Strašně to bolí
Ahoj holky, rozhodla jsem se vám napsat i když mě to stojí dost sil, ale chci se s vámi o to vše podělit. V neděli odpoledne jsem si všimla, že malej nějak málo kope, říkala jsem si, že asi spinká, ale když už bylo večer začala jsem být nesvá, snažila jsem se ho poštuchovat jak to dělala sestřička na ultrazvuku a stále nic. Pak mi partner mazal bříško a to vždy malej kopal jak o život a ted nic. Proto jsme jeli raději do nemocnice na vyšetření. Udělali mi monitoring a to sestřička říkala že mají asi špatný přístroj, tak přivezli jiný a pak ještě ultrazvuk, pak přišel doktor, koukal na to a řekl nám, že má pro náš špatnou zprávu, ale že miminko v současné době nežije. Stále jsem tomu nechtěla věřit až do té doby kdy mě vzali na sál a začli vyvolávat umělý porod. Malej se narodil ve 4.20, vážil 1450g a 40cm ale nežil, vypadal úplně normálně, my jsme ho s partnerem který byl celou dobu u mě nechtěli vidět, ale sestřička říkala, že nebyl uškrcený o pupeční šnůru ani nebyl modrý jen mu netlouklo srdíčko a nedýchal. Ptali se nás jestli dáme souhlas k pitvě, aby se zjistila příčna, tak jsme dali, ale prý na to nemusejí ani přijít. Dostali jsme papír s kterým si máme zajít na pohřební službu a nechat si ho pohřbít. Normálně dostal jméńo i příjmení. Je nám z toho oboum hrozně, byli jsme ve 30 týdnu a je vše pryč. Ted mám šesti nedělí dostala jsem prášky na zástavu tvorby mléka a taky na uklidnění. Porod docela šel, protože mi řekli, že mě nechtějí trápit tak jsem dostala epidural, ale stejně bolesti přišly, ani jsem necítila nastřižení až pak šití. Byli na nás hodní, převezli mě na gynekologii abych nebyla mezi maminkama s dětmi a dali mě samotnou na pokoj, kde mohl být i partner celou dobu se mnou i přes noc. Ted jsme doma a snažíme se žít dál, stále si říkám, že až to vše přebolí, tak zkusíme mít další, i sestřička nám to říkala, že se těší že se tam brzy potkáme zas a že jsme byli stateční.
hodně sil k překonání vaší bolesti :h:
Je mito strašně líto, přeji hodně sil k překonání bolesti a brzy zdravoučký přrůstek do rodiny :k: :h:
Hrozně mě to mrzí :r: :r: :r: :r: :r: Nevím co víc dodat.... :r:
Je mi to strašně líto. :r: :r: :r: :r: :r: :r: Držte se a přeji Vám, aby jste brzy počali zdravá miminko.
:k: :k: :k:
Ale jsi strasne statecna, i manzel.Drzim palecky at to rychle preboli a brzy si zase napiseme ze budete mit dalsi miminko.Myslim na vas. :k:
a že nikdo na nic nepřišel, hruza... :r:
Je mi to tak líto brečím za vás :r:
In reply to to je strašné,,, by Lukášek duben
Zatím probíhá pitva takže se nic neví, ale všechny kontroly byly v pořádku, byla jsem ještě týden před tím na tom monitoringu a doktor říkal, že jsme učebnicový příklad, že je vše v pořádku. Když se narodil tak nebyl uškrcený o pupeční šnůru ani nebyl modrý, na to jsem se hned ptala, protože tohle se stalo mojí babičce, že se jí malej uškrtil ve stejném měsíci na pupeční šnůře, takže už jednou to v rodině bylo. Ale vypadal prý úplně normálně, jen podle vyšetření co dělali před tím mu netlouklo srdíčko, ale je mi to divné, protože kdyby nedýchal delší dobu tak by byl modrý a to nebyl. Když nám to řekli, tak jsem říkala doktorovi aby mu nějak pomohl, aby ho zachránili, třeba udělali císaře a napojili ho na přístroje, ale to prý nemělo cenu, protože i kdyby se to povedlo, tak mozek může být bez kyslíku pět minut pak se poškodí, takže by byl postižený. Na jednu stranu si říkám, že to je možná lepší že to nedělali, že ho nechali v klidu umřít a že se nám třeba časem podaří si pořídit nového zdravého človíčka. A i když je to šílený a hrozně to bolí, tak vidím, že nás dva to dalo ještě více dohromady a že se k sobě chováme ještě líp jak předtím. Víc si pomáháme a snažíme se držet navzájem. Když jsem nesla zprávu z nemocnice gynekologovi tak se sestřička taky hrozně divila, protože říkala, že vše probíhalo úplně v pořádku, ptali jsme se jak se to mohlo stát, tak říkala, že se uvidí podle výsledků z pitvy, ale že někdy je to nevysvětlitelné. Že to je něco jako např. když běží fotbalista po hřišti a najednou zkolabuje a umře a nikdo neví proč, že je to něco mezi nebem a zemí že to asi příroda tak chtěla. Snažili se nás uklidnit tím, že je lepší že se to stalo ted než kdyby se to stalo až by jsme si ho přivezli domů a on by nám třeba za týden v postýlce přestal dýchat. Cítím se tak prázdná, nevím ani co mám celý den dělat, dřív jsem připravovala věcičky a chystala se na malého a ted nic, když mi maže partner bříško, tak je mi do breku, protože vím, že tam nic není, že to mažeme jen aby se mi stahovalo a nevznikly mi tam strie. Ještě že je se mnou doma, tak tu aspon nejsem sama, vždy mi přijde hrozně milé, když okolo mě projde a pohladí mě a řekne mi nesmutni i když na něm vidím, že je taky smutný.
In reply to Vše bylo v pořádku by Novalja
Je mi hrozně s tebou.Vůbec si nedovedu před stavit jak se to dá zvládnout.Včera jsme se o tom bavili s manželem a bylo vidět že ho to taky dost vzalo.Je strašný jak si ten osud s náma hraje.Pořád řikám že je to nespravedlivé.Kde která fetačka porodí na wc a bez problému a má ještě mimčo zdraví a mi co se hlídáme,kontrolujeme .....a pak tohle?! Prostě je to hrozná nespravedlivost.Jsi statečná a jsem moc ráda že jses s náma o tvojí-vaší bolest podělila.Budu ti držet pěstičky abys byla brzo zas mezi náma těhulkamna.Opatruj se.
In reply to Vše bylo v pořádku by Novalja
:r: :r: co říct? jen popřát hoooodně síly a pozitivního myšlení...+ rychle ubíhající čas, který to utlumí, ikdyž nevymaže...a přeji brzké štěstíčko při dalším mimískovi, který vám určitě vše vynahradí :k: :k: :k:
In reply to Vše bylo v pořádku by Novalja
já bych asi vypla, a začala se připravovat na to další mimuško, které chcete jinak by mi asi hráblo, ale to se dobře mluví někomu kdo už mimčo má...stalo se mi něco podobného ve 24týdnu, měli jsme špatné srdíčko...v prukajdě jsem měla napsáno dvě těhotenství a doma jsem měla jen jedno dítě...čekali jsme s ex vysněnou holčičku...
Holky děkujeme Vám všem za podporu, je to strašný, v noci se budime a nemůžeme spát. Měla jsem strach z porodu, jak každý říká, že je to děsný a že se na to nedá jen tak zapomenout. Včera jsem se bavila s partnerem, že se mi nevrací ten porod, že ta bolest někam zmizela, ale že se mi stále vrací ta věta že mají pro nás špatnou zprávu, že v současné době to miminko nežije, to mi stále zní v uších dokola, i když na to nechci myslet tak se mi to stále vrací. Chci se Vás zeptat, když vše bude probíhat v pořádku, myslím to šesti nedělí a budu po něm v pořádku a podle pitvy se nezjistí nic závažného co by mohlo ohrozit další mimčo, za jak dlouho se dá znovu otěhotnět. Nás ted docela drží to, že si stále říkáme, že to tak příroda chtěla, ale že jen co to půjde by jsme chtěli nového človíčka. Jen nevím, kdy se dá znova otěhotnět. Na tohodle drobečka jsme čekali rok než se nám povedl, proto nechci čekat x mesíců než by jsme mohli znovu, protože jestli to zas půjde jak předtím tak bych se asi zbláznila. Drží mě to, že třeba příští léto budeme znovu těhulkovat. Ted je pro mě největší oporou partner i když na něm vidím, jak je z toho taky zničený. Než si mě přivezdl domů z nemocnice, sundal všechny fotky z ultrazvuku a z 3D, uklidil věci abych na to nemusela koukat a ted si vzal dovču a je se mnou doma a nehne se ode mě. Vaří, uklízí a nechce abych něco dělala, je prostě zlatíčko, říkal, že až mi půjde sedět, zatím to dost bolí, tak že pojedeme někam na dovču, třeba taky v čechách, ale mimo domov, aby jsme oba vypli. Ještě jednou Vám všem děkujem za podporu.
