Holky prosím poraďte

Ahojky taky jsem to nedočetla do konce ale mimi si určitě nech. Chlap je teď zaslepenej a určitě se spálí. Sbal mu kufr a ať si jde když chce. A pokud ti rodiče pomůžou a máš kde bydlet tak si myslím, že není co řešit. Podle mě bys litovala kdyby jsi šla na potrat. Vem si kolik je teď neplodných párů a za mimi by dali úplně všechno. Raději být na mimi sama než mít doma takovýho chlapa, kterej si ničeho neváží. A třeba se mu rozsvítí až přejde ta první vlna euforie a ještě tě bude prosit abys ho vzala na milost. Pevný nervy a určitě to zvládneš moc ti držím pěsti.

Nečetla jsem všechny odpovědi od holek, ale za sebe napíšu tohle.
POkud máš kde bydlet a máš oporu v rodině tak si miminko určitě nech. Když ho dáš pryč, budeš toho mooc litovat.
Pokud jde o tvého chlapa tak si myslím, že je teď jen oblbnutej a zaslepenej něčím novým. Když jste spolu byli už tolik let tak to pro něj mohl být už trochu stereotyp a tohle je takové dobrodružství. Proto se taky teď chová jinak než jak ho znáš, je prostě zblblej, ale ono to poblouznění netrvá nikdy moc dlouho.
Pokud se chce odstěhovat tak ho nech klidně jít ale se vším všudy, tzn. žádné praní ani žehlení. Možná že se za pár tejdnů vzpamatuje a přileze za tebou zpátky a i kdyby ne tak nezoufej, budeš mít krásný miminko a jednou třeba i jiného a lepšího patnera.
Držím všechny palečky abys byla spokojená

Ahojky,tak předně Ti přeju pevné nervy,zdravíčko pro Tebe i pro prcíčka.Rozhodně bych ho nedávala pryč,jsem sice zatím snažilka,ale už se nemůžu dočkat až si poňufám svoje mimuško,ten prťavý uzlík co Ti přinese do srdíčka radost a lásku :-)
S těma chlapama to je těžký,snad se jim manželka okouká,snad je to jejich "lovecký" instinkt,nevím...Nečetla jsem si pořádně,jeslti jsi psala o té jeho nové,jeslti je mladší nebo ne,ale obvykle chlapi s ženami jednají jako s auty - mění své "modely" za mladší :-/
Jeslti jsi sama v tom bytečku,určitě bych si tam pozvala rodiče,nebo kamarádku,nebo bych na pár dní k někomu zajela - psychická podpora je super,navíc můžete něco podniknout aby jsi zatím přišla na jiné myšlenky :-) a nebudeš sama a nebudeš se tím pádem zabývat zbytečnýma myšlenkama :-) Chlapovi bych zatrhla "zadní vrátka",jak píšou holky,ať mu pere,žehlí a vaří jeho nová hvězda,resp. ať si to dělá u ní...
Hlavně mysli teď na sebe a na mimčo,zajdi si na masáž,vykecat se s kámoškama,na bazén...zkrátka mezi lidi,mě to vždycky pomůže :-))
Hlavně ať to dobře dopadne ;-)
Lucka

mimi si nech, já jsem taky sama na to, jsem ted 19+5, chlap mě týden přemlouval na potrat a pak se od té doby neozval. je to těžké, ale už to zvládám, dokonce jsem moc spokojená a vyrovnaná, co nejdříve, bych mu sbalila kufřík at jsi v klidu a nemusíš poslouchat názory od něj a nějaké pindy, jen ti to ubližuje a budeš vynervovaná. pár dní to bude bolet hodně,a le mysli na mimi a uvidíš, že se vyrovnáš, to mimi to zařídí a pak až začnou pohyby dodá to sílu jako blázen!!!držímt i moc palečky!!!

