maminka.miminka20
nedávno s emi udělala nad pupkem malička kulička,nebolí ani se nějak nehýbe,muže to být pupeční kýla nebo nedej bože nějaký nádor?:( sem uplně stracehm po.....nestalo se to někomu?není vidět jen na omak ji tam cítím :( (jsem pul roku po porodu)
In reply to Myslím, že ti po internetu by pavlinka77
jen to zkouším,než pujdu k dr.
MAMINY PROSIM POUŽÍVA NĚKDO PRO MALÉ KAŠI SUNARKA NA DOBROU NOC?ROZMICHÁVÁ SE VE VODĚ,MYSLÍTE ŽE BYCH TO MOHLA UDĚLAT I V MLÉCE?(umělém)KRUPIČNOU KAŠI MI ODMÍTÁ,NECHUTNÁ JI ,A TA RÝŽOVÁ SUNARKA JE NA NOC SLABÁ...
Mamči chtěla bych poradit,dveři je 6.m přes den papá přikrmy ,tutá čajík ale prso nechce jen si 2x cucne a odtrhne se prostě se pořádně nenapije tak jsem ji začla přes den a a ráno dávat UM ale v noci kojím normálně...myslíte že nevadí že to takhle míchám?:)
Holky potřebuju poradit nebo spíše uklidnit,jsem 5.měsícu po poridu první 3 měsíce jsem brala antikoncepci pro kojící (Azalia) ale jelikož mi nesedla musela jsem ji vysadit,měsíc po vysazení jsem dostala Menstruaci(plně kojím) ,tět bych měla taky dostat menstruaci?pokud ano mám už 4 dny spoždění myslíte že bych mohla být těhu? :(
Pokud jsi cely mesic nemela jinou antikoncepci a meli jste sex, klidne byt muzes, kojeni opravdu neni spolehliva antikoncepce, ale stejne tak po dobu kojeni nemusis mit MS uplne pravidelnou...test by ti uz 2 carky ukazal, tak si ho muzes pro klid duse udelat!
Tak a je to tady ,jak už jsem v předešlém článku psala o tom jak mi to s chlapem neklape...tak dnes přetekl pohár trpělivosti asi u obou:(...o Vikendu mě zase dokazal maximálně vytočit..s mym tatkou si večer otevřeli láhev a u pokecu si popíjeli..já s malou nemohla spát mluvili dost nahlas,smáli se a i přes moji prosbu at jsou tišeji neposlechli(jako ožralí no) asi ve 2 hodiny ráno sem slyšela svého chlapa jak se belhá po schodech nahoru ,nespala jsem a slyšela jsem jak si oblikal džíny,vstala jsem abych se zeptala kam jde a on že jede pryč že musí ( ve 2 ráno) pomoct kamádovi hned mi bylo jasne že se chystá pokračovat v chlastačce..i přes muj vyslovný zákaz se sebral a odejl...přijel v 7 ráno ožralý jako prase cely den prozvracel a já kráva mu ještě skákala kolem zadku a nosila mu čajíčky na žaludek ,ale nějak sem neměla náladu se snim zase hádat tak se sám omluvil že mu ruplo v bedně a že ho to štve...tak jsme byli fklidu...na druhý den opět hádka ,zapoměla jsem utřit prach na počitači...a to jsem zrovna přijela z tesca kde jsem si koupila vánoční květinu tak mě sjel že kdybych místo těch pičovin co nakupuju rači utřela prach...a to mě maximálně dostalo..řikám si sakra co si to dovoluje já mu skáču kolem zadku chystám mu večeře svačiny všecko mu nosim až před nos(nevzpominám si kdy si nachystal sám nějake jidlo) do toho skáču kolem malé...prostě už toho mám dost a tak se nám dnesa¨nevyhla hádka..a to už mi opravdu nervy tekly proudem a řekla sem mu at se zbali a vypadne a on že klidně jak chci...přiznávám péruju ho za ruzne kraviny co dělá ale prostě jen chci aby vše fungovalo... :( sem ztoho všeho dost zdrcená hlavně kvůli male...co a jak bude dál:(
In reply to A proč by nebyl? by Elishka
:one:
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Klííííd!!! Jsem s chlapem 19 let a dodnes máme naprosto odlišné názory. Prostě jsme každý jiný a to je právě to. Občas bývají krize a pak je to zase ok - sinusoida...Řeknu ti úsměvně tragický příběh - Když jsme vybírali obklady do koupelny, já chtěla modro-žluté, on jiné. Pak se to otočilo - já řekla, že tedy ok a on, že chce tedy ty modro-žluté. A hádka nanovo :s: Nakonec jsme se shodli na bílé a takových kostičkách. Dlažbu jsem chtěla oranžovou, ale on chtěl šedou. Objednali jsme šedou, šli vybrat pákovou baterii a on mi ukazuje přesně tu dlažbu, kterou jsem chtěla se slovy: "Nebo bychom mohli objednat tuhle, ta je taky hezká." Krve by se ve mně nedořezal! Už jsem si myslela, že si snad dělá srandu...A takhle je to u nás se vším... ;) :a:
In reply to Klííííd!!! Jsem s chlapem 19 by DenyPu
