Můj porod koncem pánevním
Můj spontální porod koncem pánevním :||):
Ahoj kočky, konečně jsem se dostala k tomu, abych vám popsala svůj porod. Lindička se narodila 28.12.2008 (o dvanáct dní dříve) v 23:05, vážila 2550g a měřila 47cm.
Všechno to začalo v neděli 28.12. v 9:00 hodin ráno, kdy mi v krásném ranním spánku praskla voda. To bylo ale povzdvižení ... seskočila jsem z postele a volala na manžela, který taky ještě spal jak dřevo, aby mi podal ručník. Ten zmateně otvíral skříň, tam kde ručníky nejsou :!k: , trefil se chudák až napodruhé :!k: Naházela jsem ještě pár věcí do tašky do porodnice, rozloučili jsme se s pesanem a s mamkou a jeli jsme. Do porodnice jsem dorazili kolem 10:15, sepsali se mnou porodopis, nabrali krev a napojili mě na monitor. Podle vyšetření byla malá malá stále koncem pánevním, já jsem necítila žádné bolestivé kontrakce, jen obvyklé tvrdnutí břicha. Na monitoru byly kontrakce po cca sedmi minuách. Po odpojení z monitoru mě čekal ještě ultrazvuk. Protože mi doktor necelý týden před porodem naměřil, že má malá hlavičku velikou jak ve 40. tt a váží 3500g, myslela jsem si, že se to jen potvrdí a půjde se na císaře ještě vzhledem k tomu, že jsem malá rodička, měřím 154cm. To jsem se ale zatraceně spletla. Mladý doktůkek navážil Lindu na 2900g a sám z toho byl trochu zmatený, když si přečetl v průkazce naprosto jiné údaje. Řekla jsem mu, že bych rači podstoupila císaře, že rači budu riskovat svoje zdraví, než zdraví miminka. Nijak se k tomu nevyjádřil. Přesunuli nás manžem na pokoj a my jsme jen z dálky slyšeli, jak por. asistentka telefonuje jinému doktorovi, co to tady mají za případ a že potřebují konzultaci. To bylo kolem 13:00, bolesti jsem necítila, pustili jsme si s manželem televizi a odpočívali. Měla jsem hlad jak vlk, ale jídlo mi zakázali a zrovna jak na potvoru v telce bylo něco o vaření, tak jsem u toho slintala :hu: . Mladý doktor mi řekl, že to půjde pomalu, že mi nebudou dávat nic na urychlení, že je to v tomto případě nežádoucí. Asi kolem druhé dorazil zástupce primáře (to byl ten na mě přivolaný doktor), vyšetřil mě, byla jsem otevřená jen pro prst a bolesti taky zatím žádné. Takže od příjezdu se vůbec nic nezměnilo. Jen voda stále odtíkala. Pak se dlouho nic nedělo, až tak kolem 16:00 mi začali slabé kontrakce, zhruba v tom čase zase přišel zást. primáře. Vyšetřil mě a konstatoval, že nic nového a pak mi asi udělal Hamiltona. Po chvilce jsem měla krev na vložce a to celkem dost, až jsem se toho lekla. Por. asistentka nás uklidnila, že je to normálka. Kolem šesté se to začalo celkem rozjíždět, bolesti byly po cca 5 minutách a dali se v pohodě snést, voda stále odtékala. V sedm se měnili por. asistentky, ta nová mi pořád dokola říkala, že musím odpočívat, pokud možno spát, že to bude dlouho trvat, abych pak měla sílu, kdyby se rodilo spontálně. Kontrakce už byly celkem silné, ale stále po pěti min., tak odpočívat moc nešlo, ležet ještě ano. Před osmou jsme s manželem ještě vtipkovali, na co se budeme dívat. Nakonec zvítězil Karlík a továrna na čokoládu. Pamatuju si jen tak první půlhodinku, pak už jsem nemohla ani ležet, bolesti mi šli i do zad. Jakokdyby se mi to střídalo, jedna kontrakce s bolestí v podbřišku, druhá křížová. V té chvíli pro mně přišel zast. primáře, že se jde znova na ultrazvuk. Cestou jsem viděla jinou rodičku, kterou právě přijali, už celkem hekala. Por. asistentka vtipkovala, která porodíme dřív. Před ultrazvukem jsem byla otevřená na šest prstů. Na ultrazvuku, jsem se mu při každé kontrakci svíjela, byl ohleduplný, vždycky čekal, až to kontrakce přestane. Měřil pořád dokola hlavičku a stehení kost, vždycky mu to potrvdilo váhu kolem 2900g. Bylo rozhodnuto, že to půjde přirozeně. To už jsem byla v takové fázi, že jsem nebyla schopná sebemenšího odporu a boje za císaře. Intervaly mezi kontrakcemi se postupně zkracovali a kolem desáté nás přesunuli na por. sál. Oba přítomní doktoři i por. asistentka mě podporovali a lichotili, jak to dobře snáším a jak je porod dobře rozjetý. V té době pomalu začínal šrumec okolo druhé rodičky, která fakt začala předbíhat. :!k: Já jsem začala mít už ty pravé drsné bolesti asi po minutě. Zást. primáře mě našteloval do porodnického lehátka a řekl, že ještě nesmím tlačit. Po chviličce mě to ale už začínalo nutit tlačit. :spid: Manžel stál u mě, opkaoval, ať ještě netlačím a jak mě má pomoct. Nechtěla jsem ani, aby mě držel za ruku, potřebovala jsem se soustředit jen sama na sebe a na to co bude. Doktoři pořdád nikde, manžel už byl na infarkt, že mu tam porodím a já už jsem křičela při kontrakcích. Ani ne tak bolestí, ale spíš abych na sebe upozornila, že jako už rodím ... kde ste všichni. Pak během vteřinky mi u hlavy stál mladý doktor, ve spod zástupce primáře, por. asistentka a ještě jedna ženská, která byla z týmu dětských doktorů, kteří byly nachystaní na Lindu v jiné místnosti, protože bylo větší riziko komplikací, co se týče přidušení a tak. Manžela vyhnali na chvíli ven, ptotože se ani něměl kam vejít, dostala jsem rázné instrukce, co mám dělat a šlo se na to. Během dvou kontrakcí byla malá na světě. Hned ji odnesli vedle a po pár vteřinách jsem uslyšela, jak pláče. Trochu si lokla vody, tak hned neplakala, až jí to odsáli. Vedle už čekal manžel, který vyfotil jen dvě fotky mobilem, protože foťák ve zmatku zapomněl u mě na sále. :!k: Celou dobu mi moc pomáhal mladý doktor, který mi opakoval do ucha příkazy zástupce primáře a povzbuzoval mě. Po pár minutkách mi malou donesli jen na pár vteřin celou zabalenou, vyfotili nás do dětského pasu a hned ji odnesli. Ani mi ji nedali k prsu, což mě dost mrzelo, ani jsem si ji nestačila prohlídnout. Bylo mi ale vysvětleno, že byl pro ni porod extrémě náročný a že musí do inkubátoru. Pak došlo na šití, měl mě šít mladý, ale lekl se toho jak jsem byla potrhaná, tak se nakonec domluvil se zástupcem pri., že mě zašije on. Celou dobu u toho tomu mladému nadával, že tam nemají pořádnou velkou jehlu a cosi kdesi. Šití nebylo příjemné, ale dalo se to vydržet. Když to doposud shrnu, tak až na tu půl hodinku největších bolestí a ty nervy, abych všechno zvládla a malé se nic nestalo, to bylo celkem v pohodě. Po dvou hodinách na sále, kdy jsem se začínala kroutit bolestmi ze šití, došlo na sprchu a přesun za pomocí por. asistentky a manže na pokoj šestineděli. V té chvíli už mi bylo dost mizerně, ztratila jsem asi dost krve, měla jsem hodně nízký tlak, tak tak jsem se jí tam nevyvrátila. Uložili mě do postele, dali anitbiotika kůli rozsáhlému šití a algifen proti bolesti. Tato noc byla nejhorší v mém životě, tak strašně mě bolelo šití a svaly na nohou, že jsem nemohla pořádně ležet natoš spát. Když sem se pohla, tak jsem cítila