LBureska
Ahoj holky, předem této zprávy se všem omlouvám za pohoršení, které tím můžu vyvolat. Jsem ale zoufalá a nevím co mám dělat.
S manželem jsme spolu 9 let, z toho 2 roky manželé a 4 roky spolu bydlíme v jedné domácnosti. Předtím jsme 4 roky bydleli u mých rodičů. Takže si myslím, že se známe opravdu dobře. Nikdy jsme neměli žádné větší problémy, sem tam hádka, ale vše se za chvilku urovnalo a vesměs se řešily jen kraviny.
Rok se snažíme o miminko a teď, když se to povedlo mi manžel řekl, že se mnou být nechce a že miluje jinou ženu. Teď chce být s ní, na mě je naštvanej že jsem těhotná (asi si myslel, že mě prostě odkopne a bude si užívat), začal se ke mně chovat strašně hnusně, chladně a prostě zle. Našel si podnájem a chtěl by, aby tam byla s ním. K nám domů si chce chodit prát a žehlit prádlo. Zakázat mu vstup do bytu nemůžu, má tam trvalé bydliště. Rozvádět se jednou chce, jednou ne. Podle toho, kdo mu co řekne - je hrozně ovlivnitelnej. Ona si ho omotává kolem prstu a zbrojí proti mně. On jí věří. Na mě najednou vidí všechno špatný a říká, že celej náš vztah je omyl. Že ho vůbec neznám, že ona ho zná líp, rozumí mu a ví co on potřebuje. Jí vadí, že jsem v jiném stavu a vadí ji, že zatím o rozvod nepožádal, ale co vím od něj, tak mu řekla, že s ním být chce.
K mému těhotenství se staví stejně chladně jako ke mně a jeho maminka mi řekla, zda neuvažuju o potratu. Nevím co mám dělat. Nemáte někdo podobnou zkušenost a jak ste ji řešily? Děkuju všem za případné rady. Omlouvám se jestli je to zmatené, moc se v této situaci neorientuju a nevím co si mám o něm myslet. Byl vždycky hrozně hodnej a spolehlivej chlap, teď mi připadá že je to jinej člověk.
Bydlet bych měla kde, o to nejde, moji rodiče by mi taky pomohli. Ale stejně nevím co mám dělat. Mám strach si miminko nechat s vědomím, že na něj budu sama i dát ho pryč a pak celý život žít s tím, že jsem to udělala.
Poradíte co byste dělali vy?
Ahojky taky jsem to nedočetla do konce ale mimi si určitě nech. Chlap je teď zaslepenej a určitě se spálí. Sbal mu kufr a ať si jde když chce. A pokud ti rodiče pomůžou a máš kde bydlet tak si myslím, že není co řešit. Podle mě bys litovala kdyby jsi šla na potrat. Vem si kolik je teď neplodných párů a za mimi by dali úplně všechno. Raději být na mimi sama než mít doma takovýho chlapa, kterej si ničeho neváží. A třeba se mu rozsvítí až přejde ta první vlna euforie a ještě tě bude prosit abys ho vzala na milost. Pevný nervy a určitě to zvládneš moc ti držím pěsti.
Nečetla jsem všechny odpovědi od holek, ale za sebe napíšu tohle.
POkud máš kde bydlet a máš oporu v rodině tak si miminko určitě nech. Když ho dáš pryč, budeš toho mooc litovat.
Pokud jde o tvého chlapa tak si myslím, že je teď jen oblbnutej a zaslepenej něčím novým. Když jste spolu byli už tolik let tak to pro něj mohl být už trochu stereotyp a tohle je takové dobrodružství. Proto se taky teď chová jinak než jak ho znáš, je prostě zblblej, ale ono to poblouznění netrvá nikdy moc dlouho.
Pokud se chce odstěhovat tak ho nech klidně jít ale se vším všudy, tzn. žádné praní ani žehlení. Možná že se za pár tejdnů vzpamatuje a přileze za tebou zpátky a i kdyby ne tak nezoufej, budeš mít krásný miminko a jednou třeba i jiného a lepšího patnera.
Držím všechny palečky abys byla spokojená
In reply to Nečetla jsem všechny by irena1111
Vyjádřila bych to stejně... :one:
Ahojky,tak předně Ti přeju pevné nervy,zdravíčko pro Tebe i pro prcíčka.Rozhodně bych ho nedávala pryč,jsem sice zatím snažilka,ale už se nemůžu dočkat až si poňufám svoje mimuško,ten prťavý uzlík co Ti přinese do srdíčka radost a lásku :-)
S těma chlapama to je těžký,snad se jim manželka okouká,snad je to jejich "lovecký" instinkt,nevím...Nečetla jsem si pořádně,jeslti jsi psala o té jeho nové,jeslti je mladší nebo ne,ale obvykle chlapi s ženami jednají jako s auty - mění své "modely" za mladší :-/
Jeslti jsi sama v tom bytečku,určitě bych si tam pozvala rodiče,nebo kamarádku,nebo bych na pár dní k někomu zajela - psychická podpora je super,navíc můžete něco podniknout aby jsi zatím přišla na jiné myšlenky :-) a nebudeš sama a nebudeš se tím pádem zabývat zbytečnýma myšlenkama :-) Chlapovi bych zatrhla "zadní vrátka",jak píšou holky,ať mu pere,žehlí a vaří jeho nová hvězda,resp. ať si to dělá u ní...
Hlavně mysli teď na sebe a na mimčo,zajdi si na masáž,vykecat se s kámoškama,na bazén...zkrátka mezi lidi,mě to vždycky pomůže :-))
Hlavně ať to dobře dopadne ;-)
Lucka
mimi si nech, já jsem taky sama na to, jsem ted 19+5, chlap mě týden přemlouval na potrat a pak se od té doby neozval. je to těžké, ale už to zvládám, dokonce jsem moc spokojená a vyrovnaná, co nejdříve, bych mu sbalila kufřík at jsi v klidu a nemusíš poslouchat názory od něj a nějaké pindy, jen ti to ubližuje a budeš vynervovaná. pár dní to bude bolet hodně,a le mysli na mimi a uvidíš, že se vyrovnáš, to mimi to zařídí a pak až začnou pohyby dodá to sílu jako blázen!!!držímt i moc palečky!!!






















