petralinda
petralinda
Ahoj holky, chtěla jsem poprosit ty které se chystají nebo už rodily na Obilňáku, nebo tam chodily na ozvy o radu. Je nutná nějaká registrace, když chci rodit právě v této porodnici?
:a: Ahojky, po delší době vás jdeme pozdravit :°*°: . Změnila jsem nám ikonku (na původní jsem byla ještě s bříškem a s naší fenkou ), tak snad mě s Lindou poznáte a zvyknete si :s: . Jak se máte, co už umí vaše zlatíčka? Linda má skoro ukončených devět měsíců, plazí se, často se houpe na kolíkách, pěkně po čtyřech jí to moc nejde a rozplácává se, klekne si v postýlce, krásně sedí, jde ze sedu na bříško přes kolínka, nebo si to na čtyřech rozmyslí a znovu si sedne. Často si chce i stoupat, to buď jen tak stojí nebo péruje, nakračovat neumí. Je hrozně komunikativní, pořád říká táta a nebo jen tak ,,zpívá,, a pusu skoro celý den nezavře. Má tři zuby, dvě jedničky dole a špičák na hoře. Dnes se mi zbudila z odpoledího spánku s horečkou, měla 39,1, tak jsme dali čípek a bylo všechno OK. Než jsem ji dávala spát tak zase hořela, šahá si neustále na dásnička, šlintá, že bryndáčky nestíhají :spid: , měla 38,7, tak jsem jí na noc dala ještě jeden čípek a zatím hezky spinká. Pokud se to do rána nezlepší, zajdeme k doktorce :*8*: . Nemocná se mi nezdá, tak snad to budou zuby, a ne nic horšího :#o: ( šestá nemoc a podobně ) Nemáte někdo s teplotami při prořezávání zubů zkušenosti? Jak jste si poradili?
:cc): Ahojky, po delší době jsem se konečně dokopala vám napsat a pozdravit vás všechny a vaše mimísky. Jak se máte? Kde ste se dovolenkovali nebo plánujete někam vyrazit? Co už umí vaši broučci? :*[]:
Lindičce už táhne na osmý měsíc, je to strašně ukecaná a zvědavá ženská, umí se přetočit z bříška na záda a zpět, točit se na bříšku kolem své osy, zkouší si sedat jakoby na bok nebo klasicky, ale ještě to pořád není to pravé ořechové nemá moc dobrou stabilitu. :dance: Co se týče ručičky, tak se pořád pomaličku lepší. Na zádíčkách s ní udělá všechny pohyby a polohy, na bříšku je to už větší dřina, tam si dost pomáhá celým tělem a zápěstím, raději použije zdravou ručku. Celkově ji pravá ručka, na které má parézu brzdí, jinak by už asi lezla nebo spíš se plazila. Nožičky má pořád pod sebou, ale buď ryje hlavou do podložky nebo přepadává na pravou stranu, protože ji pravá ručička neposlouchá. Jinak vesele cvičíme 4 x denně vojtovku, zase máme nové cvičení na bříšku s nožkama pod tělem, je to pro mě dost fyzicky náročné ji v této poloze udržet. Do Olomouce na rehabky jezdíme 1x týdně, minule se paní ředitelce (sem tam si najde čas a spolu s naší rehábkou se mrkne na Lindu, jak nám cvičení jde) nelíbilo, že Linda stáčí stále hodně ručku do vnitř a naznala, že jí máme na neurologii nechat udělat EMG :jawdrop: , kůli vnějším rotátorům lopatky, nezdálo se jí, že hy je nějak zapojovala ani při cvičení. Takže LIndu na to pravděpodobně objednám, aby se konečně zjistilo, kde je zakopaný pes a doufám, že se zjistí jak to s tím nervovým poškozením je, jestli je velké, malé, jaké svaly jsou víc nebo míň funkční. Moc o tomto vyšetření nevím, ale někdo mi říkal, že je bolestivé, takže s z toho nejsem dvakrát nadšená :n: .
