Díky, tohle mám nastudováno ...to ošetření člena rodiny nám stoprocentně neuznají, už jsem na ta jejich kritéria mrkla.Navíc tam se posuzuje nemohoucí více než 1 rok, což Štěpán není.. VZP taky vím a to už mi samozřejmě vyjde líp pracák, kde dostanu i nějakou podporu, protože jsem byla bezmála 2 roky zaměstnancem. Shodou náhod tam už od prosince jsem, protože jsem plánovala od ledna rozjet OSVČ, což teď bohužel nepůjde --- takže zatím to jistí ÚP, ale co bude dál? Celé je to nešikovné... Malý měl shodou náhod 29.12. šesté narozky, tudíž bych jako zdravý doprovod za pobyt- noc v nemocnici platila - a ne málo - v naší nemocnici to vychází na 620 kč/ den !!!!!!!! Takže za ním každé ráno jezdím 25 km tam a 25 odpoledne nebo k večeru zpátky, protože by se ustýskal... už je tam 14 dnů a dnes jsem se dozvěděla, že by tam snad ještě týden měl být, což se snažím řešit, protože to jeho psychika už teď nedává. A doma mám o rok starší holku - v první třídě.... manžel samozřejmě musí chodit do práce... achjo. A třešničkou na dortu je, že se s touto hnisavou infekcí v kyčelním kloubu a kosti lékaři ) někteří i za 18 let praxe) ještě nesetkali, takže asi i proto ho nechávají tak dlouho na antibiotikách - kapačkách - i když crp i leukocyty už jsou v normě. Celý nemocniční štáb mi vtloukává ať myslím pozitivně, aby se malý lépe hojil atd... což samozřejmě před ním dělám-rozveseluju - ale uvnitř to tak samozřejmě není a už mám toho všeho fakt plné brýle - finance, průběh nemoci ( pořád ho noha dost bolí, měl proleženiny, co nás čeká dál, když zatím noho absolutně vůbec nemůže hýbat a v neposlední řadě je z toho všeho přepadlá i dcerka... Navíc raritní onemocnění - nejasná léčba....a pak - vzhledem k jeho nedonošenosti - narozený ve 30 tt, už jsem celkově "hezkých" pár měsíců po nemocnicíh byla...Rozepsala jsem se, ani jsem nechtěla....
In reply to no POČR je hrazeno těch 9 dní by muf20
Díky, tohle mám nastudováno ...to ošetření člena rodiny nám stoprocentně neuznají, už jsem na ta jejich kritéria mrkla.Navíc tam se posuzuje nemohoucí více než 1 rok, což Štěpán není.. VZP taky vím a to už mi samozřejmě vyjde líp pracák, kde dostanu i nějakou podporu, protože jsem byla bezmála 2 roky zaměstnancem. Shodou náhod tam už od prosince jsem, protože jsem plánovala od ledna rozjet OSVČ, což teď bohužel nepůjde --- takže zatím to jistí ÚP, ale co bude dál? Celé je to nešikovné... Malý měl shodou náhod 29.12. šesté narozky, tudíž bych jako zdravý doprovod za pobyt- noc v nemocnici platila - a ne málo - v naší nemocnici to vychází na 620 kč/ den !!!!!!!! Takže za ním každé ráno jezdím 25 km tam a 25 odpoledne nebo k večeru zpátky, protože by se ustýskal... už je tam 14 dnů a dnes jsem se dozvěděla, že by tam snad ještě týden měl být, což se snažím řešit, protože to jeho psychika už teď nedává. A doma mám o rok starší holku - v první třídě.... manžel samozřejmě musí chodit do práce... achjo. A třešničkou na dortu je, že se s touto hnisavou infekcí v kyčelním kloubu a kosti lékaři ) někteří i za 18 let praxe) ještě nesetkali, takže asi i proto ho nechávají tak dlouho na antibiotikách - kapačkách - i když crp i leukocyty už jsou v normě. Celý nemocniční štáb mi vtloukává ať myslím pozitivně, aby se malý lépe hojil atd... což samozřejmě před ním dělám-rozveseluju - ale uvnitř to tak samozřejmě není a už mám toho všeho fakt plné brýle - finance, průběh nemoci ( pořád ho noha dost bolí, měl proleženiny, co nás čeká dál, když zatím noho absolutně vůbec nemůže hýbat a v neposlední řadě je z toho všeho přepadlá i dcerka... Navíc raritní onemocnění - nejasná léčba....a pak - vzhledem k jeho nedonošenosti - narozený ve 30 tt, už jsem celkově "hezkých" pár měsíců po nemocnicíh byla...Rozepsala jsem se, ani jsem nechtěla....