Ahojky Novalio.Tak jsem přelouskala příspěvky od holek a dostala se i k
tvým.Příroda je mocná a asi to tak mělo být.Nedokážu si to představit a jsem ta poslední co by ti mohla radit ale časem i tohle přebolí.Známá měla podobný problém a doporučili jí otěhotnět až za tři měsíce.Přeji mnoho štěstí a brzy zdravého broučka nebo berušku.Držte se :k:
ahoj, moje švagrová porodila mrtvé miminko na konci 6.měsíce a doktor jí duporučil aby si dali alespoň 3měsíce pauzu-aby si tělo odpočinulo. Mělo vážnou vadu srdce. Zjistili to až takhle pozdě-do té doby bylo vše v naprostém pořádku. Udělali pitvu a zjistili jí že na vině bylo otěhotnění přes antikoncepci. Jinak holčička byla naprosto zdravá :(
Nyní už je to přes půl roku a ještě se o miminko nesnaží-prej chtěj začít v létě.
Takže záleží na tobě. Ale určitě bych 3 měsíce počkala. To bude tak akorát. Už se ti zahojí jizva po nástřihu a budeš se cítit o něco lépe..psychika je hrozná věc. Musíš psychicky vzchopit-jinak se ti otěhotnět nepodaří. Určitě je dobrý nápad jet na dovolenou. Buď do čech a nebo do zahraničí (tam by to bylo ještě lepší-jiná země a jiné zážitky). Tak hodně moc sil. Manžel je úžasnej a važ si toho...
je mi to fakt strašně líto.....hlavně držte při sobě,to vám nejvíc pomůže a určitě se vám podaří co nejdřív další miminko...teď co napíšu,nebudu to myslet špatně,doufám že mě pochopíš a ostatní taky....moje mamka čekala první dítě a to potratila,pak se narodila sestra,bratr a naši chtěli 3 děti,a já kdyby mamka nepřišla o to první mimčo,samozřejmě že jsem jí to nepřála a ani nikomu jinému,tak bych tady nebyla...ono to miminko mi udělalo místo tady na tom světě a asi to tak mělo být...hlavně ať vás to co nejdřív přebolí.....
Ahojky, máš hodného manžela a spolu to nesete opravdu statečně, tak si myslím, že to brzy překonáte. Na dovolenou určitě jeďte, přijdete na jiné myšlenky a odpočinete si oba. Ohledně dalšího těhotentví bych se být tebou poradila raději s doktorem. On nejlíp bude vědět, jak se tvoje tělo regeneruje a kdy se o mimíska můžete pokoušet znovu. Každé tělo je jiné a reaguje jinak. Moc a moc vám držíme pěstičky :one: :one: :one:
tak to je opravdu zlatý... na dovču bych určo jela oba opravdu vypnete a bude vám lépe... moje teta když přišla o miminko tak nesměla 6měsícu otěhotnět a stejně otěhotněla po 2měsících a narodil se ji zdravý chlapeček... já být tebou když si nejsem jistá v některých věcech poradila bych se s lékařem,třeba z gynekologem... drž se zlatko ty i tvůj partner, jste opravdu moc stateční.., máte můj i manželův obdiv
:§) tohle by se nemelo stavat moc mi to mrziii ale verim ze brzy nahlasis dve carecky a vse uz bude v poradkuu
Tak to je mi opravdu strašně líto, upřímnou soustrast :r:
Oba jste moc stateční, že jste to tak zvládli a moc vám přeju, aby vás už nikdy takové neštěstí nepotkalo a měli jste brzy zdravé miminko.
To je hrozny, tohle by se nemelo stavat. Je mi to moc lito :\/:
Upřímnou soustrast. Je mi to moc líto, přeji ti hlavně hodně sil to vše překonat. Jen čas zahojí tu bolest, kterou cítíš. Drž se.
je mi to moc lito
ahojky,moc ti drzim palecky at brzicko zase otehotnis....a brzy se radujes s krasneho a zdraveho mimi,ja o jedno taky prisla.....sice drive nez ty ale prisla....myslim na tebe....!!!!!!!!! :a:
Je mi to líto....myslím na vás....buďte stateční....bude líp!!!!Držte se!!!!
Nezmuzu se na nic jineho, nez na drzte se!!!!!Je mi to lito :(
Je mi to hrizně moc líto :r: co vás potkalo nedovedu si představit co musíte teď prožívat za strašnoou bolest :r: :r: . Přeji vám oběma mnoho sil
Tak to mě moc mrzí :\\: :\\: :\\: Ani nevím,co na to říct. Tak se držte a přeji hodně moc sil
Jezis.... :( Uz se tim netrap, zlato... Ani si neumim predstavit, jak silene tezke je to vse ustat... Ale brzo brzicko budete cekat dalsi mimusko, a to vam to VSE vynahradi! :) Uz budete zazivat jenom radosti a ty mile strasti, az se narodi :cc): Doktori te pak budou behem tehu hlidat jako ostrizi, jo? Ze jim to rozkazuju! }:)
Holka, ja myslela, ze uz mam po hormonech (jsem 9. tyden po porodu) a ze uz me nic jen tak nerozplace, ale tvuj pribeh mi dal zabrat... :r: :r:
Posilam pusinku vasemu brouckovi do nebicka a tobe pohlazeni. Neboj...a bud silna, at jsi fit a plna energie pro dalsi miminko, bude to moc potrebovat!.
pa Evi
:r: :r: :r: je mi tě líto, i když vím že žádná lítost ani slova ti nevrátí miminko a tak rychle nezmírni bolest... přeju tobě i partnerovi hodně síly a statečnosti... neboj určo se miminka dočkáte..
:r: Nevím co napsat,drž se.
Držím s tebou a věřím, že život nemůže být tak krutý, aby se to, nedej bože, opakovalo. Přeji ti, aby čas vše zahojil, i když maličký určitě bude mít u tebe v srdíčku místečko, a hlavně, aby jste co nejdříve měli druhou šanci a na konci dlouhé cesty ZDRAVÉ miminko a ty se z něj mohla těšit.
Ahoj,je mi vás moc líto,vim moc dobře čím teď procházíte,stalo se mi neco podobnýho v39týdnu. Držte se a přeju brzo to vysněný mimčo.
to je hrozná tragédie!!!! Přeji Tobě a i Tvému muži hodně hodně síly jít dál a upřímnou soustrast... Chce se mi z toho brečet, tohle by se nemělo stávat... :\\: :\\: :\\:
je mi to hrozně líto.. :(
a asi žádná slova útěchy ti teď nepomůžou, snad máte oba dva dost sil toto zvládnout, život už bude navždycky jiný, ale snad vás tahle zkušenost posílí a budete život vychutnávat daleko intenzivněji. Moc vám přeji ať máte brzy zdravé, krásné miminko, ať jste všichni zdraví ať se vám i ve všem ostatní daří jek jen to jde nejlíp.
To je mi moc líto. Není na to ani co říct.Pavla
Na to se nedá nic říct co by utišilo bolest. Upřímnou soustrast a hodně síly. :r: :r:
Pane Bože....je mi to strašně líto. Nedokážu si představit tu bolest....ale stará pravda je, že čas rány zahojí, i když ne úplně, ale alespoň odsune do daleké komůrky v srdíčku. Držíme palečky, ať se brzy zadaří...
:r: To je mi líto. :r: Upřímnou soustrast.Nenapadají mě slova.Hodně síly.
Ahojky, je mi to moc líto a brečím z toho :r: . Asi to nikdy nepřebolí, ale držíme vám pěstičky, ať se můžete brzy pokoušet o další mimčo a ať se vám brzy povede a narodí ve zdraví.
Je mi moc líto toho co se Vám stalo,čas pomůže zahojit rány a jednou se miminka určitě dočkáte.Držím palce a přeji hodně sil. :k:
Ahoj jste velmi stateční.Přeji Vám oběma mnoho sil a štěstí.Musí to být strašná bolest.
Asi nikdo nepochopí vaši bolest....přeji hodně sil
To je mi moc líto!!! Drž se, teď Ti asi žádný slova nepomůžou - jen čas.......
Ahoj,ted jsem to dočetla a mám oči plny slz.Vůbec si nedokážu představit jak ti asi je.Jak ti pomoct.?!Je to hrozný.Je mi to moc líto :brek:
tak tohle by člověk nepřál ani nejhoršímu nepříteli musí to být pro tebe hrozný ale věř že přijde ten čas a miminko taky budeš mít je to smutný ale je to život tak to prostě je zkus to zvládnout bud silná a dokážeš to,všechno bude jednou lepší uvidíš,zatím se měj fajn a skus na to tolik nemyslet je to těžký ale musíš jinak se zblázníš pa pa :a: :r: Drž se!!!!!!!!
ahoj, to je strašné. vůbec si to nedovedu představit. Snad doktoři zjistí čím to bylo. Upřímnou soustrast. Držim vám palečky ať tuhle bolest co nejdříve zvládnete překonat a brzy se těšíte na miminko. Hodně sil
Tak to je mi moc líto.Budte moc silní a přeji brzoučko aby bylo zase vše ok časem to přebolí a aby další snaženíčko bylo co nejdříve uspěšné a zdarně dokončené
ahojky, vůbec nevím co ti mám na to napsat, protože si to neumím představit, když jsem něco tak hroznýho nezažila. Snad jen, že to snad čas zahojí a zanedlouho budete čekat zdravé mimi.
Drž se.
Ten váš malinkatej andílek se na vás určitě dívá a bude opatrovat další miminko, co přijde :h:
Nika a Ájoušek
In reply to Ten váš malinkatej by Losille
:\\: :\\: :\\: :\\: :\\: :\\: Pane Bože,to je tak strašný a hlavně tak nespravedlivý :\\: :\\: Nevím,co napsat,protože žádná slova v tuto chvíli nepomůžou a neutiší vaši bolest. Snad jen přeju hodně sil. A do budoucna zdravé miminko :\/: :\/:
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