Vím, že nejsem v tvý situaci, ale jestli u radit.. V žádnym případě mimčo nedávej pryč :h: je to dar, a vem si že v tobě už žije človíček, kterej nemůže za to, jakýho má s prominutím tatínka blbce.. Co se týče tchýně, je ta poslední, kdo má právo rozhodovat, takže já bych jí osobně poslala kam si :zadek: ... To miminko, tě bude milovat stále, nikdy tě neopustí, a nikdy si nenajde jinou maminku!! A věř, že to tu jeho ochechuli, zachvíli přestane bavit, že je to její takovej rozmar, a odkopne ho, a on k tobě i k miminku se ještě poplazí po 4, a to už bude moc jedině doufat, že ho ještě přijmeš ;)..
Přeju ti hodně štěstí, a zdravé krásné miminko :cc): .. Co já bych dala za to, kdybych zjistila, že jsem těhu :k:

Ahoj,
určitě to nemáš lehké a moc ti držím palce, abys to zvládla. Jen ti chci říct, aby sis miminko nechala, protože když je člověku ouvej a ty si pochováš ten uzlíček, který tě moc potřebuje, nebo později když přijde, přitulí se a dá ti pusinku, obejme tě....věř mi, že nic krásnějšího a silnějšího na světě není!!!! Ze začátku to bude těžké, ale opravdu se to vyplatí!!! A tvůj chlap třeba zjistí, co v tobě měl, až se to narodí, bude chtít vidět, možná se to v něm zlomí. Jak říká moje kamarádka, chlap, to je dosud neprobádaný živočišný druh, nemůžeme vědět, co se v něm odehrává, tak po té dlouhé době si třeba potřeboval něco dokázat, i když to není omluva. A s jeho maminkou bych byla rychle hotová, tohle mi říct! To se bojí aby synáček nebyl zatížen alimenty? Booooože, to mě nadzvedává ze židle! Držim ti palečky, určitě dej vědět jak jsi na tom a na brečení se vykašli, ničemu tím nepomůžeš, mysli na to malé stvořeníčko co v tobě roste a potřebuje klid :-)

Ahoj, nemám stejnou zkušenost, ani nevím jak bych se v této situaci chovala sama. Nicméně, pokud máš někoho, kdo je ti ochotnej pomoc a po miminku si toužila, pak bych neváhala a užívala si těhotenství. Manželovi bohužel, už podle mne věřit nemůžeš. Počítej s tím, že to bude všechno jenom na tobě (a tvých bližních). Pokud budete ještě řešit rozvod (což bych ti nepřála, mám ráda happyendy), tak v rodném listě bude uvedenej jako otec, a pak to znamená alimenty a bohužel i to, že mu budeš muset mimčo "půjčovat". Snad mě chápeš.
Ještě ti s mimčem posíláme kupu síly a hlavně přejeme, aby se to vyřešilo ke TVÉMU a malému prospěchu.

Ahoj, tak prvně - miminko bych pryč nedávala, obzvlášť, pokud jste se tak dlouho o něj snažili, a obzvlášť, když by Ti vaši pomohli, kdyby se náhodou něco stalo s vašim manželstvím, tak i s dítětem si můžeš najít potom nového tatínka. Co se týče tvého manžela, tak ten asi neví "čí je", vzhlédl se v "novém objevu" ,ale on ho ten "nový objev" taky jednou omrzí, pokud si našel podnájem, tak ať tam s ní je a ona mu žehlí, pere, vaří atd., nevím proč by tímto měl obtěžovat Tebe, obzvlášť, když byt je tvůj.....to, že tam má trvalé bydliště nic neznamená, to mu můžeš zrušit....nezapomeň, že on má teď tzv. růžové brýle, je jasné, že bude naslouchat své nové známosti a Ty budeš ta špatná, tak to je bohužel vždy....- já mluvím z vlastní zkušenosti mých biologických rodičů, mého biologického otce také před 10-ti lety chytla druhá míza a choval se úplně stejně, jako tvůj manžel....co se týče jejího vyjadřování k tvému jinému stavu, tak to hoď za hlavu, ta do toho má, co nejméně mluvit. Já bych to nechala teď být, s manželem nemá cenu se teď bavit je "zamilovaný", o přerušení těhotenství bych neuvažovala, mohla bys jednou litovat a uvidíš, jak se to vyvine, někdy chlapům potom "sepne" a ke své ženě - pokud ona teda chce se vrátí se "skopeným ocasem" a už jí nikdy nevěrní nejsou. Bude to teď složité období, držím Ti palečky, abys měla mnoho sil vše zvládnout ;)

Ahoj. On teď s tebou pořád ještě bydlí? Já bych být tebou byla tvrdá. Sbalila bych mu věci, kufry postavila za dveře a ať si jde bydlet zase k tomu svému kamarádovi než si sežene podnájem(teda pokud ten byt není jeho, to bys pak musela jít pryč ty). Hlavně žádné slzy. Ty bohužel skoro žádného chlapa nedojmou.. Když uvidí, jak se k němu chladně chováš (ale slušně), a že vypadáš, že ti to vlastně ani srdce nerve, tak se možná zalekne a tamtu pustí k vodě.. A když ne, taky dobře. Hlavně se neponižovat a zachovat chladnou hlavu. Mimíska si nech!! To tak abys mu ještě byla po vůli a šla na potrat v takovémto případě.. Držím palce!!

Ahoj,
s chlapem ti asi moc neporadím.. snad jen můžu napsat, že jako manželka a matka jeho dítěte máš nad jeho novou přítelkyní velkou výhodu a jestli mu jednou budeš chtít odpustit, tak se jeho přítelkyně právem obává - chlap přes všechny své úlety většinou zůstane u manželky a dětí..
Miminko bych si na tvém místě určitě nechala.. jestli ho chceš a jestli máš kam jít, čím ho nakrmit a co mu obléct, tak to vůbec neřeš. V žádném případě neber ohledy na manžela, kterému jde ted jen o to, abys mu "ulehčila" situaci. Jak píšeš, jestli se rozhodneš pro potrat, budeš s tím celý život žít.. Časem mu třeba najdeš jiného tatínka u rčitě ho zvládneš vychovat i sama - nebyla bys ani první ani poslední.
Jarka

Já bych si miminko nechala.... A hned zkraje bych mu řekla, že nehodlám dělat služku a zrušila veškerej komfort. A žádost o rozvod bych podala já sama-já jsem totitž dost hrdej člověk....

ahoj, vůbec nevím jak se asi cítíš, musí to být strašný, ale na jedno ti svůj názor napíšu, MIMINKO SI NECH!!! Myslím, že i přes všechny starosti co tě možná čekají, jsou děti to jediné co nás dokáže pohladit na duši a důvod pro co žít :-). Pokud máš fajn rodiče a víš, že tě nenechají na holičkách, tak neváhej a raduj se z toho človíčka co v tobě roste! Vem si kolika snažilkám se nedaří otěhotnět a to riziko, že když půjdeš na potrat a pak ti to už nikdy nepůjde ..... Myslím, že by sis víc vyčítala to že jsi šla na potrat, jen kvůli manželovi, který se zničeho nic zbláznil.
Přeji hodně síly a hlavně držím palečky ať vše dobře dopadne!!!!

Ahoj já bych miminko pryč nikdy nedala i bez táty se to dá zvládnout. S chlapem ti neporadím, znáš ho ty a jestli s tebou nechce být ??? Držím palečky :h:

Já bych se rozhodla pro miminko... Pokud máš kam jít, rodiče ti pomůžou jak píšeš, nevidím problém si miminko nenechat. Ono nemůže za to jaký je jeho otec.... A ty by sis to akorád vyčítala...
A takovýho chlapa bych asi kopla do zadku... I když se mi to asi lehko říká, když v tom nejsem....
Hodně štěstí!!!!!
Romi a Samuel :-)

Já bych si určitě nenechala vzít miminko kvůli takovýmu chlapovi. Ničemu by to nepomohlo, akorát bys celý život litovala. Bydlení máš, rodiče ti pomůžou, vychovat ho zvládneš i bez chlapa. Rozhodnutí je ale jenom na tobě.

bych ho asi priskrtila blbecka cim nekteri chlapy mysli :? myslim ze ma kazdy opravdu jiny nazor, ja bych si urcite mrne nechala s chlapem neporadim nikdy jsem se s necim takovym nesetkala, mohu prat jenom pevne nervy a co nejmene stresu