:one: no jo, co se škádlívá, to se rádo :h: mívá, že jo ;)
Začínám být dost alergická na svou tchýni někdy mám takové přání aby mě neměla ráda...mám ji ráda je hodná ale čeho je moc toho je přiliš...vždy když knám přijede nebo my kní tak kolem nás začne skákat jako dítě které dostalo svoji oblíbenou hračku začne nás pusinkovat a říkat nám bumbrličci, :n: :00: Prostě toho mám už plné zuby...chápu že žije sama tak se na nás vždycky těši ,ale mohla by trochu ubrat plyn jsme dospěli a mame mimčo a k mimču se chová stejně jako knám...je to děs...už mám strach cokoliv hezkého říct aby mě nazačla objímat a pusovat..nemám tu odvahui ji to říct byla by určitě uražená a v jejím případě šileně smutná a dotčená...chlapovi to nemužu říct už vůbec...a vždy když kni máme jet na návštěvu tak sem protivná a nemám na ni absolutně náladu..ke všemu je pozvaná i na Vánoce..takže se mám na co těšit( při rozbalování dárku)..máte to tak některá? vycházíte s tchyněmi taky tak dobře až se Vám to příčí? :?
In reply to Ahoj . Prosím neuraz se ale by Betsabe
Děkuji za názor,určitě jsem se neurazila,ale je to těžké někomu vysvětlit, většina zažívá pravý opak a jen málo lidí má takovou tchýni jako já..proto si říkají co by za takovou tchýni dali,ale věř,že kdybys byla v mé kuži máš strach cokoli říct kvůli tomu že by se naštvala a rozbrečela a přitel by se na mě naštval taky...tak mi hold nezbývá než to slaďouškování překousávat dál..ady opravdu nelze nic nastavovat...bohužel :(
In reply to Děkuji za názor,určitě jsem by maminka.miminka20
Já tě naprosto chápu, mám, resp.měla jsem úplně to stejné se švagrovou. Baruško sem, Baruško tam, všechno, co jsme si pořídili bylo naprosto úžasné, úchvatné, co jsem dostala k narozeninám, to ona dostala k vánocům, co já k vánocům, to ona k narozeninám. Kdybych dostala zabalené hovno, tak to je ten nej dárek v životě... A nejhorší je, že to stejné očekávala ode mne, takže cokoliv si koupila do domácnosti, to potřebovala ode mne schválit, já jí třeba řekla, že se mi to líbí, ale že bych si to sama nepořídila, že se mi to zdá nepraktické a ona to šla vracet :00: . Absolutně bez názoru a hlavně neuměla pochopit (a to nechápe ani tchýně), že člověk může mít svůj vlastní názor, říct ho nahlas a i přesto komunikovat úplně normálně dál. Ony se urazí a přestanou mluvit úplně.... Tohle všechno bych ještě jakž takž skousla, ale švagrová nás tak milovala, že když jsem šla z práce domů, už stála před domem, v sobotu přišla hned po obědě a byla do večera (pokud se nešlo někam na tah, to šla samozřejmě s námi). Její návštěvy byly na denním pořádku, a když jsme jeli k někomu na chatu, nebo k našim, tak přijela taky, aniž by ji někdo zval :00: . Běda jak jsme šli sami do kina, nebo na koupák, hned byli slzičky a můj, aby si sestřičku udobřil, musel vymýšlet následný program, aby se jí revanžoval za to, že si vyšel sám se svou milou!! Bylo to opravdu na palici, takže jsem už pak přestala plánovat věci a řešili jsme všechno z minuty na minutu, protože ona si to hned zařídila, aby mohla do toho kina, na večeři,atd. s námi.... První dovolenou jsme si domluvili se známýma, hned byl oheň na střeše, že chtějí jet taky, a že do toho Chorvatska musíme jet s nimi, protože se nemají s kým složit na cestu, a aby si ti známí našli někoho jiného, nebo ať jedou oni sami,..... (můj jí to tenkrát odkejval, naštěstí to ale dopadlo jinak). Kdo nezažil nepochopí, jaké to je vycházet s takovýmto člověkem...... Rozumná řeč nepomáhá. Když mi bouchnuly saze a požádala jsem chlapa, aby jí vysvětlil, že není běžné, aby u nás trávila odpoledne 4, někdy klidně i víc dní, v týdnu, tak jí to teda šel vysvětlit do hospody a přišel a nadal ještě mě, že sestřička plakala a že ji nemám ráda, že pro mě chce jen to nejlepší a já to nejsem schopna akceptovat.....Pochopil to, až když jsem mu řekla, že se domluvím s mým bráchou, aby k nám 4 v týdnu přišel na celé odpoledne a aby potom s mým chodil na piva s jeho kamarády, tehdy naznal, že by se mu to taky nelíbilo.
Potom byl chvíli klid, zastavila se jednou za čas, když jsme měli chuť, tak jsme jí zavolali, ať jde s námi na pivo, kino, atd. A bylo to fajn. Jenže potom jsem otěhotněla a zůstala na nemocenské a ona (sama na mateřské), měla pocit, že se děsně nudím, takže si zase přišla jak chtěla (mezi svátky, za těch 8 dní, u nás byla 6x!! ty zbylé dva dny jsme byli u našich), a když se potom narodila malá, tak už to ve mě bouchlo úplně a jednoho krásného dne jsem jí pěkně řekla, ať se nezlobí, ale že u nás ještě nebyla spousta lidí, co se chtěli na malou podívat (moje kamarádky odmítaly přijít, když u nás byla ona...), a že jestli chce, ať se staví na hodinku na kafe, ale jinak ať nechodí......od té doby tu nebyla, je to bezmála 5 let.... Vztah se tím pochroumal nejen s ní, ale i s tchýní. Mrzí mě to, ale vím, že v momentě, kdy jí člověk podá prst, tak vezme celou ruku, takže se ani nesnažím to nějak měnit. Vždy jen muži řeknu, že pokud chce, ať se klidně občas zastaví, ale musí to být občas.
Takže věř, že ti moc rozumím a vím, jak je složité s takovým člověkem vyjít a rozumným způsobem se domluvit.
In reply to Ahoj . Prosím neuraz se ale by Betsabe
:one: :one: naprosto přesný.
Ahoj . Prosím neuraz se ale to neni o tchyni ale o tobe;) Tcjyni nezmenis ale mutes zmenit to jak se na ni divas. A hlavne je to o tom ze si neumus slušnou formou nastavit a udrzet hranice za ktere tchyne nepůjde. Je to jen o tobe co ji dovolis, kam ji pustis a jak te to bude stvat..
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
V tom jsem s tebou za jedno, tací lidé neumí uvažovat racionálně, vše si stahují na sebe, věci řeší slzičkami, nebo citovým vydíráním a domluva je s nimi opravdu špatná.
A souhlasím i s tím, že tchýně dotyčné se urazí a bude to ještě horší (moje vlastní zkušenost..).
Mála ma 4.měsíce ,časte buzení bylo kdysi klasika, od 2.měsíce začla spát uplně suprově usnula o pul 9 a budila se na kojení o pul3 někdy až v 5 ráno,tet je to ale hrozný převrat ,budí se mi co hodinu a pul nebo co 2 hodiny na kojení,mezi tím se v noci pořád vrti a kňourá .(trvá to už asi týden) Co myslíte?spurt nebo zoubky?
Nevím co se to děje ale poslední měsíc jsem hrozně výbušná a hysterická (jsem skoro 4.měsíce po porodu),hádky jsou u nás doma na denním pořádku,dokáže mě vyvézt z míry kde jaká blbost...mám chvilky kdy se cítím moc dobře jsem štastná že je malá zdravá,veselá a že to mezi mnou a přítelem je zase dobré a že už bude dobře pořád,ale pak se to zase nějak semele třeba malá začně křičet a být protivná a já si všechno automaticky vyleju na chlapovi,začnu mu říkat hnusné věci že kdyby je řekl on mě tak ho asi zabiju...ten už toho má taky plné kecky tak po sobě začneme nenávistně řvát a hádat se i před malou :( Prostě mám někdy chuť vypadnout z domu aspoň na chvíli aspoň na ten blbý nákup abych měla nachvíli klid od toho stereotypu a klid od malé...ale je to težké i když jsem někde třeba na 2 hodky musím pořád myslet na to jestli doma nepláče ¨nebo nemá hlad...Pořád hledám přičinu proč jsem taková jestli je to antikoncepcí,nebo tím že mám po prášcích uplně rozhozenou MS tudiš spolu nemůžeme ani spát,vedele sebe v posteli nespíme už 4 měsíce kvůli tomu že mala spi semnou v posteli(budi se často na kojení)..opravdu nevím co dělat...:( Je toho moc a věřím v to že čím bude mala vetši tak se to zlepší a nebudu připoutána jen na ni 24hodin denně :a: :(
In reply to Problém je v tom že přtel by maminka.miminka20
Tak si s ním o tom promluv. Že je to teď pro Tebe dost náročné a pokud tvůj přítel Tě má opravdu rád, tak to pochopí a bude se Ti snažit pomoct. Tím myslím, že se postará o mimčo, ať si můžeš odpočinout. Ať si taky zkusí být 24hodin v zápřahu a ve stresu. Chlapy to prostě někdy nedokážou pochopit.
In reply to Tak si s ním o tom promluv. by Vanda.D
vždy když potřebuju tak mi pomuže s hlídáním v tom problém nikdy nebyl...už jsme o tom mluvili říkal že to chápe ale že nemužu být hnusná na něho,ale prostě to někdy nejde neudržím se a je z toho hádka jako brno :?
In reply to vždy když potřebuju tak mi by maminka.miminka20
..a co se zaměřit na něco jinýho, kde ten vztek vylít?? Ono zas není dobrý to moc dusit, potlačený emoce bobtnají pod povrchem. Zkus to jen otočit jiným směrem, na věci, na boxovací pytel nebo tak...jestli jsi o něm jako o partnerovi přesvědčená, tak si to přece nenecháš zkazit, přeci uznáváš, že ani ty taková normálně nejsi.
In reply to vždy když potřebuju tak mi by maminka.miminka20
Tak už ubývá jen zapracovat na sobě. Snažit se ovládnout a uklidnit. Já si třeba počítám do desíti nebo prostě odejdu do jiné místnosti a uklidním se a pak teprve jdu něco řešit.
Ahoj, já mám taky 4měs mimčo. A taky mě někdy všechno vytáčí :00: . Hlavně můj starší syn, který má 4 roky a je docela divoký. Takže to většinou odnese on, ikdyž třeba za nic nemůže. Jsem jen prostě přetažená z toho kolotoče a on je po ruce. Hodně mě to mrzí :r: . Ale naštěstí mám hodného manžela a když potřebuji si oddechnout od dětí, tak se o ně postará a já mám volno. Třeba i celý víkend. To hodně pomáhá.
Takže moje rada zní: dej mimčo příteli a jdi se odreagovat. Udělá to fakt hodně. Uvolníš se a zaměstnáš hlavu na chvíli zas něčím jiným než plínama apod. :s:
Doporučuji chodit pravidelně cvičit. Budeš mezi lidma a ještě uděláš něco pro sebe :dance: :one:
Mala má 3,5 měsíce je plně kojena ,pije co 3 hodky ale od začátku mi pije jen 5 minut někdy je to 7 a někdy jen 3 nebo 4 minuty,přibíra suprově ve 3.měsicich 6kg...je to normální?všichni kdo kojili tak kojili minimálně 15-20 minut...no jsem z toho jelen :O
In reply to Plně kojené by Pechy
že je to holka šikovná a má silný sací reflex, takže si to vytáhne rychle - pokud přibírá, je spokojená a má 6-8 počůraných plen denně, tak bych to vůbec neřešila :)
Ahojky pamatuji u prvního syna jsem to taky tak měla...ze začátku jsem kojila tak půl hodiny a jak byl větší...asi měl více síly sát..tak pil tak 5 min...a přibíral krásně, na roce měl 11kg :s: druhý bohužel mlíčko nechtěl, od začátku jsme s kojením bojovali a po 4 měsících jsme to vzdali.. :s: na roce měl necelých 9kg to je rozdíl kojené děti mají kvalitnější papání :a:
Ahoj, náš malej je taky +- za 5 min s jídlem hotovej a jsou mu 4 měsíce. Minulý týden jsme bohužel leželi v nemocnici a tam se na dětským váží před a po jídle jako v porodnici. No a já zjistila, že si běžně v průměru vytáhne 150ml :D Takže ten čas je určitě dostačující ;) :one:
Já tu mojí první-Elču-kojila i půl hodiny a Danča je hotová taky za těch 5-10minut :-) Někdy jí stačí taky třeba 3minuty, když má jen žížu a ne hlad :a:
:a: Zdravím holky,jdu k Vám s problémem prostě se potřebuju vyspovidat...S přítelem máme už skoro 4 měsíční holčičku,šestineděli bylo super (vztahově) přitel pomahal jak jen to šlo byli jsme na sebe hodní snad jsme se ani jednou nepohádali ...ale tet :O tet je to hrůza a nevím jak z toho dusna ven...vše se dějej od jednoho určitého dne,jeden večer chtěl jíd ke kamarádovi,chodil kněmu vždycky docela často alespoň 1 týdně třeba o vikendu,hrali ps3 dali si pár piv a pak u něho přespal..ale několikrát se stalo že sedli do auta a prostě si jen tak někde jezdili,nebo šli třeba i na město ,,chlastat´´ :) ale to mala ještě nebyla na světě přesto mi to vždycky vadilo,ale zpátky ktomu večeru ten večer než šel ktomu kamarádovi jsme měli hádku o tom že se mockrát stalo že stim kamarádem prostě byli jinde než u něj doma a ani mi to neřekl a pak jsem se to dozvěděla od někoho jiného a byl ohen na střeše,...za to mi vynadal že mu nevěřím a at mu začnu důvěřovat jinak to bude snámi zlé...řekla jsem si dobře pořád je v práci pustím ho at se taky trochu odreaguje...ale co se nestalo na druhý dne ráno přijel a já se ho ptala jestli teda byl u toho kamaráda a on mi řekl že jo že hráli až do rána a pak usnuli...odpo knám přijeli známí a nic netušící kamarádka mi řekla že ten kamarád( co kněmu přitel jezdi) byl u jeji sousedky že měla ,,chlastačku´´...na přiteli jsem viděla jak ztuhnul a začal zapírat že je to hloupost že ti dva byli spolu tak nemohl byt přece u te kámošky...já nedůvěřivá se taky někdy řidim hesle duvěřuj ale prověřuj sem volala te říkejme ji paní X a ta mi po dlouhém přemlouvání potvrdila že tam byl i ten muj....a jako třešnička na dortu bylo to že tam byla i jeho bývalka se kterou před 6 lety chodil(3 roky) od začátku našeho vztahu na ni šiiiileně moc žárlím a nedokážu si pomoct prostě jsem na ni uplně vysazená a onn to moc dobře ví...no to co se stalo nese následky ještě tet...řekla jsem mu že tohle prostě posral a že od tet skončil s takovýma večerama s kamarády...nechci mu to brát ale pokud by se měl na každe akci scházet s tou bývalkou to se snim rači rozejdu..asi jsem fakt velká žárlivka ale prostě to jinak nejde a dusit to v sobě nemužu...týden na to mi milostpán oznámil že večer pojede ke kamarádovi že ho dlouho neviděl a chce snim pokecat(to je zase jiný) byla jsem naštvaná že budu večer s malou zase sama,mimochodem o malou se stará krásně a věnuje s eji...prostě at to už konečně zkrátím děsně mi vadí jeho chození po akcích ...když se rozpije tak pije až do uplne ožralosti...a domu chodi na druhý den ráno nebo dopoledne...prostě já se nikam nehnu od male protože kojím taky mi všechno leze na mozek taky bych ráda někam nachvilku vypadla ale nemužu a pak když jde on tak sedim doma uražená a naštvaná a hledám a hledám a fantazíruju co mi zase provede a pak se samozřejmě zase pohádáme:( prostě doufám že je to jen kroze a že brzy přejde...:( pokud jste došli až sme tak děkuju a pokud máte podobou situaci pište ráda si přečtu že v tom nejsem sama :a:
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Já jsem právě taky udělala tu chybu, že jsem si nesla do nového vztahu starou křivdu. Můj bývalý mi začal zahýbat právě se svou bývalkou a nakonec se k ní vrátil. Ale oni spolu měli dítě, takže trochu jiná situace. Ale i tak jsem měla tendence svému nynějšímu příteli nevěřit. Potom jsme si promluvili a on mě ujistil, že nás s malým miluje a že bývalka ho nezajímá a ta kometa co ho naháněla, tak tu si slovně podal jeden kolega z práce a máme klid :D. Přítel mi vždycky s malým pomáhal a je to skvělý táta. Dávám mu volnost a on mě a zároveň jsme skoro pořád spolu, protože chceme, ne proto že musíme :) . A teď čekáme druhé mimi a přítel se neskutečně těší jak zase bude přebalovat a krmit miminko :///: Neboj bude to dobrý :one: :€s€: :a:
Ach jo... Vidím, ze to snad zazijeme kazda. Ja mam sice do porodu par tydnu, ale tohle je moje noční můra od počátku tehotenstvi. Memu muži je 33 let a do teto chvíle byl zvyklý žít nezávislý zivot, rad se baví a ma rad společnost. Začátek těhotenství byl těžký. Zvyknout si na Muj JINY stav a vse tomu podřídit. Pak se vse srovnalo a je úžasný, hezky se o me stará a buduje naše nove bydlení.
Vím, ze porodem se zase spousta věci zmeni a ze budeme si všichni tři ma sebe zvykat. Mam strach, aby mi tzv.neutikal, protoze toho bude na nej moc. Doufám, ze to nejak vse zvládneme.
Spousta chlapů si neuvědomuje, ze zena nosí 9 měsíců díte a musi tomu vse podřídit a neni tomu jinak po porodu.
Doufám, ze to všechny zvládneme :one:
Ach jo... Vidím, ze to snad zazijeme kazda. Ja mam sice do porodu par tydnu, ale tohle je moje noční můra od počátku tehotenstvi. Memu muži je 33 let a do teto chvíle byl zvyklý žít nezávislý zivot, rad se baví a ma rad společnost. Začátek těhotenství byl těžký. Zvyknout si na Muj JINY stav a vse tomu podřídit. Pak se vse srovnalo a je úžasný, hezky se o me stará a buduje naše nove bydlení.
Vím, ze porodem se zase spousta věci zmeni a ze budeme si všichni tři ma sebe zvykat. Mam strach, aby mi tzv.neutikal, protoze toho bude na nej moc. Doufám, ze to nejak vse zvládneme.
Spousta chlapů si neuvědomuje, ze zena nosí 9 měsíců díte a musi tomu vse podřídit a neni tomu jinak po porodu.
Doufám, ze to všechny zvládneme :one:
Ahojky, co kdyby si mu začala dělat to samé? Nechej mu malou a běž si s kámoškama...ať ví jaké to je...neřeknu sem tam někam zajít s kamarádem, ale aby ti lhal.... :( to přece není jen tak. Taky by mi vadilo kdyby se po tajnu vídal s bývalkou, asi bych ho... nesnesla bych to...taky to nedělám...naštěstí jsme oba spíše pro rodinu, nikam sami nechodíme po večerech, s kamarádkama jsem jen jak je v práci odpoledne chci být s ním, taky občas zajde vypnout zahrát nohec s kolegama...proč ne..ale odpoledne a víkendy je prostě s náma...každý to má jinak, možná by ten tvůj potřeboval na tebe taky trošku žárlit, z těch myšlenek se zblázníš, ještě když víš že ti několikrát lhal.. Hodně štěstí :k: snad se vzpamatuje a uvědomí si že lhát se nemá :a:
Měli sme doma úplně to samé :00: :00: :00: mě vadilo, že není snáma doma.Jemu vadilo, že mám pořád blbý keci o tom že není doma a tak.A musim říct že to ustalo až s tím jak malý rostl.Já sem nebyla věčně doma zavřená pak už sem i vyrážela ven.A to teda hodně pomohlo, hlavně na mojí psychyku.Ono není lehký ze dne na den jen tak zůstat doma a nikam nesmět :? :? :? :? je to na palici.A nejvíc to bohužel pochopil až když se mu stal úraz.Byl měsíc doma a poznal, že starat se o malýho 24h denně není taková brnkačka jak si myslel.Pak už se sklidnil.Teď v únoru čekáme druhý a já mám neuvěřitelný strach z toho, že to bude stejný :00: :00: :00: :00: :00: A co si budeme povídat ty hormony tomu taky moc nedají :s: :s: :s: :s: :s: :s: ak snad se to u vás brzy sklidní :k: :k: :k: :k: :k: :€s€: :€s€: :€s€: :€s€:






















