Můj porod aneb tentokrát to stálo za to..

30.12.2012 se nám narodil MAREČEK, váží 3940g, měří 54 cm a obvod hlavičky 35 cm.
29. jsem byla v nemocnici na poslední kontrole, domů jsme přijeli až večer, naši hlídali Kájušku.. Večer jsme poseděli a kolem 11 šli spát. V jednu hodinu mě vzbudily bolesti docela pravidelné - asi po 10 minutách. O půl 2 jsem vzdudila Marťu a ve dvě vlezla do vany - zůstaly pravidelné po 10 minutách ale vůbec se to neurychlovalo, až po hodině skočily po 7 minutách. O půl 4 jsme vzbudili naše a vyrazili do porodnice - bolesti po 6 minutách, bolelo, ale žádná tragédie - šlo to rozdýchat. Po 4 jsme byli v nemocnici, hned mě vzali - nález na 3 otevřená. Jenže kontrakce pomalu ustávaly - dokonce až po 15 minutách.. PA natočila pásy, pak na box, kde už čekal převlečený Marťa - naštěstí byl volný box s vanou - takže kolem 6 jsem vlezla do vany, ale i tam bolesti po 15 minutách, ale zase stály za to - hooooodně bolely.. Ale Marťovi to v jednu chvíli nezabránilo usnout v křesle a trošičku si tam i zachrápat :) O půl 8 řekla PA že pokud se do 8 bolesti nerozjedou - pojedu domu - což bych nejela, ale asi bychom porod neurychlovaly.. Za tu poslední půl hodinku se to ale rozjelo - z vany jsem lezla v 8 s bolestma jak blázen po 4 minutách - byla jsem na 6 cm.. PA natočila pásy - a to už byl záhul, zůstat ležet na posteli - občas mě tam Marťa musel držet násilím.. Před půl 8 otevřená na 8 a PA praskla vodu a že můžeme tlačit.. Vůbec to nešlo - s Kájuškou jsem měla strašnou potřebu tlačit a na sále jsem 3x zatlačila a byla venku, teď jsem ani neměla potřebu tlačit. Tentokrát se za sebe i trošku stydím - byla chvíle, kdy jsem prosila Marťu, ať mi pomůže, že už to nezvládnu, říkala jsem že to nejde, nemůžu už pokračovat, nechci... atd. PA byla taková dost nezůčastněná, pořád mi opakovala, že rychlé porody jsou jen v televizi, že to postupuje (to mi v tu chvíli moc nepomáhalo, protože já v tom případě jeden filmový mám za sebou...). Nejhorší bylo, že jsem měla malého už skoro venku - asi opravdu stačilo ještě jednou zatlačit, ale já už neměla sílu a úplně jsem cítila jak se ta hlavička vrací - no přišlo mi že strašně daleko.. Nakonec se po třičtvrtě hodině podařilo a narodil se nám Mareček - měl omotanou pupeční šňůru kolem krku, Apgar score 9,10,10, Marťa přestřihl pupeční šňůru, Marečka mi dali na přisátí - to zvládl, paní doktorka mi píchla Oxytocin, tentokrát vyšla placenta v pořádku, pak mě šila - injekce trošku zabolela a šití bylo spíš nepříjemné než bolestivé - nástřih nemám, ale štupovala mě tedy dost dlouho a dost daleko.. Pak všichni odešli, my zůstali s Marečkem dvě hodiny sami, většinou ho měl Marťa, já jsem i chvilku spala. Opravdu jsem toho měla plné kecky.. Pak si malého odvezli, já šla do vany, Marťa pomáhal - chudák, myslím že z toho bude mít trošku trauma.. V 11 mě vzaly na pokoj a Marťa jel domu za Kájuškou. Mimo jiné - první jídlo jsem dostala až ve 12 - to byl taky teror..
Marečka jsem měla odpoledne, ale na noc jsem ho zbaběle dala dětským sestrám - byla jsem pořád dost utahaná.. Ale od pondělního rána byl se mnou a to už jsem si to krásně užívala. Jen měl chudáček velkou alergickou reakci - nevíme přesně na co - ale byl tak oteklý, že nemohl ani očíčka otevřít.. To naštěstí už zmizelo, takže z našeho oteklého ošklivého kačátka máme krásné buclaté miminko :€s€: A nejkrásnější chvíle v s Marečkem na novorozeneckém = 1.1.2013 od 18:00 do 18:15 - vzala jsem si Marečka do zavinovačky, šla na chodbu k oknu a dívali jsme se společně na OHŇOSTROJ NAD ŠPILBERKEM, měla jsem nádherný výhled přímo na hrad a byla to krásná společná chvíle!!!!
Co se mě týče - v porodnici jsem nechala 8 kilo = mám 5 stále nahoře, pomalu se vzpamatovávám - měla jsem obrovské červené fleky po obličeji od tlačení (ty už zmizely), sedět zvládám, záda bolí, břicho už mám jakš takš normální (pěkně se to zatáhlo :one: ), ale zase mám místo prsou šutráky :00: Tentokrát asi ani Marťa neprohlásí že jsem měla porod úplně v pohodě - myslím, že si pár věcí "odtrpěl se mnou"...
Dnes nás pustili, Kájuška je z Marýska nadšená, ale je to težké - pořád mu chce dávat dudlíček, když jsem ho chovala, taky si ho chtěla půjčit, když jsem ho kojila, mazlila se "hlavičku na hlavičku".. Podávala plenky, když jsem přebalovala zaujal jí pindík :c: Zatím se mi daří to nějak regulovat, ale problémy určitě ještě vzniknou :O
Jsem ráda, že mám vše za sebou - na 95 % už rodit opravdu nebudu, tak si musím ty své dva prcky co nejvíc užít!! Porod byl tentokrát dvakrát tak dlouhý, ve všech směrech mnohem víc bolestivý - jak kontrakce, tak tlačení.. Kdyby byl toto první porod, nejela bych teď do porodnice tak v klidu - i když mě přijímali, říkali že na to, že už mám docela silné kontrakce jsem dost vysmátá..
Jo a z mé malinkaté holčičky se najednou stala VELKÁ SÉGRA - působí na mě najednou tak dospěle.. Až mě to zamrzelo :r:
Mareček vstává relativně pravidelně po 3 hodinách a jak Kájuška nechtěla dudlíčka, vzala si ho až skoro ve 3 měsících, tak Marýsek dudlá jak o život :q: Bude to stejný jedlík jako ségra - včera vytáhl už i 50 a v noci dokonce jednou 65 :jawdrop: ale jelikož je to na něj ještě moc, vždycky si trošku ublinkne.. Je to naše druhé sluníčko a já se moc těším, jak si to spolu všichni čtyři spolu užijeme :h:
No a to je pro tentokrát asi vše..