jak dál??2

Co tě to vůbec napadá??? Představ si, že nyní už se dětí nechceš vzdát a pokud to uděláš horko těžko Ti je nikdo vrátí...a jak se na to budou dívat oni v dospělosti??? Chápu každý si to musí urovnovat sám v sobě...a říct si co chce, ale děti nejsou věc a pokud ti nyní chybí chlap, co budeš dělat až si uvědomíš, že už nemáš kolem sebe ani děti??? ty tě mohou postavit na nohy, kvůli nim přeci máš důvod proč se postavit na nohy a jít dál...zkus se nad tím ještě zamyslet, než uděláš hloupost které bys litovala. Věřím, že se kolem tebe najdou i jiný lidé kteří by ti pomohly...

měla by jsi se konečně probrat,vykašlat se na chlapy a soustředit se jen na děti které tě nejvíc potřebujou.Tady jde hlavně o ty děti,na to ostatní se vykašly.Chlapů je na světě spousta a žádnej nestojí za to aby se kvůli němu nějaká takhle trápila.Jemu je to jedno a ty to nezměníš, s tím se už smiř.začni se pořádně starat o děti ať z nich vyrostou slušný lidi.Mysli hlavně na ně a ne na sebe,ty jim dáváš to hlavní do života.Fakt se prosím tě prober.

Ahoj,
je tu hodně názorů, ale stejně záleží jen na tobe.Nevim jak to je přesne u tebe, ale zapomenout je těžké a přestat milovat jeste vic.Mě taky tenkrát tvrdili, že to brzo přejde a modlila jsem se at je to brzo, chtěla jsem vse vzdát a ted .... jsem rada že to je tak.
Víš někdy je lepší , když toho tatu ani nezná a ten otec vám nedela že života peklo jako ten náš.Ted bych byla radeji, kdybych ho tenkrát nezapsala do rod. listu atd. mohla jsem se vyhnout problemum, napadání a psych.týrání syna atd.
V podobné situaci jako ty jsem jednou byla a nechtela jsem za rodinou, ale nakonec jsem se prekonala(ikdyž jsem vedela že budou rejpat a nadávat.)a sla jsem . Tenkrát jsem o mimi prisla, ale ted jsem stastna tak jak to vlastne je.Pak přišel nekdo kdo za to vsechno snažení stál.
Mam kamarádku, je sama se 2 detma a alimenty nema a dostava 13 tis. od statu, tady to zvladla...
NEVZDAVEJ SE!!! Nedej na nikoho jen na sebe.
Držim ti moc moc pěsti at ti vse dobre dopadne a verim, že se vse obrátí v lepší.

z dovolením se taky přidám. Tahleta paní nebo slečna tady už o tom psala ... a na samím začátku bylo to že se na miminko moc těšili. Takže já tohle asi taky odsoudím, protože podle mě si pořizovat dítě je velká zodpovědnost a myslím si že když už se v té době rozhodla že ho chce a teď protože se jí momentálně hroutí život ho je schopná odložit tak to je podle mě velká nezodpovědnost...sou tady takové který otěhotněli nechtěně a pak se na ně chlap vykašlal i přesto by nikdy svoje dítě z ruky nedali a já rozhodně nebudu podporovat paní v tom aby se dítěte vzdala...
V žádným případě neodsuzuju matky co se uchýlili k adopci třeba z důvodů že od začátku dítě nechtěli nebo fin. situace pak je to ba naopak od nich zodpovědnost protože sou i takový který miminko odhodí kam, je napdne...ale omlouvám se i když je v těžké situaci stále mi to nepříjde tak hrozný aby se vzdávala dítětě který přišlo na svět protože ho chtěla. A příjde mi to sobecký myslím si většina z nás svoje děti považujeme za ten největší dar a vždycky objetujeme svoje štěstí nebo sami sebe aby sme jim mohli poskytnout to nejlepší a tady se mi zdá že to je obráceně... její štěstí na úkor dítěte
je mi jesný že se do mě teď pustíte, ale mě se to prostě nelíbí :(

Ahoj,
nevím,jeslti Ti můj názor k něčemu bude,ale nezasloužíš si situaci,ve které se nacházíš,takže s tím něco dělej!Neohlížej se nalevo ani napravo a chyť toho chcípáka pod krkem!Jako takhle to na světě nefunguje,že si udělá děti a pak si pláchne,prostě si na něj dupni,ale důsledně,ať se o Vás postará!Ať tě finančně zajistí...evidentně to s ním nejde po dobrým,takže vylov zbytky svojí ženské z toho těla,co trápíš a dojdi za ním osobně,řekni mu,jak se cítíš a navrhni řešení.pokud nebude chtít spolupracovat,tak mu oznam,že mu uděláš ze života peklo.A že my ženský to dokážeme!je to možná hnusný a spousta holek mě tady odsoudí,ale tebe se taky nikdo neptal,jestli v téhle situaci chceš být a jeho konání je stejně tak vědomé,jako by bylo to tvoje.....

ja jsem se hodne snazila, vzit se do tve situace, co bych delala, kdybych jedno dite mela, druhe bylo na ceste a najednou prisla o manzela (neresim okolnosti). A priznam se, ze nevim. Na manzelovi jsem citove a vlasnte i financne hodne zavisla. Predstava, ze bych byla bez nej je pro me strasliva a sklicujici. Jen samotna myslenka na to me desi. Urcite bych stejne jako ty propadla depresi. Vzdycky jsem byla melancholik a k depresim mam sklony. Mela bych pocit, ze bez meho muze nejsem nic, nic neznamenam. Miluji sveho tak moc, ze by zivot bez nej by pro me v prvni chvili postradal smysl. Urcite bych zasla za psychiatrem a nebyla bych proti, kdyby mi dr. napsal nejake medikamenty, protoze myslenek na sebevrazdu bych nedokazala zbavit jen tim, ze si reknu (nebo mi nekdo jiny v dobre vire pripomene), ze mam deti a musim se o ne postarat - ja ne. Kdyz ma totiz clovek hlubokou depresi, pak si muze tisickrat opakovat, ze ma deti, ktere potrebuji mamu, ale mozku to je jedno, proste se bouri a chce se vsim zkoncovat. Vim o cem mluvim. Kdysi mi umrel pritel a ten pocit osameni byl tak silny, ze jsem nedokazala nic jineho, nez spat. Chtela jsem vsechno zaspat. Byl to jediny zpusob, jak pro danou chvilku neexistovat.
Ja mam to stesti, ze mam rodice, na ktere se muzu kdykoliv obratit, ale alissa to stestni nejspis nema.
Ono se to lehce odsuzuje, ale do podobne situace, do podobnych sracek, se muze dostat kazda z nas. A ikdyz se tady holky zaprisahate, ze by jste sve diti nikdy neodlozili, tak nikdy nemuzete vedet, jak s vami zamava vase vlastni psychika. Psychika je totiz "ku.va", prominte mi ten vyraz. Garantuji vam, ze jen malo ktera z vas by zustala naprosto v klidu a nad veci. Nekdo potrebuje vic casu na to se vzpamatovat, nekdo mene, s nekym to zamava vic, s nekym mene. S Alissou to evidentne zamavalo vice. Treba je to doopravdy tak, ze nevi kudu kam a jeji psychicky stav ji v soucasne chvili proste nedovoluje postarat se o deti. To ale prece neznamena, ze sve deti nema rada.
Byt na alissine miste, tak v prvni rade vyhledam pomoc odbornika, ktery by ji pomohl se zorientovat a nabrat dech. Pak by to treba nevidela tak cerne jako ted a prestala by preferovat jako jedinou moznost, jak se ze sracek dostat, odlozit deti.

mamko, nevzdavej to. Ted te naopak deti potrebuji a navic te urcite drzi nad vodou. Az se ti narodi i 2. prcek, tak ani nebudes mit cas myslet na problemy. A ohledne toho otcovstvi, ty ho muzes dat k soudu a ten mu naridi, aby si udelal testy otcovstvi. Kamaradka mela s otcem sveho ditka to same.
Drzim palecky, at se vse uklidni a rozhodne to NEVZDAVEJ.
Mej se krasne a pohlad dcerku i pupicek.
Meena, Rozarka a Adrianek

zajdi na socialku, odbor péče o děti. Vyzpovídej se tam. Určitě ti ohledně peněz nebo bydlení v aziláku pomůžou. Aziláky jsou sice na rok, ale pokud mamina nesežene bydlení, tak se jí to zas prodlouží ten pobyt. Nevyhodí tě s dětmi na ulici. Azilák mám o 3 ulice vedle a maminky některé z tama znám. Jsou tam i 4 rok. Pomohou ti přispět na ubytování i nábytek ti půjčí. Ve tvé situaci ti určitě výjdou vstříc. Jestli chceš děti dát pryč, tak to řeší taky tam. Jen tě prosím, tohle nedělej. Nikdy je už nedostaneš zpátky, neuvidíš je růst. Srdce ti to utrhne..Co se týká té co chceš dát manželovi.Zvaž jestli je to čestnej chlap, který ti pak dovolí návštěvy. Hodně štěstí doufám, že srdíčko ti poradí co máš dělat.

Hlavně se nevzdávej! Děti si nech, jsou to ten největší dar a bohatství které máš! Než se definitivně rozhodneš, zajdi pro radu k psychologovi, on to to vysvětli z oci do ocí :) Máš taky svou rodinu a ta by to nesla také špatně!

dostala jsi tady spoustu odpovědí, některé povzbudivé, jiné naopak.... ale stejně to vždycky bude záležet jen a jen na tobě.
Zkus najít řešení třeba právě v azylovém domě, ale dohromady se svými dětmi :ww: Jak psala Vodňanka - celý život by jsi táhla sebou ten těžký balvan, tu bolest, že jsi se vzdala svých dětí a ještě ke všemu pro chlapa, kterej tě nemiluje... Přece musíš chtít, aby ten kdo tě má milovat, miloval zároveň i tvoje děti. Možná si teď říkáš, že tohle není nikdy možný, ale věř tomu, že je. Je spoustu chlapů, co by brali holčinu i s dítětem nebo s dvěma. :ww:

Chceš začít znovu? Tak začni, ale i se svými dětmi. Určitě máš dost sil se schopit a postavit na vlastní nohy. V životě ti nikdo nepomůže, musíš spoléhat jen sama na sebe. Každá z nás tady má za sebou nějakou těžkou životní situaci a každá z nás si musela stejně poradit sama. Jak píšeš, že víš, jak moc tě to bude bolet, tak mi věř, že nevíš a pokud to uděláš, tak teprve poznáš, co to je bolest. Pro mě nejsi husa a ani nijak špatná máma, jen máš strach z toho co bude dál, ale to je jen pocit, který můžeš v sobě utlumit a říct si, že to dokážeš a budeš šťastná jak ty tak i tvé děti. Jo a on ten tvůj idol tě přesně dostal, tam kam chtěl a ty mu to ještě zobeš z ruky. Kdepak, já bych mu ukázala, co ve mně je. Pokud si myslí, že ho čeká štěstí někde jinde, tak ať si jde, ale tebe to štěstí čeká tady doma u svých dětí. Připrav se, že to nebude jednoduchý, ale síly máš dost, jen si jí připustit. Ber to jako další životní zkoušku, kterou zvládneš, protože nejsi tak slabá, jak z tebe dělá ten idiot. Pohlaď pupík, svojí dceři dej hudlana a jdi do boje, protože uvidíš, že za pár měsíců tady budeš psát, jak jsi dobrá, že jsi všechno zvládla a jak moc jsi šťastná, že sis dětičky nechala a my ti budeme hrdě tleskat. :qu: :qu: :qu:

ani na to nemam pravo. Ale rozhodne driv nez se zbrkle rozhodnes promysly si to jeste jednou. Je to neco co uz bys nevratila zpatky a driv nebo pozdeji bys toho mohla pekne litovat. A co dal? Zacnes jak pises nekde od znova, najdes si nekoho jinyho znovu otehotnis, chlap utece a ty ho das zase pryc? Nikdy prece nevis jak se ten chlap muze zachovat, ale na tom jak on se zachova prece nestoji veskery tvuj zivot a zivot tvych deti. S takovou muzes byt dokonce zivota sama a bez deti jen proto ze jsi na chlapi nemela stesti. Ja byt na tvym miste tak bych pro nej nebrecela, ja bych ho nenavidela za to jak se k tobe chova. Nebo si umis predstavit ze by ze dne na den za tebou prisel a chtel se k tobe vratit? Po to vsem bys ho vubec vzala zpatky? Ikdyby se priplazil tak bych se k nemu nevratila. Nestoji za to! Jediny nad cim bych premyslela na tvym miste jak mu zneprijemnit zivot. Pekne aby platil vyzivny! Bojuj za svoje deti a uvidis ze oni ti to milionkrat vynahradi!!!

Napíšu ti k tomu jenom jedno. Chlapů potkáš v životě ještě plno a možná že ještě větších pitomců než do ted. Ale děti s tebou zůstanou. Dají ti lásku kterou jak sama říkáš potřebuješ. Oni jí taky potřebují a možná víc než ty. Dávali by ti sílu do života a spoustu hezkých chvilek. Být tebou tak se dětí nevzdám, je to momentálně tvoje jistota v životě. A co se týče rodičů nakecají spoustu věcí ale když jde do tuhýho myslím že by tě zpět vzali. A otcovství není problém v dnešní době prokázat a bude muset platit. Já kdybych měla volit radši bych opustila manžela a to ho miluju ale dětí bych se nevzdala. žádnej chlap za to nestojí, děti jsou naše radost a sluníčka která nás doprovází životem každý den. Tak si to dobře promysli- zpět už bys to vzít asi nemohla.

Ahojky, nevím, co se ti stalo.Ani tě nechi soudit. jen bych ti chtěla říct, že žádná láska ani chlap ti nevynahradí tvojeˇděti.

Ahojky,napsala jsem ti sem svůj komentář.Za kterým si stojím.Ale přiznám se že ted tě trochu nechápu.5.12. jsi psala ve svém bloku ,,Byli jsme sice vehnány do postele k jinému-je fakt že jako kámoš je perfektní,stará se o nás a má nás rád........"Nechci soudit na to nemám právo,je to tvůj život.Ale mám pocit že si protiřečíš.Ty nejlíp víš jak to všechno je.Držím jen pěstičky aby jsi jednou opravdu nelitovala

Teda dámy, jděte už někam :zadek: .... to neumíte už nic jiného než odsuzovat, kritizovat a moralizovat? Která z vás ví, v jaké je ta holka situaci, že jstze se do ní takhle pustily? Myslíte si, že pro tohle sem psala tenhle příspěvek? Připomíná mi to přesně komentáře před 1,5 rokem, když sem Ludinami napsala svůj smutný příběh s interrupcí .... to bylo to samé, sesypaly jste se na ní jak sršáni (i když to asi byly jiné dámy, které už sem nechodí). Do prčič, vždyť nikdo z nás neví, jak na tom ta holka je, jaké má nebo spíš nemá zázemí, je bez peněz, bez práce, nemá žádný příjem ... jestli jsem to dobře pochopila, žije teď u někoho úplně cizího, který jí asi dočasně nabídl pomoc ... to pak asi člověka napadají všelijaké myšlenky, jak z toho ven..... v čem je horší, že chce svým dětem dát lásku jiné rodiny, když ví, že se o ně nezvládne postarat, protože momentálně není schopná postarat se ani sama o sebe, v čem je horší než máma, která své dítě dá do Babyboxu? A je úplně jedno, jestli je to pro chlapa nebo něco jiného .... ona je TEĎ na dně a potřebuje se z něj odrazit .... potřebuje asi pomoc někoho, kdo tomu rozumí, potřebuje možná radu, kde má hledat pomoc ..... jinak by asi byla masochista, kdyby to sem psala a chtěla číst to, co jí tu píšete .... nemyslíte?

na to nejde nic jiného napsat ,než :€}€: :€}€: :€}€: :€}€: :€}€: .Nechápu tě já mám doma trojčata a když jsme je čekala jsem věděla že budu dostavát to co žena na jedno dítě a v životě by mě nenapadlo je dát k adobci .Je spousta matek co jsou ve "sračkách " a mají děti třeba tři děti a ještě hypoteku na krku a nikdy by to neudělali .Pro mě ni si sobec a jestli tohle uděláš tak už by si neměla mít dítě ,promiň že to tak píšu ,ale nezasloužíš si jej z důvodu že myslíš jen na sebe .Dítě ti je jedno kdo ho vychovává ,ale rodič toho bude krutě litovat ,že si jej nevychoval sám !!!!.Věř tomu

Ahoj,nebudu uz ti psat jaka jsi nebo nejsi,holky uz se dostatecne rozepsaly a ja se s nima v podstate ztotoznuji..jinak se ale ptas jak prezit to obdobi..v prvni rade si uvedom,ze brecis pro chlapa,ktery za to VUBEC nestoji,kdyz se dokaze takhle chovat,predstavuj si jak spatny by to byl otec pro dite,to by ti melo pomoct ne?Kdybys alespon plakala pro poradnyho chlapa,ale ty tu brecis pro blbecka,kterej vas odkop!!!Mela bys byt rada,ze ses ho zbavila..vim,ze te nepostavil do lehke situace,ale take ne do neresitelne..stovky maminek ziji bez chlapa,i tady na MT jich je spousta a zvladaji to a jsou stastni!!Muzu ti jen rict,ze tahle tvoje deprese nikam nevede,jen do jeste vetsi deprese..Sama jsi se do tyhke situace dostala,netrestej za ni ale deti,ty nemuzou vubec za nic..Hodne stesti!!

nejsi dobrá máma pro svý děti,když takhle dokážeš uvažovat :w: :n:

ahoj.
ja jsem o miminko prisla v cervenci.rodila sem predcasne a nase mala kacenka bohuzel zemrela.
ani si nedokazes predstavit co znamena ztratit dite!jak clovek breci,chce to vratit zpatky,jenze to nejde!a clovek nezapomene NIKDY.zmena jmena,mesta,zamestnani ti v tomhle vubec nepomuze.
a ty jsi mlada(nevim teda kolik ti je),zdrava a mas obrovske stesti,ze cekas zdrave miminko.tolik paru by si ho moc pralo,ale z nejakeho duvodu to nejde.
za dite se clovek musi bit!je mnohem cenejsi nez nejaky chlap.a kvuli nejakemu blbeckovi bych se ho opravdu nevzdala.
chapu,ze mas ted vse komplikovane-penize,ubytovani,celkovou pomoc od nekoho.ale podivej se,kolik i maminek vyuziva ruznych organizaci a zvladaji se o dite postarat.
kdyz mala odesla,tak sem o adopci velmi uvazovala.ze bych zaplnila to prazdne misto a miminko z ustavu by proste bylo moje vlastni a moc bych ho milovala,kdyz jeho biologicti rodice ne.dite bych si vzala rada,ale kdybych osobne potkala jakoukoli matku co ho chce dat pryc,tak bych ji to urcite rozmlouvala!!!
ale ty to miminko preci milujes,tak se snaz najit nejake vychodisko a miminko si nechat!
ja bych dala radeji svuj zivot nez dite!a vzdy si budu rikat,ze jsem mela po autonehode umrit ja a ne ona.
ted cekam druhe mimiko a kdybych i o tohle prisla,tak uz vazne nevim...opravdu nechtej zazit ztratu ditete.

Milá Alisso,nadarmo se neříká že láska je to nejkrásnější co můžem žažít.Ale taky můžeš zažít druhou stranu lásky že hodně bolí.Ber v potaz že jsi 3 týdny do porodu,mají být vánoce a všechno je hráno na city.Asi to řeknu takhle.Těhotenství s každou ženou pořádně zamává ,každá z nás víme co dělají hormony v těle a nemluvim ani o šestinedělí.Tak jseš hodně tímhle ovlivněna.Vánoce to je bráno že jsou vánoční zvyky,rodiny mají držet po hromadě a nemluvě za to že nejspíš čekáš miminko pod stromeček.Nevím jak máš starou dceru,ale věř mi že nastane den kdy tě bude hodně potřebovat a ty by jsi u ní nebyla(první ms,problém s klukem,prostě to co jsme zažívala každá ;) ).Co se týče miminka k adopci.Já jsem si adoptovala holčičku ve 2 letech mohu říct že i když děti mají co jíst,kde spát,tak mámina náruč tam prostě chybí.Ikdyž je hodně bezdětných párů,které by hned dostali miminko ,když bys ho dala k adopci.Myslíš že by jsi dokázala zapomenou bez dětí?Nevěř tomu.Tvé rozhodnutí by ti vzalo tvé JÁ a myslím si že by tě to spíž položilo.A maminka ti může říct že jsi udělala chybu,ale kdo jí z nás nedělá.Myslím si že každá z nás něco udělá špatně a tápí se. Jsme přece,, LIDI"Důležité je pak už se poučit.Být tebou šla bych třeba do manželské poradny nebo promluvila si s člověkem kterému můžeš důvěřovat.Co se týká jídla nedivím se jsou to nezvy ale řekni si že krmíš miminko.Ted hlavně mysli na miminko a sebe,kdyt to nebude dlouho trvat a ty na svět přineseš miminečko :°O°: A sama uvidíš jak se ke všemu postaví partner.DRŽÍM :) PĚSTIČKY A OPATRUJ SE MAMINO

že jsi sobecká nána co myslí jen na sebe. vzpamatuj se!!!

Rozhodně to nemáš jednoduché, ale dítě je dítě. Tak hlavu vzhůru a uvidíš, zvládneš to. Věř, že jiní jsou na tom daleko hůř ;) Kolik ti proboha je???

Nebudu tě odsuzovat ani moralizovat, to mi nepřísluší .... ale než uděláš takhle vážný životní krok (a podle mne je to krok zpět), co nejdřív zkusit všechny dostupné možnosti? Navštívit psychologa, zkusit azylový dům ... cokoliv . Vzdát se dětí je pro mámu to nejhorší, co může udělat, i když někde začneš od nuly, nikdy nezapomeneš a potáhneš to celý život sebou jako těžký balvan. Zkus to ještě zvážit, zkus si promluvit s rodinou - i když ti kritizovali tvého přítele, pořád jsi jejich dcera a určitě by nedopustili to, co chceš udělat ...... zvaž to ještě holka, než udělá svou největší životní hloupost.

Ahoj já teda nevím, jak to bylo před tím, vím jenom informace z tohohle článku, ale dávat pryč mimčo k adopci mi přijde jako nesmysl. Vím, že jsi asi v hodně těžký situaci, ale měla by jsi se sebrat, už jenom kvůli tomu nenarozenému mimču. Věř že ono to cítí z tebe, že ho nechceš.... Měla by jsi se vzchopit. Jednou toho budeš dost litovat a už s tím nc nenaděláš... čas zpátky nevrátíš.
Mysli na to, až toho mrňouse budeš držet v náručí, bude tě opravdu potřebovat- tebe- svojí matku. Vím, že cizí lidé by ho taky měly rádi, ale biologická matka je biologická matka. Chápu když dá někdo mimčo pryč, když se na rodičovství necítí, ví, že to dítě opravdu nechce, pak je to lepší, nebo když je to feťačka, pro kterou je závislost na prvním místě ale pokud jsi zdravá, podle toho co píšeš už dceru máš takže jsi schopná se postarat,bych si to pořádně promyslela.
Já jsem v 31tt na mimčo jsme čekaly víc jak rok, nešlo to, problém byl ve mě, vím, že jsme nebyly na umělým jako některé holčiny tady,ale pomalu jsem to vzdávala. Kdyby umělý nevyšlo když to platí pojišťovna byl by to asi konec, protože by jsme si cykly navíc zaplatit nemohly a adopci by nám neschválily. Nemáme byt, já jsem bez práce, nejsme manželé. A vím, že bych se toho krásnýho co ve mě roste prostě vzdát nemohla i kdybych na tom byla sebehůř... Celých 9 měsíců to v tobě roste, cítíš pohyby a potom by nic nebylo? Zbyly by ti jenom prázdný ruce a do smrti výčitky
Takže ti přeju aby jsi se nakonec rozhodla jak nejlíp umíš, doufám, že ve prospěch mimča a zkus se mít líp než doteď :a:

Sorry ale nejsi tak nahodou trochu pomatena???...vzdat se ditete a miminka kvuli chlapovi a kvuli tomu, ze nejsi schopna se vzpamatovat a vykaslat se na ostatni????...je nemile, ze tvoje rodina nestoji pri tobe, ale to neznamena, ze udelas tak stupidni vec!!!!!!...tvoje deti nemuzou za to jake chlapy sis nasla, ale takhle je trestat!!!!!!.....ja bych se na chlapy vykaslala, i na rodinu, protoze mit deti je dar a ne trest....a nejsi jedina, kdo nikoho nema a nema ani penize...prijde mi, ze sebe delas jen chudinku a vyzadujes si od kazdeho litost...nesnasim takove lidi, kteri delaji tyhle veci...kvuli tomu ze jsou neschopni, trestaji deti a zbavuji se jich...taky nemam penize, rodinu ale urcite bych se ness nezbavila...je totiz to jedine, co v zivote mam a co me drzi nad vodou a za to ji moc vdecim..a verim, ze jednou mi to krasne vrati....tak se vzpamatuj, ser na chlapy a jejich pritelkyne, na kecy ktere rikaji a i na tvou mamu...pokud pri tobe nestoji, tak nestoji ani za to, aby svoje vnoucata videla .... jen muj nazor...

Ahoj beru,tohle nedelej,deticek se nevzdavej,vzdyt oni za to nemuzou...ja vim nemam ti co do toho povidat,nevim jak se citis...ale vzdyt 9mesicu mas drobecka v sobe,porodis ho,uslysis prvni plac...ja tady vazne pomalu brecim nad tvym pribehem...ale urcite si silna,vsechny zensky maj plno sil,vic nez kde jakej chlap...drzim ti palecky a verim ze kazdy tvoje rozhodnuti,bude tim spravnym...drz se...

no docela ziram nevim kolik ti je let..ale..tvuj pribeh neznam nebo si ho momentalne nevybavuju ale pokud se chces vzdat deti jen kvuli hloupeho chlapa tak si podle me hodne hloupa a to se na me nezlob vzdyt se podivej kolem sebe kolik lidi je na tom hur jak ty ... proboha vzdyt dneska je tolik moznosti jak zaopatrit matku s ditetem a opravdu to je jen otom zajit na ten urad a vyridit to...nechce to sedet doma a breet do polastare jednou sis to dite udelala tak se o nej musis taky postarat.. nebudu ti tady rikat -psat neco takove kolik zenskych se tady snazi o mimco a dalo by za nej vsechno ale zahazovat vsechno kvuli chlapovi a jeste se zbavovat vlastnich deti jen ptz ty se s tim neumis srovnat je zbabele az hnusne, asi se tady na me spusti lavina jak jsem hrozna a hnusna ale tohle mi nikdo neodpare vim jake to bylo vyrustat bez matky, vim jake to bylo kdyz nas rozdelily do detskych domovu a kazdy byl uplne nekde jinde nez se to vsechno vzpamatovala a tatka si nas vybojoval zpatky..nikdy bych to nikomu neprala co to je za bolest a ty prijdes reknes si vsak co zacnu od znova ono to casem preboli ver tomu ze ne... dite neni pes ktereho si poridis a pak kdyz uz ti neni vhod se ho proste zbavis... takove zenske nepochapu a nikdy nepochopim , prala bych ti v zivote hodne stesti a dobreho chlapa ale ze zacatku ti popreju jen vic rozumu

No já nevím jestli by sis neměla dojít k psychiatrovi!!!!Co to tu holka meleš na to že už si jednou máma a ted máš rodit co sem pochopila tak s někým žiješ ne?6e tě bejvalej vehnal do rukou cizímu chlapovi co to meleš snad víš kam jdeš a za kým ne?A myslím že už by si to tady psát neměla jen ti můžu říct nesnáším takový jako ty já bych se dítěte nikdy nevzdala i kdybych měla jít do nějakýho azylovýho domů pro mámy to zas pak budu koukat do zpráv jak nějaká ludra někde nechala dítě pohozené nebo dala do bejbyboxu no nebudeš to ty?Nějaká víra v lásku myslíš že jsou všichni v manželství štastní?To asi těžko holka to je život nežiješ v pohádce ani zvíře by neodhodilo své děti NEMÁM K TOBĚ SLOV