od včera dny blbec
ahojkyy holky, já se prostě musím vypovídat a nemám komu...od včera se mi všechno nějak sype....byla jsem poprvé od porodu v práci, malý byl u babičky. už týden před tím jsem měla sny o tom, že jsem si pro něho přišla a on spustil hysteráky, že nejde, že bude s babičkou.....no a jak to dopadlo v realu?
přišla jsem, on spinkal, probudil se, na mě jen koukl a ignoroval že na něho mluvím, ani ke mě nechtěl jít, pak babička odešla pro banán a on začal pofňukávat....holky, já se před mamkou sice smála, ale mě to tak bolelo a bylo mi to líto....pak večer po koupání jsem ho nemohla ani položit abych ho osušila oblékla, řval jak tur....jen v ruce se uklidnil, a při dalších pokusech ho položit vždy zpustil...pak to bylo zase dobrý....dnes už jsem zase byla jeho maminka,ale pro změnu mě opět pěkně podrazil jeho táta....jeli jsme k jeho rodičům, hned mě docela dostalo to, že jsme se jen objevili a hned jsem poslouchala pojďte se najíst....byli jsme pul hodiny po obědě....pak zase....to je jedno, kousek si snad dáte....pak proč nejdete dovnitř....byli jsme venku na zahradě, bylo fakt příjemně....pak jsem šla malýho uspat a zase, proč ho neuspim ve vnitř proč ho dávám do kočáru....chtěla jsem aby spal na vzduchu....a už jsem měla nervy.....fakt nemám ráda, když mě někdo buzeruje....natož někdo, kdo není ani můj rodič....no a do toho přítel, kterej doma vychyloval, jak jedeme jen na hodinu apod. pak naházal na mě, že jemu je jedno kdy pojedem ať se rozhodnu já apod. tak jsem se naštvala a vyjela na něho, že už mě s**e s tím, že doma se na něčem domluvíme a pak před jeho rodičema dělá. že on chce vše jinak, že to je podle mě apod..... no prostě, já jsem ta bosorka, co pospíchá domu(při tom mě to bylo jedno), já jsem ta co chce svatbu jen se svědkama apod..... do toho jsem dnes zjistila, že mi ze zásnubního prstýnku vypadly dva kamínky.....nevím, ale svatbu máme na začátku srpna a vše co patří k svatbě se vždy nějak trochu pokazí....už je to jak špatný znamení. Dost mě štve s tím, že všechno hází na mě.....když se rafneme, je to jen moje chyba...proč já vždycky říkám, že na to sme snad dva, když to přepísknu, tak to uznám....sice ne hned....většinou po čase....ale uvědomuju si to.....to si chlapi prostě myslejí, že oni jsou bez chybní?A hlavně mi nejde do hlavy, proč, když se na něčem dohodneme, hlavně když se to i nějak týká jeho rodiny, proč před nima dělá mrtvýho brouka??to se bojí, že bude za špatnýho?
Já vím, že je to asi zmatený, co tu píšu, ale hromadí se toho ve mě strašně moc a potřebovala jsem to ze sebe trochu dostat.
Jo jo, úplně mi to připomíná bývalého. Ten taky, dopředu se se mnou domluvil, abych po práci přijela k němu, že si pustíme nějaký film, uděláme si pěkný večer a tak. No a když už jsem skoro u baráku, tak mi volá, že je s klukama v hospodě a at dojdu tam, že jen dopije pivo a jdeme. Ale tam si dá další a další. Je deset hodin a já jsem nervozní, protože se potřebuju vyspat do práce (on ne, pracoval v noci), no a tak nakonec před všemi vypadám jako blbka, že se ho já tahám domů, protože se původním plánem, s kterým přišel on sám, samozřejmě nepochlubí. A já jsem ta nejhorší, co dělá problémy. Tak stejně při každé hádce nebo nedorozumění jsem byla za idiota já. I když to byl jeho průser, vždycky to byla nakonec moje chyba. Jo, manipulovat uměl slušně a zbavovat se zodpovědnosti ještě líp. Ovšem já na takové chování moc zvědavá nejsem a tak náš vztah nakonec skončil. Je mi ale úplně jasné, jak ti je. Není nic příjemného, když zjistíš, že se o svého partnera nemůžeš opřít a že vše otočí proti tobě. Tvůj partner má ale jistě i mnoho dobrých vlastností, pro které ho máš ráda a tak to s ním asi bude třeba pořádně probrat a po lopatě mu vysvětlit, co nemá dělat. Přeji hodně štěstí :k: :a:
nojo, s chlapama je to těžký, taky se furt dohadujeme a přišla sem na to, že to nestačí říkat, ale že prostě si s ním musím sednout a vysvětlit mu to detailně co proč jak atd. až mi odkejve, že to fakt chápe...
s tím malým, to znám, já chodila do práce od porodu a jak to začal vnímat, tak byl na mě vždy uraženej, když jsem jela nebo pak dojela, to bylo cca od 4měs. Te´ˇd po roce sme si to s manžou vyměnili a já si užívám, jak mu ráno odmítá dát pusu na rozloučenou :-) ale máme to rve srdce, to joo... kolik mu je měsíců? když jsou penízky potřeba, tak to prostě jinak nejde, děláš to pro něj, tak neměj výčitky, jednou mu to řekneš a vysvětlíš a on na Tebe bude hrdej, že jsi pracovitá mamka!
In reply to nojo, s chlapama je to by Terez
děkuju vám holky, že jste písli. Ten můj chlap má sice hodně dobrých vlastností, hodně špatných jsem znala už před těhu, ale člověk se nestačí divit, kolik jich ještě od těhotenství stačilo vyplout na povrch. horší je, že já taky fakt nemám nervy na to, aby mě někdo potápěl a já si vše vyžírala sama, docela se začínám děsit i svatby, po ní se prý vztah uplně změní, a jestli to může být ještě horší, tak se jdu asi odstřelit. No, snad mu to už někdy konečně dojde, starý je na to dost:-)
Jinak malýmu je deset měsíců, a asi je pravda, že tohle ty dětičky dělají. Já si pak vybavila chování mýho synovce....ten jak jeho rodiče odešli, tak řval jak tur, pak přestal...no a když si pro něho přišli, tak od babičky samozřejmě nechtěl, a dělá do dodnes, jen s tím rozdílem, že už nebulí, ale od babičky prostě nechce :-) Jsou to šprýmaři.
tak ještě pár rad :-)
svatba by měla být s člověkem, kterýho opravdu znáš! my se brali po 5letech, takže jsem věděla, co můžu čekat a i tak jsem byla stále zamilovaná.
chlapům nikdy nic samo nedojde, budeš mu to muset prostě říct a vysvětlit a zeptat se, proč to dělá normálně, ne vyčítavě, aby prostě diskutoval, jinak je to o ničem
In reply to tak ještě pár rad svatba by Terez
Souhlasím! Já jsem se sice vdála ani ne po dvou letech vztahu. Ale to proto, že jsem ho považovala za perfektního partnera, s kterým mám krásný vztah. Žádné problémy jsme neměli a nebylo na něm nic, co by mi vadilo nebo bylo líto. Chci tím jen říct, že mít už před svatbou dojem, že to nebude fungovat, tak do toho nejdu.
In reply to Souhlasím! Já jsem se sice by veronikafrankova
jojo...
Terez, Kristian a Lucián






















