Nesouhlasím. Může být tchýně naše kamarádka a nemusí stranit jen svému synovi. U nás byly případy, kdy dala za pravdu a zastala se mne :o) ale teď už to není potřeba. Doma se nehádáme a na ni to nepřenášíme. Ale pamatuju si na dobu, kdy jsem byla těhotná a jsem takový hubeňour. Byli jsme tam na obědě u nich a já si chtěla dát jako moučník buchtu. Manžel na mě mrkl a ze srandy povídá "nejez to, budeš tlustá, už ti roste lavor!" Zatím co já se zasmála, protože jsem vtip pochopila, tchýně nee, otočila se a vrazila mu takovou facku, že jsem chytla faaakt hodně velký záchvat smíchu. Pak jsme jí vysvětlovali, že je to vtip a odkud se zrodil, ale manžel s tím flekem na tváři šel domů :-D

netvrdí, že se nenajde výjimka přece. Gratuluji k té tvé!

Já jsem se svou, nyní už bávalou tchýní vycházela skvěle. Byla a je to moje dobrá kamarádka. Moc si rozumíme. Nedám na ni dopustit a ani v době, kdy to byla moje tchýně jsem na ni nedala dopustit. Chovala se ke mě mooooc hezky. Všude kam jsme přišly, se se mnou chlubila a tak... Fakt byla kouzelná... Asi tu kouzelnost vzala všem ostatním tchýním na světě:-)