Mozna ne kazdemu to pomuze, ale jak pisou 3 - 6 mesicu se ma cvicit denne a potom 3x tydne, takze pul roku ti urcite zada nenapravilo a stejne tak ti to nemuselo pomoct k tehu ;)

my jsme zadelavali presne rok, posledni mesic jsem cvicila mojzisovku ale jen jednou, takze to byla nahoda, ja vim ale co nam pomohlo, otehotnela jsem pres vanocni svatky, presne si pamatuju ze jsem na to nase snazeni zapomnela, diky vanocnimu shonu, a hlavne mel jit po vanocich pritel na vysetreni plodnosti, no asi dal do toho vsechnu silu, jelikoz se mu tam vubec nechtelo, no neni se cemu divit, asi nam pomohl i ten odpocinek o tech svatcich, takze jsem zbytecne cely rok delala po TOM stojky, to na to nema vliv! podarilo se nam to znicehonic i jsem po sexu hned vstala, proste jsem to vzdala a uz mame skoro 3 mesicniho prcka :-)

jsem ráda, že si tady píšete o cvičení. Mně je 31 a jsem už půl roku na nemocenské se zády. Jednou mi v nich prostě ruplo a už jsem se nehla. Nejspíš to mám ze sportu, 17.let gymnastika. Chodila jsem na rehabky, ale mám pocit, že se mi to ještě zhoršilo, takže jsem ráda, že tady píšete i o pilátes. Také to určitě zkusím. Ještě jsem uvžovala o břišních tancích. Víte něco víc o metodě paní Mojžíšové? Já jsem měla trošku štěstí na rehabilitační sestřičku, která tuto metodu také v nemocnici dělala, tak mi pár cviků ukázala, ale rehabky už mi skončily, nechali už cvičení jen na mně, tak už se s ní nevídám. Jinak, my se snažíme právě od začátku té mé nemocenské. Když jsem doma ulehla, uvědomila jsem si, že jsem konečně v klidu, nemám stres z práce, tak jsem si došla na gyndu, abych zjistila, co se děje, protože jsme s manželem 5. let a stále nic. Já vím, řeknete si, " a to tě nenanapdlo dřív?" Holky ne. Pořád jsem se drala do práce - kariéra, ale teď, co jsem doma jsem najednou zjistila, že já jim nechybím, že oni mi nechybí a je mi dobře a jsem zase konečně normální a veselá a ukecaná baba. Rozhodla jsem se, že dokud se mi záda neuzdraví, nikam se hrnout nebudu. Nejvíce mně ale udivují doktoři. Každý se diví, že jsem ještě mladá... a už mám takové problémy, ale už jsem se i nervla a doktorovi jsem řekla, že mně nezajímá, jestli jsem mladá. Bolesti si nevymýšlím i na rehabkách poznali, že mám záda dokřivené a ochablé svalstvo a sesřička, která semnou cvičila se na mně nemohla ani dívat, když jsem si lehla na stůl a hned mi břicho podkládala polštářem, ať nevidí to prohnutí. Gynekoložka mně také pěkně odbyla. Přišla jsem na vyšetření, provedla mi ultrazvuk, našla tam nějakou malou cystičku, tak si mně pozvala 3. den v MS a cystička se vyplavila, takže vše OK, vypsala mi rovnou žádanku do Centra. Když si tady na netu čtu psaníčka i od jiných holčin, tak mně překvapila kolikrát péče jejich doktorů. Mně nikdo ani nenabídnul žádné podporující léky apd..., ale rovnou do centra pro neplodnost. Tam jsem poprvé péči ucítila, z krve mi zjistili, že jsem v minulosti prodělala infekci a v těle se mi laicky řečeno vytvořila stěna, která spermie nechtěla pustit k vajíčku a také jsem neovulovala. Brala jsem antibiotika, pak jsem šla na první inseminaci teď v říjnu, ale nezdařilo, tak listopad a prosinec zkoušíme sami, když se mi hormony a všechno uprvilo a pokud to nevýjde, pojedeme po novém roce do Brna. Ach jo holky, je to hrůza. Už mně to nebaví, ale teď se mi nedávno líbilo, jak mi manžel v autě řekl. Prolítáme jakékoliv doktory, ohledně těch zad, aby se ti uzdravily, aby jsi unesla to banděrko s miminkem. Jsem ráda, že mám i v něm podporu. On mně totiž vidí vždycky až večer, když příjde z práce a to já už vypadám dobře, že mi nic není, ale je to proto, že jsem už rozchozená a rozcvičená. Nevidí, jak je mi celé dopoledne, než se protáhnu na balónu apd. Takže jsem moc ráda, že tady píšete i o jiném cvičení. To je román, co? Nezlobte se na mně, potřebovala jsem se mooooc vypovídat. Tak pište dál svoje zkušenosti, ju? Lucka