Ještě jsem se chtěla zeptat, také nechtějí být vaši mimísci na zádíčkách, LInda se přetáčí nebo sedá nepřetržitě. Mám problém ji v klidu přebalit, oblíkat už jsem se ji naučila obráceně. Nepomáhá ani zabavení hračkou, musí být prostě na bříšku a koukat kolem, kde co by uzmula a zkoumala. Dělá to i ve spánku a v noci, když procitá, tak se se zavřenýma očima přetáčí na bříško. Usoudila jsem, že chce spát na bříšku, ale když ji tam dám tak nepoloží hlavičku ani za nic, tak nevím. :#o:
Ahoj Holky, chtěla jsem se vás zeptat na váš názor ohledně dávání čajíku. Co mě k tomu vedlo? Linda totiž hodněkrát za den šťuká (na to pomůže jen když se napije), taky hodně cestujeme autem třeba i víc než hodinu na cvičení do Olomouce (v autě je často vedro nemáme klimu)a myslím, že někdy i po cvičení, když řve, má žížu. Někdy se prostě hned nedá vytáhnout jen tak prsíčko a dát cucnout. Nejprve jsem nechtěla čaj do půl roku dávat, ale rozmyslela jsem si to. Teď ho cca tři dny Lindě vařím, hned si ho oblíbila a kdybych jí nechala, tak ho vypije kvanta. Vařím jen 100ml na den a na jedno napití jí dám cca 10 - 20 ml i když by chtěla víc, takže stejne ani za den těch 100ml nevypije. Zkusila jsem ho použít i jako uklidňovadlo, když se mi dnes rozeřvala v kočáře a zabralo to. Taky včera večer po kojení, když nemohla usnout a pořád pobrekávala, dala jsem jí kapku cucnout, uklidnila se a spala. Možná je to náhoda, ale možná na tom něco bude.
Ještě jsem chtěla napsat, že máme čaj od Hami ,, pro celkovou pohodu,, , je tam napsáno, že se může dávat od ukončeného třetího týdne, takže už od novorozence. V návodu je mimo jiné napsáno, že během prvních čtyř měsíců není tento výrobek určen k dodržování pitného režimu - doporučujeme podávat max. 100ml denně. Potřeba tekutin je pokryta mlékem.
Tak si myslím, že i když už má Linda čtyři měsíce a za den vlatně ani těch 100ml nevypije, nemůže to nijak škodit a nepozoruju, že by to mělo vliv na kojení.
Co si o tom myslíte? Zkusili jste dávat čaj nebo vodičku?
Milé maminky a tatínci, opět aktualizuji článek, hlavně z důvodu doplnění informací na našich stánkách o paréze brach. plexu
http://pareza-brachialniho-plexu.mypage.cz/ , kde najdete všechny inormace, které se nám za tři roky podařilo shromáždit.
Snad se mi je trošku podařilo vylepšit a také vložit pár dalších užitečných rad a zkušeností.
Linda koncem roku oslavila svoje třetí narozeniny. Je z ní veliká slečna, začala chodit do školky a moc se jí tam líbí. Na mladší sestřičku Barunku (tři měsíce) nežárlí, má ji moc ráda a občas i s něčím pomůže. Co se týče parézy pravé ručičky, tak je na tom moc dobře, cizí na ní nic nepoznají, trošku vázně zevní rotace a bude z ní levák, ale to je tak asi všecho :-) Největší novinkou asi je, že už nemusíme cvičit Vojtovku. Cvičíme občas jen na balonech a formou hry. Všem přejeme hodně sil do boje s tímto poporodním poraněním.
............................................................
http://pareza-brachialniho-plexu.mypage.cz/
- nově vytvořené webové stránky, které zpřehledňují a slučují informace, které jsme tu za více než rok společně nashromáždili.
Milé maminky, aktualizuji článek. Po několika měsících jsem mezi vás zase zavítala, všem se moc omlouvám, myslela jsem si, že je diskuze ,,mrtvá,, , chodilo mi totiž při každém příspěvku avízo na mail, to mi od té doby nepřišlo, tak jsem si myslela, že se tu nic neděje. Navíc jsme se s naším klubíkem mamin miminek narozených v lednu přestěhovali na facebook...
