Adopce

18.01.2012

Je tady někdo,kdo také uvažuje o adopci?

Kliknutím vložíte smajlíky:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Ahoj...máme doma 14letou slečnu a 2letou, ted jsem během 7měsíců 2x potratila, budeme zkoušet dál, když se do 36 nepodaří, víme, že chceme adoptovat. To jsem chtěla já už jako mladinká a můj manžel také ( a to jsme se ještě neznali ) Rádi bychom děvčátko, aby se měla malá s kým hrát :-) Jen nevím zda adopci nebo pěstounskou péči ( asi bych se bála, že mi ji můžou kdykoliv vzít, nebo, že nerozhoduji o všem, co se týká jejího života) . A taky mám obavu, že ta adopce trvá dlouho...roky... Je mi 34let....

In reply to by petulinkasarinka

Peti,já kdybych mohla v klidu donosit svoje, tak bych asi zkoušela dál jestli to výjde. Ale vzhledem na to jak dlouho se čeká na adoptované dítě bych si žádost podala. A na druhou stranu, když máme své děti většinou nás dají stranou a upřednostňují pochopitelně bezdětné páry.Pokud nepolevíš v žádosti s jiným etnikem nebo nemocí dítěte. My jsme polevili a dali polorómské nebo rómské etnikum. Takže bychom měli předběhnout kupu žadatelů, kteří byli před náma.Také ve mně někdy hlodá,že proč jsem to umělé alespoň jednou nezkusila,abych se přesvědčila, že ho fakt nedonosím. Ale manžel už nechce hazardovat s mým zdravím. A nechce se dočkat, že příjdeme o dítě v druhém nebo třetím trimestru.To byl ten hlavní důvod do toho nejít.Mé obě děti jsem měla udržovné. Ve 4 měsíci jsem měla čípek 0,5cm a zašili ho. U dalšího jsem už v 6,5měsíci ležela otevřená a nebylo co zašít. O dvě jsem přišla hned na začátku těhotenství. Tak to vše hraje pro adopci.držím pěsti,ať se vám zadaří.

In reply to by fiona

Právě já sem ráda že sou holka a kluk,aspoň mám svou princeznu a svého prince :h: Taky sem chtěla druhou holku,ale ted si zase říkám že aspoň malá bude pořád ta naše princezna a malej bude ten náš hrdina a nebudou se mlátit kdo je hezčí princezna nebo kdo je věz¨tší silák :) S tím oblečením je to naprd,měli sme všechno fakt růžové ale třeba pyžámka nebo oblečení na doma nosil malej normálně růžové :s: o a ted už je jen o 8 cm menší (sou od sebe 16 měsíců) takže už by po ní stejně skoro nic nezdědil páč maj stejné velikosti.Navíc mají každý úplně jinou postavu.JInak si vyhrajou i spolu,normálně spolu oba vaří v jejich kuchyce nebo skládají kostky,jezdí s autama nebo si hrají s panenkama,zatím neřeší holka nebo kluk ;) Ale skoro furt se o něco mlátěj a dohadujou a jak sou bez sebe tak se zase na to druhého ptají kde je :) A když malá něco dostane nebo malej tak si vždycky vzpomenou na toho druhého a schovajímu,je to hezké :) I když se teda fakt mlátěj až mě občas lezou na nerv :00: :s:

Díky holky, ale ještě nemáme vše za sebou.Po půl roce máme za sebou vyřízené papíry z práce, od lékařů, opis o beztrestnosti a že jsme občany ČR(tam to u mě trvalo 2 měsíce,nemohly mně najít v Brně, tak to poslali do Prahy a tam mně také nenašli.A nakonec se v Brně našlo lejstro o tom, že existuji)I když tady můžou žádat i cizinci s trvalým pobytem rok. U mně by byl, ale problém s potvrzením o občanství i ve státě, kde jsem se narodila. I ve státě,kde jsem bydlela ještě než se matka s otcem rozešli,protože tam jsem se jmenovala jinak než tady. Takže potvrzení, které bych pak dokládala by vypadalo, že mi nepatří.No hlavně, že papírování v našem městě bylo ukončené. Pak nás navštívila socka v bytě a mluvila i s dětmi. dokonce použila i chyták, kdy mladšímu říkala,že i rodiče dělají chyby a něco špatně a malí by jim měli říct co....No a 13 letej kluk jí řekl,no mamka. Všichni jsme nevěřícně ztuhli. A malej prý:,,Nemusela by furt se mnou dělat jak s malým.Pořád mi háže z balkónu svačinu a mikiny :s: .Pak po návštěvě a po tom kdy jsme žádost rozšířili io PP. Poslala papíry i její posudek na kraj. z tama nás pozvali na psychotesty. Popravdě, když jsem četla názory, že i někteří vysokoškoláci neprošli a někteří se pak i rozváděli, tak jsem se bála. Testy jsme vyplňovali formou ABC, pak doplnit věty, nakreslit postavy.Něco o pocitech a jak reaguje okolí na situace.Celkem kolem 600 otázek. Ze začátku jsem se snažila a přemýšlela u otázek, ale pak jsem střílela ,,první která mně napadla".Na testy jme měli 2 různé dny a jiný třetí den nás pozvala na pohovor. Něco o dětství,rodině a vztahu.Tam už jsme byli uvolnění a mluvili pravdivě i o tom kdy a proč se hádáme a jak to řešíme.Paknás příjemně překvapila, protože měla schválení od posudkového lékaře. A tak čekáme na jarní přípravku, která má být tři krát 3dny o víkendu. A pak budeme zařazení do registru vhodných žadatelů. Kdyby se někdo chtěl na něco zeptat, klidně může ráda odpovím i do osobky.

In reply to by efkas

Děkuji. No ona tím prověřováním a papírování si musí projít každý žadatel o adopci i PP. ;) Jinak dítko nedostaneme. Jedině přímou adopci, ale tam je riziko, že si maminka těhulka, po porodu do roka dítěte rozmyslí a dítě bude chtít zpět. Nebo, že napíše mého manžela za otce svého dítěte a pak nám dítě nedá a manžel bude ještš muset platit alimenty.Takže proto asi je toto prověřování ,,lepší". A v DD si jsou jistí, že dítě jde do správných ruk prověřených žadatelů.

In reply to by bobulkamodra

Dík :s: ,ale myslím,že jsme úplně normální rodinka. My se taky v některých věcech neshodnem.A můj se taky občas musí balit spát do obýváku :s: :s: .Takže nejsme ničím vyjímeční.Jen snad tím, že ani jeden nechce od druhého odejít. :///: A proto jsme spolu tak dlouho. Já si hojen jako pojistku pořádně vykrmila, aby ho nějaká jiná nechtěla :s: }:)

Úplně mi vhrkly slzy do očí když jsem četla Tvé články. Je to moc krásné, taky jsem snila o veliké rodině, a kdybychom měli větší dům hned bych do toho šla taky. Líbí se mi představa rodiny : "dvanáct do tuctu" ale manžel chce jen dvě, ja říkala tak jako ž bych nejmíň tři. doma máme chlapečka a teď to vypadá na dvojčátka, tak uvidíme.

Po přečtení tvých komentíků jsem přesvědčena,že budete bezvadnými adoptivními rodiči :k: Možná bude pro děti výhra,pokud se budete věnovat kariéře pěstounů a připravíte do života spoustu dětí,které tuto pomoc potřebují.

Ahojky, mám dva kluky, poslední se narodil, když staršímu bylo 19 měsíců a první týdny byly opravdu náročné, takže jsem říkala, že jestli třetí dítě, tak jedině adoptovanou holčičku půl roku starou :-) Byl to tedy žert, ale ta představa se mi docela líbí, ale myslím, že by mi to doma neprošlo. Ale bylo by hezké dát domov a lásku někomu, o koho nikdo nestojí :r:

In reply to by Jablotro

Taky máme dva kluky. A o adopci jsem přemýšlela jako, kdybych neměla děti, tak bych adoptovala....A když jsme plánovali třetí dítě, tak zase jsme mluvili, že když to nepůjde, tak půjdu na umělé a když se to taky nepovede, tak adopce. Myslela jsem, že manžel přitakává, aby byl klid. Nemohla jsem věřit uším, že to navrhl hned v nemocnici. Měla jsem mimiděložní těhotenství a přišla i o druhý vejcovod. Čekala jsem etapu projít si umělým. Doktorka nedoporučila ani umělé. předešlé těhotenství byly rizikové. A mně stále držela v mysli, že tam někde na nás čeká nějaká holčička a když si ji nevezmeme my, tak tam bude do své plnoletosti.A my tak chceme nějakou holčičku.Hodně jsme o tom doma mluvili a četli vše na netu o adopci.A pak jednou ráno mi volá manžel z práce, tak zajdi na tu sociálku a řekni, že chceme adoptovat a ať ti dají žádost k vyplnění.A jak příjdu domů, tak jí vyplním." Byla jsem ten nejšťastnější člověk pod sluncem.

In reply to by fiona

Když jsem šla pro žádosti, byla jsem si jistá, že chceme jednu holčičku a do adopce. Vyplnili jsme žádost a po návštěvě soc. pracovnice u nás doma a rozhovoru s našimi dětmi. Jsme se týden snažili na netu dozvědět zkušenosti s adoptovanými dětmi. A narazili jsme i na články od pěstounů. A po rozhovoru s mojí rodinou,kdy jsme jim řekli,že chceme adoptovat,tak to přijali skvěle. Jsme začali mluvit o tom, co kdyby jsme ty holky vzali dvě?(Vždycky jsme chtěli moc dětí a já mám hodně sourozenců. Máme rádi,když je u nás spousta dětí,kamarádi dětí nebo příbuzní) A co kdyby jsme je vzali i do pěstounské péče?Reakce všech byla báječná i naší kluci s tím souhlasili. Takže nakonec jsme zašli s manželem ještě jednou na sociálku a zažádali i o PP. Máme tedy žádost o jednu holčičku do adopce. A žádost o pěstounskou péči o jednu nebo dvě holčičky.Celkem dvě bychom zvládli a je jedno, jestli adopce nebo pěstounská péče. U nás je tolik lásky,že ji potřebujeme někomu dát.

In reply to by fiona

Ahojky,moc ti držím palce.Je to už 10let co jsme prožívali to stejné.Měla jsem 3 děti(6,.4,.a půl roku,když¨jse šli zažádat)Bylo nám řečeno že nám dají holčičku do pěstounské péče.Trvalo 1 rok než jsme byli schválený a 1 rok než jsme jeli do kojenáku.I když jsme prošli nespočet pohovorů a různých testů,tak jsme nebyli vůbec připravený.Vůbec nám neřekli čeho se holčička bojí,co dělá atd.Trvalo to půl roku než jsme se s žili.Nevěděli jsme že má panickou hrůzu z vody,neumí se smát spíž má strach,jídlo schovávala v puse(přilepené na patře).Jsem moc ráda že jsme do toho šli.Holčičku máme v adopci.Držím moc pěstičky.Taky jsem si přála velkou rodinu a sen se mě splnil ;)

In reply to by fiona

Byla s Teplic o rodičích víme jen 2 věty.Jsem moc ráda že ji máme v adopci že nám biol.rodiče nezasahují do výchovy.Idyž se to ted hodně řeší soudně.Myslím tím operace,moře ,škola,tam musí být souhlas biol.rodičů.Ted si miminko moc užíváme je to neskuteční přísun do naší rodiny.Kdyby jsi se chtěla na něco zeptat ,tak napiš osobku. :///:

In reply to by fiona

Strašně moc ti držím pěsti, ať vám to dobře dopadne. Myslím, že je to fakt úžasné. My jsme s manželem o tom taky mluvili, že kdyby nám druhé mimčo nevyšlo, po všech trablech, tak bychom do toho taky šli.
Tak ať to vyjde :one:

In reply to by Reanka

Díky moc. Jestli o to uvažujete, mělibyse vědět, že proces schvalování trvá rok. Ale čekání na malé miminko,bílé a zdravé může být 3 až 5 let.Podle kraje, ve kterém bydlíte.Jsou i žadatelé, kteří už byli schválení a pak otěhotněla.Nebo tací, kteří i když měli, tak adoptovali.Moc držím pěsti, ať vám druhé výjde.

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky