sociální pracovnice v nemocnici? ... slyším prvně. Díky za tip. Rozhodně to proberu s naší dětskou, až se k ní dostanu. Tak mě napadá... jak to třeba dělají rodiče s předškolákem/školákem se zlomeninou ... to je taky na dýl ...placený paragraf je max 9 dnů a volno na tak dlouhou dobu si vzít taky nemůžeš.

no POČR je hrazeno těch 9 dní, pak buď přejít na péči o dítě do 15let, tam za tebe platí tuším zdravotní pojištění. No nebo zažádat o příspěvek na péči - v případě dlouhodobé nemoci, ošetrření člena rodiny, tam se pobírá 800- 1200 Kč podle stupně závislosti ošetřovaného, to ti vše řeknou na socce. Držím pěsti!

Díky, tohle mám nastudováno ...to ošetření člena rodiny nám stoprocentně neuznají, už jsem na ta jejich kritéria mrkla.Navíc tam se posuzuje nemohoucí více než 1 rok, což Štěpán není.. VZP taky vím a to už mi samozřejmě vyjde líp pracák, kde dostanu i nějakou podporu, protože jsem byla bezmála 2 roky zaměstnancem. Shodou náhod tam už od prosince jsem, protože jsem plánovala od ledna rozjet OSVČ, což teď bohužel nepůjde --- takže zatím to jistí ÚP, ale co bude dál? Celé je to nešikovné... Malý měl shodou náhod 29.12. šesté narozky, tudíž bych jako zdravý doprovod za pobyt- noc v nemocnici platila - a ne málo - v naší nemocnici to vychází na  620 kč/ den !!!!!!!! Takže za ním každé ráno jezdím 25 km tam a 25 odpoledne nebo k večeru zpátky, protože by se ustýskal... už je tam 14 dnů a dnes jsem se dozvěděla, že by tam snad ještě týden měl být, což se snažím řešit, protože to jeho psychika už teď nedává. A doma mám o rok starší holku - v první třídě.... manžel samozřejmě musí chodit do práce... achjo. A třešničkou na dortu je, že se s touto hnisavou infekcí v kyčelním kloubu a kosti lékaři ) někteří i za 18 let praxe) ještě nesetkali, takže asi i proto ho nechávají tak dlouho na antibiotikách - kapačkách - i když crp i leukocyty už jsou v normě. Celý nemocniční štáb mi vtloukává ať myslím pozitivně, aby se malý lépe hojil atd... což samozřejmě před ním dělám-rozveseluju - ale uvnitř to tak samozřejmě není a už mám toho všeho fakt plné brýle - finance, průběh nemoci ( pořád ho noha dost bolí, měl proleženiny, co nás čeká dál, když zatím noho absolutně vůbec nemůže hýbat a v neposlední řadě je z toho všeho přepadlá i dcerka... Navíc raritní onemocnění - nejasná léčba....a pak - vzhledem k jeho nedonošenosti - narozený ve 30 tt, už jsem celkově "hezkých" pár měsíců po nemocnicíh byla...Rozepsala jsem se, ani jsem nechtěla....

A do háje.....Tak to jsou šílené peripetie, já měla kluka na operaci střev a teda jsem ráda, že je po všem a snad se to nebude opakovat, musím hodně zaťukat. Samozřejmě psychika musí být úplně v háji, jak u tebe, tak u kluka. Nic příjemného. Taková palba za den, tý jo! Tohle vše by vařešilo nějaké pojištění, ale to je vše kdyby. Na druhou stranu se mu to krátí a za chvíli bude doma, psychika ale dělá svoje. Musí to být těžké pro celou rodinu. No to vážně asi jen ten pracák , no zkusila bych se zeptat na socce popř. v přávní poradně ÚP, věřím, že skulinka, jak z toho ven se najde, ale je to na pytel. Moc ti držím pěsti, hlavně synkovi, ať zas brzo svítí sluníčko