Blanka111
Blanka111
Dobrý den, končí mi rodičák a musím se vrátit do práce. Jsem zdravotní sestra a vždy jsem pracovala na standartním oddělení (kožní, interna). Nyní mám nastoupit na interní JIP a já z toho mám strach jestli to zvládnu. Je tady nějaká sestra z JIPu, která mně uklidní?
Dobrý den, potřebuju radu a vůbec se v tom nevyznám. Mám rodičovskou dovolenou a v práci smlouvu na dobu neurčitou. Teď se mi naskytla příležitost nastoupit jinam, ale tam mi nabízejí smlouvu jen na dobu určitou. Musím dávat v té předešlé výpověď hned a nebo můžu mít takto dvě zaměstnání? Jde o to, že tam v předešlé mám jistotu a tady ne, je tam zkušebka a vlastně ani moc nevím co ta práce obnáší. Díky za odpověď.
:r: :r: jak to zvládnout a nezhroutit se? jak se zvednout a jít dál? :\\:
Ahoj holky, jdu si pro radu, protože já už jsem v koncích. Synovi je 25 měsíců a je to hroznej vztekloun, ale opravdu šílenej. Mám hrůzu s ním chodit i ven, jen co za náma zapadnou dveře od bytu řev a pískot. Nechce jít za ruku, takže přecházet s ním silnici je tza trest. Ječí, piští, sekne sebou o zem a já ho musím táhnout na ruce, u toho samozřejmě ječí. Když něco nemůže tříská se rukama do hlavy, když mu něco nejde, tak taky. Lidi na nás koukaj a občas si neodpoštěj poznámky o výchově a pod. On je jinak strašně šikovnej, chodí na nočník, sám se krmí, oblíkne si slípky i tepláčky, uklízí si, ale to jeho vztekání :€\€: já už to nějak nezvládám. Do toho mám doma třeťáka, bude mu 9 let, ten se nevzteká, za to mu musím všechno říkat stokrát, fakt už mám dost. Nějak to na mně padá a já už prostě dodělávám. Chce se mi brečet, nic mně nebaví, nikdo mi nepohlídá, chlap pořád v práci a já už tak nějak nevím kudy kam :r: Když přijde taťka z práce hrozně se divá proč nemám náladu se smát, proč se vyhejbám sexu a pod. Jenže já jsem ráda, že ze sebe večer setřepu děti a při představě že na mně vleze pro změnu on, mám osypky. Jak z toho ven? :help: :help: :help:
Ahoj holky,
jdu se sem vyzpovídat. Mám kamarádku, kterou mám hrozně ráda, je jí 25 let a zjistila že je těhotná, v 5.týdnu. Otec miminka s ní ukončil vztah, ještě než zjistili, že je těhotná. Ona je teď rozhodnutá pro potrat, termín má v pondělí a já bych jí to chtěla rozmluvit, už dva dny to probíráme. Je úplně zoufalá, je to strašně hodná holka,vím že by byla skvělá maminka, ale má hrozný strach, že to nezvládne. Pořád jen brečí, mluví na maličjké v bříšku a prostě vím, že ve skrytu duše by si ho chtěla nechat. Snažím se jí domluvit, aby o tom aspoň tomu blbci napsala, třeba se všechno změní. Hrozně mně to trápí, má bezvadný rodiče, kteří by jí ve všem pomohli, navíc je moc hezká, takže tatínka, který by je měl rád by určitě našla. Zkouším jí to rozmluvit všelijak, ale asi to nepůjde. Jen jsem se chtěla vypsat, nemusíte ani reagovat, jen já si o tom nemám s kým promluvit, tak jsem to sem aspoň vypsala. Ach jo, přeju všem krásný den :a:
Holky je povinností lékaře sdělit Vám své jméno, pokud jste se ho zeptali, když Vám měl ošetřit dítě?
Ahoj holky, mám dotaz. Rozhodla jsem se, že bych chtěla darovat věcičky po mých dětech do kojeňáku v Mostě, mám toho mraky, ať už oblečky, hračky, nepoužité dudlíky atd. Je třeba tam nejprve zavolat, jestli to vůbec budou chtít nebo to tam můžu odvézt rovnou? Máte zkušenost?
Ahoj, jdu se zeptat. Měli jste někdy u mimča noční běs? Nám se to stalo včera v noci. Malej z ničehonic začal hystericky brečet až vyloženě řvát a nemohli jsme ho vzbudit. Dobrejch deset minut jsme s ním cloumali, mluvili na něj a nic, jen řev. pak vzal přítel studenou vodu a chrstnul mu jí na hlavičku a malej se probudil. Bylo to hrozný. Je tohle normální? Ještě se to nikdy nestalo, ani u prvního.
Vaše fotografie
