když kontrakce bolela nejvíc na co jste mysleli abyste to zvládly?
Ahoj, napadlo mě zeptat se abych zjistila, jestli se to v něčem neshoduje...když vás při porodu čapla úzkost, že už to fakt nedáte, že umřete, chtěly jste brečet a šíleně vás to bolelo, už jste prostě nedoufaly, že budete vpoho....když už vážně slzy tekly po tváři co vám pomohlo abyste to např. ty dvě hodiny ještě zvládly vydržet? Nemyslím tím sprchu nebo míč...také to můžete napsat ať mám představu, ale spíš psychicky...na co jste myslely?
Tak už mám svou odpověd :-) děkuju všem za rady :-)
Hihi, zajímavá otázka. Ty jsi prvorodička, svědomitě jsi se teoreticky připravovala a teď se bojíš, že? :) Není dobrý číst, jak strašně to bolí. Ono to většinou není tak zlý. Kdyby člověk umíral, zlý by to bylo, ale tahle bolest má smysl a neumírá se na ní, naopak. Takže já to brala tak, že s každou kontrakcí jsem blíž k svýmu miminku. Když to začalo, měla jsem velkou radost (už jsem přenášela a byla netrpělivá) a protože to byl druhej porod, užpoučená jsem šetřila síly a zbytečně nevyšilovala, takže to až na tu poslední půl hodinku bylo celkem v pohodě. A že bych umírala, to ne. Spíš usínala, je to poněkud vyčerpávající, ale zvládnout se to dá a hlavně - existujou medikamenty, který ti uleví při bolestech a urychlí porod, takže vlastně můžem být rády :) Nechtěla bych rodit třeba před sto lety.
Moc Vam mile maminky dekuji za dodani odvahy, tolik prani, ze musim porodit behem hodinky :) Ja se porodu nebojim, tesim se moc uz chci, ve stredu mam termin tak snad nebudeme cekat dyl. Jen jsem ten typ, ktery chce radsi vse znat nez mit predsudky. Radsi jdu do toho s tim vedomim nejhorsiho ac svou mysl poutam pozitivnim smerem...tak potom se nemuze stat nic horsiho nez ze to bude jak nektere z vas brutalne popsaly :( a neprekvapi me to, bude to spis jen lepsi. Proste chci znat celou pravdu protoze jsem na to psychicky pripravena.
Moc dekuji. Snad uz to brzy bude uz druhy den mam nonstop poslicky tak ze by? :)
In reply to Moc Vam mile maminky dekuji by Lacky
Krasnej vanocni darecek budete mit :c: Ja uz jsem na ty bolesti tak nejak zapomnela asi jako vetsina maminek, ale v ty chvili mi do smichu taky nebylo. A nemyslela jsem na nic, neslo to, pritel se me snazil rozptylit a neco mi povidal, ale nevnimala jsem ho, jen mu drtila ruku, chudak :00: Hodne mi pomahali por. asistentky a vubec celej personal byl naprosto uzasnej a diky nim mam s odstupem casu na porod hezky vzpominky.
In reply to Moc Vam mile maminky dekuji by Lacky
Ahojí tak já už vlastně nějakých pár hodin mám pocit že vybleju celej žaludek a na záchodě že jsem nechala už i střeva ... tvrdý břicho mám a občas zabolí podbříšek Nikolka je nějak divně položená vždycky se mi dělala boule od prdelky na straně ted je uprostřed a o dost níž tak schválně která porodí dřív:-D
In reply to Ahojí tak já už vlastně by Peacess
Ahoj a ty mas termin kdy? No ja mam intenzivnejsi ms bolesti nez jindy ale nechce se mu do zimy. Jsem ted takova uzavrena, nechci si povidat s chlapem a jen cekam a jsem jak zavislacka na klavesnici F5 :) takze nejsem jedina kdo ceka jak maniak? :)
In reply to Ahoj a ty mas termin kdy? No by Lacky
Já mám termín až 27.12 ,ale tohle je moje druhé mimi a myslím si že je zázrak,že se ještě nenarodila,protože při tom co celé dny dělám se opravdu divím ... mno jo ta zima komu by se tam chtělo:-D i když já jsem taky prosincová a narodila jsem se o 3 dny dříve :)
ahoj, tak já věřila tomu co jsem četla že to bude bolet jako silná menstruace...hmmm ..bohužel to byl masakr největší, takovou bolest nikomu nepřeji...myslela jsem že umřu ...ale snažila jsem si říkat to je jenom sen, to se ti jen zdá tak ať si to bolí jak chce...pomohlo to trochu vydržet ...ale je to asi fakt individuální. Přežila jsem to a teď čekám druhé mimčo :)
ahoj,nečetla jsem komentáře podemnou,takže se možná budu opakovat :-)
Ale takové bolesti,kdy by se mi chtělo brečet jsem ani snad neměla ;) měla jsem nádherný a rychlý porod který bych přála každé mamince :€O:
Ale upřímně,až budeš mít takové bolesti,tak nebudeš myslet asi na nic,já jsem si říkala,ať už je ta kontrakce za mnou a to stejně hned přišla další :s: ale ne vážně,hlavně se snaž myslet pozitivně,říkat si,že porod bude fajn a že pak už budete mít u sebe miminko. Hodně je to opsychice PA nám říkala,že je rozdíl u porodu u maminky,která myslí pozitivně a u té,která se bojí už do předu a vlastně ani neví čeho ;) takže asi tak,jsem to asi moc nepomohla,co :-)
ale přeji rychlý a bezproblémový porod a ať se pro tebe porod stane stejně krásným zážitkem,jako byl ten můj :h:
Ahoj.Já měla bolesti 16 hodin a nebrečela jsem bo to ani nešlo.Byla jsem spíše naštvaná že to tak dlouho trvá a bolí.A utěšovala jsem se tím že za chvíli to bude za mnou a prďola bude venku a myslela jsem na to jak se bude tvářit přítel a rodina jak bude venku a uvidí ho poprvé a taky na to jak bude mimi vypadat.Prostě furt dokolečka.Taky jsem si nejspíš říkalal že tím prostě musela projít každá a všechny to zvládly.Tak asi tak nějak :-)
Ahojí tak já ani nevím ,ale asi jsem myslela na to,že už to chci mít za sebou a vlastně jsem ani necekla ... byla jsem sama ... jelikož byl malej KP a nevědělo se jestli nepůjdu na sekci tak jsem ještě Tomášovi volat neměla ... nakonec když už jsem měla jen kontrakce a celá jsem se klepala vyčerpáním doktor řekl,že malej pod sebe nacpal nažičku takže musím na sekci se mi docela ulevilo,protože jsem věděla že ve 13:05 ta bolest skončí ,ale opravdu mi ukápla jen slza ,že mi je líto že tam jsem sama ,ale jinak jsem ani necekla ... a to jsem se držela futer mezi hekárnou a porodním boxem PA na mě kouká a říká klidně si zakřičte od toho jsme tady a já ani necekla,ale měla jsem zaryté nehty ve futrech ... každým dnem porodím druhé mimi a budu ráda když to zvládnu tak dobře jak jsem zvládala ty první kontrakce ... a to jsem plašan a šílená hysterka ,ale v těcxh kontrakcích jsem byla najednou někdo jinej ...
ahoj,
já šla rodit s tím, že to bolet bude a říkala si, že to zvládnout prostě musím a tečka. Když mi bylo nejhůře, tak jsem si neříkala nic, jen to - že čím lépe budu spolupracovat, bude to rychlejší a to jsem taky celou dobu dělala. Takže to, co popisuješ jsem ani nezažila - myslím nějaké brečení bolestí atd. - to už je dle mě hysterčení a člověku to nepřidá... Drž se a ať to máš rychle za sebou ;-) Lucka
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Přesně tak, já si taky celou dobu těhotenství říkala, že to zvládly všechny, tak já taky. Taky jsem věděla, že to bude bolet, ale že to bude bolet tak, že se nebudu moct ani pohnout, to jsem teda netušila :€\€: .....Takže já si u toho pořádné zakřičela nahlas. Vím a věděla jsem už předtím, že je to zbytečný a že mi to jen přitíží, ale prostě se to nedalo zastavit :€h:
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Každý z nás je jiný a jinak snáší bolest. Já si nemyslím, že jsem nějaká hrdinka, měla jsem i epidurál, ale jen na cca čtyři až pět hodin, přičemž jsem od prvních kontrakcí rodila 15 hodin, takže jsem si už fakt potřebovala oddychnout. Ale když přišel konec porodu, což mi přišlo nejhorší ty bolesti, tak do mě taky rvali oxytocin a já se snažila celou dobu ležet na boku s nohou nahoře, i když to byl brutus. Ale pamatovala jsem si z kurzu, že takhle mimčo nejlépe sestupuje dolů a je dobré pár kontrakcí tak vydržet a ono to opravdu pomohlo. Člověk vydrží hodně a ani o tom neví. A to, že se někdo rozbrečí, že už nemůže, neberu jako hysterčení, udělala bych to stejně, spíše jsem měla na mysli mamči, co jsou opravdu hysterické od první kontrakce a když jsem rodila, jedna podobná tam taková byla a mi to, že jsem ji slyšela přes zeď, moc nepomohlo. Ale člověk si zvykne. Myslím, že psychika rodičky je nejdůležitější z celého porodu.
