Jo jo, úplně mi to připomíná bývalého. Ten taky, dopředu se se mnou domluvil, abych po práci přijela k němu, že si pustíme nějaký film, uděláme si pěkný večer a tak. No a když už jsem skoro u baráku, tak mi volá, že je s klukama v hospodě a at dojdu tam, že jen dopije pivo a jdeme. Ale tam si dá další a další. Je deset hodin a já jsem nervozní, protože se potřebuju vyspat do práce (on ne, pracoval v noci), no a tak nakonec před všemi vypadám jako blbka, že se ho já tahám domů, protože se původním plánem, s kterým přišel on sám, samozřejmě nepochlubí. A já jsem ta nejhorší, co dělá problémy. Tak stejně při každé hádce nebo nedorozumění jsem byla za idiota já. I když to byl jeho průser, vždycky to byla nakonec moje chyba. Jo, manipulovat uměl slušně a zbavovat se zodpovědnosti ještě líp. Ovšem já na takové chování moc zvědavá nejsem a tak náš vztah nakonec skončil. Je mi ale úplně jasné, jak ti je. Není nic příjemného, když zjistíš, že se o svého partnera nemůžeš opřít a že vše otočí proti tobě. Tvůj partner má ale jistě i mnoho dobrých vlastností, pro které ho máš ráda a tak to s ním asi bude třeba pořádně probrat a po lopatě mu vysvětlit, co nemá dělat. Přeji hodně štěstí :k: :a:

nojo, s chlapama je to těžký, taky se furt dohadujeme a přišla sem na to, že to nestačí říkat, ale že prostě si s ním musím sednout a vysvětlit mu to detailně co proč jak atd. až mi odkejve, že to fakt chápe...
s tím malým, to znám, já chodila do práce od porodu a jak to začal vnímat, tak byl na mě vždy uraženej, když jsem jela nebo pak dojela, to bylo cca od 4měs. Te´ˇd po roce sme si to s manžou vyměnili a já si užívám, jak mu ráno odmítá dát pusu na rozloučenou :-) ale máme to rve srdce, to joo... kolik mu je měsíců? když jsou penízky potřeba, tak to prostě jinak nejde, děláš to pro něj, tak neměj výčitky, jednou mu to řekneš a vysvětlíš a on na Tebe bude hrdej, že jsi pracovitá mamka!