Už teď myslím na druhý porod...

14.02.2013

Zdravím maminy... Je to 5,5 měsíce od mého prvního porodu... kontrakce trvaly 14,5 hodin a ty nejsilnější asi 4 hodiny... špatně jsem se otvírala... musela mi rukou pomáhat PA... šíleně to bolelo... no ale bezprostředně po porodu, když jsem uviděla prvně Marečka, bylo všechno pryč... prostě euforie a hormony... :h: byla jsem nastřižená i natržená ve vnitř... dosti dlouho se mi to hojilo...
No ale vždycky jsem chtěla dvě děti... už při šití jsem vtipkovala, že za dva roky si přijedu pro holčičku... :€s€:

Jenže... nevím proč... teď po té době se při představě a vzpomínání na ten první porod... strašně bojím druhýho porodu. Vím jistě, že druhé dítko chci, ale bojím se... Mamča totiž druhej porod měla ještě horší než ten první... ségra šla ramínkem... ale zvládla to...

Strašně se modlím, aby ten můj druhej porod byl lehčí a rychlejší :s: :s: :s: a to jsem ještě ani nepočla :s: :s: :s: No je to normální??? :s: :s: :s:
Plánujem s manželem druhé dítko počít někdy za rok... ale už teď se děsím toho porodu... snad tu bolest zapomenu, než půjdu rodit...ale nevim, nevim... :00:

neboj se,ještě je brzo si myslím takto přemyšlet ;) za rok určitě to uvidíš jinak,teda aspoň já to tak měla.a většina maminek co má děti v rozestupu do tři let měla druhý porod lepší.např. já první porod od prasknutí vody 9 hodin trval,druhý porod od prasknutí plodovky 3,5 hodiny.oba porody začli odtokem plodovky a kontrakce začli hned na to.

In reply to by Macinka Dobroška

počkej až malej začne lozit, chodit,mluvit pak se ti určitě posteskne po miminku a budeš po něm strašně toužit že všechna bolest okolo porodu půjde úplně mimo.já se toho děsím :s: třetí už nechcem a co budu dělat až se mi posteskne po miminku ,bříšku a těhotenství.

Já mám doma 3týdenního cvrčka, porod trval 3dny a 3noci i s křížovýma bolestma, druhý dítě vím že chci určitě, rádi bychom aby byli od sebe 2-2,5roku, ale taky se děsím toho porodu, ale vím, že ta odměna za to stojí :)

Ahoj :) Já jdu rodit příští týden :00: TP mám v PO a půjdu n a vyvolání k vůli těhu cukrovce. Porodu se vůbec nebojím...nebála jsem se ani u prvního a to jsem měla 4hodiny křížové bolesti. Spíše se strašně moc těším a modlím se, aby vše dopadlo v pořádku.....Spíše než strach je to respekt.... Určitě až budeš mít zase miminko v bříško...budeš se těšit a jen trošku zavzpomínáš na první porod.... :a:

In reply to by petulinkasarinka

Snad máš pravdu... jo a ty křížový bolesti jsem měla taky... skoro celou dobu :s: ale to nebylo to nejhorší (pro mě) Ale když si jen letmo vybavím to, jak mi ta PA pomáhala rukou při každé kontrakci, uplně se mi zmenší dušička a šíleně rozbuší srdce... fuj! Snad se při druhým porodu hezky otevřou všechny ty cesty, které teď byly jak zabetonovaný :a:

Jo a tobě přeju krásný a rychlý porod :€s€: :€s€: :€s€: a děkuju za podporu.

In reply to by Macinka Dobroška

Ahoj, neboj, mně to taky sestra dělala a byla to šílená bolest, ale třeba bychom bez toho byly víc natrhnuté, co ty víš, je to prý pro dobro věci, ale taky mi to vadilo, myslela jsem, že ji snad zabiju, ale byla moc hodná, tak jsem věděla, že by to jen tak nedělala, kdyby to nebylo potřeba, i když jsem myslela, že tam zešílím bolestí :( tfuj, je mi zle, jen když si na to vzpomenu. Ale neboj, někdy to ani moc nedělají. Každý porod je jiný a třeba to podruhé opravdu bude v pohodě a zbytečně se předem bojíš. Já se bojím taky, ale jen si to pak čl. přivolává tím, že se bojí-ty komplikace, dokonce se někdy bojím užít si další těhotenství, protože vím, co mě čeká, navíc pak jak zvládnout dvě děti, první půlrok jsem naprosto padala na hubu...:(...tak snad, taky chceme odstup dva roky, jak to vyjde uvidíme.

In reply to by Keltka

jj, vím, že to dělala pro moje dobro, aby to urychlila...ale teda... :00: fuj :€s€: No ale jasný... pak ta nááádherná odměna a nepopsatelné štěští a radost. To je jasný, že to stojí za každou bolest a za každý problém, hlavně aby to maličké bylo v pořádku a zdravé... to je jasan. Už se fakt těším, až budu zase těhotná :€s€: To si ale ještě počkám :-) Plánujeme se začít snažit cca příští rok v březnu :€s€:

Neboj Markét,i když tvoje mamka měla druhý porod horší,tak u tebe to může být jiný :-) Na tyhle bolesti se rychle zapomíná... Příbuzná prvního rodila hoodně dlouho a ve finále jsme málem jeli na sekci,ale druhý porod byl taková rychlovka,že nestačil doběhnout doktor :-D
U mě to dopadlo tak,že jsem prošla vyvoláním,4 hodiny kontrakcí,půlhodina tlačení a nakonec sekce a ještě v noci po sekci jsem nevěděla,jak to bolelo (teda věděla,že to bylo šílený,ale nedokázala si to vybavit) a byla pevně rozhodnutá,že za 2-3 roky si jdeme pro druhý :-) Nevím,asi nejsem normální,ale na druhý porod se docela těším :-D

In reply to by mishka25

Jestli ty náhodou nejseš tak trošku masochistka :s: :s: :s: No ten tvůj porod mě vystrašil nejvíc :00: já mám totiž strašnej strach z jakékoli operace, víš... tak asi pro to se děsím císaře... navíc jsem nechtěla přijít o ten pocit, když porodíš přirozeně... chtěla jsem ho zažít... ale to asi každá ženská :€s€:

In reply to by Macinka Dobroška

Možná jsem :-D :-D Holky i doktoři se mi smály,anesteziolog nechápal,když jsme se v sobotu potkali,že už běhám bez problémů,bolestí a okamžitě bych šla do druhýho miminka :s:
Ale ta malá mě tak nabíjela energií,že jsem se nemohla jen "válet" v posteli a "skučet",že to bolí :-D A musím říct,že mi ten můj porod strašně pomohl a až se budu vracet zpět do práce (brrr) budu už vyzrálejší PA :s: :s: :s: Ale moc doufám a přeju si druhý dítko porodit spontánně. A císaře se neboj,v tu chvíli,když se to zkomplikuje je ti úplně jedno,jestli porodíš tak či onak,hlavně,že bude miminko v pořádku. Zatím jsem nezažila horší pocit než ten,kdy jsem slyšela ťukat ozvy na 60

In reply to by mishka25

To je jasný...
Já jsem právě taky byla hnedka v pohodě.. plná elánu a nadšení a lítala jsem jak čamrda už druhej den... jenže jsem podcenila to šestinedělí a pak se mi rozjelo to šití a pak to teprv začlo fest bolet... Taky už se těším na druhé těhoteství a proto asi i myslím na ten porod... nevím, to jsou asi ty hormony... cítím se strašně jinak... sem tam se fakt nepoznávám... řeším věci, jaké jsem nikdy neřešila, nic neuzvednu (krom Máry) a celkově se cítím jaksi utahaně, líně a slabě. Jak fyzicky tak psychicky... jestli to je tím kojením...nevím :? Znám se jako sebejistou, odvážnou a silnou policajtku boxerku a teď si připadnu jako strašný máslo a srabík... Snad to přejde...

In reply to by Macinka Dobroška

To jsme na tom stejně... Nikdy jsem nebyla nějaká cíťa,se vším jsem dokázala být hotová,kolikrát mě nedokázal rozhodit ani agresivní pacient,kterej mi nadával do všeho možnýho a teď?? Stačí maličkost a mám slzy v očích a celkově jsem taková bojácná,což dřív nebývalo :00: :s:

In reply to by Macinka Dobroška

Mám stejnou zkušenost jako Míša Markét :-) Jen co mi vezli ze sálu po porodu dcerky, manžel se opatrně zeptal, jestli někdy druhý a já mu říkám že jasně, že Vikinka nebude jedináček :-)
O ten pocit porození vlastních dětí jsem přišla u obou a i kdybych měla další, tak o něj přijdu zas, ale víš co? Je to určitě naprosto úžasný zážitek, ale nic nezmění na tvém vztahu k prckovi jestli ho zažiješ nebo ne :-)
Ale přesto stále mne trochu mrzí, že jsem o to byla ochuzená.

In reply to by Elukiv

Taky by mě to mrzelo, Míšo... ale je mi jasný, že kdybych musela rodit císařem... nemiluju svýho Máru o nic míň... Je mi líto vás, které jste musely trpět a nakonec ještě jít pod nůž... fakt... jak jsem četla ty vaše porodní příběhy úplně mi z toho bylo smutno a strašně jsem v duchu smekla, že jste to tak zvládly.. fakt si to neumím představit... a možná i proto, že vím, jak to všechno občas může dopadnout... proto mám trošinku z druhýho porodu strach. A to jsem se na ten první tak těšila. :00:

To je normální, protože už víš do čeho jdeš, já se taky hrozně bála i když jsem šla po sedmi letech, člověk to nikdy nezapomene...všichni mi říkali že druhý porod je rychlejší...tak mi to teda vyšlo, sice to hrozně bolelo, ale byla to rychlovka :a: kdybych měla jít rodit znovu, zase stresuju :D

Tak to je ještě fajn, já první 3 roky po porodu říkala, že už nikdy nikdo mě tam v životě nedostane. Druhý porod jsem měla po 14,5 letech a bála jsem se hrozně. Uklidňovala jsem se tím, že si nechám píchnou epidural. Nepíchli mi ho a ač byl porod téměř stejný jak první, díky péči jakou jsem měla se to dalo přežít a vzpomínám na něj hezky. Ale děkuji a 2x stačilo.

Ahoj! No úplně vím, jak se cítíš, já měla první porod taky šílenej, týden po porodu se mi ještě rozpadlo šití, takže hojení taky na dlouho. Na bolest jsem zvyklá, ale tohole bylo děsný a i když jsem si vždycky přála dvě děti, tak jsem měla strach, že se k tomu druhýmu nikdy neodhodlám. No a v září, 8 měsíců po porodu první holčičky, jsem zjistila, že jsem znova těhotná... První reakce byl hysterickej pláč a že jedu okamžitě na potrat, ale když jsem pak viděla ultrazvuk, sice jen s váčkem, ale na správném místě a všechno bylo v pořádku, tak jsem si řekla, že spousta ženských takový štěstí vůbec nemá, že nemůže otěhotnět a když už otěhotní, tak je to třeba mimoděložní a nebo mají komplikace... Strach mám pořád, porod si pamatuju úplně živě ještě teď, ale už není cesty zpátky (začínám 3.trimestr) a můžu se jen utěšovat, že ten druhý bude lepší :-) i když jak jsi psala i ty, i moje maminka měla druhej porod ještě horší, ale zase si říkám, že když je to takhle krátce po sobě, tak se to tělo ještě nestačilo dát do původního stavu a bude to rychlejší :s: A pak až zase uvidím to miminko, to bude něco :h: My ženský, vydržíme neskutečný věci :a:

Já myslím, že na tom nejsi vůbec zle ;-). Můžeš o tom mluvit, dokonce nad tím pět měsíců po porodu uvažuješ :-). Já jsem byla první půl rok úplně traumatizovaná, nedostala bys ze mě zmínku o porodu ani heverem. Pak už sem tam něco jo, ale první rok mi nepřišlo na mysl, že bych jako tohle měla ještě někdy zažít. Pak už to šlo pomalinku, horší šlo do pozadí, krásné zůstalo...dva roky a osm měsíců po prvním jsem zažila nádherný, rychlý, spontánní porod. Jako z pohádky. A teď začínám mít v hlavě možnost třetího a zase už se bojím jak čert kříže ;-). Ale přesto...je to zázrak, zvláštní, bolavej, krvavej, ale tak hrozně silnej!

Ahoj, tak podle toho co popisuješ, tak jsme na tom stejně. Při porodu jsem si říkala "už niky niky"...a doufala, že malého porodím. Taky jsem se blbě otvírala, taky mi PA pomáhala rukou a taky to ŠÍÍÍLENĚ bolelo. Porod celkově trval tak asi 14 hodin. Byla to opravdu síla, bolestí jsem křičela, za což se doteď stydím, ale fakt to jinak nešlo...kdybyste cítily bolest jako třeba trhání ruky, tak byste asi taky křičely :))). Druhého porodu se děsím natolik, a to nemluvím strachu z nezhubnutí, že jsem na vážkách, zda vůbec i zvládnu další těhotenství. Na druhou stranu ale chci mít minimálně dvě děti. Sama jsem byla jedináček a byla jsem moc smutná, že jsem sama, ...na všechno. Jedináčci to mají těžší. Takže a nejen z toho důvodu-do dalšího půjdu taky, byť se bojím úplně šíleně, ale jen doufám, že "budu mít štěstí", co s tím mohu nadělat, budu se snažit mysleat pozitivně, ale ten strach tam tedy je, to si piš-a respekt, hodně velký!!!

