LBureska
Ahoj holky, předem této zprávy se všem omlouvám za pohoršení, které tím můžu vyvolat. Jsem ale zoufalá a nevím co mám dělat.
S manželem jsme spolu 9 let, z toho 2 roky manželé a 4 roky spolu bydlíme v jedné domácnosti. Předtím jsme 4 roky bydleli u mých rodičů. Takže si myslím, že se známe opravdu dobře. Nikdy jsme neměli žádné větší problémy, sem tam hádka, ale vše se za chvilku urovnalo a vesměs se řešily jen kraviny.
Rok se snažíme o miminko a teď, když se to povedlo mi manžel řekl, že se mnou být nechce a že miluje jinou ženu. Teď chce být s ní, na mě je naštvanej že jsem těhotná (asi si myslel, že mě prostě odkopne a bude si užívat), začal se ke mně chovat strašně hnusně, chladně a prostě zle. Našel si podnájem a chtěl by, aby tam byla s ním. K nám domů si chce chodit prát a žehlit prádlo. Zakázat mu vstup do bytu nemůžu, má tam trvalé bydliště. Rozvádět se jednou chce, jednou ne. Podle toho, kdo mu co řekne - je hrozně ovlivnitelnej. Ona si ho omotává kolem prstu a zbrojí proti mně. On jí věří. Na mě najednou vidí všechno špatný a říká, že celej náš vztah je omyl. Že ho vůbec neznám, že ona ho zná líp, rozumí mu a ví co on potřebuje. Jí vadí, že jsem v jiném stavu a vadí ji, že zatím o rozvod nepožádal, ale co vím od něj, tak mu řekla, že s ním být chce.
K mému těhotenství se staví stejně chladně jako ke mně a jeho maminka mi řekla, zda neuvažuju o potratu. Nevím co mám dělat. Nemáte někdo podobnou zkušenost a jak ste ji řešily? Děkuju všem za případné rady. Omlouvám se jestli je to zmatené, moc se v této situaci neorientuju a nevím co si mám o něm myslet. Byl vždycky hrozně hodnej a spolehlivej chlap, teď mi připadá že je to jinej člověk.
Bydlet bych měla kde, o to nejde, moji rodiče by mi taky pomohli. Ale stejně nevím co mám dělat. Mám strach si miminko nechat s vědomím, že na něj budu sama i dát ho pryč a pak celý život žít s tím, že jsem to udělala.
Poradíte co byste dělali vy?





















