pořád samé hádky:"

23.11.2013

:a: Zdravím holky,jdu k Vám s problémem prostě se potřebuju vyspovidat...S přítelem máme už skoro 4 měsíční holčičku,šestineděli bylo super (vztahově) přitel pomahal jak jen to šlo byli jsme na sebe hodní snad jsme se ani jednou nepohádali ...ale tet :O tet je to hrůza a nevím jak z toho dusna ven...vše se dějej od jednoho určitého dne,jeden večer chtěl jíd ke kamarádovi,chodil kněmu vždycky docela často alespoň 1 týdně třeba o vikendu,hrali ps3 dali si pár piv a pak u něho přespal..ale několikrát se stalo že sedli do auta a prostě si jen tak někde jezdili,nebo šli třeba i na město ,,chlastat´´ :) ale to mala ještě nebyla na světě přesto mi to vždycky vadilo,ale zpátky ktomu večeru ten večer než šel ktomu kamarádovi jsme měli hádku o tom že se mockrát stalo že stim kamarádem prostě byli jinde než u něj doma a ani mi to neřekl a pak jsem se to dozvěděla od někoho jiného a byl ohen na střeše,...za to mi vynadal že mu nevěřím a at mu začnu důvěřovat jinak to bude snámi zlé...řekla jsem si dobře pořád je v práci pustím ho at se taky trochu odreaguje...ale co se nestalo na druhý dne ráno přijel a já se ho ptala jestli teda byl u toho kamaráda a on mi řekl že jo že hráli až do rána a pak usnuli...odpo knám přijeli známí a nic netušící kamarádka mi řekla že ten kamarád( co kněmu přitel jezdi) byl u jeji sousedky že měla ,,chlastačku´´...na přiteli jsem viděla jak ztuhnul a začal zapírat že je to hloupost že ti dva byli spolu tak nemohl byt přece u te kámošky...já nedůvěřivá se taky někdy řidim hesle duvěřuj ale prověřuj sem volala te říkejme ji paní X a ta mi po dlouhém přemlouvání potvrdila že tam byl i ten muj....a jako třešnička na dortu bylo to že tam byla i jeho bývalka se kterou před 6 lety chodil(3 roky) od začátku našeho vztahu na ni šiiiileně moc žárlím a nedokážu si pomoct prostě jsem na ni uplně vysazená a onn to moc dobře ví...no to co se stalo nese následky ještě tet...řekla jsem mu že tohle prostě posral a že od tet skončil s takovýma večerama s kamarády...nechci mu to brát ale pokud by se měl na každe akci scházet s tou bývalkou to se snim rači rozejdu..asi jsem fakt velká žárlivka ale prostě to jinak nejde a dusit to v sobě nemužu...týden na to mi milostpán oznámil že večer pojede ke kamarádovi že ho dlouho neviděl a chce snim pokecat(to je zase jiný) byla jsem naštvaná že budu večer s malou zase sama,mimochodem o malou se stará krásně a věnuje s eji...prostě at to už konečně zkrátím děsně mi vadí jeho chození po akcích ...když se rozpije tak pije až do uplne ožralosti...a domu chodi na druhý den ráno nebo dopoledne...prostě já se nikam nehnu od male protože kojím taky mi všechno leze na mozek taky bych ráda někam nachvilku vypadla ale nemužu a pak když jde on tak sedim doma uražená a naštvaná a hledám a hledám a fantazíruju co mi zase provede a pak se samozřejmě zase pohádáme:( prostě doufám že je to jen kroze a že brzy přejde...:( pokud jste došli až sme tak děkuju a pokud máte podobou situaci pište ráda si přečtu že v tom nejsem sama :a:

Kliknutím vložíte smajlíky:

Asi ti neporadím, jen vám všem řeknu jedno. Pracuji mezi samými muži a znám jen jednoho, který si po porodu své ženy nenašel milenku. Ostatní jo, některé manželky to zjistily jiné to neví doteď, hrajou si na šťastnou rodinu a pořizují si další děti. U někoho to byl jednorázový úlet, někdo měl regulerní další vztah. Na dotaz proč to dělaj mi bylo řečeno, že ženský jsou po porodu šílený (tlustý, psychicky hnusný atd.), tak utíkaj mimo realitu. Bohužel smutný fakt... Jsou to tupci a lepší je po ničem nepátrat pokud vztah jinak stojí za to, užívat si života a na to hnusný nemyslet. Jediný, kdo se tu trápí si ty. On rozhodně ne..

In reply to by umpopo

Přesně tak chlapy jsou tupci :dance: . Já nechtěla nikoho uklidňovat jen jsem chtěla říct ať nikdo nepátrá, pokud to doma jen trochu funguje a aby se ženský neupínaly jen na rodinu, ale taky myslely sami na sebe a užívaly si života. Vím o čem mluvím...

In reply to by Faanny

To je sice hezké ... ALE - užívat si života na mateřské, pokud nemáš nějaký hezký vedlejší příjem, nevim nevim :?
Taky jsem pracovala jako jediná ženská mezi 20 chlapama, takže je mi jasné, jak takový chlap smýšlí.
Je to prostě těžko. Hold si to musíme doma nastavit tak, aby to nějak fungovalo a byly všechny strany spokojené. Jestli pátrat nebo nepátrat. Já sama za sebe můžu říci, že pokud by můj muž měl nějaké podezření z čehokoli, tak pátrá a patřičně to dá najevo. Takže nevím, jestli bych já dokázala držet hubu a krok.
Na druhou stranu, ten kdo dítě 9 měsíců odnosil, porodil a je s ním 24 hodin denně, je ŽENA. Ta má největší odpovědnost. Muž by se měl nad tím zamyslet a tak se chovat, ne se sbalit a táhnout do háje zelenýho, aby si ON chudák vyčistil hlavu. Spíš jsme to my, které bychom potřebovaly vypnout a vyčistit a fungovat dál. 9 měsíců se určitým způsobem omezujeme, řešíme dítě a tzv. nám začíná vytíkat mozek z hlavy, tak by morální podpora od partnera bodla.

přiznám se,že jsem nepřečetla ani jeden komentář tady,takže sorry,jestli se budu opakovat.vynechám žárlivost,ale myslim si,že bohužel máš proč. nevim,kolik je vám let.ale tohle je nedospělý chování.máte dítě.měl by vědět,že to ženskou změní,měl by se chovat zodpovědně vůči rodině a hlavně vůči tobě.hlavně ze začátku a měl by pochopit,že chlast a zábava bez omezování může počkat. to že lže,má 2 varianty.horší domyslíš sama a "lepší"a častější je ta,že ho moc kontroluješ.píšeš i že "ho pustíš". uvědom si,že nikoho nezměníš a nedonutíš ani po dobrym.buď ti ten člověk stojí za to,abys s nim byla takovej,jak se chová a po rozhovoru bez výčitek si to uvědomí,nebo to smysl nemá. a pokud ty chceš jinej rodinej život,tak to bude s takovym chovánim jen horší.mluv na rovinu,nežárli,to stejně nemá význam,nesleduj ho a počkej,jestli se mu co nejdřív rozsvítí.pokud se stará hezky,tak si snad chce jen odfrknout,chlapi jsou sralbotky a na prcka si musej zvyknout a na jinej režim.osobně bych mu připomněla,že úlety číhaj na člověka celej život, ale rodina je jen jedna a je fakt škoda si to posrat. neřeš ženský a chlast,ale svojí a prcka pohodu.vyražte si všichni někam na vejlet,nebo něco co baví vás,neřešte dítě a dejte si klídek.jen tak budeš v pohodě ty,on nebude muset utíkat se odreagovat a kdyby nic,tak budeš mít klid a čistý svědomí.a jestli utíkat bude,nebo se zpíjet do němoty,tak je to s prominutim blb a věř,že později s tim nic neuděláš.asi bych si rozmyslela bejt s někym,kdo mi dá najevo,že si potřebuje odfrknout,když já se doma musim starat.neni to dítě,je dospělej a kdyby nic,tak se může přemoct.protože když mu na tobě záleží,tak se může snažit i nad rámec a padat na hubu.ne?

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Já jsem právě taky udělala tu chybu, že jsem si nesla do nového vztahu starou křivdu. Můj bývalý mi začal zahýbat právě se svou bývalkou a nakonec se k ní vrátil. Ale oni spolu měli dítě, takže trochu jiná situace. Ale i tak jsem měla tendence svému nynějšímu příteli nevěřit. Potom jsme si promluvili a on mě ujistil, že nás s malým miluje a že bývalka ho nezajímá a ta kometa co ho naháněla, tak tu si slovně podal jeden kolega z práce a máme klid :D. Přítel mi vždycky s malým pomáhal a je to skvělý táta. Dávám mu volnost a on mě a zároveň jsme skoro pořád spolu, protože chceme, ne proto že musíme :) . A teď čekáme druhé mimi a přítel se neskutečně těší jak zase bude přebalovat a krmit miminko :///: Neboj bude to dobrý :one: :€s€: :a:

Ach jo... Vidím, ze to snad zazijeme kazda. Ja mam sice do porodu par tydnu, ale tohle je moje noční můra od počátku tehotenstvi. Memu muži je 33 let a do teto chvíle byl zvyklý žít nezávislý zivot, rad se baví a ma rad společnost. Začátek těhotenství byl těžký. Zvyknout si na Muj JINY stav a vse tomu podřídit. Pak se vse srovnalo a je úžasný, hezky se o me stará a buduje naše nove bydlení.
Vím, ze porodem se zase spousta věci zmeni a ze budeme si všichni tři ma sebe zvykat. Mam strach, aby mi tzv.neutikal, protoze toho bude na nej moc. Doufám, ze to nejak vse zvládneme.
Spousta chlapů si neuvědomuje, ze zena nosí 9 měsíců díte a musi tomu vse podřídit a neni tomu jinak po porodu.
Doufám, ze to všechny zvládneme :one:

Ach jo... Vidím, ze to snad zazijeme kazda. Ja mam sice do porodu par tydnu, ale tohle je moje noční můra od počátku tehotenstvi. Memu muži je 33 let a do teto chvíle byl zvyklý žít nezávislý zivot, rad se baví a ma rad společnost. Začátek těhotenství byl těžký. Zvyknout si na Muj JINY stav a vse tomu podřídit. Pak se vse srovnalo a je úžasný, hezky se o me stará a buduje naše nove bydlení.
Vím, ze porodem se zase spousta věci zmeni a ze budeme si všichni tři ma sebe zvykat. Mam strach, aby mi tzv.neutikal, protoze toho bude na nej moc. Doufám, ze to nejak vse zvládneme.
Spousta chlapů si neuvědomuje, ze zena nosí 9 měsíců díte a musi tomu vse podřídit a neni tomu jinak po porodu.
Doufám, ze to všechny zvládneme :one:

Ahojky, co kdyby si mu začala dělat to samé? Nechej mu malou a běž si s kámoškama...ať ví jaké to je...neřeknu sem tam někam zajít s kamarádem, ale aby ti lhal.... :( to přece není jen tak. Taky by mi vadilo kdyby se po tajnu vídal s bývalkou, asi bych ho... nesnesla bych to...taky to nedělám...naštěstí jsme oba spíše pro rodinu, nikam sami nechodíme po večerech, s kamarádkama jsem jen jak je v práci odpoledne chci být s ním, taky občas zajde vypnout zahrát nohec s kolegama...proč ne..ale odpoledne a víkendy je prostě s náma...každý to má jinak, možná by ten tvůj potřeboval na tebe taky trošku žárlit, z těch myšlenek se zblázníš, ještě když víš že ti několikrát lhal.. Hodně štěstí :k: snad se vzpamatuje a uvědomí si že lhát se nemá :a:

Měli sme doma úplně to samé :00: :00: :00: mě vadilo, že není snáma doma.Jemu vadilo, že mám pořád blbý keci o tom že není doma a tak.A musim říct že to ustalo až s tím jak malý rostl.Já sem nebyla věčně doma zavřená pak už sem i vyrážela ven.A to teda hodně pomohlo, hlavně na mojí psychyku.Ono není lehký ze dne na den jen tak zůstat doma a nikam nesmět :? :? :? :? je to na palici.A nejvíc to bohužel pochopil až když se mu stal úraz.Byl měsíc doma a poznal, že starat se o malýho 24h denně není taková brnkačka jak si myslel.Pak už se sklidnil.Teď v únoru čekáme druhý a já mám neuvěřitelný strach z toho, že to bude stejný :00: :00: :00: :00: :00: A co si budeme povídat ty hormony tomu taky moc nedají :s: :s: :s: :s: :s: :s: ak snad se to u vás brzy sklidní :k: :k: :k: :k: :k: :€s€: :€s€: :€s€: :€s€:

In reply to by Savings

Naprosto souhlasím. V téhle věci je potřeba si o tom promluvit a dopátrat se k nějakému kompromisu, přesně jak píše Savings. Trochu ustoupit ty, trochu on, ale abyste byli více méně spokojení oba. Bylo by to dost sobecké, kdyby si on trval zarputile na svém, ale taky od tebe , kdyby ti trochu ustoupil a tobě by to bylo pořád málo. Někteří chlapi se holt takhle potřebují odreagovat. Ale lhaní k tomu určitě nepatří. Držím palce.

To mě mrzí, že to máte teď tak složité. Hádáte se, místo aby jste se radovali z malé princezny.
Poradila bych Ti asi toto. Musíte si o tom promluvit. To je základ. Ikdyž je to nepříjemné téma. Řekni mu, že Ti to vadí. Pokud mu na vás záleží, tak to bude chtít řešit a nebude Ti lhát. Pokud ale bude na Tebe zlý nebo se o tom nebude chtít bavit, tak je to jasná zpráva, že máš od něj rychle odejít. Vztah bez naprosté důvěry stejně nikam nevede. A bude to utrpení pro všechny zúčastněné. Já to měla podobné, takže mluvím ze své zkušenosti. Já to takhle vydržela 5 let, ale stejně jsme se pak rozvedli. A teď mám úžasného chlapa, kterého si vážím a on mě. Je mi oporou a vždycky všechno řešíme společně a vím, že se na něj můžu vždy spolednout. Přeji hodně štěstí.

a nepomohlo by vám, kdyby jste to prostřídali, že by jeden víkend "zachlastal" s kámošema a jeden víkend zůstal střízlivý a vyrazil s tebou a s malou na procházku?

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka