Noční děsy,nebo duchové??

U nás to bylo stejně tak, jako zde popisuje mnoho maminek, malý míval jako miminko stavy, že se zaměřil na jedno místo, bývala to skříň v obýváku, tam se upřeně díval a usmíval. Dělal mi to většinou v noci. Ale já osobně, jsem měla loni dost hodně zvláštní zkušenost. 20.12. mi náhle zemřel dědeček, byla to pro mne rána přímo do srdce. Pohřeb měl o 9 dní později a celých těch 9 dni se mi čas na telefonu zastavoval na čase jeho smrti a děly se mi i jiné věci, v noci se mi spouštěl synův koucour pověšem u ložnice na klice, nebo jsem večer seděla venku a venčila psa, v tom se vedle mě začal rolovat do klubíčka suchý list. To jsem pak i chvíli odmítala chodit večer se psem ven. Každopádně, poslední zastavení času na telefonu, bylo večer po pohřbu. Beru tuhle zkušenost pozitivně, jako rozloučení se s milovanou osobou :h:

Ahoj, chci taky přidat příspěvek...chudinka malá, myslím si, že určitě někoho vidí, takhle by asi nevyváděla.. Já na tyhle věci věřím, samotné se mi tak 2-3x do roka stane, že si ke mě někdo "přisedne" na postel, či se mi nadzvedne peřina u nohou...já vím, že to zní hrůzostrašně, ale já jsem v tu chvíli úplně v klidu, skoro vůbec se nebojím. Nějak "vím", že mi nic v tu chvíli nehrozí. Stává se mi to vždy nad ránem, kdy už úplně nespím, ale ještě nebdím, víš-v takové té fázi "mezi". Chvíli si myslím..to je jen sen..a náhle trošku ztuhnu, že už vlastně ne. Vždy mám ale pocit, že se nemusím bát a že je se mnou někdo hodný... Zemřel mi před 5-ti lety přítel, myslím, že za mnou občas chodí... Vím, že to zní bláznivě, ale beru to jako normální věc. Dřív, jako malá jsem se strašně bála tmy, být někde sama a dnes vůbec, vím, že mě někdo chrání :€s€:

Ahojky Dominisko,
mám 2,5 letou dcerku. A už 2 měsíce mi tvrdí, že se v pokojíčku bojí. Ještě nějak nemluví, takže nevím čeho, ale ukazuje prstíkama, jako v Herym Pottrovi dělal ten mozkomor těma drápama. Pak mi přišla, že se bojí trpaslíka, kterého má namalovaného v pokojíčku, a další den, to je třeba pavouk. Jakmile spí u nás v ložnici, tak spí celou noc jako andílek. Ale běda, jak jí dám večer do pokojíčku.

ahoj holky, když to čtu tak mě až mrazí. Já jsem jako malá nic takového nezažila. Ano občas se najednou otevřeli v mom pokoji dveře. Přisuzovala jsem to ke špatnému dovření. JInak nic zásadnějšího jsem nevnímala. Asi to bylo tím, že jsme bydleli v novém baráku :-).
Když jsme byli v roce 2011 na dovolené tak v tu dobu byla babička ve velice špatném zdravotním stavu. Když jsme odjížděli na dovolenou tak byla pár týdnů před smrtí-aspoň tak jsem si to myslela. Pro jistotu jsem za ní přijela do nemocnice abych jí dala pusu a pohladila. Sice už moc nevnímala ale já to udělat musela-co kdyby :-(. No nakonec během naší dovolené zemřela. Máma mi toneřekla protože nám nechtěla kazit posledních pár dní dovolené, ale já to tušila. Večer kdy zemřala jsem nemohla pořádně usnout. Měla jsem zimnici i když teploměr ukazoval 22stupňů. Pořád jsem sebou házela a zdálo se mi o babičce. Ráno jsem vstala jak přejetá parním válcem. Taková bez nálady. Snažila jsem se překonat abych nezkazila dovolenou. Začala mě i bolet hlava. K večeru se mi udělalo najednou líp. Večer jsem spala klidně. Až když jsem přijeli z dovolené mi máma řekla, že babička tu noc umírala a k ránu zemřela :-(. Já jsem mámě řekla, že jsem to tušila protože mi nebylo tu noc a den dobře.
Ještě jsem si vzpomněla že malá kolem 2 let měla v pokojíčku kamaráda (jak říkala). Byl v rohu za dveřma a denně sním mluvila, ukazovala mu hračky. Myslim si že si asi vymyslela nějakou fiktivní postavu. Bráška byl ve školce a ona si asi vytvořila někoho s kým komunikovala :-). Děti mají neuvěřitelnou fantazii a představivost...

Poradila bych toto, kup si bílou sůl ( nejlépe z čarodějnického obchodu)pokud nebude tak mořskou sůl, kup si malé kameny křišťály ( seženeš je buď také v čarodějnickém obchodě, nebo v nějakém ezo apod.)kup si též stačí jedna bílá svíčka proti duchům(seženeš také v čaroď.obchodě) a nakonec kouřové tyčinky na vymícení zlé energie, nebo pro dobrou energii.Malá u toho být nemusí, můžeš být sama a může se to dělat klidně přes den.Rozsyp sůl do každého rohu v domě,křišťálové kamínky dej do každého rohu-obvod domu nebo bytu, takže by měli postačit 4kusy, zapal tyčinku na vyčištění energie a zapal bílou svíčku a nech ji hořet do té doby, co budeš cítit, jakoby špatná energie(budu to tak nazývat, bude pryč) pak je ještě dobré dát do onoho pokojíčku, pověsit doprostřed místnosti zase nějaký ten křišťál, který je za prvé krásný a prosvěcuje všechny kouty a odhání špatné energie ven, ten křiš´tál tam nech zavěsený, třeba už napořád a kamínky křišťálové také, pokud to půjde, nech si je v obvodu bytu, tak se vytvoří sloup, který chrání. Až budeš dělat ten rituál se svíčkou a tyčinkami, tak otevři také na chvilku okna, aby mohla ta energie odejít pryč. A ještě říkej nahlas odejdi pryč, já tu chci mít klid pro nás a pro naše dítě apod.
Také bych dala dítěti, třeba nějakou hračku s křišťálovým kamínkem a říct mu, že ho tato hračka bude ochraňovat :)
Já jsem si při mém případu, ještě koupila dva dráčky a dala jsem je ke vchodu, aby chráněli před příchozími špatnými vlivy

Ahojky holky, tak já jdu také přilít vodu do mlýna svou historkou. Nejspíš nás také někdo občas v noci navštíví, ale já z toho nemám nějak špatný pocit. Jistě většina z Vás ví, že když jsem byla těhotná, tak zemřel můj přítel - otec Tomáška. Často na něj večer myslím a vzpomínky mě celkem hřejí. Jenže teď nedávno se Tomášek (2 roky) v noci probudil...byli to 2 noci za sebou, seděl v postýlce koukal do stropu a strašně se smál, smál se snad půl hodiny a pořád koukal na to jedno místo a ukazoval tam. Vždycky se na chvilku přestal smát jen koukal a pak se zase strašně rozesmlál. Jenže já na stropě nic zvláštínéhoo neviděla...další noc následovalo to samé. Koukání do stropu, smání se a pak dělala pápa a koukal na dveře, pak jsem mu dala dudáku a spinkal....od té doby se to znovu neopakovalo, tak nevím co si o tom myslet. Píšete, že vaše děti se bojí, mají strach...Tomášek vůbec nevypadal vystrašeně, ale nadmíru spokojený...Co si o tom myslíte,????????

náš Kubík měl také takovéhle stavy,nevím proč ale většinou kolem půlnoci.Když už se to opakovalo vícekrát,vzpomněla jsem si na babičku,která říkala,že nám jako malým na postýlku k hlavě přivazovala červenou pentličku a do pokoje pověsila křištál.Udělala jsem to taky tak a od té doby byl klid.Tak to zkus taky,třeba to pomůže. :a: :a:

klid!!!
měla jsem to také u staršího syna, bylo mu také něco kolem 3 let, kdy se v noci budil, ukazoval na jedno místo na stropě...pak na tabuli kreslil křídami duchy s velkýma očima
nedávno na rehabce jsem četla v čekárně o vývoji dětí, právě v tom věku prožívají skutečnost a sny /fantazii/ a vyrovnávají se s tím, mají takové ty obavy ze smrti, vesmíru v malé míře, ve větší se to projevuje mezi 6-9 rokem u dětí
také se říká, že děti, dokud pořádně nemluví, mají citlivost na to, co my běžně nevidíme, neslyšíme, na jasnovidno, duchovno, že jsou ideální přijímači tohoto
syna to časem přešlo samo

ale napíšu ti příhodu, která dodnes mrazí i mě:
kdysi zemřel tchán, a bylo šílené bouchání na okna na balkoně u nás v bytě v noci /doba, kdy umřel/, jako by tam práskalo prádlo do oken, to tam ale neviselo! Vzbudilo to i tehdejšího manžela, šel se na balkon podívat, nechápali jsme....bylo to denně v tu dobu, ... začal se tehdy budit i ten náš syn.... tehdy jsem vyhledala člověka, který jeho duši poslal nahoru a od té doby byl klid! Možná bláznivé, nelogické, nepochopitelné, ujeté...ale bohužel to tak bylo, a tehdy můj manžel, realista, nepřipouštící nadpřirozeno měl stažené obě půlky...

a v jakém je rozena znamení??? Ona některá jsou vážně citlivější

Ahoj, těmhle věcem věřím, můj dědeček po smrti pořád chodil dole v chatě a slyšelo nás to 5 lidí (dokonce i babička a nadávala, že jsme dělali v noci dole rachot) ale nikdo se dolů neodvážil, přestalo to, až když se odstěhoval kredenc, který pořád otvíral, bouchal dvířky, otevíral šuplíky a chrastil s příbory. Realita každého člověka je v tom, co vidí a vnímá.. Tak se k tomu postavit tak, že tam pán je, ale nic jí neudělá..a neví dcerka, co pán chce? ideálně najít někoho, kdo by vám ho z domečku vypudil..

pánem v pokoji jsme si také prošli, také pořád ukazovala na okno, že tam je pán a že se bojí, ale neplakala, jen mi to říkala a fakt přesvědčivě, že vždy jsem měla i já pak blbý pocit :00: vždy jsem se šla z okna podívat, řekla, že pána tam nevidím, ať se nebojí a spinká a časem to nějak úplně odeznělo samo. Jestli se tvoje tak moc bojí, tak bych to také nějak řešila.

Jako dítě jsem to taky hodně mívala... a ještě dnes se mi občas něco "divnýho" stane... třeba když jsme nechávali uspat psa, tak těsně po jeho skonu se sám zapl notebook uklizený v ložnici v komodě a pustilo se dvd s pohádkou... že by se pejsek přišel rozloučit?
Ke mně chodila holčička ze závěsu... třeba :(

tyhle věci mě vždycky zamrazí. vzpomínám jak děti jako miminka vždycky zaujatě koukaly "jinam", říkali jsme tomu, že vidí anděly (už si ani nevzpomínám od koho to mám)...
nevím, u tvé dcerky bych možná vyzkoušela imaginaci a pokusila se pána poslat pryč. třeba vymyslet nějaké kouzlo, rituál. třeba to pomůže. je otázka jestli někoho vidí nebo ne, co je skutečné, jestli tam někdo opravdu je nebo jestli to má ve své hlavě (třeba jste někdy někoho potkaly, kdo jí něčím zaujal a zapamatovala si ho, že jí teď ruší - mohl to být někdo komu si vůbec nevěnovala pozornost...). děti mají obrovskou fantazii a někdy je bohužel na škodu.
kdyby to stále trvalo určitě bych to konzultovala s psychologem - určitě vám poradí, jak s tím naložit

Dítě bych vzala spát k sobě do jinýho pokoje, a poradila se s knězem a nechala to vysvětit.

Ahoj, taky bych z toho byla v háji. Zkusila bych něco alternativního, dost lidí si pochvaluje kineziologii na spoustu problémů. Byla bych taky pro, aby spala u vás.

Moje holky něco podobného mívaly- vídaly černé motýly. Mám husí kůži jen si na to vzpomenu, ale nějak je to neděsilo, a neopakovalo se to mockrát.

Zkus se poradit s psychologem a pokud věříš na věci mezi nebem a zemí, tak zkusit někoho, kdo se zabývá nějakým "vyháněním důchů"... :O

Asi bych zatím malou nechala spát u vás v ložnici a nelámala to přes koleno, aby z toho neměla nějaký vážnější psychický potíže.