Už je to tu zas......hádky o dobu trávení u otce....

A jak bys to řešila? A jak by to měl řešit táta v případě, že máma, která má dítě v péči, štve dítě právě proti tátovi?

No asi soudně a přes sociálku.Jinak nevím :n:

Soudně, jak jinak.. Takže táta dá žalobu na mámu, máma dá žalobu na tátu a odnese to zase jenom to nevinný dítě... Jó, ať žijou lidský vztahy a pocit rodičů, že když mají dítě v péči, můžou rozhodovat i o jeho citech a vůli...

A co bys teda dělala ty?????????????????????

Řešit to, že by proti mě bejvalej štval syna? A jak bych to zjistila? Jak bych mu to dokázala? Člověk nemůže říct, jak by reagoval v situaci, kterou nezažil, ale představuju si to tak, že kdyby něco, rozhodně bych nebránila synovi, aby se s tátou a jeho rodinou vídal podle svého a jejich přání. Naštěstí se nás to netýká, ale na druhou stranu jsou v rodině lidi, který nemám ráda a nejraději bych je ani nezdravila, ale to je můj problém, Robího do toho netahám a umožňuju mu, aby se stýkal i s těmi, které já nemám ráda...

Chápu.Já jen že by mě třeba mrzelo že mi syn po návštěvě s otcem vyčítá že "TÁTA MU DOVOLÍ TO A ONO" nebo "TÁTA ŘÍKAL ŽE TO DĚLAT NEMUSÍM apod.Nebo by si ho nějakým způsobem kupoval(víš jak to myslím..............hračky a chujovinky).Nevím no.Až tohle jednou zažiju(což si myslím že jo,tak třeba budu reagovat jinak)Ted jsem řekla názor laika :a:

Jasně, ale ty řešíš, co by bylo u táty, ke kterýmu to dítě chodí jen na návštěvy, takže ta možnost, že ho táta bude ovlivňovat, je malá, ale co má dělat táta, když dítě v péči má máma a ta má možnost ho ovlivňovat dnes a denně? To jsem myslela, víš.. Každopádně většina rodičů v téhle situaci nerespektuje přání díěte a jen ho tahá do svých problémů, bohužel.. :(

"takže ta možnost, že ho táta bude ovlivňovat, je malá," Tak tahle věta mě fakt dostala, to nemyslíš vážně že?

No jistě. Tak schválně, dítě tráví s matkou dejme tomu 80% dní v roce, na otce připadne těch ubohých 20%, tak kdo ho podle tebe ovlivňuje víc? Kdo má možnost mu dnes a denně hustit do hlavy, že táta je hajzl, kterej je opustil, že je nemá rád a já nevím co ještě. A co zmůže táta, když dítě vidí jednou za 14 dní dvě hodiny v sobotu a dvě hodiny v neděli?

Fakt si myslíš že je to o čase který jeden nebo druhý tráví s dítětem? mluvíš z vlastní zkušenosti? nebo jen názor? Není to náhodou spíše o charakteru člověka? at už je to matka či otec? Já mluvím z vlastní zkušenosti, malé bylo pět když otec odešel za jinou, odemně se to malá nedozvěděla proč odešel, naopak byla jsem to já kdo ho první půl rok přemlouval at za ní jezdí víc jak jednou za měsíc, protože malá na něm visela, jemu stačilo že jí každý večer přesně v sedm zavolal, mluvil s ní klidně hodinu a napovídal jí vždy takové bludy :00: a tolik slibů že i ten největší pohádkář by se nemusel stydět, a já trpěla jen abych malé neublížila tím že by otce neviděla, já byla ta co jí vozila do jeho rodiny aby vůbec znala babičku s dědou, fakt si myslím že pokud nemluvíš z vlastní zkušenosti, nevíš o čem mluvíš, nikdy bych si nedovolila schazovat vinu jen na matku a nebo jen na otce

Samozřejmě že je to o lidech, četla jsi, jak jsme se k tomu dopracovaly? Četla jsi všechno, co jsem tu napsala?

Ano četla, proto nechápu jak můžeš napsat že ta možnost že by ho otec ovlivnoval je malá, to se přeci takhle říct nedá, ten otec to dítě může kolikrát víc poštvat za půl hodiny než matka za celý den, z vlastní zkušenosti vím že některé děti lpí více na tom rodiči kterého skoro nevidí, je pro něj vzácný a také mu více věří ty bludy co mu občas povídá a je jedno zda je to matka či otec

To je možné, ale tady se jednalo o to, že matka, která má dítě v péči, to vyřeší tím, že dítě k otci nepustí, co kdyby mu něco nakecal, ale co má sakra dělat ten táta?? (Případně obráceně - otec má dítě v péči, matka ho jen vídá.) O tohle mi šlo. Ale to, že rodič, který má dítě v péči, na něj má mnohem větší vliv, než ten, co ho smí jen občas vídat, mi nikdo nevymluví. Zkrátka a fakticky, problémy rodičů ve většině případů odnáší děti a to je pěknej hnus. Dítě má právo na oba rodiče a ani jeden nemá právo mu to upírat. Toť moje shrnutí, více se k tomu nehodlám vyjadřovat, protože mě to vždycky akorát nase*e.

Chápu a nechci tě nasí..t , máš pravdu že většinou tyto spory odnáší dítě a to není fér,také se mi to nelíbí, ale my nežijeme v ideálním světě a ani zákony u nás nejsou ideální, matka má povinost a otec právo. Bylo by krásné kdyby každý rodič byl uvědomělý a ohlížel se víc na potřeby dítěte než na vlastní ego, ale to je demagogie, pak by se nemusely ani rozvádět. Jen mě zaráží jak všichni té mamince radíte jak má být tolerantní, anižby jste vzaly v potaz že ten kdo nedodržel dohodu nebyla ona. Ale to je jedno, myslím že ona už z dotazu vypadala rozumně, sice zoufale , ale rozumně a rozhodne se určitě správně, nejen pro sebe ale do budoucna i pro dítě, a tobě přeji at vždy můžeš v takových diskusích psát jako teoretik a nikdy podobnou situaci nezažiješ, Hodně zdravíčka tobě i malému

Je zajímavé vás číst.... Ještě bych taky bránila toho rodiče, který dítě vídá jen o víkendech, že nemá prakticky vůbec žádnou možnost se podílet na výchově a vývoji toho dítěte. My máme dítě manžela z prvního manželství jednou za čtrnáct dní od pátku do neděle. Pátek je zabitý tím, že ho dáváme do latě, aby si zase uvědomilo, že je u nás a že se nebude točit vše podle něho, jak je tomu u matky. Tam si dělá, co se mu zlíbí, matka mu vše dovoluje, aby se mu zavděčila. Ale u nás mu to neprochází. Ale vždy první den zkouší, jestli jsme si to náhodou nerozmysleli. Sobota je pak v pohodě, no a v neděli už ho zase odvážíme. Takže takové jsou u nás víkendy....

Někdy to tak je :(

Ne někdy, většinou.... To je na tom to nejhorší..

Přikláním se k tomu názoru, že děti (pokud jsou v péči matky) jsou velice ovlivňovány. Pokud jsou matky IQ tykve a zahranují děti svými starostmi a problémy, které sama neumí řešit a řeší je prostřednictvím dítěte, pak z toho dítěte vyroste človíček neschopný vlastního názoru a vlastní seberealizaci. Matka mu pak do všeho pořád krafe a pořád mu do hlavičky tlačí svoje a nedbá toho, že i to dítě může mít svůj názor a to i jiný než ta matka!!!!
Tyhle mámy vůbec nemyslí v prospěch svého dítěte.
Vím, o čem mluvím (píšu).... máme to tak s bývalou mého manžela.

Ano, takových matek je spousta...

Souhlasím,máme to v rodině,teď ale rozhodl soud a je to lepší,nevím taky kde ženská bere to že dítě je jen její.Rodiče spolu být nechtějí ale to neznamená že berou děti jako rukujmí.Bohužel to tak je ve většině případů.

Právě že to taky máme v rodině, jenže neteřinku má v péči otec a "nepůjčuje" ji právě proto, aby ji někdo proti němu neštval... Přitom bychom všichni byli rádi, že ji vidíme, nikdo ji proti němu nechce štvát, ale to je holt ta paranoia těch rodičů, kteří mají dítě v péči..

Jde spíš o to, že pokud jsem mu vycházela vstříc, tak to bylo v poho, ale když jsem mu řekla, že chci na Velikonoce pryč....začínám uvažovat, že se jí vzdám, dám mu ji do péče a budu mu dělat dusno já, už na to nemám nervy. Jde taky o to, že jsme ani ne měsíc rozvedený a on mění dohodu, kterou chtěl odemne sám podepsat, co vymysleli se svou mámou, toť vše. Ale děkuji.

Sorry, ale teď to nechápu, to bys mu jí fakt nechala????? Tahle tvoje věta mi připadá, jako by vaše dítě byla věc o kterou se chcete přetahovat jako malé děti a ubližovat skrze jí tomu druhému....

Ano mají právo oba se s dítětem stýkat, ale po vzájemné domluvě, a pokud nějakou měli a on jí nedodržuje tak bych to klidně řešila soudní úpravou, já to nechala takhle volně u první holky, nakonec jsme nemohli nikam, něco jsem si naplánovaly a já to v pátek večer měnila protože on se rozhodl jinak, bylo to na palici a malá mi v devíti letech skončila u psychologa, protože nechápala proč se k ní otec tak chová, nakonec jsem stanovila jasný pravidla a pokud je nedodržel malou neměl, pokud to chtěl jinak mohl si zažádat o soudní styk, ale ani to by se mu nelíbilo, oni ty chlapy taky nemají čas a nebo náladu každej druhej víkend, takže se jim hodí že to není soudně a mohou buzerovat, pokud je to soudně musí přistupovat na dohody, když se jim to nehodí, a to už je větší ouvej

Ano, přesně jak píšeš, měli jsme dohodu, kterou on vymyslel, trval, abch mu ji podepsala, u soudu řekli, že když jsme se domluvili je zbytečné aby nám určovali kdy a co atd......Přesně prostě jak píšeš, mám strach že malá nebude doma nikde a bude jen zmatená, jelikož je to chvíli tak, pak zas tak....nechápu proč tu dohodu nebere jako by soudně byla, napsal mi, že když to není soudně, není to nic, tak proč to dopr.... vymýšlel? Protě to nechápu.

a napsala jsem snad něco jiného? Ta tvoje první věta tak nějak zní skoro jako nesouhlas ;) Já to vidím z pohledu soc.pracovnice, co tyhle věci řešila a že jsem byla svědkem, jak tátové i mámy dělají problémy a odnáší to dítě.... jak říkám, podle mě má větší váhu to, že třeba máma má s dítětem program, tudíž to řekne otci a dítě mu nepůjčí. ale měla by být natolik soudná, aby mu dala náhradní termín, kdy se s dítětem bude moct vidět.
Ale jak píšeš, lepší je mít stanovená pravidla, nicméně jsou chlapi, co si to nechají upravit soudně a stejně si pro děti nejezdí a jsou mámy, které i přes soudní úpravu styku dítko nevydají (zaskočí si pro potvrzení od lékaře, že je dítě nemocné, nebo ho prostě nepřipraví a nepředají otci a risknou to, že dostanou od soudu pokutu za nedodržování rozsudku). a pokud to není soudně, tak tě de facto buzerovat nemůže, ty mu dítko vydat nemusíš, kdy on si řekne, proto se v zákoně píše, že je to na DOHODĚ obou rodičů. A když se nedohodnete.....

