petralinda
petralinda
Ahoj holky, chtěla jsem poprosit ty které se chystají nebo už rodily na Obilňáku, nebo tam chodily na ozvy o radu. Je nutná nějaká registrace, když chci rodit právě v této porodnici?
:a: Ahojky, po delší době vás jdeme pozdravit :°*°: . Změnila jsem nám ikonku (na původní jsem byla ještě s bříškem a s naší fenkou ), tak snad mě s Lindou poznáte a zvyknete si :s: . Jak se máte, co už umí vaše zlatíčka? Linda má skoro ukončených devět měsíců, plazí se, často se houpe na kolíkách, pěkně po čtyřech jí to moc nejde a rozplácává se, klekne si v postýlce, krásně sedí, jde ze sedu na bříško přes kolínka, nebo si to na čtyřech rozmyslí a znovu si sedne. Často si chce i stoupat, to buď jen tak stojí nebo péruje, nakračovat neumí. Je hrozně komunikativní, pořád říká táta a nebo jen tak ,,zpívá,, a pusu skoro celý den nezavře. Má tři zuby, dvě jedničky dole a špičák na hoře. Dnes se mi zbudila z odpoledího spánku s horečkou, měla 39,1, tak jsme dali čípek a bylo všechno OK. Než jsem ji dávala spát tak zase hořela, šahá si neustále na dásnička, šlintá, že bryndáčky nestíhají :spid: , měla 38,7, tak jsem jí na noc dala ještě jeden čípek a zatím hezky spinká. Pokud se to do rána nezlepší, zajdeme k doktorce :*8*: . Nemocná se mi nezdá, tak snad to budou zuby, a ne nic horšího :#o: ( šestá nemoc a podobně ) Nemáte někdo s teplotami při prořezávání zubů zkušenosti? Jak jste si poradili?
:cc): Ahojky, po delší době jsem se konečně dokopala vám napsat a pozdravit vás všechny a vaše mimísky. Jak se máte? Kde ste se dovolenkovali nebo plánujete někam vyrazit? Co už umí vaši broučci? :*[]:
Lindičce už táhne na osmý měsíc, je to strašně ukecaná a zvědavá ženská, umí se přetočit z bříška na záda a zpět, točit se na bříšku kolem své osy, zkouší si sedat jakoby na bok nebo klasicky, ale ještě to pořád není to pravé ořechové nemá moc dobrou stabilitu. :dance: Co se týče ručičky, tak se pořád pomaličku lepší. Na zádíčkách s ní udělá všechny pohyby a polohy, na bříšku je to už větší dřina, tam si dost pomáhá celým tělem a zápěstím, raději použije zdravou ručku. Celkově ji pravá ručka, na které má parézu brzdí, jinak by už asi lezla nebo spíš se plazila. Nožičky má pořád pod sebou, ale buď ryje hlavou do podložky nebo přepadává na pravou stranu, protože ji pravá ručička neposlouchá. Jinak vesele cvičíme 4 x denně vojtovku, zase máme nové cvičení na bříšku s nožkama pod tělem, je to pro mě dost fyzicky náročné ji v této poloze udržet. Do Olomouce na rehabky jezdíme 1x týdně, minule se paní ředitelce (sem tam si najde čas a spolu s naší rehábkou se mrkne na Lindu, jak nám cvičení jde) nelíbilo, že Linda stáčí stále hodně ručku do vnitř a naznala, že jí máme na neurologii nechat udělat EMG :jawdrop: , kůli vnějším rotátorům lopatky, nezdálo se jí, že hy je nějak zapojovala ani při cvičení. Takže LIndu na to pravděpodobně objednám, aby se konečně zjistilo, kde je zakopaný pes a doufám, že se zjistí jak to s tím nervovým poškozením je, jestli je velké, malé, jaké svaly jsou víc nebo míň funkční. Moc o tomto vyšetření nevím, ale někdo mi říkal, že je bolestivé, takže s z toho nejsem dvakrát nadšená :n: .
Ještě jsem se chtěla zeptat, také nechtějí být vaši mimísci na zádíčkách, LInda se přetáčí nebo sedá nepřetržitě. Mám problém ji v klidu přebalit, oblíkat už jsem se ji naučila obráceně. Nepomáhá ani zabavení hračkou, musí být prostě na bříšku a koukat kolem, kde co by uzmula a zkoumala. Dělá to i ve spánku a v noci, když procitá, tak se se zavřenýma očima přetáčí na bříško. Usoudila jsem, že chce spát na bříšku, ale když ji tam dám tak nepoloží hlavičku ani za nic, tak nevím. :#o:
Ahoj Holky, chtěla jsem se vás zeptat na váš názor ohledně dávání čajíku. Co mě k tomu vedlo? Linda totiž hodněkrát za den šťuká (na to pomůže jen když se napije), taky hodně cestujeme autem třeba i víc než hodinu na cvičení do Olomouce (v autě je často vedro nemáme klimu)a myslím, že někdy i po cvičení, když řve, má žížu. Někdy se prostě hned nedá vytáhnout jen tak prsíčko a dát cucnout. Nejprve jsem nechtěla čaj do půl roku dávat, ale rozmyslela jsem si to. Teď ho cca tři dny Lindě vařím, hned si ho oblíbila a kdybych jí nechala, tak ho vypije kvanta. Vařím jen 100ml na den a na jedno napití jí dám cca 10 - 20 ml i když by chtěla víc, takže stejne ani za den těch 100ml nevypije. Zkusila jsem ho použít i jako uklidňovadlo, když se mi dnes rozeřvala v kočáře a zabralo to. Taky včera večer po kojení, když nemohla usnout a pořád pobrekávala, dala jsem jí kapku cucnout, uklidnila se a spala. Možná je to náhoda, ale možná na tom něco bude.
Ještě jsem chtěla napsat, že máme čaj od Hami ,, pro celkovou pohodu,, , je tam napsáno, že se může dávat od ukončeného třetího týdne, takže už od novorozence. V návodu je mimo jiné napsáno, že během prvních čtyř měsíců není tento výrobek určen k dodržování pitného režimu - doporučujeme podávat max. 100ml denně. Potřeba tekutin je pokryta mlékem.
Tak si myslím, že i když už má Linda čtyři měsíce a za den vlatně ani těch 100ml nevypije, nemůže to nijak škodit a nepozoruju, že by to mělo vliv na kojení.
Co si o tom myslíte? Zkusili jste dávat čaj nebo vodičku?
Milé maminky a tatínci, opět aktualizuji článek, hlavně z důvodu doplnění informací na našich stánkách o paréze brach. plexu
http://pareza-brachialniho-plexu.mypage.cz/ , kde najdete všechny inormace, které se nám za tři roky podařilo shromáždit.
Snad se mi je trošku podařilo vylepšit a také vložit pár dalších užitečných rad a zkušeností.
Linda koncem roku oslavila svoje třetí narozeniny. Je z ní veliká slečna, začala chodit do školky a moc se jí tam líbí. Na mladší sestřičku Barunku (tři měsíce) nežárlí, má ji moc ráda a občas i s něčím pomůže. Co se týče parézy pravé ručičky, tak je na tom moc dobře, cizí na ní nic nepoznají, trošku vázně zevní rotace a bude z ní levák, ale to je tak asi všecho :-) Největší novinkou asi je, že už nemusíme cvičit Vojtovku. Cvičíme občas jen na balonech a formou hry. Všem přejeme hodně sil do boje s tímto poporodním poraněním.
............................................................
http://pareza-brachialniho-plexu.mypage.cz/
- nově vytvořené webové stránky, které zpřehledňují a slučují informace, které jsme tu za více než rok společně nashromáždili.
Milé maminky, aktualizuji článek. Po několika měsících jsem mezi vás zase zavítala, všem se moc omlouvám, myslela jsem si, že je diskuze ,,mrtvá,, , chodilo mi totiž při každém příspěvku avízo na mail, to mi od té doby nepřišlo, tak jsem si myslela, že se tu nic neděje. Navíc jsme se s naším klubíkem mamin miminek narozených v lednu přestěhovali na facebook...