K mojí holčičce Lindě a její paréze:
Lindě je přesně rok a půl. Na rehabilitace do Olomouce jezdíme jednou za čtrnáct dní, až tři týdny. Cvičíme dvakrát denně. Ručička se moc spravila, odhaduji tak na 80%. Cizí člověk na ní nic nepozná. Dokáže s ní cokoli i ji dát úplně nad hlavu a tak s ní manipulovat (třeba něco podávat... jediné, co nás pořád trápí je, že stále vázně zevní rotace, špatně se jí tak dává ruka do pusy (takže ji při jídle nepoužívá a jí levou, nabírá, a napichuje), maluje taky levou, protože nedokáže pastelku udržet ve správné poloze, točí se jí pořád bokem. Vůbec zdravou ručku častěji upředňostnuje při manipulaci s předměty nebo při jejich podávání. Na druhou stranu, jemná motorika dlaně a prstů ,,nemocné ručky,, je dle mého názoru lepší než té zdravé, je to těžké popsat, ale třeba s ní vybírá hrášky z lusku, šroubuje krém, zdravou si jen drží tubičku... Pak je to vidět trochu při chůzi a vždycky když běží. Zdavá ruka se pohybuje spontálně různě od těla, do boku, dopředu a nemocná jen plandá podél těla a stáčí se do vnitřní rotace. Je to toho určitě ještě spousta, ale v globálu jsem s Lindiným stavem spokojená a věřím, že se to bude nadále zlepšovat, jen už to nepůjde tak rychle jak tomu bylo do jejího 1 roku.
Co se týče celkového psychomorického vývoje, tak je Linda spíš před svými vrstevníky. Krásně mluví umí spoustu slov, odhadem určitě 50 a víc, umí říkat i těžší slova jako mašinka, Pepina, vysloví krásně ,,nůž,, myš,,. Některá slova skloňuje a zdrobňuje a pak i slova spojuje ,, maminko pojť,, Jinak po motorické stránce umí všechno, s jisotou běhá, šplná všude možně, přisune si židli a už je na okně.., dá si nožku až skoro nad hlavu a tak nám vylézá z postýlky... Je to pěkné šídlo a nezbeda, dokáže se pěkně vztekat, ale taky se tulit, mazlit a dávat pusinky. Je šťastné dítko, kterému nic nechybí a s ničím nemá problém, je prostě skvělá a dělá mi velkou radost :-) Já už jsem taky v klidu a v pohodě, a můžu s klidem říct že si konečně plnými doušky užívám bezproblémové mateřství.
Holky přeju vám všem, abyste se svými dětmi také všechno zvládli a nad parézou zvítězili. Pro někoho to bude snadné, pro někoho těžší, ale snad i díky této diskuzi a konzultaci problému s těmi, co mají stejné trápení vám v tom pomůže.
Pokud by mě chtěl někdo kontaktovat osobně, napíšu kontakt, ráda vám poradím, zodpovím otázky a pomůžu překonat těžké období. Ráda se podělím o svoje zkušenosti a všem moc děkuju za jejich příspěvky
Můj e-mail: petr.kovarda@seznam.cz
naše webové album: http://picasaweb.google.cz/petraalindicka
Vaše Petra a LIndička
-------------------------------------------------------------------------------------
Paréza brachiálního plexu - poporodní obrna ručičky
Maminky, chci Vás tímto poprosit o jakékoli informace, rady, příběhy ...
Mám tři a půl měsíční dceru Lindu, která má v důsledku porodu koncem pánevním obrněnou soustavu nervů horního typu na pravé ručce. Od narození jezdíme 1x týdně na rehabilitace a 4x denně cvičeme Vojtovou metodou. Před třemi týdny jsme začali místo do Vyškova jezdit na rehabky do rehabilitačního centra Corpus v Olomouci, protože pod vedením Vyškovské rehab. sestry, která neměla s tímto problémem větší zkušenosti, se hybnost ručky i motorika celého těla nevyvíjela, tak jak má - nebyl tam takový pokrok, jaký by měl být. Můžu říct, že jsem se s tím doposud ještě nějak nevyrovnala a pořád se nemůžu zbavit myšlenek na to co bude s mojí Lindičkou dál, jesli bude mít následky .... Byla bych moc ráda, kdyby se se mnou nějaká dobrá důše podělila o zkušenosti např. kdy vaše miminko začalo ručku zvedat, kdy ohýbat, zda byly problémy s držením hlavičky, posazováním, lezením a chození. Jak jste na tom byly vy psychicky.