Né né že bych nesouhlasila, jen jsem zastánce že je lepší to mít upravené soudně, já vím že to není všelék, ale prostě jsem zastánce toho že pokud nejsou soudný měli to mít upravený

No ono když to máš soudně upravený blbě - tj. třeba jednou za 14 dní víkend a jeden den v dalším týdnu odpoledne, jak je to zvykem u školních dětí (a některých předškolních) a máš bývalého puntičkáře, který ti chce dělat naschvály, tak se ti může stát, že nevyrazíš s dítkem na 14 dní na dovolenou (teď myslím samozřejmě mimo léto, rpotože v červenci a srpnu většinou tenhle model není a je tzv. prázdninový styk - třeba 2 týdny v kuse), ptže musí být v ten den styku doma, aby si ho taťka mohl vyzvednout (a třeba si ho naschvál ani nevyzvedne). takhle mu jen oznámíš, že jedete pryč a nemůže nic (může si podat návrh na úpravu styku a pak ti několik let pěkně znepříjemňovat život). a nejlíp, když si o styk zažádají ještě i prarodiče ze strany otce, to už svoje dítko vidíš o víkendu málokdy. jsou různé formy buzerace. Podle mě je nejlepší se dohodnout a nic soudně upravené nemít.

Mám otázku, píšeš tu o tom že když se to upraví soudně je to jen nepříjemnost, protože musíš otci pokaždé v jeho času vyhovět, píšeš že jsi dělala na sociálce tak snad mi řekneš odpověd, jak to pak je pokud je to určené soudně a otec návštěvy nedodržuje? On není postižitelný? Jen mě to zajímá

Bohužel není postižitelný, v rozsudku o úpravě styku je většinou napsáno, že otec má PRÁVO se s dítětem stýkat v tu a tu dobu (tudíž ne povinnost). Je jen na otci, jestli tohoto práva využije. Chápu, co touhle otázkou sleduješ, bohužel je dost otců, co na svoje děti kašlou a neberou si je, i když si nechali styk soudně upravit. Je to nefér vůči dětem, jelikož i dítě má právo být s rodičem, se kterým nežije a vlastně je mu tohle právo upíráno. S tím bohužel ale nikdo nic neudělá, není to vymahatelné. A dětem to pak akorát motá hlavičky, protože si myslí, že si je táta vezme na víkend k sobě a ono houby.

Dítě má právo na oba rodiče. A za to, že se rozvedli a šli od sebe, nemůže to dítě a hnusí se mi, když tím dítě trpí. Otec je také rodič a určitě bych mu neupírala styk s dítětem. Dívám se na to tak trochu z pohledu otce, protože manžel má dítě z prvního manželství. Mají styk určený soudně a nedovedete si představit, jak je nesnesitelné, když matka dítěte dodržuje toto nařízení soudu velice striktně, dokonce na minuty. Dokonce, když manžel přijede pro dítě o pár minut dřív, musí čekat až je celá a pak může odjet. Tohle jsou naschvály těch dospělích, které odnáší to dítě, protože si pak myslí, že za to může právě ono.
Vím, že se mi to lehce říká, že nejsem rozvedená. Nikdy tohle ani dopustit nechci. Ale opravdu si vemte, že tím trpí hlavně ty děti. Čím víc budete v pohodě vy, bude v pohodě i dítě....
Něco jiného je, když porušuje mimosoudní dohodu. Ale to je pak otevřená cesta k soudu a styk určený soudně.
Holky, držím vám všem pěstičky, ať máte co nejméně problémů a vždy se s bývalými dohodnete. Vím, že to někdy nejde, ale někdy je třeba lepší i ustoupit a dívat se opravdu na zájem dítěte a ne na zájem vlastní.....

Máš pravdu a souhlasím se vším co tu píšeš, je to těžké a u každého individuální, já koukala na zájmy dítěte tak dlouho až mi to to dítě skoro odrovnalo :( , tenkrát mi ta psycholožka vysvětlila že i dítě potřebuje stanovený řád a pravidla a že musí i u nás vidět že je dodržujeme, nebylo to jednoduché, hlavně ze začátku, ale moc nám to pomohlo, všem

No, ono to dítě totiž asi pak hází vinu na sebe, když neví, proč to tak je:-((( A je fajn, že jste narazila na dobrou psycholožku a dali jí oba za pravdu... To u nás tak bohužel není, ona bývalá si pořád jede svoji a nepřistoupí na nic, co doporučuje psycholog..... To je pak těžké a manžel raději ustupuje (v zájmu dítěte). Ale není to pro něho lehké a je to nekonečný boj....

Nemysly si nebylo to tak lehké, bejvalý tenkrát k té psycholožce ani nedošel, a neuznal nic z toho co jsem mu řekla, musela jsem být tvrdá a malé to neustále vysvětlovat, a hodně my ve vysvětlování pomohla ta psycholožka, malá od ní chodila klidnější, chápu že to máte těžší, už proto že své dítko vidí manžel jen občas, je to opravdu boj s větrnými mlýny a srovná se to až věkem dítěte, malé už je 15 a je klid, rozhoduje už si sama kdy chce k otci

Tak mi připadá, že jen ty tu máš nějaké zkušenosti....ostatní prominou, ale jsou to super bláboly co píšou.... Kdo to nezažil, tak jen bláboly. Mě neva že jsou spolu, je mi jedno kdy, když mi to vyhovuje..... jen nechápu proč dělá zle, až mě jendou vytočí, tak mu jí fakt dám, malá za nic nemůže, ale já jsem taky jen člověk....a všeho s mírou.

Milá Petrolejko, to, že ti někdo nenapíše přesně to, co chceš slyšet neznamená, že píše bláboly. A jak už píšu výše - docela zajímavé, že mu dítko chceš dát napořád, když mu ho nechceš půjčit na víkend..... tady stačí říct, že mu ho prostě v ten daný čas, kdy máš něco naplánované, nedáš, včas mu to oznámíš, aby pro ni nejezdil a hotovo.... nemůže na tebe, nemá rozsudek o tom, že bys mu ho v tu dobu měla dávat.

Oni to nemyslí zle, hodně se ted píše o matkách co si berou děti jako rukojmí proto otcům, ale nikde se nepíše o otcích co ti dělají ze života peklo, a jak píšeš kdo nezažil nepochopí, kdo nemusel koukat na slzy dítěte které nechápe a na úšklebky otce co ví že dosáhl svého, peklo na zemi pro tebe , ale bohužel i pro díte, ten opravdu nepochopí

Možná bys tu úpravu styku měla fakt řešit soudně a mít to černé na bílém... Také záleží, kolik je malé let. Soudní nařízení by nedělalo tyto rozbroje a on i Ty byste přesně věděli, kde a kdy bude malá.
Já to doma mám. Manžel se s bývalou nemohl a nemůže dohodnout vůbec na ničem. Když nebyla dohoda soudně, měl manžel dítě podle toho, jak se to hodilo jí. A tak jsme nikdy nevěděli, co bude, nemohli jsme nic plánovat. Několikrát se nám i stalo, že jsme museli rušit již zaplacenou dovolenou... Od té doby, co je styk upraven soudně, může styku otce s dítětem zamezit pouze nemoc dítěte. Takže aspoň máme v tomhle jasno, v pohodě v létě jedeme na dovolenou a nemusí se oni dva pořád dohadovat. Všechny hádky rodičů totiž pak odnáší jen dítě, které neví, co se děje. I to dítě v tomhle potřebuje neříkám řád nebo pravidelnost, ale spíš důslednost těch rodičů. Aby mohlo počítat s tím, že si pro něj táta zase další víkend přijede....