K mojí holčičce Lindě a její paréze:
Lindě je přesně rok a půl. Na rehabilitace do Olomouce jezdíme jednou za čtrnáct dní, až tři týdny. Cvičíme dvakrát denně. Ručička se moc spravila, odhaduji tak na 80%. Cizí člověk na ní nic nepozná. Dokáže s ní cokoli i ji dát úplně nad hlavu a tak s ní manipulovat (třeba něco podávat... jediné, co nás pořád trápí je, že stále vázně zevní rotace, špatně se jí tak dává ruka do pusy (takže ji při jídle nepoužívá a jí levou, nabírá, a napichuje), maluje taky levou, protože nedokáže pastelku udržet ve správné poloze, točí se jí pořád bokem. Vůbec zdravou ručku častěji upředňostnuje při manipulaci s předměty nebo při jejich podávání. Na druhou stranu, jemná motorika dlaně a prstů ,,nemocné ručky,, je dle mého názoru lepší než té zdravé, je to těžké popsat, ale třeba s ní vybírá hrášky z lusku, šroubuje krém, zdravou si jen drží tubičku... Pak je to vidět trochu při chůzi a vždycky když běží. Zdavá ruka se pohybuje spontálně různě od těla, do boku, dopředu a nemocná jen plandá podél těla a stáčí se do vnitřní rotace. Je to toho určitě ještě spousta, ale v globálu jsem s Lindiným stavem spokojená a věřím, že se to bude nadále zlepšovat, jen už to nepůjde tak rychle jak tomu bylo do jejího 1 roku.
Co se týče celkového psychomorického vývoje, tak je Linda spíš před svými vrstevníky. Krásně mluví umí spoustu slov, odhadem určitě 50 a víc, umí říkat i těžší slova jako mašinka, Pepina, vysloví krásně ,,nůž,, myš,,. Některá slova skloňuje a zdrobňuje a pak i slova spojuje ,, maminko pojť,, Jinak po motorické stránce umí všechno, s jisotou běhá, šplná všude možně, přisune si židli a už je na okně.., dá si nožku až skoro nad hlavu a tak nám vylézá z postýlky... Je to pěkné šídlo a nezbeda, dokáže se pěkně vztekat, ale taky se tulit, mazlit a dávat pusinky. Je šťastné dítko, kterému nic nechybí a s ničím nemá problém, je prostě skvělá a dělá mi velkou radost :-) Já už jsem taky v klidu a v pohodě, a můžu s klidem říct že si konečně plnými doušky užívám bezproblémové mateřství.
Holky přeju vám všem, abyste se svými dětmi také všechno zvládli a nad parézou zvítězili. Pro někoho to bude snadné, pro někoho těžší, ale snad i díky této diskuzi a konzultaci problému s těmi, co mají stejné trápení vám v tom pomůže.
Pokud by mě chtěl někdo kontaktovat osobně, napíšu kontakt, ráda vám poradím, zodpovím otázky a pomůžu překonat těžké období. Ráda se podělím o svoje zkušenosti a všem moc děkuju za jejich příspěvky
Můj e-mail: petr.kovarda@seznam.cz
naše webové album: http://picasaweb.google.cz/petraalindicka
Vaše Petra a LIndička
-------------------------------------------------------------------------------------
Paréza brachiálního plexu - poporodní obrna ručičky
Maminky, chci Vás tímto poprosit o jakékoli informace, rady, příběhy ...
Mám tři a půl měsíční dceru Lindu, která má v důsledku porodu koncem pánevním obrněnou soustavu nervů horního typu na pravé ručce. Od narození jezdíme 1x týdně na rehabilitace a 4x denně cvičeme Vojtovou metodou. Před třemi týdny jsme začali místo do Vyškova jezdit na rehabky do rehabilitačního centra Corpus v Olomouci, protože pod vedením Vyškovské rehab. sestry, která neměla s tímto problémem větší zkušenosti, se hybnost ručky i motorika celého těla nevyvíjela, tak jak má - nebyl tam takový pokrok, jaký by měl být. Můžu říct, že jsem se s tím doposud ještě nějak nevyrovnala a pořád se nemůžu zbavit myšlenek na to co bude s mojí Lindičkou dál, jesli bude mít následky .... Byla bych moc ráda, kdyby se se mnou nějaká dobrá důše podělila o zkušenosti např. kdy vaše miminko začalo ručku zvedat, kdy ohýbat, zda byly problémy s držením hlavičky, posazováním, lezením a chození. Jak jste na tom byly vy psychicky.