Linda už ručku zvedá cca 5 cm nad podložku, jenže při tom hodně používá prsní sval(jestli si to dobře pamatuju, jmenuje se pektoralis) a dává ručku stále hodně do vnítřní rodtace. Od těla ji dá cca 30stupňů. Loket zatím neohne. Měla problémy i s celkovým držením těla a hlavičky, preferovala pořád jednu stranu - té zdavé ručky, byl boj ji donutit spát na druhé straně (to už se nám ale cca měsíc celkem daří) Zvedala hodně postižené ramínko k hlavice ke krku, to už se taky trošku zlepšilo, ale sem tam to dělá pořád. Když si ji položím na podložku, postižené ramínko z ní zvedá neleží jakoby pěkně nacelé ploše zádíček, což by neměla. Ale jinak je osa těla v rovině - to dokáže až od cvičnení v Olomouci.
Budu ráda za každý příspěvek, který sem napíšete.
In reply to Milé maminky, Vaše by terezka23
Ahojky, když jsem si četla tvé řádky, byla jsem úplně zaskočená. Matýsek bude mít 27.1. 10 měsíců,ale teprve asi tři týdny ani ne se pokouší o plazen.Neuroložka mi však řekla, že jsme přesně podle tabulet, no a i ten první byl maličký pecivál, tak jsem to neřešila ani teď. Jste strašně strašně šikovní, vůbec se netrap rotací, to určitě doženete. Máš veliké štěstí, že začal maličký tak brzy lézt, díky tomu vám ručka pěkně sílí a už toho tolik umíte. Já matýska pořád nutím ručku zvedat,ale je fakt, že zatím nemá potřebu zvedat vysoko ani tu zdravou, jiné to bude nejspíše jak se začne o něco zvedat nebo tak,ale to si snad projdeme lezením a získáme sílu. Jsem fakt zaskočena vašemi dovednostmi. I když u nás je rotace zase kapku fajn, sá si do pusinky dudlíček , nebo, když mu dám něco na papání, tak si to krásně do pusiniy strčí tak jak má. Otáčí zápěstím, když má hračku, ale když se něčeho bojí dává ručku do vnitřní rotace, jako obranný mechanismus, je to tomu tělíčku asi už vlastní. Jinak máme taky na ramínku tejp, přivezla jsem si ho z lázní a už mi jej jednou předělávala paní v Brně. Máme ho přes ramínko k lopatce a od krčku k ramínku. Hodně totiž prcek při hře nebo i celkově zapojuje hlavně ramínko, ale to mi na rehabilitaci doktor vysvětlil, že to je normální, protože zapojuje svalíky, které jsou silnější a vše se cvičením srovná. Když totiž leží na zádečkách, tak má tělíčko přesně jak má být. Na emg jsem byla poprvé s prckem v Praze ve třech měsících, to jste si proši celkem brzy. No musím říci, že máte nejspíše kvalitní a zodpovědnou neuroložku, protože tady v Brně se o nějaké možnosti operace vůbec nevědělo. Jinak lázně máme za sebou a vřele doporučuji, jak už jsem níže psala, obvolej si to a jednej ústně, určitě si je domluvíš dříve. Já byla v Janských lázních a vím, že tam berou malé děti - nám bylo čerstvých 7 měsíců. Dokonce říkala doktorka, že očekávají nárust maličkých dětí. Jo a na zádech taky ještě cvičíme, dokonce i v lázních to tak bylo. Bok, záda a kolínka. Záda jsou prý taky důležité, řekl doslova,aby jsem se snažila v těchto polohách udržet malého co nejdéle, že jsou důležité, náš terapeut měl vysokoškolské vzdělání, tak snad věděl, proč mi to říká. Při cvičení na zádech kontrolujeme,aby vždy zabral hlavičkou a prsty u ruky šly za palcem. Matýsek mi teď poslední dny strašně pláče, řekla bych až hystericky,ale je to nejspíše tím, že se mu tlačí dva zoubky najednou, tak jej cvičení hodně provokuje a dráždí, nevím. No v každém případě jste na tom dle mého názoru výborně. Jak často ještě vojtuješ? Myslela jsem, že jak začne malej lézt, tak to bude už míň. No na elektroléčbu chodím už dva měsíce denně, no o vánocích bylo zavřeno. Je to pro mě úleva hlavně skrz to, že vynechám jedno cvičení,ale měla jsem zato, že jak Maty poleze, tak už tam chodit nebudu. Vidím, že mu ručka pěkně sílí už plazením, natož jak poleze. Jinak na vzhled není rozdíl, obě jsou pěkně buclaté. V lázních jsem viděla holčičku s parézou, uměla dát ručku nad hlavu bez problémů,ale měla ji asi o 3 cm kratší a bylo to vidět, byla jsem z toho hrozně vyděšená,ale terapeut mi řekl, že musela mít nějaký nervík asi přetržený a bohužel se nevyléčil, u nás k přetržení nedošlo, stejně tak u vás, jinak by jsme si operací prošli.
In reply to Ahojky, když jsem si četla by strazkova
Ahoj,
máme stále cvičit 3 - 4 denně, cvičíme pod dohledem paní, která má VŠ vzdělání. Ale poslední dobou mě na ni zaráží, že si vůbec nepamatuje, jaké cviky cvičíme a chce mě učit nový,který už znám, jen malého v něm prostě neudržím. Mám na mysli kolínka. To se opravdu nedá, my se vyloženě rveme, pak jsem naštvaná na sebe i na malého, oba dva zpocení. Já mu chci pomoct. A pak když vidím, že jsem mu i udělala nějakou modřinu, štve mě to, nechci mu ubližovat. Takže cvičíme záda, bok, ždímák a závěs. Naše sestra nám stále poukazuje, jak je důležité, aby malý zabral bříškem. Že pokud nebude mít silné bříško, nebudou správně pracovat svaly. Ty záda ráda cvičím, to s ním není tolik rvačka a nejvíce na tom vidím, jak zabírá. Už si kolikrát říkám, že bych přešla k někomu jinému, jen si dodat odvahu. Ona ví, že se s ním u cvičení dost peru, ale ona mi stále říká, že bude hůř a že si ho musím spacifikovat. Ale jak? Myslím, si, že existují i jiné úchopy, než které mi ukázala ona. Ta paní, co vím, tak tu vojtovku cvičí tak rok a půl, školu si dodělávala. Takže nemá podle mě moc zkušeností.Je pravda, že malý je šikovný, ale tak nějak tajně toužím po změně.
Teď bohužel nesmíme cvičit, malý má zanět průdušek. Minimálně 14 dní, co bude brát antibiotika. No a to máme jít v pátek na kontrolu k neuroložce. Ach jo.
Co se týče psychomotorického vývoje malého, on je fakt číslo. Neposedí a neposedí. Všechno ho strašně zajímá. Televize, notebook, mobily, ovladač, to je prostě jeho. Když vařím, vytahuje mi z linky nádobí. I troubu se snaží otevřít. Zavěsí se na dvířka a snaží se je celou váhou otevřít.Z konferaku pořád něco shazuje. On jakoby by tušil, že je to takhle správně a že ručičku nejen že musí protahovat a taky posilovat lezením. Když ho krmím ve stoličce, nebude sedět, musí stát, aby lépe viděl. To už jsem z něj ale na prášky. Bydlíme v takové chaloupce, kde dveře mají níže kliky, už ví, na co jsou a umí za ní zatáhnout a otevřít dveře. Pořád něčím překvapuje.
Ona je velký neposeda, tahá za vlasy, štípe a když něco chce, umí se pěkně projevit.
Malý se začal plazit v pěti a půl měsících, ale tím stylem, že tu špatnou ručičku jen posouval před sebe a nedokázal se o ní zapřít, aby popošel. Asi o měsíc později začal i zapojovat druhou, ale šlo dost vidět, že to spíše táhne ta druhá. A asi o měsíc se to zdokonalilo tak, že rozdíl mezi ručičkama nešel poznat.
Zubečky vás trápí, Jaroušek to snáší dobře, akorát trpí průjmama.
Z toho zkracování mám dost velký strach, rehabka mi říká, že se ty svaly zkracujou, proto se musí protahovat. Na tom tejpování mi ukazovali jakousi disociaci. To kvůli jakési blance v předloktí. Že zatuhuje, když malý to předloktí nerotuje. TZN. že mezi rukama propírám obě kosti, co jsou v přeloktí.
Nezoufej, že se malý začíná až teď plazit, každé děťátko je jiné a na každého vojtovka působí jinak. A když i paní doktorka říkala, že je to v normě, tak už proto.
O ty lázně se začnu více starat. Mějte se, přeji hodně úspěchů u cvičení a my se jdeme léčit, i já na tom nejsem zrovna vítězně. Terka
In reply to Ahoj, máme stále cvičit 3 by terezka23
Ahojky,jo jo kolínka, vím o čem mluvíš. Moje rehabka mi řekla, že když je opravdu problém jej udržet ( někdy se pere ví, někdy je to lepší), je pak lepší udělat krok zpět a zacvičit po staru, prostě bez kolen, což takhle praktikuji a jde nám to. Někdy si sama volím zda jej dám do závěsu nebo bok. Střídám prostě vše co znám podle momentálního stavu. Matýsek někdy, když je cvik pořád stejný už nereaguje, tak jej musím pár dní cvičit po staru nebo nahradit. Sama rehabka mi řekla, že s ním už cvičím tolik, že určitě poznám, kdy je třeba volit jaké cvičení. Teď cvičím už dva měsíce přesně tak, jak mě vedl terapeut v lázních, říkal, že důležité je posílit lopatku, jak bude dostatečně silná, ručka toho zvládne hodně. No břišní svaly pro parézu? Nevím, myslela jsem, že je důležité hlavně zádové svalstvo,ale asi je to vše nějak propojeno. Musím letět, maličký je zase vzhůru, bože ty zuby.....ještě napíšu víc,pa K.
In reply to Ahojky,jo jo kolínka, vím by strazkova
Dalo by se říct, že jsem ty kolínka možná cvičila jen týden v kuse, pak už se to nedalo. Ještě jsem zapomněla dodat, že taky cvičím jen tu lopatku, bez kolen, proto ten závěs, aby cvičilo i bříško a zadeček. Říká se tomu model pro horní končetinu nebo tak nějak, ten cvičíme od narození. Lopatka cvičí krásně, vystoupne a pohybuje s ní, ale musím protáhnout hlavičku, aby šlo něco vidět. Závěs je podle mě takový nepříjemný cvik, já ho nemám moc ráda. I když si zase hlavičku protáhnu, cvičí taky pěkně. Ale mi se ten cvik moc nelíbí, to jsou lepší ty kolínka, jenže to ho neudržím. Ještě jak jsme cvičili v Kopřivnici, tam rehabka kladla na důraz tomu, jak s dítětem manipuluji, učila mě malého správně nabalovat a chovat. Že prý když bude zaklánět hlavičku, nebudou správně pracovat břišní svaly a stav se nebude zlepšovat, jak by třeba mohl. V Kopřivnici se mi to cvičení líbilo, ale paní šla na nemocenskou, protože byla těhotná, a tak jsme museli přejít.
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Jsem to asi špatně napsala, závěs necvičíme od narození, ale jen ten model pro horní končetinu, což pak přešlo v rexlexní plazení a potom závěs s modelem pro horní končetinu a nakonec v kolínka. Ale ty neudržím, tak proto závěs a aby cvičila i lopatka, tak cvičím ten model pro horní končetinu. To je sice fajn a jsme tomu rádi, že malý leze po čtyřech, ale vy se k tomu dřív nebo později taky dopracujete. My možná budeme mít ručičku trošku silnější. Nás trápí to, že Jaroušek ručičku špatně vytáčí. Třeba když je v kleku a hraje si, drží ručičku skrčenou a stočenou u těla. Sice ji dost zapojuje, vidět to jde. Neumí otáčet předloktí. A hračky bere vrchem a má problém se s čímkoliv trefit do pusinky, ale ručičkou ani ne. Je pravda, že po tom tejpování občas Jaroušek vezme hračku z boku. Rameno má taky trošku spadlé. Každý to má opravdu jiné. Někdo řekne, že tady lamentuji s nějakou rotací, ale to jak tady píšete se spravuje nejhůř.
Paréza brachiálního plexu - poporodní obrna ručičky
Maminky, chci Vás tímto poprosit o jakékoli informace, rady, příběhy ...
