Marta
To s tou postelí je zajímavé - je to i náš případ. Ovšem myslím si, že to je jeden případ z mnoha. Spousta lidí v našich zeměpisných šířkách odsuzuje spaní s rodiči - včetně mojí mamky. Ale pak by mě zajímalo, jakto, že to má tak pozitivní dopad na psychiku obou stran, vývoj dítěte apod.
...a hlavně.... je spousta národů, kde spaní s rodiči je silně zakořeněno - jako třeba v Japonsku. A to nemluvím o tom, že když maminky kojí v noci, nemusí vstávat k postýlce jen se otočí na posteli :)...
No, uznávám - každý má svůj názor, a to respektuji. Jen jsem chtěla říct, že se mi nelíbí, když právě odpůrci nerespektují jiné mínění. Netajím se s tím, ale opravdu jsem často středem ataků, a to je ten problém - nemyslím teď tebe Helčo, ale jiné lidi. Chybí nám tolerance....:(
No a s tím vztekáním, máš určitě pravdu - jen se ptám, protože praxe je někdy jiná než teorie. Kamarádka mi nedavno říkala, že to do určitého věku nemá smysl, ale mě ta její Mirečka připadala fakt dost hustá.... Ale musím říct, že si teď uvědomuju, jak to kdysi třeba mrzelo mé rodiče, když mi jednu museli střihnout - i když - sestra tak nedostávala - ale to je jiná kapitola - dodnes to totiž přičítám tomu, že i když byla snad i neposlušnější, byla mladší a tpěla migrénama.

Já to zase tak neodsuzuju, ale v případě, který jsem popsala je to takový osobní, protože to má ještě další negativní důsledky. Ona je z toho malýho po....., ze začátku si ho měl brát přítel na celý víkend, ale malej si třeba vpomněl uprostřed noci, že chce za mámou- to bylíme od nich asi 35 km, takže jsme ho oblíkli, zatelefonovali a jeli. Když už to takhle bylo po několikáté, tak jsme teda nejeli. Malej si stěžoval, přítele sjela a od té doby si ho bereme jen na soboty. Teď v zimě, když se brzo stmívalo, tak se hned malej ptal, jestli už by neměli jet, aby u nás náhodou nespal. Vypadá to úplně, jako kdybychom ho snad nějak trápili. I když opak je pravdou, všechno se točí kolem něho, v pokojíčku má svojí postel a je tam s mojí dcerkou. Máma mu říká, že je na to ještě malej-u 7mi letýho dítěte si to fakt nemyslim. Je totálně závislej na matce a babičce a chlapi pro něj nic neznamenaj. Takže i kdyby se přítel s pozorností přetrhl, pořád malej bere víc mě a to se mu nějak moc nevěnuju, protože většinou vařim apod. Jinak je to moc milý dítě, ale naše mami nás vychovávala takovou tou 'sparťanskou výchovou ' a mě tohle chudáčkování strašně vadí. Teď půjde malej do školy, tak jsem zvědavá, protože ve školce stále dělá občasný scénky a matka pro něj musí jet, jinak jim tam zvrací.
No ale to jsem se rozepsala o něčem jiném. Já jsem malou kojila do 13ti měsíců a taky jsem si jí brala na kojení v noci do postele, ale jednou jsem se probudila a malou jsem měla pod peřinou až někde dole. Tak jsem si pak nadávala a po nakojení jsem jí dávala do postýlky. Myslim si, že miminko v posteli, nebo větší děti ráno, asi ničemu nevadí. Ale aby spalo třeba 5ti leté či starší dítě v manž. posteli s rodiči stále, je hlavně ztráta soukromí pro ty rodiče.
Jsem zvědavá, jak dlouho bude spát ten náš malej u svý mámy, typuju tak do 11. A to už zní dost nevhodně.
Každej si to ale udělá podle toho jak mu to vyhovuje, chtěla jsem jen říct, že z vlastní zkušenosti čím je dítě starší, tím je jakékoliv odnaučování složitější. Je pravda, co píše tady maminka dole, že co se týká učení, je to nejdůležitější do těch tří let. Hlavně co se týče hyg. návyků. Také z vlastní zkuš.. U dcery jsme to důsledně dodržovali a od 4 let se sama sprchuje, po použití WC je tam vše vpořádku atd./ale aby to nevypadalo jako že jsme nějaký dokonalý, to zdaleka ne!!!/. Ale po návštěvě mojí ségry se mi dost často stane, že jdu po jejiich 9ti leté malé na WC a plave tam hovínko. A to si myslim, že je docela síla. Tak papa