jak ze mě teče krev, která mě pak prosakovala i do postele. Ráno na mě přišli dvě sestry, převlíkli mi postel a odvedli mě do sprchy, každá za jedno rameno. Tam mě museli říkat, co mám dělat a pomáhat mi. Byla jsem uplně mimo, skoro jsem je nevnímala. Ráno mi ještě oznámili, že má malá zlomenou klíční kost na jedné ručce a obrněný nerv na druhé, takže s ní nehýbe, což mě taky moc nepřidalo. Celý den po porodu mám jak v mlze. Večer už mi bylo trošku líp, tak mi dali malou, když jsem k ní vstávala, tak se mi vždycky strašně motala hlava, když jsem ležela bylo dobře. Obrněná ručka byla jak mrtvá, hýbala jen prstíky na ruce a slabě uchopovala. Byla taková malušenká a slabounká. Na noc mi ji zase vzali, abych se konečně vyspala. Další den už bylo zase o něco líp, ale byla jsem pořád slabá jak moucha.
Proti té ukrutné nepřestávající bolesti a slabosti trvající noc a den po porodu byl porod naprostá brnkačka. Je asi hloupost přemýšlet, co by bylo, kdyby mi uděli toho císaře .... coby, kdyby. Určitě by Linda neměla zlomenou klíční kost a parézu ručky, která bude vyžadovat minimálně rok rehabilitace a musíme 4x denně cvičit doma Vojtovou metodou. :spid: Já bych asi měla pěknou jizvu na břichu, místo té hrůzy na prde..., která mě trápí ještě teď :spid: (tři týdny po porodu) Na druhou stranu, je to asi potřeba brát tak jak to je. Mělo to tak být, tak co už, musíme se s tím poprat. Hlavně, aby se ručka brzy stala normálně pohybující. :dance: Doktoři nemohli vědět, že spontální porod bude mít v mém případě takové následky. :jawdrop:
Děkuji všem, co vydrželi a dočetli se až sem. Omlouvám se za ten poslední odstavec, ale musela jsem si vyventilovat svoje pocity. :a:
No je to síla, já jsem v 36tt a taky mám malou otočenou KP, takže nevím, co mě bude čekat, moje dr. říká císařský řez a v nemocnici jsou pro přirozený porod, já mám do toho velké problémy s pánví, tak uvidíme.
Jinak holky - smekám a přeju hlavně zdraví.
ahojka predem ti gratuluju k holicce, u me to bylo to samy ze mama byla koncem panevnim sem se dozvedela v 32 tt kdyz sem byla na osvech se srdickem od jinyho dr nez sem chodila moje dr mi to oznamila az kdyz sem byla ve 40 tt a propoustela me do porodnice kde mi oznamili ze mi udelaji cisare, jeste den pred porodem mi to potvrdili ale druhy den kdyz mi malou vyvolavali kvuli vysokymu tlaku mi primar oznamil ze to skusime porodit klasickou cestou ze porodni cesty sou v pripravevy a ze pri my vysce 190 se to zvladne v pohode no koukala :jawdrop: :jawdrop: sem na nej jak na blazna ze ostatni mi rikali cisar a primar ze to zvladnem normalne no mela sem co delat abych mu tam neco nerekla, a kdyz sem potom videla jak mi malou tahali za telicko ze me ven tak sem mela co delat abych se nerozbrecela,ale nastesti mala je v poradku aspon doufam . a ja si na zadek nemohla poradne sednout 3 mesoce po porodu a to me jen nastrihli a nejakej sex uz vubec . takze holky at ste obe v poradku co nejsriv :j)
Tak ti teda povím,že vzhledem ke tvé výšce tohle snad mohli předpokládat,konec pánevní není jednoduchý pro větší rodičku,natož pro drobka jako jsi ty a pokud jsi hubená tak to vůbec nechápu,ale držím palečky at vám vše dobře dopadne a malá se brzo uzdraví a ty také,mě to čeká za necelé dva týdny,ale já to mám hlavičkou,navíc už jsem jednou rodila,taky jsem hodně zkusila ale proti tobě je to máček.