Mám tři a půl měsíční dceru Lindu, která má v důsledku porodu koncem pánevním obrněnou soustavu nervů horního typu na pravé ručce. Od narození jezdíme 1x týdně na rehabilitace a 4x denně cvičeme Vojtovou metodou. Před třemi týdny jsme začali místo do Vyškova jezdit na rehabky do rehabilitačního centra Corpus v Olomouci, protože pod vedením Vyškovské rehab. sestry, která neměla s tímto problémem větší zkušenosti, se hybnost ručky i motorika celého těla nevyvíjela, tak jak má - nebyl tam takový pokrok, jaký by měl být. Můžu říct, že jsem se s tím doposud ještě nějak nevyrovnala a pořád se nemůžu zbavit myšlenek na to co bude s mojí Lindičkou dál, jesli bude mít následky .... Byla bych moc ráda, kdyby se se mnou nějaká dobrá důše podělila o zkušenosti např. kdy vaše miminko začalo ručku zvedat, kdy ohýbat, zda byly problémy s držením hlavičky, posazováním, lezením a chození. Jak jste na tom byly vy psychicky.
Linda už ručku zvedá cca 5 cm nad podložku, jenže při tom hodně používá prsní sval(jestli si to dobře pamatuju, jmenuje se pektoralis) a dává ručku stále hodně do vnítřní rodtace. Od těla ji dá cca 30stupňů. Loket zatím neohne. Měla problémy i s celkovým držením těla a hlavičky, preferovala pořád jednu stranu - té zdavé ručky, byl boj ji donutit spát na druhé straně (to už se nám ale cca měsíc celkem daří) Zvedala hodně postižené ramínko k hlavice ke krku, to už se taky trošku zlepšilo, ale sem tam to dělá pořád. Když si ji položím na podložku, postižené ramínko z ní zvedá neleží jakoby pěkně nacelé ploše zádíček, což by neměla. Ale jinak je osa těla v rovině - to dokáže až od cvičnení v Olomouci.
Budu ráda za každý příspěvek, který sem napíšete.
Ahoj Lednovečky :a: . Nejen pro ty, které zajímal průběh mého porodu vkládám odkaz http://www.mojetehotenstvi.cz/muj-porod-koncem-panevnim. Omlouvám se za spoždění. :cc):
Moc děkujeme za gratulece, které jste napsali na http://www.mojetehotenstvi.cz/petralinda#comment-936835 Mrkněte se tam, napsala jsem tam něco málo k porodu. :a:
Ahoj ledňáčci, :a:
musím Vám napsat, co se mi včera stalo a musím se přiznat, že jsem z hoto celkem dost zmatená. V minulé poradně mně doktor řekl, že mám vysatit magnézko, které beru na tvrdnutí břicha už od 20. tt (6 tabletek denně). Tak jsem od pondělka snížila denní dávku na tři a ve středu vzala poslední tabletku ráno, jakože vysadím. To jste neviděli ten hukot v noci. Od dvou hodin až do pěti do rána jsem měla tvrdnutí nepravidelně v rozmezí pěti až patnácti minut a pěkně silné, ale ne bolestivé. Byla jsem z toho pěkně vyhukaná a přemýšlela, že probudím manžela a pojedeme. K ránu se to trošku zlepšovalo a vzhledem k tomu, že jsem měla jít do poradny a na CTG, tak jsem vydržela. V poradně můj gynekolog nebyl a záskok po vyšetření konstatoval, že mám ještě celý čípek. A díval se na mně, jako že si to o tom tvrdnutí vymýšlím. Byli jsme odeslání na CTG do nemocnice a za tu půl hodinku čtyři kontrakce o síle 70. Sestra na CTG jen konstatovala: "Jestli si vás tady pan doktor nebude chtít s těma kopcama (kontrakce dělali na křivce kopečky)nechat. " Ten druhý údaj týkající mimča, nevím přesně co měří byl v pořádku pořád mezi 145 -155. Pak jsme se přesunuli do čekárny a po malé chvilce přišla sestra, dala mi průkazku a to bylo vše. Nemocničního doktora jsme ani neviděli. Tak jsme tedy vykulení jeli domů. Každopádně jsem zase začala brát magnézko, dnešní noc už byla celkem v klidu a příští týden se poradím s mým doktorem, doufám, že už tam bude. Omlouvám se za tak dlouhý článek, já jsem to musela ze sebe dostat. :a:
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
