Slíbený popis porodu koncem pánevním

Rodila jsem ve Vyškově. Až na to špatné rozhodnutí co doktoři učinili, jsem byla s péčí spokojená, všichni i potom na oddělení šestinedělí byli ochotní, vysvětlili, pomohli, poradili. Doufám, že jsem tě moc nevyděsila. Každopádně miminko se ti může do poslední chvilky klidně otočit, tak nezoufej. Pokud se neotočí, tak rozhodně bojuj za císaře. Dávám si to všechno za vinu spíš sobě než doktorům, měla jsem možná jet rodit do Brna, nebo víc bojovat za císaře a nenechat se od doktorů přesvědčit, že to zvládneme. Nevím.

Tak tam určitě rodit nebudu ale nevím jak to chodí tam kde budu rodit já...Určitě to nemysleli zle, holt si mysleli že to zvládnete v pořádku což teda nechápu. Ty za nic přece nemůžeš nejsi doktor. No já bych tam asi dostala hysterický záchvat kdyby mě chtěli nechat rodit normálně. A kdyby se miminku něco stalo tak by se z toho nejspíš složila to tě obdivuju jak jsi statečná. Naštěstí tvá holčička bude brzy v pořádku tak držím palce!

Přesně jak píšeš. Myslela jsem si, že mám císaře jistého, že se v to v dnešní době neriskuje, ale doktoři rozhodli jinak, bohužel. Mohlo být i hůř, jsem nakonec i ráda, že je to tak jak to je a nestalo se něco horšího. To bych si pak vyčítala až do konce života, kdyby se malá třeba přidusila a měla z toho následky v podobě nějakého postižení. To se naštěstí nestalo. Pokud budeme poctivě cvičit, tak je hodně dobrá vyhlídka, že se obrněná ručka rozhýbe jak má. Už po těch třech týdnech, co je na malá na světě. Z toho čtrnáct dní cvičíme, se mi to zdá trošičku lepší. Snad to půjde rychle, malá je moc šikovná. Jen je celkem náročné při tom všem co starání se o malé mimi obnáší, ještě cvičit, ale nemůžu se litovat, ale makat.

holky já vás obdivuju. Taky jsem vojtovku cvičila, ale až od desátýho měsíce. Malá u toho řvala a volnou ručičkou si škubala vlásky. dávala jsem jí na ně ruličky, aby je neohýbala. měla jsem nevy v kýblu, ale je to dobré cvičení. Taky znam maminku, která se na to vyprdla.Ale to neni dobře. cvičte a buďte statečný. přeju hodně sil a posílam pozitivní energii.

My také vojtovku cvičíme, preventivně, protože se malá narodila předčasně, ale je to fakt výborné cvičení, sice u toho miminka pláčou, ale nebolí je to, jenom se jim to zkrátka nelíbí, takže vím, co to obnáší cvičit vojtovku, kojit, starat se o mimi, chce to hlavně pevné nervy a myslet pozitivně!

Cvičit mě někdy i baví, když malá nemá ještě velký hlad (cvičíme vždycky před kojením) tak neřve a nijak jí to cvičení nevadí, tak si to i užijeíváme. Většinou ale začne mít při cvičení hlad a řve a kroutí se mi u toho a hledá do čeho by se zakousla, cucá všechno co jí přijde do cesty. To je pak celkem groteska, donutit jí, aby cvičila tak jak má.