Holka,ty jsi si teda zkusila.Hlavně,že už to máš za sebou.Ted už bude všechno jenom lepší a lepší.Já jsem skoro 3 týdny po porodu a jizva po císaři mě taky pořád bolí.To si asi nevybereš co je lepší.Přeju vám hodně zdravíčka a at je Lindička brzo fit. :a:
Napiš mi,v který nemocnici jsi rodila? :sick:
In reply to Napiš mi,v který nemocnici by koniprd
Ahojky, rodila jsem ve Vyškově. Až na to špatné rozhodnutí doktorů jsem tam byla se vším moc spokojená. :a:
In reply to Ahojky, rodila jsem ve by petralinda
ahojky, ja take rodila ve vyskove a take jsem byla strasne moc spokojena. muj porod byl ok a malicka taky. snad se vam rucenky brzy uzdravi! hodne zdravi vam preji :a: :h:
a muzu se zeptat?... ty jsi z Vyskova?
In reply to ahojky, ja take rodila ve by Pavčík
Ahoj Pavčíku. Jsem ze Senetářova, to je směrem na Drnovice na rozhraní okresů Blansko a Vyškov. Máme to do Vyškova cca 20 min autem. :a: :k:
:n: Nechápu jak v dnešní době nechají doktoři někoho rodit normálně,když má mimčo koncem pánevním :n: Je u toho tolik rizik,víc než při císaři.Moje teta taky rodila normálně,i když byl malej hlavou nahoru,pak se mu přiškrtila někde hlavička a dneska je mentální :r: ,zaplat pánbů,že u vás je to ,,jen,,zlomená klíční kost,snad se to brzo zahojí.Ti doktoři jsou pěkní debilové :spid: :spid: :spid: ,já si u nás aspon mohla vybrat,taky jsem měla malou hlavou nahoru :a:
no musím uznat,že jsi to tedy neměla jednoduché,hlavně poctivě cvičit,i když bude plakat,ať je to zase dobré,a nemysli si,jak píšeš krásnou jizvu po císaři-ten je taky na prd,bolí to a o mim se taky nejsi schopná hned postarat,po pokoji chodíš jak stará žebračka,ale mimča nás naštěstí drží nad vodou.Tak ať už je to teď u vás je a jen dobré
In reply to no musím uznat,že jsi to by Peterson
Máš pravdu, vím jak je císař náročný, švagrová ho měla, takže jsem veděla, co by mě případně čekalo. Rači jsem chtěla riziko podstoupit sama, než tomu vystavit Lindu. Nakonec jsme si zobly obě. Při císaři by byla alespoň ona v pohodě. S tou jizvou jsem to myslela s nadsázkou, ale kdybyste věděli co mám tam dole za hrůzu, mám tam takové hrby a prohlubně. Jsem zvedavá, co mi na to řekne gynekolog při kontrole po šestinedělí. Na sex si určitě ještě pěkně dlouho netroufnu.
Ahojky, teda klobou dolů holky jak jste to zvládly :one: , bolesti přejdou a časem na ně úplně zapomeneš. Přeji oběma hodně zdravíčka a ať malá Linduška krásně roste. :girl: :a:
Ahojky Peťi, jste šikulky, že jste to zvládli....já rodila normálně, ale krve jsem ztratila mraky, že jak jsem se měla jít ospršit, tak jsem tam sebou křápla :00: , tak si dovedu představit jak hrozně jsi se cítila, ale zvládla jsi všechno na jedničku a malá bude v pořádku a to je to nejdůležitější :one: Ještě jednou moc gratuluji a ať malá roste jen ajen do krásy a hlavně ať je zdravoučká :h:
Ahojky, jste obě dvě moc statečné! Držíme vám pěstičky, ať je brzy všechno v pořádku a Linda hezky roste a dělá samou radost :k:
Obě volby mají svoje pro a proti.Vím,že bych měla ze spont. porodu velký strach.Zvládli jste to super!Ta ručička se určitě krásně spraví,nervy mají úžasnou schopnost regenerace a malé miminka mají obrovské rezervy.Neříkej si coby kdyby,ber to tak že malá dovedla tu cestu na svět najít sama,ikdyž to měla složitější.Tak to bude asi silná osobnost na kterou budeš moc pyšná.Máte obě můj obdiv.Hodně zdraví a štěstí!!!
Ahojky. Hlavně, že jste holky zdravé, moc gratuluji. Naše Verunka byla taky KP a na císaře jsem musela, u nás by si na to nikdo netroufl rodit normálně i kdybych chtěla. To je to, zvládnout se to dá,ale ty následky. Mohlo být hůř,ale na to nemysli. Ručička bude vpořádku. Ale stejně to nechápu. Jo a mě také odhadli o 800g větsí miminko a malá měla jen 2370 v termínu. Přijde mi, jako by ty děti KP byly menší.
tak to jsi si tedy opravdu užila.No a mě postrčilo v rozhodnutí že budu trvat na císaři pokud se mi mimčo neotočí zpět ,jsem teď 36tt.No jinak jsou to fakt paka nechat riskovat takhle malou i tebe.Měly ti udělat císaře.To tě nenastříhly že jsi se tak potrhala? :? Já jak jsem byla na prohlídce tak asistentka říkala že tam mají jednu doktorku co je na přírodní metodě a ta prý nechce nastřihávat. To mám docela strach.://: Já při prvním porodu byla nastřihnutá a dobrý i když jak ty píšeš jsem taky cítila každý vpich jehly a přišlo mi že tam snad něco vyšívá nebo co.Ale už jsi doma a snad se malá bude dobře a rychle hojit.Je mi líto že si nemůžeš malou užívat jen v klídku ale takový trable.Gratuluju za malou a hodně štěstí
In reply to ty bláho by mawerička
Hlavně po porodu jsem si to pěkně vyžrala, to bych už nikdy nechtěla zažít. Jo, byla jsem nastřižená a potom jsem se ještě natrhla jakoby kolem konečníku. Ještě teď tady sedím na půl prdele a jím ještě pořád v leže na boku. Strašně dlouho mě ty stehy trápily, měla jsem to tam hodně oteklé a k tomu ještě i modřinu. Chodila jsem čtrnáct dní po doma jen v sukni, kalhoty jsem nesnesla, snažila jsem se jizvu pořád větrat a dělala jsem si sedací koupele z dubové kůry - ty jsou super. Teď už je to zlatý, každým dnem se to lepší a hojí. Moc ti držím pěsti, aby se ti miminko otočilo. Pokud se mu zlobidýlku nebude chtít,tak rozhodně bojuj za císaře.
Ty jo to koukám co dokáže ženská vydržet, fakt jste to obě holky zvládly :one: . A snad už to nejhorší máte za sebou. Podle popisu jsi měla pěkný porod, ale ty následky...to je mi moc líto,ale Lindík to určitě zvládne :h:
In reply to Ty jo to koukám co dokáže by Aajka007
Přesně jak píšeš, porod byl fakt celkem pohoda. Následky pro mě a hlavně pro Lindu byly celkem drsné. Taky doufám, že už to nejhorší máme za sebou a teď už nás čekají jen radosti.
In reply to Přesně jak píšeš, porod by petralinda
Moc vám to přeji :h:
Ahoj Péto moc gratuluju k holčičce a jak jste to obě zvládli.Přeji ti at je malá v pořádku i ta ručička.Uplně tě obdivuju.Já jsem v 36tt a jsme taky koncem pánevním,ve středu se jdem ukázat do nemocnice a domluvit si termín císaře.Strašně se bojím ale když čtu co sis tady vytrpěla tak si říkám že snad zlatej císař. :a:
In reply to Ahoj Péto moc gratuluju k by wenndy
Ahoj Wendy, určitě si nech udělat císaře. Císař sice pro tebe nebude žádná výhra, je to operace se vším všudy a taky potom budeš chvilku nepoužitelná a bolavá, ale miminko se vyhne riziku. Na mimčách záleží v první řadě, takže určitě bojuj za císaře, pokud se teda mimi neotočí.
Teda Peťo!!!!!!!!!! Jsi statečná ženská. Tak hlavně, že je malá v pořádku. Můj Daník měl taky zlomenou klíční kost - to se stává docela často. Byl poměrně velký 4,23kg. Tak hlavně ať jste brzy obě ve stoprocentním pořádku!!!!!!!!!Budu Vám držet pěstě a přeju moc moc zdraví a štěstí do dalšího života!!!!!!!!
ahojky ja sem teda jeste neslysela ze by tady nekdo popisoval jak rodil koncem panevnim opravdu sem o tom slysela poprve a sem teda dost prekvapena proc to ty doktori dopustily me to prijde jak tyrani :n: musela sis hodne vytrpet,je mi to fakt moc lito snad budes mit druhej porod prijemnejsi jestli teda budes casem chtit druhy mimco a sem si jista ze bys priste trvala na cisari kdyby se to nedejboze melo opakovat.Preju vam :a: hodne stesti a zdravi,moc si to zaslouzite holky :one:
Blahopřeji k holčičce. Jsi moc statečná. Přeju vám a držím hodně palečky, aby malá byla co nejdříve v pohodě. A do budoucna aby neměla žádné potíže.
Ahojky!!Tak to jste si teda užili. Jsem teď šťastná za císaře,kterého jsem měla taky kvůli prasklé vodě a konce pánevního.Kluk měl ještě pupečník kolem krku a taky byl maličký,hádali mi ho na 2,75 a měl 2,26. Nejspíš by mě taky nechali rodit normálně. :?
ahojky, krasny clanecek,gratuluji k dcerusce:) a jinak me hnedka taky napadlo to same, ze kdybys sla na cisare tak ze by holčička byla uplne fit....a i ty ses nemusela tak trapit...ja na cisari byla a byla to opravdu pohodicka:), ale zase mohla jsi dopadnout i hur...co jsem tady uz cetla, ze malem prisli o zivot atd...hruzy se v tom zdravotnictvi dejou:) tak hodne zdravicka cele tvoji rodine!!!!
ahojky holky, byly jste statečné obě dvě, každý porod čtu a prožívám ho uplně jako bych rodila já, ale vy jste to zvládly na jedničku :one: :dance: tak ať je ručka co nejdřív v pořádku :h: :h: :h:
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Ahoj Petruško a já myslela že napsala mega dlouhý porod.
Ten tvůj jsem přečetla jedním dechem, a ještě teď brečím jak želva. Vzpoměla jsem si na ten svůj, jak mě to strašně bolelo (mimochodem ještě jednou mi nějaký pacient řekne, že má děsné bolesti v kříži tak ho pošlu do pr...., neví co jsou křížové bolesti) a jak mě pořád bolí šití. Musím na Lindičku pořád myslet, doufám, že to Vojtování zabere fakt rychle a bude mít ručku v pořádku. Doktorka mi říkala, že u klíční kosti zas takový problém není. Ale i kdyby byl, tak se to vojtováním spraví. Máš pravdu, nemůžeš myslet na to co kdyby. Třeba by ten císař byl pro vás obě ještě horší.
jsi hodně statečná, žes tohle musela podstoupit a žes to všechno přežila, i když s ublížením na zdraví (vy obě). Ale ublížení na duši u vás není. A to je to hlavní. Já pořád naší natalce říkám tu pohádku aby si ji pamatovala. Pohádku o tom jak na svět přišel andílek, můj andílek - Natalka, jak moc ji miluju a jsem ráda že ji mám.
Držím vám palečky holky moje šikovné.