Marta

- já vím, každý dítě je jiný a to co popisuješ, je přitažený za vlasy. Ale kdo z nás může říct, co se v dětech odehrává
(tedy pokud to nezažil), když spolu rodiče nejsou. Kamarádka se nedavno rozváděla, a dceři (chodí do 3 třídy) povolila víc uzdu, protože jí jí bylo líto. Nevím jak hodně jí povolila, ale když jí o Vánocích řekla, aby si uklida bundu,
dcerka jí řekla, ať si políbí pr....
Tak jí vytla facku. Dcerka jí začala vyčítat a vydírat jí, že jí nemá ráda, a že chce, aby se odstěhovala k tátovi, který
o ní zájem jeví minimálně. Tak jí řekla, ať si klidně sbalí věci a jde k tatínkovi (bude se podruhé ženit), když myslí, že to tam bude lepší. ....ale pokud bude u ní, bude jí poslouchat.
Darinka nad tím asi chvilinku přemýšlela, ale nakonec zase poslouchá a žádný přesun k otci se nekonal.
Těžko soudit. Raději snad nesoudit vůbec - když je to síla..., protože nikdy nevíme, s čím se budeme potýkat my.
Jednou jsem četla, že lidem jsou nastavována "jakási zrcala chování lidí", kteří se chovají jinak než my sami, abychom se naučili je chápat. Pokud se to nenaučíme, budeme takovým lidem a jejich vzorcům chování vystavování stále dokola. Ať už v tomhle životě, nebo budoucím. A samozřejmě se to tahne i z minulých...
Ale to jsem zabrousila někam jinam. Jen chci říct, že někdy si člověk s nějkým nesedne třeba v kolektivu a musí s ním vycházet, byť mu leze na nervy. A když se zamyslím nad tou výše uvedenou teorií něco je, musím jí dát za
pravdu.
To jsem zase chytrá :)
Pardón:)

ja si myslim,ze ta tvoje kamoska moc pravdu nema....
ja slysela,ze to co dite naucis do 3 let to si vezme do zivota a kdyz mu vse projde a je mu vse dovoleno,protoze je jeste maly ,tak v den,kdy se rozhodnes,ze uz neni maly a zakazes mu neco co pro nej bylo normalni,tak ma v tom chudak peknej zmatek,jakto,ze do ted to bylo normalne dovoleno a ted je to najednou spatny...
my mame maleho taky u jeste u sebe i kdyz ne primo v posteli,ale myslim si ,ze je to jakoby v ni byl.spinka v postylce vedle postele,kterou na noc pritisknu k posteli ,abych na nej dosahla a navic je na urovni nasi postele (vyskou)takze to je jakoby ta nase postel byla delsi.a mrizky,nebo jak se to jmenuje mam uplne sjety dolu ,aby tam neprekazeli,kdyz si ho v noci beru na kojeni a nebo k ranu,mezi nas.
aspon k nemu nemusim vstavat a kontrolovat.hodne se odkopava a navic je naucenej,jak se pohne,ze uz mam u nej ruku... nedovedu si predstavit,ze bych ho mela mit nekde daleko ,treba v jiny mistnosti.zatim,mame jeste moc kratkou pupecni snuru.nedokazem jeste byt jeden bez druheho.
no a jestlize jsme na nej tak dlouho cekali,tak si ho chcem uzit,dokud se tomu nemuze nijak branit,az bude velky,tak nam urcite sam utece do soukromi.