Linda už ručku zvedá cca 5 cm nad podložku, jenže při tom hodně používá prsní sval(jestli si to dobře pamatuju, jmenuje se pektoralis) a dává ručku stále hodně do vnítřní rodtace. Od těla ji dá cca 30stupňů. Loket zatím neohne. Měla problémy i s celkovým držením těla a hlavičky, preferovala pořád jednu stranu - té zdavé ručky, byl boj ji donutit spát na druhé straně (to už se nám ale cca měsíc celkem daří) Zvedala hodně postižené ramínko k hlavice ke krku, to už se taky trošku zlepšilo, ale sem tam to dělá pořád. Když si ji položím na podložku, postižené ramínko z ní zvedá neleží jakoby pěkně nacelé ploše zádíček, což by neměla. Ale jinak je osa těla v rovině - to dokáže až od cvičnení v Olomouci.
Budu ráda za každý příspěvek, který sem napíšete.
In reply to Ahojky, myslím,že by strazkova
Jo, s těma penízkama je to náročné. Já jsem chtěla vypsat cesťák na všechny rehabky a neuroložka i s obvodní mě poslaly do háje.Do Ostravy to máme zhruba 45km,takže daleko. Ale jak já chci malému pomoci! Matýsek je šikulka, že se tak hezky umí trefit, my žádnou takovou hračku nemáme. Někdy si říkám, spojit vaše dovednosti s našima, byla by ručička velmi dobrá. I když musím uznat, že se Jaroušek moc zlepšil v tom, jak si sahá na hlavičku a myslím,že i to trefování do pusinky půjde k lepšímu. Ale bude to chtít ten tejp.
U toho cvičení mám úplně stejné pocity a poslední dobou i brečím jak malá holka,protože mě rozčiluje, že Jarouška neudržím a nereaguje jak by měl. Už se mi párkrát zadařilo mu udělat nějakou modřinu.Prostě ten pocit, že to chci odcvičit a on se nedá, špatně nesu. Právě že nikdy jsme nebyli u rehab. lékaře, poukazy na vojtování nám píše neuroložka a v Metylovicích nemají svého lékaře, procedury dětem chodí psát právě naše neuroložka a všichni fyzioterapeuti na ni pěkně nadávají. Ještě mi něco říká, zkusit zavolat znovu do Kopřivnice, třeba se i něco změnilo a dalo by se tam opět dojíždět, bude to pro nás podstatně blíže, jen 10km. Zkusím, jinak půjdeme do Ostravy. Za zeptání nic nedám.
In reply to Jo, s těma penízkama je to by terezka23
Cesťák mi pojišťovna proplácí. Poprvé, když jsem si u dětské o něj zažádala, tak mi řekla, že na něj nemám nárok, volala jsem si na pojišťovnu, proč nemám na cesťák nárok a ta mi oznámila, že je to nesmysl. Šla jsem tedy zase k doktorce, dala ji telefon na pojišťovnu a chtěla po ní, aby si ověřila, že na cesťák nárok mám. Nakonec mi jej vypsala. K neuroložce bych s ničím nešla, vidíme ji jednou za tři měsíce. No v současné době mě strašně trápí, to jak se Mates plazí, je sice už docela rychlí,ale prostě zdravou dá dopředu, přitáhne se s pomocí nožiček a nemocnou přidá, sice ji dá před tu zdravou tak jak má, ale tím to končí. Taky ji má hodně ve vnitřní rotaci a z toho jsem strašně smutná. Někdy to dělá krásně jak má,ale většinou, když spěchá, tak tu ručku šidí. Ano, dá si krásně vše do pusinky, hlavně, když mu omezím zdravou ručku, kterou třeba pusinkuji, nebo jinak zaměstnám, ale mám pocit, že se nám teď už dlouho nic nezlepšilo. Chystám se taky na ten tejp a uvidím, co bude. Jinak jsem rozhodlá jet do Boskovic a žádat si tam konzultaci. Mám to sice hodinu jízdy tam, ale třeba by mě jednou týdně vzali, já tam strávila těch 6 hodin po procedurách a zase jela domů, prostě to musím pro Matýska udělat, jinak bych si to hrozně vyčítala. Mám to stížené tím, že mám ještě jedno dítě a manžel je doma jen o víkendu, ale prostě bych to absolvovala. Dnes jsem si dala Matýska na koberec, začala jsem cvičit na zemi polohu na boku, držela jsem mu nohy nohama a tím mi zůstaly volné ruce. Změna zabrala, Matýsek reagoval. Odcvičila jsem na koberci i záda a jednu stranu na kolínkách, pak jsem si uvědomila, že si může malej spálit čelíčko, tak jsem kolínka cvičila na rehab. stole a při koupání jsem si všimla, že máme to čelíčko fakt spálené, mám tak hrozný výčitky!!! A ano, ano, taky poslední dny brečím, ale třeba je to jen průlom a bude dobře, třeba ten jedenáctý měsíc je prostě na mozek nejen nám, ale i dětěem, ale zase se pokoří....Nechci přemýšlet nad tím, že budeme cvičit ještě třeba půl roku nebo tak, na to prostě nemyslím, jinak bych to nejsůíše neustála. No, tak jdu spát, v hlavě mi bude výřit kupa myšlenek, jak rozjet co nejvíce aktivit kolem Matýskovi ručky, to bude zase noc. No, ale jinak, je Mates tak kouzelný rošťák, že si říkám, že mu ta vojtovka snad i něco do života dala. Jo a ještě, dnes se mi konečně potvůrka sám posadil, samozdřejmě měl z toho taky radost, tak uspat jej byl boj, jkaždé položení na polštář následovalo hned posed a pořád dokola.Tak dobrou noc a zase si pisneme. Jinak, na tvém místě bych asi tápala po jiné rehabce, dokonce, nemůžeš zjistit tu na té matešské, cos byla tak spokojená? Třeba by si ráda přivydělala a jednou týdně bys chodila k ní? Vždyť přece víme jak to na mateřské chodí.....pa Karina
In reply to Cesťák mi pojišťovna by strazkova
To asi ne, to bych nechtěla otravovat, ona by měla mít dvojčátka. Asi ten jedenáctý měsíc je takový průlomový, taky si tak nějak uvědomujeme, že se blíží první rok a že pak už to půjde úplně ztuha. Ale možná se pletu a opravdu se vše zlepší. Co máte za pojišťovnu? My revírní bratrskou pokladnu, kde mi řekli, že se cesťák vypisuje jen těm, kteří nemohou cestovat autobusem a vlakem. Takže zdravotně postižení. Je to docela smutné, při představě, že máme cvičit celé dětství...Jinak jsem zkoušela zjišťovat tejpování v tom Kopru, tejpujou, ale nemají zkušenosti s parézou. A vojtovat tam můžou jen starší děti, poslali mě do Nového Jičína. Tak to si moc nepomůžu, zkusit můžu, ale asi to nechám na té Ostravě. Terka
In reply to To asi ne, to bych nechtěla by terezka23
To máš pravdu, pokud má dvojčátka, tak to bych ji asi taky neotravovala, no ale zase Ti mohla někoho na to vojtování doporučit, přece jen se v těch kruzích pohybovala, když bys ji řekla, že nejsi spokojená se současnou rehabkou, třeba má nějaký dobrý typ, za zeptání nic nedáš. S tím tejpem opravdu doporučuji zajít k někomu, kdo tu zkušenost s parézou má, kluci jsou přeci jen prcci a je nutné,aby to bylo přesně nalepeno. Už jsem u jedné, co tejpuje běžně byla, ale s parézou tzkušenosti neměla, sice mi to lepla, ale rehabka z toho moc dobrý pocit neměla, tak jsem hledala dál, uvidím jak zítra dopadnu. Já jsem u pojišťovny metal aliance a musím opravdu jen chválit, zatím mi pomohli ve všem, peníze na cesty mi chodí pravidelně. Není pravda, že na to mají narák jen ti co nemohou autobusem nebo tak. Máš malé dítě, které by mohlo ve veřejných prostředcích rychle onemocnět, navíc skrz cvičení 4x denně potřebuješ být brzy hotová a vyřízená. Já vždy do ces´táku uvedu ujeté kilometry a SPZ a oniu mi podle toho vypočítají peníze. Vychází to nějak 4,50 na km. Volala sis přímo na pojišťovnu? A´t mám doktorku jakoukoliv, tak rozhodně mi zamítla,abych jezdila veřejnou dopravou, sice na mě zkoušela sanitku,ale nakonec usoudila, že auto je jediný rozumný prostředek. Co je za blbost, že tam mohou vojtovat jen starší děti, já měla zato, že vojtovka pomáhá hlavně jen těm maličkým a to proto, že jde o reflexní metodu, tohle je nad mé chápání. No držím pěsti a hledej dál, určitě najdeš třeba nějakou soukromou!!! I tu ti zaplatí dnes pojišťovna, pokud bys chodila jen k ní. Popř. změň pojišťovnu, to dnes není problém. Pa, hledej a PIŠ. PS: cvičen je u nás stejné, tak to bude asi fakt věkem, sama jsem z toho zdeptaná, možná jak to u mě sám vidí, tak jetaky takový.No máme na zádech modřiny ze cvičení na kolínkách, hrozně bojuje, a cvičení v závěsu...to strašně,ale fakt strašně vřeští, úplně z toho má paniku.
Ahoj holky, moc vás všechny zdravím. Dlouho jsem tu nebyla - od nového roku a nestačím se divit, co je tu změn. Máme dvě nové maminky, Terku a Peťu - holky vítám vás tu.
Terezko, jsem překvapená, kolik toho tvůj Jaroušek umí a jak na tom je, tak smekám, je fakt borec a veliký šikulka!!!!! Jak píšeš že cvičíte čtyři cviky vojty, tak to je senzační, že to zvládáte a že to jde. Kéž by nám to kdysi taky tak šlo, my jsme byli rádi, když jsme cvičili dva cviky. Teď to děláme podobně jako Karin, že cviky LIndě střídám jak se mi to zdá - ono po dvou letech už se člověk naučí a pozná, co je kdy vhodný:-)
Jak si psala, že si nejsi jistá se svou rehabkou, tak pokud máš někaký pochybnosti, nic ti nebrání se poohlédnout i jinde, nemusíš ji hned měnit, jen se třeba mrknou nebo optat jak to je jinde. Mám ale pocit, že je vaše rehabka fakt dobrá, když dokážete cvičit tolik cviků najednou a má takové dobré výsledky - no těžko hodnotit takto na dálku.
To že jezdíte tejpovat do Ostravy je super, prý jsou tam nejlepší, to je další veliké plus pro malého:-)
Peťulko, ani nevíš jak si mě svým příběhem dostala a jak mě ti kreténi ve Vyškovské porodnici nadzvedli ze židle - je mi z nich zle, ale nebudu to tu pitvat, není to příjemné ani pro jednu z nás. Vím jak je to všechno pro tebe těžké a jak se cítíš, každá máme depky a pocity štěstí z nějaké nové dovednosti po krátkém čase střídají pocity úzkosti a pláče. Neboj, bude líp, ještě toho máte hodně před sebou a můžete hodně dokázat. Nechápu proč pojišťovna odsouhlasuje lázně od jednoho roku, psala to i Terka - napadlo mě, jestli by pro vás nestálo za to poptat se u jiných pojišťoven, které by vám je povolili už nyní a změnit ji. Byla by to asi lítačka, ale co už...
Karinko, teprve teď pořádně čtu jak jste se měli v lázních jsem z toho nadšená a jsem za vás moc moc ráda, že jste se tam měla tak suprově:-) Díky tvé dnešní zprávičce jsem se rozhodla udělat radikální změnu.
Zavolala jsem do Boskovické dětské léčebny pohybových poruch a informovala se jak by to bylo, kdybysme k nim chtěli z Olomouce přejít. Vše běželo jak na drátku, až jsem byla zaskočena, byl nám hned nabídnut i léčebný měsíční pobyt a objednali nás na vyšetření k jejich doktorce na toto pondělí 17tého ... no fofr blesk :bulva: Pak že se uvidí, jak na tom je, buď tam půjdeme jen ambulantně, nebo i na měsíc a já bych na ten léčebný pobyt moc moc chtěla, už jsem rohodnutá :-) Jen vůbec nevím jestli pojišťovna hradí pobyt tam, ale asi jo. To se nejspíš dovím zítra, jdeme k naší obvodní doktorce na očkování, tak ta bude určo vědět a taky musíme nechat napsat doporučení na Boskovice. Ortopedii v Praze jsme už s manželem totálně zavrhly, uvidíme co v Boskovicích - jsou nějak spojení s děckou nemocnicí v Brně, tak mi třeba někoho doporučí tam:-) Dnes jsme byli naposledy v Olmíku. Je mi trochu líto, že odtud odcházíme, jezdili jsme tam všichni moc rádi a byli jsme spokojení,od Andrejky naší fyzioterapeutky se mi taky těžko odchází, ale sama mi toto rozhodnutí posvětila, bude pro Lindu lepší, když budeme moci cvičit i něco jiného než jen Vojtu - v Boskovicích umí Bobatha, Vojtu, synergické masáže, jsou tam i magnetoterapie, zábaly, elektro, výřivka ... no prostě super. Navíc jsme si domluvili, že si tam někdy zajedeme na konzultaci a prohlídku, jak to s náma vypadá. Myslím, že nám ta změna určitě pomuže. LInda mi totiž poslední dobou zase začala zkracovat svalíky od ramene ke krku, vnitřní rotace je pořád stejná.... Je to možná tím, že teď hodně povyrostla a také tím, že jsme kolem vánoc a nového roku flákali cvičení :-( což mě dost mrzí. Už mě ta Vojtovka vůbec nijak nenaplňovala, nevím jak bych to popsala, ať jsme cvičili cokoli, tak výsledky žádný, prostě to bylo celé takové nijaké a o ničem.
Jo a ještě jedn věc mě na telefonátu s Boskovicemi nadchla, paní si vzpoměla, že nás před půlrokem tejpovala a měli jsme reakci. Řekla, že nám to tehdy špatně řekla, že zjistila i podle reakce jiného dítěte, že se tejpy na zádech nemají tak dlouho nechávat ( my jsme ho měly snad 12 dní, nebo tak nějak) navíc když bylo léto, malá se potila a víc se špinil, proto to určitě vzniklo. Mám teď naději že to zkusíme zase a tentokrát budeme tejpy často měnit a dávat pozor. Lindě to tehdy strašně svědčilo a mělo perfektní vliv právě na protažení mezi krčkem a ramínkem, malinečko i na vnější rotaci.
Jsem z toho taková nakopnutá a nabytá novým elánem do práce a cvíča, bojím se pondělka a zároveň se nemůžu dočkat. Ach jo jak to zase dopadne:-)
Tak se mějte, budu sem teď chodit častěji a dám vědět, jak jsme dopadli v Boskovicích a co zítra řekne naše obvodní.
papa :-)
Paréza brachiálního plexu - poporodní obrna ručičky
Maminky, chci Vás tímto poprosit o jakékoli informace, rady, příběhy ...