:a: :€s€: jj, také na druhý někdy myslím... mám necelé 4 měsíce po porodu přirozeně a z druhého mám obrovský respekt. Ale druhé dítko bychom si též přáli... zhruba tak taky za rok :€s€: neboj, ten strach je zdravý :one: musíme doufat, že druhé dítko půjde ven jak po másle :s: :dance: :€s€:

Maci nezapomeneš na tu bolest nikdy, ale čas to otupí, prostě ti to nepřijde pak tak strašné :-)

tak já měla první porod rychlej za 5hodin byla malá venku ikdyž bolesti byli samozřejmě hrozný pro mě taky...a druhej porod o skoro 7let později hrůza ,malá byla KP šla ven tedy prdelkou a primář mě prohmátl takže bolesti od 11 dopoledne anarodila se v půl 9večer.normálně bez nástřihu ale bolesti šílený teda.že sem říkala už nikdy.jako dá se zapomenout částečně ale jsou chvíle kdy se to vybaví zpět ..tak přeji druhý porod rychlý :dance:

Já teda druhej ještě nezažila,vlastně pořádně ani ten první(akutní císař).Ale když to beru podle mamky,tak ta první porod ze ségrou měla hroznej.A já sem se narodila jako druhá o tři roky později a šlo to jako po másle.Mamka říká že mě rodila za housku.Málem sem skončila na dlaždičkách ve sprše.Druhej si prý nemohla vynachcálit jaká to byla pohodička.Tak se rozhodla jít jěště do třetího (taky ségra)a ten byl prej nejhorší.Měla 4100g a já nevim kolik cm.Ale má 17 stehů(nestihli jí nastřihnout a ona se roztrhla).Takže si myslím že každej porod je individuální.Navím holky říkají že druhej bývá rychlejší.A myslím si že ta odměna stojí za všechny bolesti na světě.I když nevim co bych říkala, kdyby sem rodila spontáně. :k: :k: :a: móňa a kubík

In reply to by Macinka Dobroška

není to dvojí hojení... dolejšek tě po tom nebolí. první porod byl celkem fofr na prvorodicku cca 8 hodin s opravdu prisernými bolestmi ktere trvali pouhych asi 40 minut :) druhy byl des.. otevrena jsem byla cca za pul hodky, jendze malej se ne a ne dokroutit tam kam mel. tudiz jsem asi hodinu tlacila na prazdno malej nechtel dolu vsichni do me hrabali a snazili se mu pomoci, ale nakonec jsem sla taky na akutak... bohuzel.... ale hojeni po cisari bylo pro me prijemnejsi nez po spontaku... takze je i toto individualni... pokud bych mela rodit potreti a bylo mi mozno rodist normalka, tak bych radeji orodovala za cisare...

In reply to by lolinka

Tak mě teda bolel i spodek po prvním porodu, kdy jsem se dvacet hodin otevírala a pak 45 min tlačila, malé vždy vykoukl kousíček hlavičky a šup zpátky do břicha. Šitá jsem dole tedy nebyla, ale možná chyba, protože trhnutá jsem tam trochu byla a hojilo se to pak dvakrát dlouho, než kdyby tam dali steh.
Druhé jsem rodila plánovaným císařem a teda asi radši dalších 20 hodin kontrakcí. Mě ty stavy po sekci prostě vůbec příjemné nejsou.

tož nevím nevím zda na tu bolest zapomeneš až pujdeš rodit druhé...jako já budu ted rodit skoro po 4 letech a řeknu ti strach mám obrovskej..sice jsem měla bolesti jen dvě hodiny ale asi mám nízkej práh bolesti jelikož jsem trpěla jak pes a ani jsem neměla sílu tlačit proto malá šla zvonem i kleštěmi ven..takže na prd porod...od té doby na to nemůžu zapomenout ani na ty šílený bolesrti sice jen 2h ale trvalo to celou věčnost...ted když vím do čeho jdu mám strašnej strach a modlím se at je druhej porod lepší :-/

In reply to by luciekres

Ahoj držím palečky, abys měla tentokrát porod lepší, třeba na porod změníš názor a bude to tentokrát v pohodě a žádné zásahy nebudou potřeba. Mně na konci píchli oxytocin, tak to kdyžtak jim řekni, sice je to bolest jako prase, ale na poslední "vykouknutí" hlavičky je to určitě lepší, než kleště.

In reply to by Keltka

ty oni mi tam taky furt cosi rvali do kapakůů tak nevím co to bylo říkali co to je ale nevnímala jsem..no já se modlím at je to lepší, chci zažít taky krásnej porod a ne tohle ale tentokrát tam se mnou bude přítel tak snad díky němu to pujde líp...

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka