příten ještě nechce dítě

Poradila bych ti asi toto - nic bych mu už neříkala, pokud jsi promluvila o dítěti, tak to stačí. Víc bych se k tématu nevyjadřovala, ale naopak - začala bych cestovat, studovat, chodit na kurzy, na cvičení, pařit s kamarádkama - ale pozor-ne jako divadlo-dělala bych to, co mě baví-pokud je to u tebe četba knih, tak bych četla knihy, pokud jsou to šachy, hrála bych je. Dělala bych to, co baví mě. Třeba mu docvakne, že děti vlastně s tebou chce taky a že jsi ta pravá. Chlapi jsou někdy zabednění, ale nesmíš mu tak dávat najevo, jak moc na něm visíš-měj svůj svět, vždyť jsi mladá...a zvi domů i ty kamarádky s dětma, ber ho mezi ně-však uvidí, jak je to jinde.

ahoj ve 23letech ja na to ještě moc mladý!!!teda někteří to zvládaj i v jeho věku ale on asi mezi ně nepatří a nechce prostě tak ho nenut...můj ex měl se mnou dítě ve 23letech a co myslíš jak to dopadlo..hned v těhu mě opustil a zůstala jsem sama s malou...byl prostě mladej a i ted co má 26let mi říkal že na děti má času dost že už jedno má (které vidí jednou za rok a nestará se o něj) a to mu stačí...bejt tebou netlač ho do toho prostě na to ještě nedospěl a holt někteří chlapi to tak maj a třeba bude chtít dítě až kolem 30 jako většina chlapů :-) můj novej přítel má 31 a právě nastal ten správnej čas na to aby měl dítě jak sám říkal :-))

No můj manžel ve svých 23 letech na dítě ani nepomýšlel! Naproti tomu já už nějakou tu chvíli jo :///: V tomto směru dospěl, ale trvalo to dalších 10 let :s: Naštěstí je ode mě o těch 10 let starší, takže jsme se v tomhle shodli.. Každý to má jinak, třeba nad tím dumá a nakonec se mu ta představa rodiny zalíbí, ale nejspíš to bude ještě chvilku trvat.. A neboj, ty jsi mladá, problémy si nepřipouštěj, jenom si je tím přivoláš :a:

Jee,tak to jste jeste mladi,to se ani priteli nedivim,ze je na nej brzy.Dala bych mu cas :one:

Ahoj každý je na dítě připravený jindy.Nikoho nemůžeš nutit.Takovýhle období jsem měla taky.Mě je 23 a manželovi 24 a máme dvě děti.Je to náročný, psychocy hrozně vyčerpávající a je pravda, že mě někdy napadne , že by to prozatím bez dětí bylo jednodšší.Miluju je, ale nědy mě to prostě napadne.Užívej si zatím volna a nezávislosti.A nebo těch dětí se dočkáš :) až budete s přítelem oba připravení.

Ja píše maminka pode mnou, není to jednoduchý a je to nikdy nekončící.Já když večer padá do postele tak si říkám ať už jsou starší :)

No, v mém okolí neznám žádného muže, který by ve 23 letech toužil po dítěti, mám kolem sebe samé 30+ otce. Já jsem jako hodně mladá měla taky jednu dobu období, kdy jsem se zabývala myšlenkou na mimi, ale zas to přešlo :-) Neber to nijak negativně, jsi mladá, času máš dost, vydělávejte, zajistěte se, užívejte si, cestujte, bavte se....Miminko na vás počká :-) A že jsou kolem tebe všichny těhotné? Kdy bydlíš? Z mých kamarádek a širšího okolí znám jen jednu holčinu, která měla mimi ve 20, ale to bylo neúmyslně. Jinak všechno až po 25, já jsem rodila a bylo mi téměř 29 a rozhodně si nemyslím, že to je pozdě. Naopak, když má bobánek svůj den, tak si říkám, že jsem mohla klidně ještě počkat :///:

ahoj, taky jsem měla v tvém věku takové období kdy jsem strašně moc chtěla dítě. Ještě jsem ale nebyla vdaná a teprve jsem začala chodit do práce. Jsem staromódní bytost a můj manžel(dříve přítel) také. Takže jsme chtěli nejdřív spolu bydlet. Takže jsme bydleli u mých rodičů. Po 2letech společného soužití jsme se vzali a koupili si byt. No a po dalších 2letech se nám narodil syn. V té době mi bylo 26let. Já jsem si v práci udělala praxi a naspořili jsme nějaké korunky aby RP nebyl tak náročný. V té době byl RP 3800kč než ho zvýšili. Se zvýšením jsem samozřejmě při dělání mimča nepočítali, tak jsme se připravili nato, že budu mít po 3 roky takto nízký RP.
Musim říct že jsem ráda že jsme se na vše připravili. Nic mi neuteklo. Nyní máme 6letého kluka a 3 letou slečnu. V září se vracim po 6letech na mateřské do práce.
Na dítě musíte být připraveni oba. Každá žena potřebuje oporu chlapa. Když si chlap neni jistej svou novou rolí tak to může vést k jeho útěkům od rodiny, hádkám a nepochopení. To bys určitě nechtěla. Předpokládám že ví že neberež antikoncepci a že můžeš kdykoliv otěhotnět. Jste oba opravdu mladý a to že rok nebo 2 roky počkáte vám neublíží. Chápu že když vidíš kolem sebe plno těhotných, tak se ti hormony bouří. Ale řekni si, že kdyby to tak nebylo zda by jsi cítila stejnou touhu po miminku? třeba ne :-).

Ve 22 máš ještě dvacet let na plození čas. Příteli se nedivím, s dítětem se toho hromada změní, všchno ve svém životě už bude muset podřizovat tomu, že je zodpovědný za nějakého malého tvora, který je něm závislý. Průměrný věk početí prvního dítěte je v ČR nějakých 28 let u ženy a 30 u muže.

Mně je 26 let, čekáme s manželem (31) čtvrté dítě, ale oba vidíme v rodičovství smysl života, na druhou stranu říkám, že čím víc dětí mám, tím víc chápu lidi, kteří dítě odkládají na pozdější věk nebo nechtějí žádné. Je to zodpovědnost a ztráta možnosti si dělat to, co chci...

Přítele do ničeho netlač a rozhodně se nesnaž otěhotnět bez jeho vědomí, to je nejhorší podraz a chápu muže, které se pak nehlásí ani k takové ženě, ani k dítěti.

Zkus si s přítelem promluvit, zeptej se ho, kdy on by si přál dítě. A pak buď najděte společné řešení, nebo si navzájem nekomplikujte život.

Ahoj taky je mi 22 a přítel má 23 ještě před půl rokem říkal že chce mimi až ve 35 :///: a ted jsem ve 12 tt :h: zlomily ho dětské botičky co tady jednou donesla moje mamka :s: od té doby měnil názor až se poštěstilo a ted je nadseny jak bleska :one: Rikal ze to neni o pripravenosti ale o strachu, protoze nevi co ho ceka, ale taky prisel na to ze pokud to nezkusi tak na to ani neprijde :€s€: Tak preji hodne stesti :dance:

souhlasim s holkama,ze je fajn,ze ti to aspon rekl na rovinu,taky mohl rict,ze jo a nakonec zdrhnout,zacit delat alotrie a podobně,protože by měl pocit,že mu ještě něco utíká,můj se loni na jaře ve 32 letech necítil,na podzim začal měnit trošku názor a když jsem mu na vánoce řekla,že příště už budem ve třech,tak to radostí obrečel,takže se to může změnit celkem rychle.Jinak ale chápu i tebe,taky jsem mívala takový období,první někdy kolem 20ti,pak asi za 5 let znova,vždycky tak půl roku a pak to přešlo,takže je asi dobře,že jsem počkala :-)

Je to těžké, ale někteří chlapi to mají nastavené jinak. Někdy jim ani věk 32 nestačí k vyrovnání se s tím, že se stanou otcem. Mám v rodině takové dva případy. Můj můž toužil po dítěti od 29 let. Švagr ještě ve 34 letech nechtěl ani slyšet a to samé můj strýc ve 32..