Mám tři a půl měsíční dceru Lindu, která má v důsledku porodu koncem pánevním obrněnou soustavu nervů horního typu na pravé ručce. Od narození jezdíme 1x týdně na rehabilitace a 4x denně cvičeme Vojtovou metodou. Před třemi týdny jsme začali místo do Vyškova jezdit na rehabky do rehabilitačního centra Corpus v Olomouci, protože pod vedením Vyškovské rehab. sestry, která neměla s tímto problémem větší zkušenosti, se hybnost ručky i motorika celého těla nevyvíjela, tak jak má - nebyl tam takový pokrok, jaký by měl být. Můžu říct, že jsem se s tím doposud ještě nějak nevyrovnala a pořád se nemůžu zbavit myšlenek na to co bude s mojí Lindičkou dál, jesli bude mít následky .... Byla bych moc ráda, kdyby se se mnou nějaká dobrá důše podělila o zkušenosti např. kdy vaše miminko začalo ručku zvedat, kdy ohýbat, zda byly problémy s držením hlavičky, posazováním, lezením a chození. Jak jste na tom byly vy psychicky.
Linda už ručku zvedá cca 5 cm nad podložku, jenže při tom hodně používá prsní sval(jestli si to dobře pamatuju, jmenuje se pektoralis) a dává ručku stále hodně do vnítřní rodtace. Od těla ji dá cca 30stupňů. Loket zatím neohne. Měla problémy i s celkovým držením těla a hlavičky, preferovala pořád jednu stranu - té zdavé ručky, byl boj ji donutit spát na druhé straně (to už se nám ale cca měsíc celkem daří) Zvedala hodně postižené ramínko k hlavice ke krku, to už se taky trošku zlepšilo, ale sem tam to dělá pořád. Když si ji položím na podložku, postižené ramínko z ní zvedá neleží jakoby pěkně nacelé ploše zádíček, což by neměla. Ale jinak je osa těla v rovině - to dokáže až od cvičnení v Olomouci.
Budu ráda za každý příspěvek, který sem napíšete.
Ahoj Lednovečky :a: . Nejen pro ty, které zajímal průběh mého porodu vkládám odkaz http://www.mojetehotenstvi.cz/muj-porod-koncem-panevnim. Omlouvám se za spoždění. :cc):
Moc děkujeme za gratulece, které jste napsali na http://www.mojetehotenstvi.cz/petralinda#comment-936835 Mrkněte se tam, napsala jsem tam něco málo k porodu. :a:
Ahoj ledňáčci, :a:
musím Vám napsat, co se mi včera stalo a musím se přiznat, že jsem z hoto celkem dost zmatená. V minulé poradně mně doktor řekl, že mám vysatit magnézko, které beru na tvrdnutí břicha už od 20. tt (6 tabletek denně). Tak jsem od pondělka snížila denní dávku na tři a ve středu vzala poslední tabletku ráno, jakože vysadím. To jste neviděli ten hukot v noci. Od dvou hodin až do pěti do rána jsem měla tvrdnutí nepravidelně v rozmezí pěti až patnácti minut a pěkně silné, ale ne bolestivé. Byla jsem z toho pěkně vyhukaná a přemýšlela, že probudím manžela a pojedeme. K ránu se to trošku zlepšovalo a vzhledem k tomu, že jsem měla jít do poradny a na CTG, tak jsem vydržela. V poradně můj gynekolog nebyl a záskok po vyšetření konstatoval, že mám ještě celý čípek. A díval se na mně, jako že si to o tom tvrdnutí vymýšlím. Byli jsme odeslání na CTG do nemocnice a za tu půl hodinku čtyři kontrakce o síle 70. Sestra na CTG jen konstatovala: "Jestli si vás tady pan doktor nebude chtít s těma kopcama (kontrakce dělali na křivce kopečky)nechat. " Ten druhý údaj týkající mimča, nevím přesně co měří byl v pořádku pořád mezi 145 -155. Pak jsme se přesunuli do čekárny a po malé chvilce přišla sestra, dala mi průkazku a to bylo vše. Nemocničního doktora jsme ani neviděli. Tak jsme tedy vykulení jeli domů. Každopádně jsem zase začala brát magnézko, dnešní noc už byla celkem v klidu a příští týden se poradím s mým doktorem, doufám, že už tam bude. Omlouvám se za tak dlouhý článek, já jsem to musela ze sebe dostat. :a:
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
