naprostej blb. Holt 3,5 roku na mateřské je záhul. A to mám ještě 2,5 roku před sebou :s: :00:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

tak u nás je to podobný, když zapnu sporák a chci něco ohřát, čekám, čekám, čekám a pak si všimnu, že jsem nezapla hlavní zapínač..

teda tak to je super já tady brečím smíchy a manžel si klepe na čelo, co mi zase hrabe nebo co.
Já často hledám dudlíka a přitom ho mám v puse, třeba jak jdem koupat hodim si ho do pusy vemu malou a jdeme a pak litam a hledám ho, :cc): . No magor.
často zapomínam co jsem chtěla tak potom někdy vzpominam i půl dne.
odměrky mi taky dělaji problem tak nekdy sypu mlíčko zpatky a počitam znova.
no je toho víc, ale právě ted si nemohu vzpomenout :00:

white_tie (neověřeno)

Tak u nás klasika - lítám a sháním brýle - a mám je přitom na očích.
Nebo - hledám dudlíka, jako na potvoru nemůžu ani jeden najít - jeden má Max v psue, druhej v ruce.
Zrovna včera jsem chystala malýmu UM - měla jsem dát čtyři odměrky, tak počítám - jedna, dvě, tři, čtyři, pět....
Klasika, jako že si nepamatuju, na které stránce v knířžce jsem skončila, to už radši ani nekomentuju, či si nemůžu vzpomneout na některá anglická slovíčka...

www.white-tie.rajce.idnes.cz
www.prckoviste.cz/maxmilian

Takových situací mám spoustu, tak např. loupu brambory na oběd a přitom si zpívám "Znáte Bořka, všechno spravíí..", nebo jdu výjimečně sama nakoupit (většinou chodím s Kubíkem a posazuju ho do košíku), procházím regály a pak prohlásím směrem k prázdnému košíku "tak co Kubí, máš chuť na bonbony?". Nebo hledám brýle, protože na nose je nemám, tak lítám kam jsem je položila a pak zjistím, že vlastně VIDÍM :P , protože mám přeci už několik dní nasazené k. čočky.. Nebo Laurinku oslovuju Kubíku, mluvím na ní jak na kluka a na Jakuba zase volám jak na našeho psa (pojď sem a zůstaň..) Někdy je to vážně na hlavu :00: :///:

In reply to by MiškaT.

Joooo Bořek je hooodně chytlavá melodie ;) onehdá si ji tu manža prozpěvoval, když dodělával linku :s:
a to z čočkama znám, akorát já to ještě zdokonalila, já si nasadila na ně brýle (podotýkám, že mám 7 dioprtií) a pak přemýšlela, proč tak blbě vidím :s:
http://mimiskuv.blog.cz/

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Tak vám povídám....tato anketa stojí fakt za všechno...přes slzy nemůžu ani psát... :C]]: :C]]: :C]]: :C]]: :C]]: :C]]: :C]]: :C]]: :C]]: :C]]: :C]]:
Manža na mě kouk a nechápe,směji se takovým stylem,že mu to nemůžu ani odvyprávět nebo přečíst :C]]: :C]]: :C]]: :C]]: :C]]: :C]]: :C]]: :C]]:
Jste šikulky :w: :w: :w: :w: :w: :w: :w: :w: :ww: :ww: :one: :one: :one: :one: :one: :one: :one: :one: :one:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka