Berete si věci a peníze od příbuzných, když nabízí?
Ahoj holky, tak mám pěknou depku a jsem fakt hodně nasraná a dost i zklamaná. Přítelovi rodiče a prarodiče nám pořád něco cpou. Já ze začátku byla proti tomu si od nich něco brát, je mi to nepříjemné doteď, ale přítel říká, když dávají, tak ber. Kdyby nechtěli, tak nám nic nedají. A děda sám říkal, že je to v jejich rodině tradicí, že rodiče pomáhají dětem, aby měli jednodušší začátek samostatného života. Tak fajn, řekla jsem si, asi to tak bude a byli bychom hloupí, kdybychom říkali ne. Jenže chyba lávky. Blbost byla si od nich cokoliv vzít, protože se teď ukázali jako pěkný kurvy. Prvně vám něco cpou, o co si vůbec neříkáte, a pak vám to ve finále při nejbližší příležitosti vyčtou... jako fakt je mi z toho úplně zle. V životě jsme jim neřekli ani o korunu, ani o jedinou věc, prostě o nic a teď se nám to vrací. Měli jsme stát hned na vlastních nohách a nic si od nich nebrat. Jaké máte vy zkušenosti? Berete si věci a peníze od svých rodičů a prarodičů, když vám je dávají? Očekávají od vás za to něco???
nic špatného. Když nám něco dávají, tak nám to dát chtějí a je to tak v pořádku. Já jim taky dávám, když něco mám, nevidím v tom problém. Jsme rodina a jako rodina se musíme chovat a je jedno, kolik nám je let.
ahojky moje mamka nám od začátku vztahu hodně pomáhala, ted malému posíá na jeho účet penízky na budoucí studia, jinak nám občas něco koupí i mě i oblečení malému hodně kupuje, tchýně občas taky něco donese, prababička z moji strany jedna i druhá dává malému penízky když příjdeme i kupujou hračky, nikdy za to od nás nic nechtěli, stačí jim že pokaždé jak jedu na návštěvu k našim 400km od našeho bydliště vždYcky se k nim stavíme a oni ho vidí, u nnašich pak jsme i 14 dní, kvůli té dálce. Nevím třeba mě příjde normální takhlew si vypomáhat, ale rodiče od přítele tam to je spíš něco za něco, Každej rohlík co jsme jim přivezli fakz zaplatit a nevidí důvd proč něco dáva zdarma, je to asi o výchově.
In reply to ahojky moje mamka nám od by Arutha
Ahojky, jasně, mě to přijde taky normální si vypomáhat, pomoct rodičům s něčím třeba a tak. Já to tak taky beru a když něco, tak to beru jako samozřejmost. Ale když očekávají, že za to, co pro tebe dělají, budeš skákat jak oni pískají, tak to je trochu zvláštní. Skákat podle nich samozřejmě nikdo nebude, to bychom museli být úplně blbí a nesamostatně uvažující jedinci, za což oni nás zřejmě tak trochu považují a to mě teda taky pěkně pije krev. Nejsme malá děcka, abychom nemohli hospodařit a starat se o sebe, jak sami uznáme za vhodné a nepotřebujeme, aby nás někdo dirigoval, že není posečená tráva kolem baráku, zrovna když oni si vzpomenou a my to zrovna nestíháme... Jako já když jim něco přivezu nebo koupím, tak mi to taky vždycky zaplatijou, nic si nevezmou zadarmo, byť by se jednalo o pár blbých rohlíků, ještě mi dají o dvacku víc. To mi přijde taky ujetý... to já klidně pozvu moji mamku na oběd, nebo jí taky něco koupím (zmrzku, oplatek, prostě třeba fakt nějakou blbost) a peníze si nevezmu a ona mi je nevnucuje, ale skoro-tchýně mi je vnutí a celkově se chce na našich věcech fin. podílet, ale co z toho, když se potom chovají, jak se chovají...
In reply to Ahojky, jasně, mě to by mirriss
ahojky ano v těchto chvílích když tady čtu podobné věci tak docenuji to že bydlíme od obou rodin 400km tudíž nám nikdo ani do ničeho kecat nemůže, navíc já jsem aso držka, ale ohradím se pokud se mi něco nelíbí.
Ahoj, my obcas dostaneme penizky nebo jiny veci napr. prasek na prani, avivaze nebo jidlo od mych rodicu, pritelovo rodice taky nekdy prinesou neco hlavne malymu.Jinak jsme jim nikdy o zadny penize nerikali, davaji to sami od sebe, je to od nich mily a vim, ze by nam nikdy nic nevycetli.Horsi je to s pritelovym dedou, kterej si po revoluci zalozil firmu, zadarilo se mu a dneska je tezce za vodou.Uspech mu prejeme, vydelal penize poctivou praci, ale problem nastal, kdyz jsme se mu zminili, ze si chceme koupit byt a budem si brat hypoteku.Hned rekl at se na hypoteku vybodnem, on nam prej penize na byt pujci, prece nebudeme platit vysoky uroky.Znelo to dost verohodne, je to prece deda a dovolit si to rozhodne mohl, tak jsme na to pristoupili.Za par mesicu jsme nasli nas vysnenej byt, ovsem kdyz jsme dedovi oznamili, ze by jsme teda potrebovali pujcit 1,7 milionu tak byl docela zarazenej a najednou tam bylo more duvodu, proc nam vlastne ty penize nemuze pujcit.Byt nam samozrejme utekl a pred majitelem jsme byly za blbce.Nikdy jsme se mu o nic neprosili, on se strasne rad chlubi a casto nam neco cpal a nabizel, ale vzdycky to byly jenom holy reci, nikdy nic nesplnil. Takze to je jediny clovek z rodiny, od kteryho nic neprijimame i kdyby opravdu chtel dat, proste podekujem s tim, ze je hodnej, ale :n: :n: :n:
In reply to Ahoj, my obcas dostaneme by JuditkaZ
Ahojky, tak to mě mrzí, že vám byt kvůli dědovi utekl. Je to od něj pěkně hnusné, něco nabídnout, slíbit a pak nedodržet. Bohužel i tací jsou mezi námi. Nezbývá než si z toho vzít ponaučení a příště si jít za svým a přeplatit klidně i ty vysoké úroky než toto... :-(
In reply to Ahojky, tak to mě mrzí, by mirriss
jj mas pravdu, ponauceni jsme si vzali, jedeme jedine sami na sebe, byt jsme si koupili jinej, hypoteku mame od banky a vsichni jsme spokojeni :) Nekdy se dokaze zachovat nehezky i rodina, naprosto chapu, ze te nastvali, drzim palce, at se vzpamatujou.
In reply to jj mas pravdu, ponauceni by JuditkaZ
Díky :-) ale tam nějaké vzpamatovávání se nehrozí, oni se brání veškerým změnám zuby nehty a svoje chyby si absolutně nepřipustí. Přesně takhle jak to píšeš ty, to teď už budeme dělat taky, všechno sami za sebe a budeme mít klid... měj se pěkně!
od svých rodičů si peníze beru, vím, že mi je dávají jen když si to můžou dovolit a že mě vždycky spravedlivě podělí s bráchou, takže není důvod k žádným výčitkám, nečekají za to nic světoborného, jen nás chtějí občas vidět, posedět, poklábosit, poobědvat, slyšet, že je nám dobře na světě ... věcičky ať už pro sebe nebo pro prcka si vezmu jen když je to dárek k narozeninám/vánocům, prostě k těm obvyklým příležitostem, kdy se dary dávají, anebo když se předem domluvíme, že oni by chtěli něco dát a nám by se něco hodilo ... moji prarodiče (ti z máminy strany, ti druzí už bohužel nejsou mezi námi) mi už jednatřicet let dávají stokorunu k narozeninám a asi tak poslední desetiletí tisícovku k vánocům, dělají to tak se všemi svými vnoučaty, na oplátku se spokojí s občasnými návštěvami a telefonáty
s příbuznými z manželovi strany je to pro mě komplikovanější, nebo spíš bylo, v poslední době se mi to podařilo uhrát na to, že tchýně má fajn vkus na oblečení, takže od ní dvakrát ročně (narozeniny, vánoce), dostanu něco pěkného na sebe, peníze bych si od ní nevzala, jednak si myslím, že by je sami potřebovali víc (potřebují opravit bydlení) a taky manželovi sourozenci jsou na tom finančně hůř než my, tak je mi blbý, abychom my dostávali a oni ne ... naprosto nejhorší je to s manželovou babičkou, tam je to v takovým tom duchu "já už tady za chvíli nebudu, tak si to vemte, ať se pak o to nehádáte a neplatíte za to úřadům, až se bude řešit dědictví"
In reply to od svých rodičů si by ha.nka
No, tak takhle nějak by to mělo fungovat všude, z mojí strany v rodině to je tak nějak podobně jako u vás. Co se týče těch narozenin a svátků, Vánoc, tak to neřeším. Ale tchánovci si pořád hrajou na to, že chtějí hrozně pomáhat a na všem se podílet, jenže pak za to čekají kdo ví co. No a ve finále jejich pomoc je taková, že jim není blbé si vzít dar, co ti dali, zase nazpátek... jako fakt mě štve ten jejich přístup, o věci mi nejde, bez těch se obejdu nebo si na ně ušetřím sama, byť si je budu moct dovolit koupit za delší dobu, ale ten princip, jak oni jednají je fakt k zblití (pardon za tak silný výraz, ale celou noc dneska nespím a je mi fakt šoufl). I prarodiče rádi pomůžou, ale tam je to o něčem jiném, ti za to nečekají vůbec nic, jim stačí, že vidí, že něco buduješ, že ty peníze, co ti dají jsou k užitku, že je neutratíš za blbosti a jsou spokojení...
nám dává moje maminka. ona je podnikatelka a penízky má (za vodou teda neni) a tak nám sem tam neco dá, nebo koupí malému. treba me koupila el.odsávacku a váhu. sami víte jak je to drahé. nikdy nám nic nevycetla.jen obcas chce aby jsme jim pomohli na stavbe, neco vyridili, nebo ji neco vysvetlili na PC
In reply to nám dává moje maminka. by kačenka1711
Ahoj, jo, tak to jsou úplně běžné věci s tvojí mamkou. Moje mi taky občas něco koupí, jasně, odsávačka je sice drahá, ale není to zase až taková položka. Mě teď bude mamka třeba kupovat monitor dechu... a to, že jí pomůžete na stavbě nebo vysvětlíte něco na pc, to je snad úplná samozřejmost... ale tchánovci se chtějí podílet finančně snad na všem, o čem se jen člověk zmíní, tím nás nenechávají jakoby se postavit na vlastní nohy, ale proč si to od nich zase nevzít, když nám to pomůže... akorát že za to pak očekávají to, že člověk bude skákat, jak oni pískají a to se mi teda nelíbí...
In reply to Ahoj, jo, tak to jsou by mirriss
a co si o tom s nima promluvit. ze radi prijmete, ale at to neprehani. tim padem toho od vas nebudou moc tolik ocekavat..
Nám dávají peníze moje dvě tety a babička. Vždycky jsem odmítala s tím, že tam nejezdím kvůli penězům, ale nakonec jsem si to vzala. Jednou mi teta dávala dvacet tisíc, jen tak, žádný narozky, svátek, nic. Vyčetla jsem jí to, že to nejde, že je to moc peněz a ona se skoro rozplakala. Je nemocná, dřív byla vždycky taková rázná, ale co je po operaci, je prostě jiná. Od té doby už jen beru a děkuju, i když je mi to hloupý. Nikdy mi nic nevyčetli, nic zvláštního za to neočekávali.
In reply to Nám dávají peníze moje by Raduš.ka
Přesně, taky jsem vždy všechno odmítala, ale nakonec si to člověk stejně vzít musí, takže je to vlastně jen takové divadýlko... ale byla jsem tak vychovaná, nebrat si nic jen tak a je mi to proti srsti do dneška, i když přítel mě už trochu naučil se na to dívat jinak - jenže, je to dobře nebo špatně? Má pravdu v tom, že když dávají, tak chtějí dávat a proto ber! Ale na druhou stranu, když pak člověk vidí, jak se chovají a že to při nejbližší příležitosti vyčtou, očekávají, že se bude všechno dělat, jak oni si usmyslí a pořád se do všeho pletou, tak by bylo lepší si nebrat nic a mít svatej klid! Pokud je teta nemocná, tak ví, že ty peníze k ničemu asi nepotřebuje a chce ti je dát, to je něco jiného, spíš by jí asi bylo hodně líto, kdybys je odmítla. Takhle má alespoň nějakou radost ze života, že ti mohla udělat radost, pomoct trochu k lepšímu žití, který se penězma změnit dá, co si budeme vykládat, bez nich se žije těžko. Ovšem, to je to jediné s čím ti pomoct může, pokud by selhalo zdraví nebo vztah, nenadělá nic...
:€}€: Jj, naprosto tě chápu, jak se cítíš.
My to máme doma tak. Od našich nedostáváme nic, no nic, na vánoce a narozky se pro nás vždycky nějakej dárek najde, a přes rok dostáváme všechno v naturáliích ;) (vajíčka, zavařeniny,.... ;) ) a samo, že malé mamka nakupuje o stošest ;) . Od mé babičky jsme nikdy žádný dárky nedostávali, ta nám raději upeče, nebo uvaří něco dobrého a my to taky tak bereme, takže se tam všichni velice rádi stavujeme na obědy, pro buchtičky a tak }:) . Samozřejmě, že kdyby jsme potřebovali půjčit peníze, tak stačí říct, ale v podstatě nás takhle učí žít samostatně a nespoléhat na druhé......
U tchýně a pratchýně je to naopak. Taky už jsem to tu psala. Pratchýňka ráda plete, takže na vánoce, nebo tak dostaneme vždykcy ponožky, což je super a vítáme to a k tomu dává mileráda dárky typu :rybí salát (to dostal přítel k 35!!!!!), hermelín,.... :? + připomínku, že chudina nemá peníze a to už teda posloucháme neradi :€\€: . A tchýňka, ta nás ráda zahrnuje peněžitými dary, sama ještě ani neprojevila ani žádnou iniciativu přinést malé nějakou hračku :O , všechno si kupuje penězma. Stačí před ní říct, že nám blbne bojler, už nám cpe prachy, aby jsme si koupili nový. Což je samo na jednu stranu fajn, na druhou stranu se mi nelíbí to, že takhle moc nenaučila děti hospodařit s penězma, jakože se spoléhají na to, že jim mamka dá a už nějak nepřemýšlí že by si mohli našetřit sami a stát tak na vlastních nohou.....Ale aby jste to špatně nepochopily, zase, že by se zadlužovali a měli úvěry, to nee....... :€}€: Docela mi to vadí, protože v podstatě na všechno, co si pořídíme by nám chtěla přispívat, což mi není po chuti právě kvůli tomu, aby nám pak něco nevyčetla.......
No jasně, člověk chce stát na vlastních nohou a snaží se o to, moje vize byla vždycky taková. Naši mě k tomu tak vedli, byla jsem vychovaná v tom, že mi bylo blbé si od někoho něco brát. Ale když oni chodí a pořád něco podstrkují, tak zase nevem si to, to je zase přítelova teorie, kterou mě naučil. Jenže potom si asi myslí, že se bez jejich pomoci neobejdeme a ve finále to tak opravdu možná vypadá. Ale kdyby jich nebylo, tak bychom si žili taky dobře a zvládli bychom všechno, byť třeba jinak, že bychom se museli víc uskromnit. Půjčku jsme si brali taky v bance, bylo by nám blbé si jim říkat. Ale oni pak přijdou a stejně něco přihodí... ale taky potom za to něco očekávají, především to, že člověk bude skákat tak, jak oni pískají a když to tak není, tak si vyslechneš řeči typu: všichni vám pomáhají a vy takhle! Přesně jako tvoje tchýně, když řeknu, potřebuju koupit to a to, pouze mezi řečí, není to myšleno tak, že na to nemám nebo že chci přispět, pouze konstatuju, že to půjdu kupovat, tak ona hned, že mi na to dá a vyloženě to vnucuje...
In reply to No jasně, člověk chce by mirriss
Jj, to je přesně ono, tohle mě vadí, že se zmíníš jen tak, aby řeč nestála a ona hned vyrukuje z penězma.......Mě to hodně připadne, že by chtěla, aby pro mě znamenala něco víc, než naši, jakoby se takhle dělala lepší.........Když jsme spolu začali bydlet, tak nám moje mamka dala zavařené okurky a tak (je z vesnice a zavařovali jsme každej rok) a tchýně jak to slyšela, tak si hned začala shánět okurky, že nám musí taky zavařit (bydlí v bytě a zavařovala někdy před dvaceti lety) a ještě se ptala, kolik jsme dostali sklenic, aby nám mohla dát stejně, nebo raději ještě víc........
Ale zaplať pánbůh, že není jako tvoji tchánovci, zatím nám nic nevyčetla. No mahla by si to zkusit, já si jen tak něco nenechám líbit, takže bych jí ty peníze vrátila s tím, že milodary nepotřebuju.....
Ale znám podobnou rodinku, jako máte vy. Nevím teda jestli jim to rodiče vyčítají, každopadně mají od domů svých synů klíče a jsou u nich denně!!!! A stejně jako u vás, pojď posekat tu trávu, žádný válení se, pojď udělat tohle a tamto........No to bych já nezvládla, to bych endala, už bych tam nebydlela...........
Tak to je fakt sranda s tím, jak se snaží předhánět tvoji mamku, to mi přijde fakt ujetý! :-) No, lidé jsou různí a mě neustále překvapuje, jak se někdo může chovat... Tchánovci od nás sice klíče mají, barák je jejich a kdyby náhodou někdy něco, tak aby se dostali dovnitř buď oni nebo i my, ale nelezou nám sem, vždycky zazvoní, když sem jdou. Ale ty řeči typu, že by se měla posekat tráva (no jasně že měla, to víme taky), ale když týden v kuse lije, tak asi těžko a pak ta tráva vyletí jako blázen a zrovna má přítel tři směny za sebou, že se sotva stačí vyspat a zase jede..., ale to oni nechápu... Oni si myslí, že když se člověk jedno odpoledne válí, že je hned povaleč, lenoch, nemakčenko. Ale každý si přeci potřebuje občas odpočinout a přítel jezdil třeba půl roku do práce stylem, že neměl skoro vůbec volno. Noční 16, nebo i 24 hodinové směny, za celý měsíc 4 celé dny volna, oni to moc dobře věděli a stejně si ty kecy neodpustili, jakoby jim bylo jedno, že může taky třeba zkolabovat vyčerpáním, no děs! ...ještě to tak, aby nám sem lezli jako k sobě domů, to bych teda taky nedala a hodně rychle to zatrhla!
Moji rodiče nám hodně pomáhají jak finančně tak hlavně tím, že mi mamča hlídá dítko abych mohla chodit do práce. A tchýňka kupuje Aničce věcičky o kterých si myslí, že malé udělají radost a když byla miminko tak i penízky přidávala, aby jsme koupili co potřebovala. Nikdo z nich nám nikdy nic nevyčetl a doufám, že se to nestane. Jsem ráda, že to u nás klape, protože jsem cíťa a dohady a hádky špatně snáším. Pa Markéta a Anička
In reply to Moji rodiče nám hodně by miia
To je dobře, že to u vás klape, přeju ti to. My se zatím nijak nedohadujem, ale to jen proto, že taky nemáme rádi konflikty a tak jsme to přecházeli tak nějak s rezervou. Oni se pořád do všeho chtějí fin. angažovat, ale očekávají za to hlavně to, že když si pak něco usmyslí, tak to bude po jejich a hned!, ale na to nikdo kromě nich nehraje... Ale teď už na to kašlu, budu k nim mít odstup, moje city k nim k dnešnímu dni hodně rychle ochladly, oni to musí vycítit, že se něco děje. A když na to dojde, tak jim to řeknem, nic si od nich už brát nebudeme a hotovo. Jako za ten jejich přístup by zasloužili pár facek, aby se jim rozsvítilo, nejde mi o ty věci a peníze, ale o princip. Je to hnus...
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Jo, tak takovou pomoc beru taky, nějaké maličkosti, jídlo, moje mamka nám kolikrát taky nabalí oběd, když jí toho hodně zbyde. Proč to dávat slepicím, když my to zprásknem ani nemrknem, vařím denně, takže se to občas hodí. Stejně tak s tím půjčením peněz, taky nám párkrát něco zaplatila, nějakou menší částku a pak jsme jí to vraceli. Ale tchánovci chcou hrozně pomáhat, na všem se podílet, na vše možné přispívat a pak za to ale čekají, že bude všechno po jejich a když to tak není, tak jsme hned špatní, resp. přítel, na mě si naštěstí nic nezkoušejí. Ale i tak to mrzí. Pak jen člověk slyší, jak nám všichni pomáhají a kdesi cosi, ale vždyť se je o to nikdo neprosil!!!! No a teď ještě to auto... psala jsem to tady v diskusi níž, tak si to můžeš přečíst, nebudu se o tom rozepisovat znovu... jako fakt je mi z toho jejich přístupu špatně, dneska vůbec nespím, přítel taky ne... a to tu ještě byla večer skoro-tchýně, jestli chceme na víkend zabít králíka... ať si ho strčí někam!
Ahoj,
taky mam spatne zkusenosti co se tyce "daru" od rodicu exmanzela. Zaridili jsme si byt,ktery mel ex jiz nejaky rok,ale nebydlel tam,byl prazdny,tak jsem se nechala ukecat,zaridili si ho a nastehovali se. To byla jedna z nejvetsich chyb v zivote,pac mi zapomel rict,ze mu na byt kdysi rodice pridali. Takze pri jakekoli prilezitosti mi bylo v paleno,ze jsem mi tam nepatri ani "klika od dveri" a nebyt jich,tak....bla bla bla... Nastesti ted uz jsem s malou sama ve svem a mam klid. Kdyz daji neco dcerce,tak daji,kdyz nedaji,tak nedaji. Uz bych si od nich nevzala ani suchou kurku a radeji umrela hlady!
http://www.mimibazar.cz/bazar.php?user=165598
In reply to Ahoj, taky mam spatne by Miknez
Tak takhle daleko to u nás naštěstí nedošlo - zatím, ale myslím, že to nebude dlouho trvat, pokud odsud nevypadnem. Barák je náš - ale přepsaný na přítele není, takže náš vlastně není a můj už vůbec ne - logicky, že. No a dneska jsme se mimo jiné dozvěděli, protože skoro-tchán viděl, že není posekaný trávník (nebyl na to čas), že tady na to sereme, že se o barák nestaráme a kdesi cosi. A když mu přítel řekl, co to vykládá, že jsme do něj vrazili už plno peněz, tak řekl, že jsme do něj nic nedali, že s bídou padesát tisíc. No, před chvílí jsem to schválně počítala a ono je to o stopadesát víc, takže trochu přestřelil. A to ten dům ani není náš... No ale to je jedno, já už se rozčilovat nebudu. Dneska se prostě ukázalo jací jsou a tak už se podle toho zařídíme...
In reply to Tak takhle daleko to u nás by mirriss
No ja taky nejak nepocitala,ze by k tomu doslo. Zdaly se mi ze zacatku docela fajn,ale opak byl pravdou. Kdyz jsem od ex "odchazela",tak jen se svyma osobnima vecma a vecma male,ostatni mu zustalo. Zalezelo mi jen na male a ani nemela silu se nejak tahat o majetek a taky to nebylo jen tak jednoduche,padla ne jen jedna vyhruzka apod.... Podstatne bylo dostat dcerku a urcovat si pravidla,coz se povedlo a majetek,at si treba strci do spic cela jeho familie... Rada bych jednou druhe ditko,ale jsem vylecena co se tyce muzskych,a zrejme na ne mam "alergii"...
http://www.mimibazar.cz/bazar.php?user=165598
In reply to No ja taky nejak by Miknez
Hm, tak to nevěřím, pokud tě takhle vypekli... No, je jasné, že kdybych odsud šla, tak taky s osobníma věcma a až pak by se časem možná řešil nějaký majetek, jako peníze nejsou všechno a já na ně nikdy nebyla. Ale zase když si je člověk těžce vydobije, tak je to pak těžké se těch věcí vzdát...
In reply to Hm, tak to nevěřím, pokud by mirriss
Cemu neveris? Tak trosku jsem se obavala o zdravi sve i dcerky,takze jsem pobalila to nejnutnejsi a byla pryc. Uz jsme od nej vic jak rok a pul a jeste doted tam mame nejake veci. Vis, ja na penize nikdy nebyla,kdyz mu to udela dobre a neni mu trapne,tak at se tim treba udavi. Az bude dcerka velka,tak se pravdu dovi a at si nazor udela sama. Na druhou stranu,jsem musela zacit znovu od niceho,nebylo to lehke a jeste nemam vyhrano,ale myslim,ze se mame lepe,aspon co se tyce "klidu" co mame.
In reply to Cemu neveris? Tak trosku by Miknez
Jejda, promiň, já se přepsala! Samozřejmě ta předpona ne- tam neměla být! To je jasné, že v takovém případě jdou věci a majetek stranou, důležité je dostat se do bezpečí a hodit se co nejvíc do klidu, kor když jsou v tom děti. Musí být těžké postavit se na vlastní nohy úplně sama a s dítětem, ale všechno se dá zvládnout, když člověk chce a jde si za tím. Takže držím palečky, abyste se, holky, měly už jen a jen dobře! :-)
In reply to Jejda, promiň, já se by mirriss
Myslela jsem si to,ze je to preklep. No nebyloto zrovna ruzovy,ale kdyz uz jsem se jednou dala na boj,tak to ted nevzdam! Ted teprve zacnou krusne chvilky,pac mi skoncil rodicak,v praci jsem se nedohodla a tak jsem na podpore. Je tu uzasna nezamestnanost,takze nevim co budu delat,ale z podpory to neutahni ani nahodou. Hlidna skoro zadny nebyt moji babicky,ale preci je to jen uz starsi clovek. Musim vydrzet,nez pujde mala do skolky a pak asi vzit,co bude. Diky a i vy se mejte jak jen nejlip to pujde!
Ahojík, o tom jakou mám pekelnou tchyni jsem psala v diskusi o tchyních a jejich perlách. Jo tak to o čem píšeš je její další specialita. Jen to funguje následovně. Když máme narozeniny nebo svátek tak donese nějaký zaručeně potřebný dar. Zrovna levný nebývá. No a následně na to zavolá, třeba za týden že by to chtěla zpět, protože to máme jen půjčené :s: Když jsem byla těhulka tak jsem od ní dostala na vánoce na malého spoustu krásných věcí, pod stromeček jako dárek. Nedávno prohlásila že je musím vrátit protože je to jenom zapůjčené. Jo a manželovi dala k svátku knížečky pro děti, pohádky a tak..no hádejte....samo že je musíme vrátit jakmile je malému přečteme :s: :s: Takže naprosto rozumím jak tě to nasr***..já to mám dlouhodobé a přiznám se že to řeším tak, že většinu těch věcí které "musím" přijmout nepoužiju, prostě je nechám tak jak jsem je dostala a tak jí je vracím. Kocourkov hadra..občas mě tečou nervy a občas chytnu záchvat smíchu z ní :s: :s:
In reply to Ahojík, o tom jakou mám by Kai
Ahoj, tak to je teda ale celkem husťárna! :-D Docela jsi mě pobavila. Ta to asi nemá v hlavě úplně v pořádku. A co s těma vrácenýma půjčenýma věcma potom dělá??? :-) A zkoušeli jste jí říct, ale mami, vždyť jsi nám to dala pod stromeček? co na to řekla???
In reply to Ahoj, tak to je teda ale by mirriss
Ano zkoušeli, já ji teda vykám protože tak je to přece slušné :s: No a na to povídá že co kdyby se v rodině narodilo další mimi ( pokud jde o věci na malého ), tak proč by měla kupovat další do zásoby, takhle schová to co ji vrátím ( má toho plnou skříń ):s: :s: Co s nima dělá to nevím, pátrám po tom už hodně dlouho a hlava mě to taky nebere. Manžel jí nedávno řekl že at nám nic nedává, že fakt nic nechcem a když už tak flašku vodky protože ta se vrátit nedá :s: :s: :s: :s: Tak jsem ráda že jsem ti zvedla náladu. :s: Ted tu byla včera kouknout na vnoučka tak čekám jakej další špek vymyslí :s: :s:
In reply to Ano zkoušeli, já ji teda by Kai
Já taky vykám, přestože přítel si s našima normálně tyká. Přijde mi to divné, tváří se jak mě hrozně berou, ale přitom jim musím vykat, no nevím... ale to je jiná kapitola :-) Ale nechápu fakt ten systém tvojí tchýně, proč vám ty věci nenechá. Vždyť kdyby se přece to mimi v rodině nějaké objevilo, tak si to můžete půjčit potom mezi sebou a nemusí to ležet u ní...?! No ale zase aspoň ti to doma nezabírá místo, ber to z té lepší stránky :-D S tou flaškou je to dobré řešení, když už vám z toho má něco kápnout (nenávratně), že... :-D
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Tak to je přesně ono, ten samý případ... je to smutné... akorát u nás s tím rozdílem, že pořád říkají: dostali jste barák, dostali jste auto, ale přitom nic z toho naše není! Barák není přepsaný a auto se dneska prodává, my si koupíme úplně levnou hušku a zbytek peněz si nechávají oni. Takže co to jako je?! :-( A pořád člověk bude poslouchat nějaké kecy... fakt nasrat jako, už si od nich nic nevezmem, ať si to strčí někam!
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Tak to není moc pozitivní, že manžel to bral jinak než ty a nebyl úplně na stejné lodi... to přítel vždycky o svých rodičích nemluvil moc hezky a já mu za to nadávala, ale teď to vidím, jak je poznávám víc a víc, že má pravdu, takže si už taky přihodím občas nějakou poznámku do ohně (mezi námi dvěma samozřejmě) a on mi přitakává, takže v tomhle problém opravdu nehrozí. No ale dneska je mi z toho fakt do breku, nemůžu kvůli tomu ani spát. Přítel se šel ožrat, teď sedí na dvoře a pije kafe, jsme z toho na prášky oba. Oni mu totiž “dali“ auto, je to něco přes rok zpátky. Auto, které už předtím pěkně blbě koupili (natáhli je), následně do něj museli vrazit desetitisíce na opravu a bylo jim líto ho potom prodat, když do něj tolik dali - to by bylo ale nejlepší řešení. Pak jsme do auta vráželi prachy i my a teď by se do něj muselo dát dalších 20 tis. a to za prvé nemáme a za druhé nemá význam, to auto už nemá tu hodnotu, takže je potřeba s ním rychle pryč. Chtěli jsme ho prodat, otec nic nenamítal, říkal, ať si děláme co chceme, ale že jiné už nedostaneme, jestli ty peníze rozfofrujem. Plán byl takový - koupit nějakou solidní hušku za 40 tis. a zbytek uložit na investiční konto, kam si přítel už nějaký rok spoří a kde se penízky za pár let fakt pěkně zúročí. Najednou změna - dnes se auto za 95tis. prodalo... - auto je jejich, nám dají max. těch 40 tis. a zbytek si nechávají! Takže to byl vlastně dar nedar. Fakt nechápu, proč to udělali, když čekáme rodinu a pořád se tváří, jak nám chtějí pomoct... Oni jsou totiž tak přízemní, že neumí brát věci tak jak jsou a neumí se vyrovnávat se změnama, žijou si pořád v nějakém svém světě a nepřipustí si žádnou změnu. Přítel od 18 let pracoval a začal dost pít, byl denně v hospodě, vydělával hodně pěněz na svůj věk (20 tis.) a všechno to prolil. Nic si neušetřil, doma nic neplatil, prostě hrůza! Jenže před 2,5 lety potkal mě a od té doby se změnil. Vybudovali jsme toho spolu hodně, šetří si, platí si různá pojištění, atd. Teď chtěl situaci vzít do svých rukou a rozumně ji vyřešit, aby se zbytečně neinvestovaly peníze kam to nemá smysl, naopak, chtěl vytvořit rezervu pro naši budoucnost a jak jsme dopadli? Nedali mu k tomu ani příležitost! :-( je mi úplně na zvracení, fakt mi z toho není dobře, tady nejde ani tak o ty prachy jako o ten princip, jejich přístup k němu, že pomale tři roky žijou pořád v tom, co bylo před tím a nevidí žádnou snahu a evidentní změny v jeho chování a způsobu života...
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Já bych si taky sama za sebe nic nevzala. Ale přítel to bere jinak, jak jsem psala a je to i logické, kdyby nechtěli, tak nic nenabízí, nedají, dělají to sami od sebe ze svojí vůle... a pak tohle... Až bude malá, tak jedině něco pro ni, tak jak to máš ty, ale pro nás už nic!
Tak my nedostáváme peníze,ale třeba sem tam donesou něco k jídlu nějaké ovoce nebo jogurty a tak si to vezmem,nebo občas oblečení dostane.Zatím nám nikdo nic nevyčetl.Nic si z toho nedělej ono to tak někdy je že vyčtou rodiče to co dali dětem...
In reply to Tak my nedostáváme by lussi
Když ono to dost dobře nejde si z toho nic nedělat. Ono je to od nich pěkně hnusné, fakt podraz jako prase. Kdybychom po nich loudili, chodili za něma ať nám dají na to a na to, ale to bych nikdy neudělala, max. by se muselo jednat o nějakou půjčku, kterou bych ale stopro vrátila. Oni si myslí, že bychom se bez nich asi posrali, že jsme úplně neschopní a nedokázali bychom se bez nich postavit na vlastní nohy. Ale to jsou sakra vedle, myslím, že jsme s bydlením udělali velký skok samo za sebe, ze svého, a kdyby jich nebylo, tak bychom si žili taky slušně... a my jim ještě ukážeme, až si tu sbalíme fidlátka a odstěhujem se i s malou někam pryč...
Nebráním se ničemu a jediný kdo někdy něco vyčetl byla moje mamina a tu jsem rychlostí blesku uzemnila a je klid. Takže žádný problém.
In reply to Nebráním se ničemu a by cifrspionka
Tak to máš dobrý, že jsi to tak rychle vyřešila a máš klid. Oni se snaží vyvíjet určitý nátlak v určitých situacích, ale stejně nikdy není po jejich. No a až teď se ukázali v tom pravém světle, takže to s nimi taky budeme muset jednou pro vždy vyřešit. Už si od nich nevezmu nic, fakt že jo, ani jahody, jestli je zase donesou, ať si je nacpou někam
tak u nás je to vzájemný, něčím pomůžou rodiče nám a v něčem zase pomůžem my jim, stejný nesobecký systém mám nastavený ještě se svojí segrou a nemůžu si vynachválit, fakt :s:
např. segra bydlí na vesnici, takže od ní máme vajíčka, zabijačku když je, něco domácího a tak, a já na oplátku ji něco seženu co potřebuje nebo její děti si k sobě vememe na část na prázdniny nebo někam na výlet...
takže u mě dobrý :one:
In reply to tak u nás je to vzájemný, by kokoladka
No, tak to máte pěkně zařízené, že si navzájem všichni pomáháte a to naprosto nesobecky. To u nás se to tak nazvat nedá. Příklad: staří sehnali dřevo na zimu, večer v 9 hodin zavolají, že ráno v 7 se pro něj jede do lesa. Nikoho nezajímá, že nemůžeš, že je to jaksi dost narychlo a že už máš prostě svoje plány. Když řekneš, že nejedeš, tak se strašně urazí a řeknou, že to dřevo teda asi nechceme a ať si topíme čím chceme. jako na bednu, fakt...
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Já vím, naprosto s tebou souhlasím, já mám na to stejný názor. Moji rodiče nikdy od nikoho nic nedostali, všechno si museli zařídit sami a my s bráchou to máme taky tak. Jasně, občas nám mamka něco koupí, ale to nejsou žádné velké položky. Ale u přítele v rodině to funguje jinak a tak jsem to tak brala, že když peníze mají, tak je rádi dají a hotovo, ale kdepak... přesně jak říkáš, rodinu si nevybereš, proto nezbývá než se smířit s tím, jak se zachovali a už si od nich nikdy nic nevzít
ahoj, rodiče ani z jedné strany nám nic nedávají. Jsem zato ráda, protože bych jim nechtěla být za něco vděčná. Vše co máme máme díky vlastní schopnosti :a:
In reply to ahoj, rodiče ani z jedné by JaMiOn
Ahoj, moje představa byla taky stejná, jenže u nich v rodině to takhle prostě funguje a přítel si zase říká, hloupý kdo dává, hloupější kdo nebere... ale ono se to opravdu ve finále vymstí. Člověk by to od nich vůbec nečekal...
In reply to Ahoj, moje představa byla by mirriss
bohužel to tak je. Ne asi u každého, ale ve většině případech
Ahojky, je mi to líto, my taky dostáváme a jsem ráda :), jediná rada je, už si od nich nikdy nic nevzít, když to pošlou, poslat zpátky a když se budou ptát proč, vpálila bych jim to do tváře. Já už bych s nima nepromluvila, to jsou ale k....!! To se nedělá.
In reply to Ahojky, je mi to líto, my by Jita86
Však taky nemám chuť se s něma vůbec bavit, ale co naděláš. Lidi jsou holt svině, ať už se někdy jedná o rodiče, bohužel... Přesně jak říkáš, už si od nich taky nic nevezmeme (ani maso, ani jahody, prostě nic!) a budeme se snažit i v co nejbližší možné době odstěhovat z našeho=jejich domu...
já taky nic proti nemám, kdyby nechtěli tak nedávají nebo jenom simbolicky. Když se narodí mimi je to zvyk že se něco dá, my jsme to malé dali na spoření. Kdyby si tchánovci zkusily cokoli vyčíst zpětně tak jim na plnou pusu řeknu že nám to teda neměli dávat a at si to příště teda rozmyslí než něco dají nebo at to dají přímo na její spoření v bance, nedávají to nám, ale jí
In reply to já taky nic proti nemám, by Zelvicka84
Jenže oni nedávají jen k narození mimi, to je zatím ještě v pupíku, ale přispěli něco na rekonstrukci “našeho“ domu, který náš vlastně vůbec není, přenechali nám jejich starší auto (o které jsme se mimochodem nestarali - přitom jsme do něj za blbý jeden rok vrazili dobrých 15 tisíc!), seženou dřevo na zimu, maso, brambory, atd... Ale to všechno ze svojí vlastní vůle. Nás by ani nenapadlo si o cokoliv říct. Jako fakt už si snad i ty brambory budu kupovat, aby nám náhodou nebyly vyčteny. Však ona na to dojde ještě řeč, a to tchyni teda řeknu, že takhle teda ne...
Ahoj těžko hodnotit a co se stalo,že se změnily? :n: Jiak nic proti tomu nemám,myslím si,že kdyby nechtěli tak to nedají.Mě taky mamka a i tchýně občas něco dá či koupí.Jsem za to ráda. :a:
In reply to Ahoj těžko hodnotit a co by Markéta Samcová
Jo, mě moje mamka taky občas něco koupí, ale ne nic tak moc hodnotného a jsem za to taky ráda. Zato přítelova rodina... Ale nikdo se jich o nic nikdy neprosil, sami se nabízeli, každou chvíli nám něco nosí (od jídla přes věci pro malou až po peníze) a ve finále, když něco není po jejich, jak si oni usmyslí, tak nám to akorát tak vyčtou, že nám pomáhají, atd. Přenechali nám milostivě dům a šli si sami do nového, dům není náš (na přítele ho nepřepsali a asi snad ani nikdy nepřepíšou), pořád se starají, po čem houby. Není posekaná tráva - hned se o to tady nestaráme, není pořezané dřevo, když oni si usmyslí a hned ho asi nechceme... všechno musí být hned když si vzpomenou a když to tak není, tak je oheň na střeše... Přenechali nám jejich auto a koupili si nové, dneska když ho chce přítel prodat, protože je do něj potřeba dát velká investice, která za to nestojí, a koupit nějaké levné a zbytek dát na investiční konto, abychom měli nějakou rezervu a peníze se nám za nějaký rok zúročily třeba na nové auto, tak najednou auto je jejich a peníze za něj taky jejich... do baráku jsme prý nevrazili ani korunu (podotýkám, že do rekonstrukce minulý rok jsme vrazili min. 100 tisíc a to ten barák není ani náš vlastní!) atd. No prostě se projevili jako úplní ubožáci, hrajou nějaké divadlo, fakt tomu přestávám rozumět, měla jsem za to, že jim jde o naše dobro a abychom měli opravdu ten vstup do života snazší, ale všechno je, jak se zdá jinak... v zimě jsem dostala od tchýně peníze na kočárek, takže začínám šetřit, abych jí je mohla při nejbližší příležitosti vrátit, než nám je zase vyčtou! A dneškem počínaje už si od nich nevezmu ani pitomé jahody, aby náhodou jsme potom nemuseli poslouchat, že nám všechno až pod nos donesou :-(
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Jako kdyby byly prachy, tak už jsme pryč dávno... oni nám ten barák totiž nedali, to jen pořád vykládaj, že dali, ale ve skutečnosti nám v něm krom nábytku a spotřebičů nepatří vlastně nic, protože napsaný je jen na ně... přijde mi to od nich fakt blbý. My jsme totiž s přítelem bydleli v bytě mojí mámy společně s mým bráchou asi 3/4 roku a tenhle barák byl po celou tu dobu prázdný. A oni pořád do nás hustili, proč tam nechceme jít a kdesi cosi, co teď s tím barákem, že to stavěli pro svoje děti, bla bla bla. Tak jsme nakonec kývli, aby teda nebyli uražení, s tím, že se tam udělají nějaké úpravy. A teď, když už jsme rok a půl tady, tak se mají věci zase takhle. Takže fakt skvělý. Takže se asi pokusíme zmátořit a půjdeme jinam, protože s takovou to tady stejně nevydržíme a navíc, dokud to není naše, tak do toho nehodláme vrážet další peníze (střecha, koupelna apod.). A přesně ty řeči, jak se pořád starají, ať se starají o sebe. To je furt - on to tady ještě nezryl! co dělal celej den! říkám spal po noční a teď jede zase do práce, udělá to, až bude mít čas. A zase pindy dál, furt si valí svoje, vůbec neposlouchají, co jim druhý říká, nad ničím se nezamyslí, prostě si jen jedou to svoje. Přítel mě po víc jak půl roce, kdy měl měsíčně volné třeba jen 4 dny, dělal 16 a 24 hodinové směny, neplacené volno asi dva týdny. A hned druhý den už se řešilo, proč ještě nepořezal to dřevo, když se válí doma. A to, že je stahanej jako kůň nejen fyzicky, ale i psychicky, a potřebuje se prvně trochu dát dohromady, to je jim ukradený. Vidí jen to, že je doma a nic nedělá... no prostě děs!
In reply to Jo, mě moje mamka taky by mirriss
Jo tak to není jednoduchý,hlavně musíte držet spolu.Držím pěsti.pa
In reply to Jo, mě moje mamka taky by mirriss
jj to tě chápu já sice nemám takyový problém jak ty ale sem tam se tchýně ozve že nám dala to a pak to aže my si toho nevážíme atakové ty kecy no
ale jiank je zlatá a nikdy by nic neřekla co nam dala to je pry naše..
no tchýni bych řekla že cheš vrátit těch 100litru co si do baraku vrazila a šla byxch pryč
In reply to jj to tě chápu já sice by hanelleora
Však až se malá narodí a přítel pořeší lepší práci, a trochu ze zmátoříme, tak chcem odsud vypadnout. Barák stejně na něj nepřepíšou, protože se bojí, že by ho prodal (když odsud ale odejdeme, tak nevím, k čemu jim ten prázdný barák tady bude). Sbalíme si všechny věci co tu jsou, veškerý nábytek, spotřebiče, atd. a půjdeme. A pak si můžou brečet po malý, ale už sem do týhle vesnice ani nepáchneme
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Tak v nasem pripade je to spis naopak, davame my moji sestre a mym rodicum (mamce jsem treba k narozeninam darovala auto), ale jenom proto, ze my se mame lip nez oni. Nikdy bych jim nevycetla, ze jsem jim neco podarovala nebo tak. Samozrejme oni si o darky nerikaji. Co se tyce tchanu, tak ti nam nic nedavaji, ale nam nic nechybi, takze je nam to vcelku jedno. Jedine, co mi tedka vadilo, ze se nam narodila holcicka a od tchanu jsme nedostali nic, zato od nasich jsem dostala balicek s bodyckama pro malou od mamky. Urcite ji to moc nestalo a bylo to od ni hezke. U tchanu je mi to lito. Zas na druhou stranu, tchanovci nam pujcili na cele leto barak u more (ale ucty za vodu a tak si budem platit sami, tchan uz k mori stejne nejezdi...)