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
tak tos mi připomněla, že já měla dobrou průpravu :-) první den po zavedení tablety jsme ještě s jednou holkou ležely na porodním, nedaly nás o patro níže, protože tam nebylo volno... slyšela jsem od rána každou ženskou jak tam řve a rodí - u prvních tří jsem byla v šoku a myslela si, že je tam snad někdo vraždí nebo co - ale pak už leháro a jen jsme si s tou holkou řekly - hmm, další :-) jinak já si chvíli taky zařvala, a to když už jslem myslela, že mi malý vyskočí zádami a nebo zadkem :-D ale ne nějak dlouho, i když stejně jako ty nemám pojem o čase :-D
V tu chvíli je nejlepší nemyslet na nic ... prostě bez bolesti to miminko na svět se nedostane ... říkala jsem si dýchej,dýchej a že to není na věky,že to brzy přestane a budu mít mimčo u sebe ... jo a mám za sebou dva přirozené porody bez epidurálu ... poprvé s nástřihem a po druhé bez nástřihu.
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Ahoj - tak poprvé mě šil doktor jen nalevo na hrázi - našikmo a měla jsem tak 5stehů - jinde jsem šitá nebyla --- doktor mi to vzal fakt fest a sex byl bolestiví docela dost ... poprvé jsme spolu spali s manželem tak až 4měsíce po porodu a trvalo 2měsíce než to i pro mě bylo příjemné a pak i dokonce lepší než před porodem.
U druhé holčinky mě doktorka nenastříhla ,ale bylo to znát --- malá mi šla hůř vytlačit ... ona měla i o centimetr větší hlavičku než moje první princezna (první Anička - měla obvod hlavy 34cm a míry 3220 a 49cm a druhá Nelinka měla obvod hlavy 35cm a míry 3400g a 50cm) - natrhla jsem se u močáku a ještě dvakrát na levé straně na mal.pysc. --- takže jsem měla dohromady tři malé stehy) --- ale již druhý den po porodu jsem normálně seděla (což u té první jsem si nemohla pořádně sednout sca 14dnů)
mám za sebou dva porody a ani u jednoho jsem neprožívala to, co píšeš v příspěvku, nicméně, když přišly opravdu ty silné kontrakce, zvládla jsem jich "deset" a věděla, že jdeme na to, takže během nich jsem koukala jen na monitor a sledovala, kdy přijdou, abych je v mezích svých možností dokázala rozdýchat a těšila se na to, až obejmu své dítě. Právě ten fakt, že už přišly opravdu bolesti, kdy jsem měla pocit, že mi někdo trhá vnitřnosti na kusy, mě jen popohnal k tomu, abych ještě vydržela. Prostě taková hnací síla, vnitřní optimismus, i když člověku není zrovna hej. :k:
já jsem rodila 2x a poprve jsem při kontrakcích bila hlavou do stolu a opakovala jsem JA UMŘU,JÁ UMŘU a když kontrakce polevily,tak se mi vždy krásně ulevilo.Trvalo to jen asi půl hod./ty nesnesitelné/ a malá byla na světě.Podruhé už jsem věděla jak to bolí a trošku jsem se bála/bolelo to víc,ale bylo to rychlejší/a při kontrakcích jsem stála,měla roztažené nohy,hlavu položenou na posteli a bokama jsem dělala osmičku/to pomáhá/ a pořád jsem opakovala UŽ NIKDY,UŽ NIKDY... Dalšího prcka už neplánuju,ale můžu tě ujistit,že pár minut po porodu,s prckem u sebe už jsem zapomněla,jak to vlastně bolelo.Tak se neboj,bolesti odezní a musíš si opakovat,že každou další kontrakcí jsi blíž prckovi a bud v klidu jak jen to půjde. držím pěsti at to máš co nejrychleji za sebou.Hodně štěstí :a: :cc):
Ahojky,asi tě moc nepotěším ale v tu chvíli nedokážeš myslet na nic kloudného, jen vnímáš tu bolest a modlíš se aby jsi to měla co nedřív za sebou. Já jsem si při každé kontrakci říkala že už nechci že nemůžu ať si chvilku malý odpočine. Jakmile prcek vklouzne ven tak je to velká úleva a zaplaví tě pocit štěstí.
bohužel nic nepomáhalo a nejvíc sem v tý bolesti myslela na to at už to mám rychle za sebou!!!!
No ahojky, asi te moc nepotesim... ja myslela jenom na to, ze skocim z okna tou bolesti, prisla jsem k nemu a koukam, ze jsem v prizemi...:-( Takze to bych si asi moc nepomohla :-) Takze jsem to proste MUSELA vydrzet! Jinak teda mic a sprcha mi absolutne VUBEC nepomahali, spis naopak, nenavidela jsem to!!! Takze me nepomohlo vubec nic, jen doufat, ze co nejdriv prijdou a pujdu na porodni sal!!! V tu chvili jsem na nic jinyho ani myslet nemohla...
docela tě obdivuji,že toto vše chceš před porodem číst.JÁ se bála a tak jsem raději moc vědět nechtěla.Stejně se ta bolest ani nedá popsat.No a teda na co jsem myslela já-na to at už to zkončí,že už po tolika hodinách nemůžu.V těch posledních chvílích jsme manželovi řekla"že už to nedám,že si ho tam chci nechat,že už nemůžu"všichni na mě koukali a začali se smát.Doktor mi pak řekl at ještě jednou zatlačím a malej bude venku a já mu na to řekla,že už ale fakt tlačim naposled:)
Takže dle mě se asi ani nedá na nic jiného než na tu bolest myslet,na to,že už chceš mimčo venku,at je po bolesti a ty ho vidíš.Přeji hladký porod!!papa
In reply to ahojky by oskopucek
maminky, maminky,
sice jsem váhala zda se ptát, ale taknějak jsem díky vašim příspěvkům dospěla k názoru vceku i jednotnému, že se to prostě musí vydržet a nějaká speciální finta není, všechny jste koukaly do prázdna a čekaly kdy bude konec...jedna tu počítala od 20 dolů, jiná nadávala a prosila o konec, takže žádná vychytávka, což mě na jednu stranu může vyděsit, ale aspoň vím, na co se připravit, já to totiž s vnímáním bolestí měla podobné, tak jsem si jen říkala, třeba u porodu jde myslet na Vánoce nebo na oblíbený film, či v duchu si zpívat svou oblíbenou píseň, kterou máte puštěnou v hekárně, ale kdeže :-) tak to holt zvládneme :-)
Děkuji za nespočet příspěvků! Jinak blahopřeji k miminkům!
In reply to maminky, maminky, sice jsem by Lacky
vzhledem k tomu, že už těhotná jsi, tak se tomu porodu nevyhneš :s:
a to víš, že to zvládneš a jak tu psala spousta maminek, za chvilku na tu bolest zapomeneš ;)
Počítala jsem od dvaceti směrem dolů, takže když jsem se blížila k nule věděla jsm že to brzo přejde ;)
nechci tě strašit, ale já myslela jen na to, že už umřít chci jen aby t přestalo....Přestalo a kupodivu jsem přežila....ale bylo to hrozný a pokud tam byudeš mít blbej personál, tak potěž mě personál zadělal na dlouhé léčení u psychiatra ještě rok a půl po.....nemáte jinou porodnici?
Ahoj,poslední dvě kontrakce jsem řvala jak na lesy a na nic jsem nemyslela,jen jak to bolí.Chtěla jsem jim říct,ať mě raději zabijou,než tohle :).Přeju rychlý a bezbolestný porod :).
Pamatuju si, že když přišli ty fakt už bolesti, tak sem manželovi říkala, že zdechnu, ale vzápětí přišli asistentky, že to do půl hoďky bude, což mě tuze uklidnilo a říkala sem si, že to se vydržet prostě dá :-) A dalo :-)
Jezis,to se snad ani na nic jinyho nez na tu bolest myslet neda:-) ta prebije jakoukoliv myslenku:-)
no ohledne personalu jsem ztratila iluze kdyz jsem tam jela kvuli 14 hodinovym 3minutovym pravidelnym kontrakcim kde se mi vysmali, ze to je nic proti porodu a kdyz mi tam narvala tri prsty az po klouby aby zjistila ze jsem otevrena na spicku prstu tak jsem se kroutila, tak me doktorka plus tri prihlizejici PA servaly, ze co budu delat s hlavickou kdyz se peru u prstu. Jsem odpovedela, ze to fakt nevim. Pote kdyz se pritel ptal jak tedy pozname pravidelne kce od pravidelnich posliku tak se dr. oborila proc si vyliva vztek na ni a pritom mluvil normalne,mela asi complex dne. Rikal ze ho nic nebolelo a dal by jim pesti, takze pri dalsim odjezdu uz jen vim, ze nemam zadne predsudky o tom, ze mi ulehci porod, a namisto toho jsem obrnena na jejich neprijemne keci. Skoda, ze to je vsude jak koukam.
In reply to no ohledne personalu jsem by Lacky
Rozhodně není všude takový hulvátský personál, záleží opravdu na lidech. Všude se možná najde někdo méně příjemný, ale určitě jsou porodnice, kde se k lidem chovají trošku slušně a zvlášť k rodícím maminkám, které potřebují hlavně psychickou podporu. Nešlo by se ještě poohlédnout po jiné porodnici, se kterou mají maminky lepší zkušenosti co se týče personálu? :a:
In reply to no ohledne personalu jsem by Lacky
U porodu je muzes poslat do pr*ylky :D
U me mela sestra i rasisticky narazky...
Preju pokud mozno jednoduchy porod a myslet na to, ja na tebe bude pritel hrdy :)
:) ja mela nejvetsi strach z toho, ze kdyz sem prijela do nemocnice, tak mi reknou neco co me uzemni...(cely den sem si protrpela doma, do porodky sem jela vazne az porodit...:D prvni bolesti sem mela kolem pul7 rano a ty se celkem rychle zpravidelnily...) takze ja mela opravdu strach, ze po celem dni v bolestech mi reknou, ze to na porod jeste nevypada... :D ale kdyz mi rekli, ze sem na 8cm otevrena :D tak sem opravdu jen myslela na to, ze bude brzy konec, a hlavne at je mala v poradku...at to zvladne...takze sem myslela jen na ni...a na to, az budu volat priteli, ze sme v poradku :)
ale to si asi jen tedka myslim, ze sem si to myslela...:D
No maminky nase mile, koukam ze jsem to vytusila dobre, ze budu jak v tranzu a rikat si uz bude konec uz bude konec a jen to pretrpet. Prekvapilo me ze vam nedelala dobre sprcha jakto? Moc teplo?
In reply to No maminky nase mile, koukam by Lacky
Mě moc pomohla teplá vana,měla jsem křížové bolesti a válela jsem se tam přes hodinu,bylo to fajn,sprchu bych nezvládla,nechápu proč nutěj jít do sprchy když maminky sotva při kontrakci stojej. Já měla personál skvělej jak por. asistentky tak doktor až teda dětská sestra která mi oživovala malou byla na ránu,ale zachránila mi holčičku,takže vše odpuštěno :)
Ničeho se neboj,všechno zvládneš a třeba tam bude jiná směna než když jsi tam byla a budou milý. Držím palce
In reply to No maminky nase mile, koukam by Lacky
Sprcha mi dobře vůbec nedělala,bylo to stejný.Navíc jsem ještě zvracela,tak jsem nevěděla co mám dělat dřív,jestli držet sprchu,zvracet,nebo tlačit.
Když se ještě dalo přemýšlet tak jsem myslela na malého,aby to zvládl,ale jinak jsem měla úplně zatemníno v mozku :).
In reply to No maminky nase mile, koukam by Lacky
Me spracha asi pomohla...nebo sem si to vsugerovala :D
akorat me pak sestra servala, ze co blaznim, ze mam cele cervene bricho a nohy, ze sem se spalila a ze me to bude na druhy den bolet...a ono ho*no zlata rybko :D nespalila sem se :D
In reply to No maminky nase mile, koukam by Lacky
me pichli vodu (dlouhy pribeh proc) a kontrakce se pul hodiny na to rozjeli po peti minutach tak silene ze uz jsem do sprchy proste nemela silu jit, takze mozna kdyby to bylo delsi a pomalejsi tak by to bylo prijemne...na druhou stranu se toho tak neboj, kazdy to proziva jinak takze treba pro tebe to bude celkem prijemny zazitek :-))
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
tak takhle jsem to měla u prvního porodu. manžel byl uplně znechucenej s z přístupu doktorů a sester. nikdo mi nic neřekl ani když jsem se zeptala, furt na mě někdo hučel že neumim tlačit, že neumim roztáhnout nohy, že blbě dejchám, že nedejchám....no a další porod, jiná směna a já byla uplně unešená, PA zajímalo, jestli je mi poloha pohodlná, dokonce nějak sama pochopila že mi je příjemnější být víc v sedu, komunikovala se mnou, všechny vyšetření mi vysvětlili, když byl problém řekli mi to, po porodu u šití a tak se mi pořád omlouvaly, že to bude nepříjemný, ať se na ně klidně zlobim, že to budou cháápat.... no prostě nebe a dudy, skoro bych si myslela, že nerodim ve stejným zařízenií
babetaslingrova@seznam.cz JE NA OTEVRENI...A NEKOMU TO POMUZE..A ME ANI NAHODOU....TO ME POSER HOLKY.....PROC ZROVNA ME NEZABRAL ?
In reply to JE TO ZAJIMAVE---ZE OXYTOCIN..NEB JAK SE TO PISE by babinka
Ono to zabírá hlavně v té fázi, kdy už je porod hodně rozběhlý a kdy miminko začíná sestupovat dolů do porodních cest. Ale na každou maminku to působí opravdu jinak - mě oxytocin pomohl u obou porodů.
U prvního mi ho dali právě hned po píchnutí vody, když jsem byla na 4 prsty otevřená a pak to byl teda pořádný mazec, ale aspoň to bylo o to rychlejší. Pak mi ho píchli ještě při samotném tlačení na zesílení kontrakcí.
Při druhém porodu mi ho píchli až při tlačení, protože jsem se teď otevírala sama úplně bleskovou rychlostí a nebylo ho třeba dávat dřív. Ale při tlačení mi hodně pomohl, až díky němu jsem začala pořádně cítit to nutkání na tlačení
:a:
In reply to JE TO ZAJIMAVE---ZE OXYTOCIN..NEB JAK SE TO PISE by babinka
hele...mě nejdřív prdli vodu, aby to popohnali...jenže účinek byl opačnej a zarazilo mi to kontrakce, tak mi dali oxytocin, aby teda zase rozjeli ty kontrakce....ty se sice rozjeli, jenže kluk nedorotoval, takže i když jsem byla nakonec otevřená, tak pro nepostupující porod mi taky udělali císaře...
ahojda, stjeně to každá máme jinak ale přece napíšu. já jsem nemyslela fakt na nic, snažila jsem se hodně dýchat abych tolik necítila tu bolest, mezitím jsem pořát "otravovala" přítele aby mi donesl vodu a pak zas aby mi neluštil křížovky :D já to ale měla docela rychlý, od půlnoci jsem byla na sále a malá se narodila v 5:45. já si toho ani moc nepamatuju, abych pravdu řekla tak už si ani nepamatuju na tu bolest.. pamatuju si jak sestřičky koukaly jak rychle se otvírám, ten večer mi totiž skoro ani neveřily že budu rodit :D a pak když už jsem byla na koze tak jsem se soustředila na tlačení který mi teda moc nešlo, každopádně mezitím tlačením jsem ani kloudně necítila kontrakce (a to jsem neměla epidurál). neboj se toho, stejně nevíš jak to budeš prožívat ty, to neví nikdo, pokud tě to bude bolet moc máš možnost epidurálu. přeuju ti co nejvíc pohodový porod a at máš mimčo brzo u sebe, paa iveta
Já jsem si právě při obou porodech říkala a snažila se myslet na to, že čím silnější a častější jsou kontrakce, tím víc se blíží to finále, kdy se už bude tlačit a miminko bude na světě - a při druhém porodu mi senzačně pomáhala porodní asistentka s rozdýcháváním, takže jsem se soustředila na to dýchání a bolest jsem se snažila tak nevnímat, i když to samozřejmě nešlo. Ale pomáhalo mi myslet pozitivně, že každá další kontrakce mě posunuje blíž k cíli - k narození miminka.
Vím, že jsem si při kontrakcích myslela, ať už je to za mnou a ať je miminko v pořádku - hlavně teď při druhém porodu Tomáškovi při kontrakcích dost klesaly srdeční ozvy a měla jsem strach, aby se nezačal dusit a já neskončila na císaři. Naštěstí vše dobře dopadlo, ale nebýt tak rychle postupujícího porodu, tak by mě císař asi neminul už i kvůli zelené plodovce, co jsem měla.
Při prvním porodu jsem měla nejbolestivější kontrakce po propíchnutí plodové vody a injekci s oxytocinem - to jsem se během půl hodinky otevřela ze 4 prstů na 9 a ta doba byla opravdu hodně bolestivá - kontrakce jsem měla jednu za druhou, každá bolela úplně šíleně, já se kroutila na křesle, mačkala manželovu ruku a přála si, ať už jsem otevřená a můžu tlačit.
Pa :a:
:s: tak u prvního porodu jsem prosila, ať mě fiknou, že to nedám....a srali mě, že na mě vůbec nereagovali, nic mi neřekli, jenom kolem mě běhali... pak jsem jenom špitla, že už fakt nemůžu, zase nic a pak nic moc nevim, akorát si vybavuju, jak do mě hučel manžel a PA at dýchám no a pak už mě teda konečně začali chystat na císaře....ale tohle byla trochu výjimečná situace. kluka jsem normálně porodit nemohla a byl obsazenej operační sál a tak jsme čekali...
no a u druhýho porodu jsem poslouchala manžela, který mi dokolečka opakoval abych s tou bolestí nebojovala ale přijala jí ... opakoval mi to furt do kolečka, jak nějakou mantru, ale to jsem přesně potřebovala ;) a když už jsem talčila, tak jsem nedřív PA řekla, že tohle teda nedám, tak mi nekompromisně odpověděla, že jsme teprve začaly a pak už jsem se soustředila jenom na ní, co mi říká a na to, jak se malá dere ven
babetaslingrova@seznam.cz ALE ANO. V TERMINU...PRESNE NA DEN JSEM PORODILA CO MI DR PREDPOVEDEL....
MUJ DR..MI PAK REKL..ZE PO 5H NEPOSTUPUJICIHO PORODU PRI PRAVYDELNYCH KONTRAKCICH...UZ NEMA CENU TRAPIT RODICKU...A MA SE UDELAT CŘ
PRISTI POROD UZ JSEM PRIPRAVENA...POKUD TO BUDE STEJNE UZ SE NENECHAM TAK DLOUHO TRAPIT....A ZKUSIM SI CŘ VYDUPAT..........
ALE JAK RIKAM...KEEEZ BY TO BYLO JINAK
ahoj tak ja byla v bolestech 8 hodin strasne dlouhy a silny kontarkce uz od zacatku...na breceni sem nemela ani sil stejne by mi to nepomohlo sem si rikala..a jinak sem tou bolesti byla uzavrena do svyho sveta a prala sem si at nerodim:)ale ze jinak to proste nejde...a jeste sem pak nadavala ze vsichni rikaj jak je sprcha super..ja v ni malem vypustila dusi!:)
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Taky ti delala tak zle?:)ja sem byla rada ze sem se tam vubec dostala a rikal sem si super to urco pomuze vsichni to tvrdi:)a opak byl pravdou nevedela sem jak sedet..stat sem nemohla..nejradsi bych se tam natahla ale uz bych se nezvedla:)sileny za rok chceme druhy miminko a uz ted se silene bojim:(
babetaslingrova@seznam.cz JA HODNE KRVACELA A OMDLEVALA..PROSTE JSEM PAK UZ BYLA MIMO....ANI BYCH NEMELA SILU TLACIT....A NAKONEC TEN CISAR BYL AKUTNI..A HROZNE SE SPECHALO....VSE JE INDIVIDUELNI...JA DOUFAM ZE DRUHY POROD BUDE LEPSI A RYCHLEJSI....NE ABYCH BYLA ABSOLUTNE BEZ SEBE....TOLIK HODIN....A ZBYTECNE...
PROSTE POKUD SE BUDES PEKNE OTVIRAT I KDYZ POMALU TAK SE TO ASI DA..KDYZ TO K NECEMU VEDE..... JA SE NECHCI LITOVAT ALE NEOTVIRALA JSEM SE VUBEC....A BYLO TO MOOOOOC DLOUHE A NAKONEC ZBYTECNE....14H Z TOHO 10H KONTRAKCE PO 2-5MIN AT SI TO ZKUSI TEN KDO MYSLI ZE SE TO DA.................... JA RIKAM UZ NIKDY....
In reply to ON KAZDY POROD JE JINY by babinka
to mě mrzí, že to bylo takové nevydařené...jak je to možné? Rodila jsi v termínu?
tak já nemyslela na nic,těšila jsem se až uvidím toho drobka a bude to zamnou,přes všechnu tu bolest,musím říct že to byl můj nejkrásnější zážitek v životě a vůbec to nebylo takové jak to popisuješ,jo bolelo to,ale stejně to bylo to nejkrásnější....
Já co si tak vybavuju tak jsem v duchu jen nadávala a je to divný,ale i jsem se trochu smála a pořád jsem říkala au au au a modlila se ať už je konec a já konečně porodím a ať to ve zdraví obě zvládnem. Je to fakt zvláštmí pocit když víš že přivedeš na svět dítě a vlastně pořádně ani nevíš jak dlouho ty bolesti budou. A to jsem to měla všechno rychle,praskla mi voda doma ve 21:30(velké bolesti až nějak před 23:00) a v 1:05 byla malá na světě,sice jsem měla při samotném porodu komplikace ale tím tě nebudu strašit.
Moc ti přeju rychlý porod a hlavně bez komplikací a ať je mimi zdravoučké. Držím palce
Neblázni, zas tak hrozný jak to popisuješ to není. Mám za sebou 3 porody a v březnu mě čeká další. Každý porod byl úplně jiný, první průměrný, druhý trval celkem dlouho a třetí byl rychlovka. Ale i ten dlouhý se dal zvládnout, nejsi tam sama, asistentka ti poradí co máš dělat. Taky se těšíš na miminko, musíš si říkat, že už jen hodinku a uvidíš ho. To mě vždycky nejvíc pomohlo nejvíc. Hlavně poslouchej rady asistentky. Třeba mě řekla "když teď prodýcháte 2 kontrakce na míči, tak se pak podívám a zkusíme za čtvrt hodinky porodit. To tě nabudí, těšíš se a povede se to.
In reply to Neblázni, zas tak hrozný by lucca
ahoj, ja mela bohuzel asi smulu na personal....PA mi neverili ze mam tak rychle kontrakce takze odmitli zavolat doktora aby se na mne podival...na mereni kontrakci mi rekla ze bude jeste hur...porad jsem chtela neco proti bolesti tak kdyz doktor konecne rekl ze pujdeme na sal tak mi sestra cosi pichla, jenze to uz byla posledni faze a na tu jsem to nechtela ale nikdo uz se mne neptal....diky tomu jsem pak absolutne netusila kdy mam kontrakce takze jsem nevedela kdy tlacit.....aspon vim co a jak priste...nejvic mne ale fakt stvalo ze si mne nikdo nevsimal, vsichni litali nekam pryc, a ja z toho byla nervozni takze jsem nedokazala myslet na nic jineho...
Ahoj, no tak u mě snad ani nešlo myslet na nic jiného :(
Jj, přesně tak jako píše dole Mirka.........Já se těšila, až už to bude za mnou a doufala jsem, že to přežijeme ve zdraví ;-)
In reply to takže jak jsem čekala, jen by Lacky
Já na ně dokonce v jednu chvilku řvala, aby mi skočily na břicho, ať už to mám za sebou :00: :s:
In reply to Páni holky, mě snad po by Lacky
Já jsem taky přenášela, ale po tomhle bych do toho šla znova.
babetaslingrova@seznam.cz 5 A 2MINUTACH...NAPROSTO NEUDYCHATELNE A K OMDLEVANI COZ SE BOHUZEL DELO.....TAKZE JA NEMELA CAS ANI SILU PREMEJSLET NAD NECIM KRASNYM...CO BY ME UJISTILO ZE TO BRZO ZKONCI..ZE TO DAM.....PRD....PO 13H NEPOSTUPUJICIHO PORODU KDY JSEM SI TO NALEZITE ODDYCHALA ASI 10VKUSE...BEZ EPIDURALU....ME MILOSTIVE UDELALI CISARE....
In reply to TAK JA MELA KONTRAKCE CCA 10H PO by babinka
Jj, já to měla zrovna tak, ale císaře jsem se dočkala až skoro po 2 dnech
In reply to já to klidně řeknu z by Tesa
Tak to budu doufat, že u druhýho už to bude lepší ;-)
Já právě vůbec neměla strach, ani jsem to nijak neřešila, ale to co potom přišlo, mě dost překvapilo......Křížový bolesti, ale tak, že jsem nemohla ani chodit, takže nějaký jejich, že si mám skočit do sprchy a zahopsat na míči, to se prostě nedalo uskutečnit :O . No myslím a doufám, že příště už budu vědět, do čeho jdu a zvládnu to jinak a líp ;)
nojá právě byla taky poprvé v děsný pohodě....ale ta zkušenosti mi pomohla v tom, že jsem věděla na co se zhruba můžu připravit, o co si můžu říct a co můžu zamítnout.. ale jak už jsem psala výš, měla jsem kliku na personál, vyšli mi vstříc (v drobnostech), chovali se ke mě jako ke člověku, respektovali kontrakce, takže při příjmu, když jsem měla kontrakce tak mě přestali vyslýchat atd... a celej ten porod mi přišel tak přirozenej, nikdo nikam nespěchal, čekalo se na kontrakce, miminko, bylo to v klídku.
držím palce, aby ti to příště taky dopadlo tak krásně
In reply to nojá právě byla taky by Tesa
To je právě to, mě tam ten personál nepřipadl až tak v pohodě, PA mladá kočena, co neměla zkušenosti, takže mě nedokázala zklidnit, ale byla teda příjemná. Potom přišla stará PA, která mě i přijímala a už u příjmu byla docela nepříjemná a ta mi jen řekla, že to bude rychlý, ale už mi nedokázala odpovědět, co to je rychlý?? (jako je mě jasný, že mě nemohla říct přesně, jak dlouho se tam budu trápit, ale myslím že kdyby mi řekla, že to zhruba za hodinu, za dvě budu mít za sebou, tak si budu kontrolovat čas a přemýšlet nad tím, že už to snad bude brzy za mnou) A ta teda mě zase až tak milá nepřipadla, brala to jako rutinu a hlavně se schylovalo ke konci její směny, tak se asi těšila domů ;-)
Každopádně myslím, že jsem pro příště už poučená a budu se taky chovat jinak, ale to všechno uvidím až to přijde, zatím nejsme ani ve fázi snažení se :D
Já jsem snad nemyslela na nic, neměla jsem na to vůbec čas. Jen jsem se bála další kontrakce a těšila se, až to bude za mnou.
In reply to Já jsem snad nemyslela na by mirkaberkys@se…
takže žádná myšlenka, která by tě konejšila, jen prázdno...nojo to bude něco :-(
In reply to takže žádná myšlenka, by Lacky
Hlavně se zbytečně nestresuj a zůstaň v klidu. Určitě to zvládneš a ještě si pak budeš říkat, že jsi měla zbytečně strach. :///: :a:
In reply to takže žádná myšlenka, by Lacky
Ne fakt na to nebyl čas. Mě hodně podržel přítel, když jsem tam byla sama, byl to hrozné.
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
